Facebook Twitter E-mail
3. února 2013

Policie, otevřete!

Pokud patříte mezi ty, kteří ještě nevyhodili své televize z okna, určitě jste si všimli, kolik kriminálek brouzdá vodami našich českých stanic. Před obědem, k obědu, po obědě a k večeři, zkrátka kriminálka, kam oko dohlédne.

Podívejme se, co nám do omrzení reprízované seriály vůbec říkají o policistech a policistkách, které si pouštíme do obýváku. Všichni známe starou dobrou partu mnohokrát vysílaných kriminálek: Odložené případy, Closer, Námořní vyšetřovací služba, Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti, Kriminálka Las Vegas, Sběratelé kostí a Myšlenky zločince, i dva parťáky z české tvorby – Kriminálka Anděl a Expozitura. Na této pestré paletě seriálů se můžeme blíže zaměřit na to, jak jsou takoví policisté zobrazováni, jsou-li jejich obrazy stereotypní nebo nějak příznakové a jak dobře obstojí čeští zástupci tváří v tvář těm zahraničním.

Jako správní znalci víme, že skupinka federálních agentů a speciálních agentů stojí trošičku výš než běžná městská policie, a tak si může přifrčet na místo činu, zablýskat odznakem a začít vše šéfovat. Mezi takové frajery oboru patří týmy seriálů Myšlenky zločince, Sběratelé kostí, Námořní vyšetřovací služba a Kriminálka Las Vegas. Speciálním agentům, jak se zdá, vládne pevná ruka mužova, jelikož kromě Sběratelů kostí jsou všechny týmy početně mužsky převažující. Je možné si všimnout, že všichni agenti také chodí ke stejnému krejčímu, ten mužům šije obleky na míru a ženám vkusné kostýmky. Sem tam se objeví pohodlnější oděv, ale ten je většinou přebit nedílným módním doplňkem neprůstřelné vesty, laboratorního pláště nebo dalších hitů policejních módních mol. Vedle stejného šatníku nám agenti také rádi společně popíjejí kávu v umělém kelímku s víčkem a po práci chodí na vysloužené pivko s kapkou whisky pro zahřátí. No a nakonec ne jenže sdílí šatník, krejčího, láhev piva a sklenku whisky, dokonce jezdí stejným automobilem značky GMC. Holt asi nízké rozpočty.

Městská policie je na tom s mužskou převahou ještě lépe, ženy totiž zaměstnává minimálně, a to i přes úsměvný fakt, že ženy jsou hlavními hrdinkami dvou ze tří námi řešených seriálů. Městskou policii tedy reprezentují seriály Closer, Odložené případy a Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. Co se oblečení týče, vypadá to, že i hrdinové těchto seriálů mají společnou skříň, a to nejen spolu, ale i s federálními agenty. Jedinou výjimkou je hrdinka seriálu Closer, která zvládá každý den nosit vysoké podpatky, upnuté šaty a výrazný make-up, s tím že si nedělá starosti s opaskem na zbraň a odznakem, jelikož je přeci vždycky může vytáhnout z barevně sladěné kabelky, hlavně při přestřelce. Ani českým seriálům nemusí být hanba, strojení ani techniku nemají tolik odlišnou od zahraničních kolegů, oba seriály (Kiminálka Anděl a Expozitura) také evidentně žijí v době nadvlády mužů, a tak mužské postavy dominují. Velice specifický je však jazyk Kriminálky Anděl, spisovného jazyka českého totiž neužívá ani soudní lékař, natož řadový „kriminálkař“.

Když to vezmeme kolem a kolem, vypadá to, že městští policisté jsou mnohem více horkokrevní a instinktivní, kdežto federální a speciální agenti více spoléhají na pevné důkazy, i když nelze to tvrdit o všech. Horkokrevnost je typická i pro české seriály, které mnohem více dají na domněnky a vlastní úvahy, než na důkazy. V obou případech (českých i amerických seriálů) je obvyklé pro jednotku, že přebírá autoritu nad místem činu, je vidět velká hierarchie privilegií a povinností.

Na rozdíl od amerických kolegů čeští kriminalisté velice často znehodnocují práci svých podřízených kolegů (není neobvyklý výsměch a drobná autoritativní šikana). České seriály mnohem více pracují s doslovnou kritikou vlády a práva, jasně ukazují korupci, nefunkčnost státu a mnohdy neandrtálské praktiky samotných policistů. I v amerických seriálech se objevuje jistý „souboj“ s vyššími autoritami, ale tak silná kritika k vidění není.

Kdybychom se měli zastavit u stereotypů nebo předsudků, americké seriály ukazují spíše kladné stereotypy nebojácného hrdiny zachraňujícího zatoulané kočky, staré babičky, vlastní kolegy, ale i krásky v nesnázích. Negativními stereotypy se srší spíše v českých seriálech – Kriminálka Anděl představuje své „hrdiny“ jako neotesané a ne příliš bystré jedince jednající na základě pudů, domněnek, mužské pýchy a odznakem ospravedlněného násilí. Reprezentaci policie v tomto seriálu nepřispěl ani nevybíravý až otřesný a rádoby chlapácký slovník („To musel bejt úplnej blbec.“; „Unýst chlapa přímo před kriminálkou, to je teda mazec.“; Představení se: „Kriminálka, žádný ptákoviny!“; Expertíza soudního lékaře: (Příčina smrti?) „Nejspíš boxerem.“; (Jak dlouho je mrtev?) „Asi dvě hodiny.“). V případě seriálu Expozitura se objevil stereotyp nekonečné sítě korupce vyšších orgánů protínající celou Českou republiku, sítě natolik husté, že ani Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nelze věřit, naopak seriál se zdánlivě snaží vyvolat stísněný až panický dojem z panujících poměrů v české zemi.

I když jsou výše zmíněné stereotypy přímo do očí bijící, fanoušci kriminálního žánru jistě tyto nedokonalosti odpustí. Vždyť přece největší zábavou je, když si sami vytváříme teorie a hádáme, kdo je vrahem, nebo ne?

Líbilo se? Tak dej palec. Nebo plusko!
ivets88
Autorka je vášnivou „seriálistkou“, tuto obsesi v současnosti odborně prohlubuje při studiu kulturálních studií na Katedře žurnalistiky (UPOL), a to zejména v rámci své specializace na gender a queer.

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

Ajam
před 199 týdny
No nejspíš bych z toho článku vynechal Expozituru - nejedná se...
ševča
před 199 týdny
no tak třeba v bones je mají a zahlédla jsem je, mám pocit,...
Ctirad
před 199 týdny
Srovnejte CSI NY třeba s Wire, kde se jim vzorky z 200...

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY

Preacher