Facebook Twitter E-mail
11. října 2015

Slyšte, slyšte: American Horror Story

Ač se to tak na první pohled nemusí zdát, American Horror Story má dosti povedenou znělku. A to každou sérii. Kritici na jejich účet pějí chvály, fanoušci je ale většinou přecházejí. Proč? Pojďme se na to podívat.

Znělky hororového dramatu American Horror Story jsou na dnešní filmové a seriálové poměry dosti zvláštní. Na první poslech totiž po hudební stránce ničím nevyčnívají, ale při bližším prozkoumání jsou originální každým coulem. Jelikož jsou komponovány jako lyrické balady, které výrazněji z řady nevystupují, jsou doprovázeny převýrazným hororovým vizuálem. Ve výsledku se tak jedná o geniálně vyvážený kompromis. Musíme proto dnešní článek věnovat i onomu vizuálu. A tím hned začneme.

Vizuál všech sérií má společný cíl, vyděsit diváka, a připravit ho a trochu nahlodat na to, co vzápětí uvidí. Leč každá znělka k tomu přistupuje jinak. První série sází ve své znělce na úzkostné pocity způsobené touláním noční chodbou polorozpadlého domu a „špajzem“ plným sklenic s lidskými orgány. Do toho všeho se divákovi zobrazují svatební fotky a fotky jistých malých dětí, které nakonec končí rozbité v plamenech.

Druhá série je z technického hlediska koncipována stejně. Rychlé prostřihy, bleskové záběry. Nicméně nehraje se na navození nepříjemného pocitu z nočních chodeb, ale na děs spojený s chladnými stěnami blázince, které má průměrný divák notně spojené s hororovými představami. Voilá, úzkost a strach jsou na světě. Do toho záběry posedlých pacientů a operujícího personálu, vizuál á la Shining a je to.

Třetí série přináší černobílé záběry vymítačů ďábla, démonů a čarodějnic. Pravá duchařina, horor jak vyšitý. Strach je vyvolán a že by divák klidně spal, to skutečně nehrozí. Záběry obětovaných zvířat jsou prokládány záběry čarodějky a nejrůznějších rituálů. To vše je dokonale kombinováno do sebe a navazuje na odkaz druhé řady, když sází na to, že lidé se takovýchto témat jednoduše řečeno bojí.

Čtyřka točící se okolo příšerek se změnou hudební stránky přináší i změnu konceptu vizuálu. Nesnaží se diváka vyděsit nebo polekat, ale snaží se ho šokovat. Ukázat, že ani tak veselé téma, jako jsou klauni, nemusí být vždy jen pohodová záležitost. Navazuje tak na řadu hororů, kde se z toho stává pomalu klišé. K šokování využívá záběry nejrůzněji zdeformovaných jedinců. Nicméně z hlediska vyvolání strachu za ostatními řadami pokulhává.

A současná pětka. Od rukou snažících se dostat ven zpoza zdi hotelového pokoje se dostáváme až k vytírání krve a nepříjemné chodbě s hlavou panenky (ti, kdo viděli V zajetí démonů nebo Annabelle vědí, že to není dobrá zpráva…). A právě chodba, panenka s mrtvým pohledem, dámská těla a to vše spojeno pohledem skrze kukátko dveří dokážou opět vyvolávat úzkost a zároveň šokovat. Vrcholem všeho je pak postel plná démonů a krvavá skvrna. Super! Teď už ale pojďme na hudební stránku.

American Horror Story
autoři pořadu: Ryan Murphy a Brad Falchuk.
o čem to je: Každá ze sérií je minisérii s rozdílným příběhem a postavami. První série Murder House se odehrává v současné době v Kalifornii a je zaměřená na paranormální jevy. Dějová linka druhé série Asylum odehrávající se v 60 letech 20. století je situována v Ústavu pro duševně nemocné Briarcliff s flashbacky do současného života. Třetí série Coven sleduje osudy čarodějnic, jenž se snaží pozvednout slávu upadající čarodějnické školy a zvolit si novou Nejvyšší čarodějnici. Čtvrtá série Freakshow nám ukázala život „příšer“ v potulném Obludáriu Madam Elsy. A zatím poslední pátá série Hotel nás nakonec zavede do záhadného Hotelu Cortez v Los Angeles.
popis znělky: Znělka použitá v první, druhé a třetí sérii je totožná. Ve čtvrté a páté řadě již však byla přizpůsobena více tématu dané série.

Původní znělka pro první tři řady je směsí elektronické hudby, velkého množství basů a zvuků, jež by běžný hudebník jistojistě nepoužil. Zvuky působí rušivě, na první poslech absolutně neharmonicky. Zdá se, že znělka je jen směsicí nějakých neidentifikova­telných zvuků vložených do zvukové stopy, které mají vytvořit atmosféru strachu. Avšak omyl, vážení! Při pozornějším poslechu a troše té představivosti můžeme zaslechnout zvuky padající vody, bílého šumu a nástinu elektrické kytary. Dle autora hudby je onen zvuk elektrické kytary ve skutečnosti několik rachotících kovových věšáků, které byly pomocí hudebního softwaru změněny k nepoznání. Geniální počin. Autor tak dokázal novým způsobem vytvořit zvuk, který pracně vytvářel už pan Jerry Goldsmith pro Vetřelce na konci sedmdesátých let. Dokonce i kalimba tu najde své uplatnění. To vše spolu s jednoduchým dvou-čtvrťovým taktem je jednoduše brilantní.

Znělka čtvrté série byla již přizpůsobena obsahu. Základ a melodie zůstaly stejné jako u původní verze, leč šly trochu do pozadí. Byly do ní ale vnořeny zvuky vrzajících balónků, zvonečky, tamburína a velice výrazná hrací skříňka. Zkrátka hudba, jež je typická pro cirkus, staré kolotoče a klauny, a která v podstatě tvoří základ celé znělky. Autoři opět našli skvělé spojení mezi zdánlivě nesouladnými nástroji, za což tleskáme.

U páté řady si autor opět pohrál s původní verzí a dodal jí nádech tajemna a modernity. Základ tvoří stejná melodie jako u předcházejících sérií, ale díky novým zvukovým efektům člověku připadá, jak kdyby melodie hrála ze starého gramofonu a to vše je doprovázeno prvky moderní elektronické hudby gradující postupně až ve výraznou dubstepovou linku v závěru znělky.

Suma sumárum je tato znělka mistrovským kusem. Kritici oceňují hlavně atypičnost a myšlenku strachu, kterou je znělka mnohdy až přesycena. Spolu s neodmyslitelnou videosekvencí sestříhanou do děsivé podívané tak byla znělka nominovaná na několik hudebních cen, třeba Cinema Audio Society Awards (nakonec tři nominace za znělku a úpravu zvuku) i na cenu Emmy za nejlepší intro, jak od nás již víte .
tvůrci znělky: César Dávila-Irizarry – Hudbu složil v roce 1998, když byl studentem druhého ročníku na univerzitě v Porto Ricu. Dle vlastních slov se v té době zbavoval tímto způsobem démonů. Dnes se živý jako hudební editor v Los Angeles. Šťastná náhoda zasáhla v momentě, kdy skladbu dal kamarádovi Gabrielovi Diazovi, pozdějšímu editorovi ve firmě Prologue Pictures, která byla pověřená vytvořením intra k American Horror Story. Skladba léta zapadala prachem až byla použita jako výplň, zatímco se ve střižně pracovalo na úvodním intru. Nakonec byla ponechána jako oficiální znělka.

Charlie Clouser (* 28. června 1963) – Americký hudební skladatel, klavírista. V letech 1994–2000 byl členem skupiny Nine Inch Nails. Zkomponoval mimo jiné hudbu k filmům jako Saw (nejznámější skladba Hello Zepp), Resident Evil, a také k seriálům Las Vegas (Las Vegas: Kasino), Numb3rs (Vražedná čísla) a Wayward Pines. V roce 1997 byl nominován na cenu Grammy. Původně byl najat, aby Zkomponoval znělku k AHS, ale po použití už existující skladby od předchozího autora zůstal u projektu za účelem remixu skladby. Jelikož byla skladba nahraná na jedné stopě, tudíž jen těžko editovatelná, Clouser byl požádán o znovuobnovení skladby a o přidělení stopy každému použitému zvuku.


A všechny znělky hezky pohromadě:

Vyjádření poroty

HonZajs000: Předně řečeno, nejsem fanda AHS. Nicméně znělka je absolutně famózní. Když si odmyslím ty bubáky z vizuálu a budu se soustředit jen na hudbu, musím uznat, že César odvedl dobrou práci, protože už samotná doprovodná hudební linka stačí k tomu, aby se člověk začal cítit nesvůj. Oceňuji to, že autor dokázal vytvořit novým způsobem jistý zvuk, jelikož to opravdu není nic jednoduchého. Oceňuji i to, že elektronicky formované tóny nepůsobí zas tak nepřirozeně jako v řadě podobných případů a v neposlední řadě chválím i atypické pojetí skupiny nástrojů. Co možná vytknu, je onen fakt, že první tři řady jsou stejné a čtyřka a pětka vybočují. Ne kvůli těm posledním dvěma sériím, ale kvůli té dvojce a trojce. Když už točím seriál z prostředí blázince nebo čarodějnic, bylo by absolutně geniální přizpůsobit tomu nástroje. Flétny a dechy k čarodějkám, tajemný chorál a metalofon k blázinci. To by bylo něco…

lukascoolarik: Úvodní znělky American Horror Story rozhodně plní svůj účel. Svým zpracováním a hlavně podkresovou hudbou vybudují strach nebo alespoň zvýšený tep a navnadí vás na to, co přijde. Nejvíce se mi ze zatím pětice znělek líbí Murder House, palec nahoru dávám i Freak Show za originalitu zpracování.

phoboska: Podľa názvu seriálu je jasné, že úvodná znelka nebude plná tancujúcich, šťastných ľudí. No aj tak človek ostane prekvapený, len čo zaznejú prvé tóny. Veľká vďaka patrí v tomto smere skvelému hudobnému podmazu, ktorý sa dostane divákom pod kožu a navodí úzkostné pocity a keby náhodou hudba nestačila, tak desivé obrázky tú prácu dokončia. Obrázky meniace sa v rýchlom slede, neidentifikovateľné zvuky fungujú na jednotku a skvelo dokresľujú podstatu seriálu.

inekafe: Znelka AHS patrí k jedným z tých výnimočnejších, čo sa obrazového i hudobného spracovania týka. Pamätám si, ako ma v čase úplne prvých epizód doslova posadila na zadok. :) Atmosféru seriálu vystihuje hudobný podmaz dokonale a spolu so zaujímavým a „creepy“ vizuálom sa jedná o umelecké dielo, nie nejakú obyčajnú, nudnú, preplácanú znelku. Osobne sa mi najviac páči tá z Murder House, bola prvá a najsurovejšia, ďalej potom tie z Freak Show a Hotel. Na predposlednom mieste by bola znelka z Asylum, ktorá je po obrazovej stránke podľa mňa najslabšia, a na poslednom mieste tá z Coven, ktorá mi prišla akási nudnejšia oproti ostatným a spoločne so slabším vizuálom je u mňa jednoznačne na poslednom mieste. Ale inak nemám veľmi čo vytknúť, každá znelka je prispôsobená téme danej série, a preto sa vždy môžeme tešiť na nejaké ozvláštnenie a vylepšenie. :)

American Horror Story prostě zaujme nejen svým vyzněním a zpracováním. A co vy, jak se vám líbí znělka? Patříte spíš k těm, kteří ji přejdou, nebo si ji dokážete vychutnat?

Další díly seriálu

Slyšte, slyšte: Hudba v seriálech (8. 2. 2015)
Slyšte, slyšte: The Mentalist (6. 3. 2015)
Slyšte, slyšte: Game Of Thrones (Hra o Trůny) (12. 4. 2015)

... odkryj další díly seriálu

Slyšte, slyšte: Fringe (Hranice nemožného) (30. 4. 2015)
Slyšte, slyšte: The Simpsons (Simpsonovi) (17. 6. 2015)
Slyšte, slyšte: The Last Ship (9. 7. 2015)
Slyšte, Slyšte: Pokémon (13. 8. 2015)
Slyšte, slyšte: Fargo (18. 9. 2015)
Slyšte, slyšte: American Horror Story (právě čteš)
Slyšte, slyšte: Nejvýznamnější mise NASA (22. 11. 2015)
Slyšte, slyšte: Firefly (20. 12. 2015)
Slyšte, slyšte: Vikings (29. 1. 2016)
Slyšte, slyšte: The X Files (21. 2. 2016)

Slyšte, slyšte: Bylo nás pět (20. 3. 2016)
Slyšte, slyšte: Daredevil (17. 4. 2016)
Slyšte, slyšte: Sons of Anarchy (13. 6. 2016)
Slyšte, slyšte: Penny Dreadful (21. 7. 2016)
Slyšte, slyšte: Futurama (18. 8. 2016)
Slyšte, slyšte: Banshee (11. 10. 2016)
Slyšte, slyšte: Castle (21. 11. 2016)

Líbilo se? Tak nebuď labuť a sdílej!
phoboska
Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio. Zatím se musíte spokojit s tím, že umí číst a psát.

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

Aldyska
před 59 týdny
Tak teda pri AHS treba povedaťm, že má jednu z najlepších zvučiek a úvodov...
sgjoli
před 59 týdny
Nemohu si pomoct, ale u 5. řady jako bych v té znělce místy slyšela...
-A-
před 59 týdny
Amen sestro! Právě znělka byla první věc, kterou mě AHS dostalo a už nepustilo...

DALŠÍ ČLÁNKY K TÉMATU

SOUVISEJÍCÍ SERIÁLY

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY

Preacher