Crest of the Stars

Jinto... Baka..!

Hned dopředu říkám, že u koho je na prvním místě vizuální zpracování, bude už asi trošku zklamán. Třináct let je třináct let a asi ani svého času nebyl seriál na špici animace. Vztahovat však kvality pouze k tomuto aspektu by bylo velmi povrchní a v tomto případě i škodlivé. Seikai no Monshou je totiž úchvatnou space operou s tak nádherně náznakově vyjádřenými romantickými prvky na pozadí vesmírného konfliktu a politiky, že už vím jen o jediném anime, které by se mu v tomto ohledu vyrovnalo. A když říkám anime, předem vylučuji konvenční seriály, ve kterých atmosféra náznaků už vůbec natolik zdařile nefunguje, protože je velmi obtížné ji zahrát a ještě obtížnější zachytit... Naanimovat vhodným způsobem však lze, když se umí.

Když hovořím o animaci, zajímavé je, že tvůrci jako by se zdráhali Lafielino kouzlo ihned vyplýtvat, takže mnohdy Lafiel příliš přitažlivě nepůsobí a občas je i trošku ošklivým káčátkem. Šikovný tah, kdyby byla stále jako Cinderella, byla by to nuda.

Za skvělý námět, perfektní příběh, dramatický děj a zmíněnou romantiku v náznacích, řadím k tomu nejlepšímu.

(Obrázek z infa je ze Seikai no Senki - Banner of the Stars, čili z druhé série)