Etiketa

Etiketa (Etiketa)
Chceš seriál do oblíbených? Tak se přihlas!
Facebook Twitter E-mail

Pozvánky

Řeč bude o pozvánkách a hned na začátek důležité pravidlo: nikdy nechodíme tam, kam nejsme pozváni.

Dobrý den, dnes budeme hovořit o tom, čím velmi často náš pobyt ve společnosti začíná. Řeč bude o pozvánkách a hned na začátku si připomeňme důležité pravidlo: Nikdy nechodíme tam, kam nejsme pozváni.

Pozvánka není jen písemným pozváním na určitou akci, je současně důležitým vodítkem pro rozhodování, zda se akce zúčastníme, co si vezmeme na sebe a zda přijdeme s partnerem či bez něho.

Potvrzení účasti
P. Studenovský: „Ahoj, tak jsem tady.“
L. Špaček: „Ahoj. Petře, já tě nemám na seznamu.“
P. Studenovský: „Jak to? Já mám pozvánku.“
L. Špaček: „Neomluvil ses náhodou?“
P. Studenovský: „No, to ano, ale ta akce, na které jsem měl být odpadla, takže jsem mohl jít sem. Tak jsem tady.“
L. Špaček: „Víš, pokud se omluvíš, tak jsi vyřazen a už se akce nemůžeš zúčastnit, je mi líto.“
P. Studenovský: „Vyřazen?! To jako že mám jít pryč?“
L. Špaček: „Pryč nebo kamkoliv jinam.“


Dostaneme-li pozvánku, nejprve musíme pozvání přijmout a potvrdit nebo odmítnout. Je třeba reagovat včas, abychom hostitele nepřivedli do nesnází. Způsob, jakým to máme učinit, je uveden na pozvánce.

T. Turek: „R.S.V.P. je francouzsky - répondez s'il vous plaît, jak my francouzi říkáme "Responde", tato zkratka znamená, že musíme organizátorům co nejdříve sdělit, zda se akce zúčastníme nebo ne. Často se nyní užívá i česká zkratka R.L.O. - Račte laskavě odpovědět. No vidíš, a je tady telefonní číslo.“
Marie: „Kolikátého že to je? Patnáctého! To jsme chtěli jít k Zitě a k Petrovi na návštěvu. Tak jim zavolej, že nepřijdeme, že jdeme k sousedům. Mají novou kuchyň.“
L. Špaček: „Víte, že tohle by byla největší urážka hostitele? Říct mu, že nepřijdete k němu, protože jdete k někomu jinému? Pokud byste opravdu nechtěli večírek navštívit, museli byste si vymyslet taktnější výmluvu.“
Marie: „A vás sem, zval kdo?“


O něco později u Turků zvoní zvonek...

T. Turek: „Čau. Ty nejseš v Brně?“
P. Studenovský: „Nejsem. Měl jsem tam být, pak Brno odpadlo, tak jsem šel na ten večírek, na který mě pozvali a vyhodili mě.“
T. Turek: „No počkej, jak tě mohli vyhodit? Vždyť jsi měl pozvánku, ne?“
P. Studenovský: „Tu mám s sebou, tu pozvánku. Byl tam Špaček a ten mě vyhodil. Regrets only. Já vím, co to znamená, to znamená, že když tě někdo pozve, tak tam nemusíš telefonovat, abys řekl, já přijdu, děkuji za pozvání, ale telefonuješ tam pouze tehdy, když se chceš omluvit a to já jsem udělal, protože jsem měl být v Brně. Oni tu omluvu přijali a já jsem nakonec do Brna nejel, tak jsem na ten večírek šel. A co myslíš, že se stalo? Vyhodili mě - Špaček.“
T. Turek: „Láďo, tys ho prý vyhodil?“
L. Špaček: „Asi jsem s tebou jednal příliš tvrdě, ale spravedlivě. Co se oznámí, musí se dodržet. Asi tvé místo nabídli někomu jinému.“
P. Studenovský: „No, jistě moje místo, to se to nabízí. Já na to mám smůlu. Naposledy jsem zapomněl, že mám jít na podnikový večírek.“
L. Špaček: „Ó, i na to je lék. Pozvánka s poznámkou p.m. - pour memoir, na připomenutí. Tu první, kterou dostaneš tři, čtyři týdny předem, potvrdíš a pak týden před akcí dostaneš pozvánku jenom s p.m. - nezapomeň.“



Co na sebe?
U Studenovských doma:

P. Studenovský: „Co si vezmeš ty?“
Zita: „No, já kromě toho, že nemám co na sebe ani vlastně nevím, co bych si na tuhle akci měla vzít.“
L. Špaček: „Také v tomto případě vám pozvánka pomůže.“
P. Studenovský: „Už je tady zas.“
L. Špaček: „Bývá totiž na ní uvedeno, jaký oděv se od vás očekává. Často bývá předepsán oblek pouze pro muže, protože se očekává, že žena bude oblečena ve stejném stylu jako muž.“


Black tie - neznamená černou kravatu, ale černý motýlek. A ten se nosí jen ke smokingu. V Americe také dinner jacket.
O stupeň méně slavností je tmavý oblek, někdy také dark suit.
Formal dress znamená společenský oděv.
Lounge suit je vycházkový oděv.
Výrazy informal nebo casual znamenají oblečení neformální.
White tie znamená bílý motýlek, tedy frak.

P. Studenovský: „Tady píšou tmavý oblek, takže já si vezmu tmavý oblek, ale nevím co Zita.“
L. Špaček: „Máte-li vy tmavý oblek, vaše partnerka má krátké šaty.“
Zita: „Co vy na to?“
L. Špaček: „Krátké šaty ovšem nejsou minisukně. Krátké šaty jsou šaty, které nejsou dlouhé, takže sahají do poloviny lýtek, pod kolena, ke kolenům - u toho bych raději zůstal.“
Zita: „Takže dlouhé šaty, krátké šaty, malá večerní, koktejlky... Víte co, tak já nikam nejdu.“
L. Špaček: „Já se obávám, že vy asi opravdu nikam nepůjdete. Vy jste totiž přehlédli jednu důležitou instrukci.“
P. Studenovský: „Zito, tady totiž není napsáno "Pozvánka platí pro dvě osoby" ani s doprovodem, ani se Zitou, tak...“
L. Špaček: „Z pozvánky vždy vyplývá, kdo se akce zúčastní, v tomto případě jenom pan Studenovský. Není možné, aby si s sebou vzal kohokoliv jiného. Ani vlastní manželku ne.“
Zita: „A víš co? Tak já půjdu a v mini!“



Jak zvládnout trapas
Na pánském večírku...

T. Turek: „Petra asi nepustila manželka.“

Vchází Petr se Zitou...

Hostitel: „Dobrý večer.“
P. Studenovský: „Dobrý večer, promiňte, my jsme se opozdili.“
Hostitel: „To nevadí, ale vy jste si vzal s sebou manželku!“


A trapas je na světě. Na pozvánce bylo pouze Petrovo jméno, hostitel nepočítal se dvěma osobami. Proto pro Zitu není místo u stolu.

Zita: „Chcete říct, že mám jít domů? No to snad nemyslíte vážně. Takže ty tady jako zůstaneš a já mám jet domů tramvají, sama.“
P. Studenovský: „Můžeš jet autobusem.“


Jaké řešení se nabízí? Přeskupit místa u stolu, ale to u formální tabule bývá obtížné. Anebo požádat dobrého kamaráda, aby mi pomohl z tísně.

Hostitel: „Pomůžeš mi, kamaráde?“
L. Špaček: „Rád.“
Hostitel: „Děkuji.“
L. Špaček nabízí svou židli Zitě a sám si obstará jiné místo.


Tomu říkám elegantní řešení. Ale pozor! Petr se Zitou se dopustili hrubého společenského prohřešku, to se může ještě vymstít.


Následky
U Turků doma...

T. Turek: „Prosím tě, co to děláš?!“
Marie: „Nech mě!“
L. Špaček: „A to všechno se stalo jen kvůli tomu, že jeden člověk nevěnoval náležitou pozornost obyčejné pozvánce. Je-li na ní napsáno jen moje jméno, půjdu na akci sám.“
Marie: „Tak proč tam byla Zita? Co tam dělala? Petr si své manželky váží, proto ji vzal s sebou!“



Děti na večírku
Nikdy nechodíme na večerní společenské akce s dětmi. Nabídky jídel a nápojů není určena dětem, program také ne. Hostitel se většinou přemáhá a chová se, jako by mu přítomnost našich dětí nevadila, ale příště si rozmyslí, jestli nás opět pozve.


Kdy přijít
Ještě jedna věc zbývá - kdy přijít. Nejlépe včas. Na pozvánce je vždy uvedeno, kdy akce začíná. Je-li na pozvánkách uvedena přesná hodina, můžeme se opozdit maximálně o 10 minut. Přesnější budeme u divadelního představení nebo večeře. Větší toleranci nám dovolí recepce nebo večírek.

L. Špaček: „Dobrý den, tady Ladislav Špaček. Já jsem dostal pozvánku na oslavu 10. výročí založení vaší společnosti, je to příští sobotu, ale já... Zase!“
P. Studenovský: „Co tu děláš?“
L. Špaček: „Pokouším se omluvit z té sobotní akce. Natáčíme přeci Etiketu. A interval na záznamníku je tak krátký, že to prostě nestihnu říct.“
P. Studenovský: „Tak to musíš zestručnit.“
L. Špaček: „To už nejde.“
P. Studenovský: „Ale to mi nepovídej, že by to nešlo. Ukaž, kolik je to, r.s.v.p. 2 4 5...“
„Špaček nepřijde. Sbohem.“
„Jsi omluven.“

INFORMACE K EPIZODĚ

  • Český název
  • Původní název
  • Číslování
  • Rok natočení
  • Délka epizody
  • Pozvánky
  • Pozvánky
  • 1. série, 21. epizoda (celkově 21. díl)
  • 2004
  • 8 minut

NAVIGACE

TOOL BOX

AUTOŘI PROFILU

Furiant
Preacher