God, Please Give Me More Time

Bože, dej jim víc času, prosím

Já nevím, co se mnou ti Asiati provedli. Zásadně jsem se vyhýbala smutným věcem. Od té doby, co sleduji hlavně tenhle konec světa, jsem se naučila na ně koukat a dobrovolně se psychicky týrám.
Do téhle kategorie patří i víc než dobře obsazená Kamisama. Takeshi s Kyôko byla víc než dobrá volba. Kouzelný a naprosto uvěřitelný byl i příběh. Naděje i beznaděj se tu střídají stejně jako v životě. Chvilkami jsem se konce bála, chvilkami jsem zadoufala. I když jsem z něho měla vítr, tak byl prostě nádherný. Sem tam bych ho pouštěla Korejcům, aby viděli, že k pláči nejsou potřeba dlouhé pohledy a několika minutové ždímání emocí. Tady byl poslední díl namíchán bez patosu, s citem a stejně mě vzal za srdce a skoro jsem na titulky neviděla. To všechno rámovala příjemná hudba s kouzelným ústředním motivem a třešničkou na dortu byla ústřední I for You od kapely Luna Sea.