Gosick

Gosick (Gosick) — 1. série
Chceš seriál do oblíbených? Tak se přihlas!
Facebook Twitter E-mail
Avatar uživatele
Skogen

6. února 2014

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřil se 1 člověk

Viktoriqueááááá

Ocitáme se ve fiktivní zemičce meziválečné éry kdesi v alpské části Evropy, na kterou tak trochu čas zapomněl a stále z ní dýchá viktoriánská atmosféra. Do Sauburie, jak se malé království na sklonku své existenece nazývá, chtě nechtě z vůle autokratického otce a svých starších bratří přichází „třetí syn císařského vojáka“, mladý Kujo, aby si v tamním školském systému osvojil vědomosti, které by napomohly prosperitě Říše vycházejícího slunce. Spíše tedy nechtě než chtě, ale jelikož pro japonského mládence zatím není smysl pro povinnost kuřím lejnem na podrážce boty, podvoluje se s melancholickým utrpením nevlídnému osudu...

Leč sauburijská škola není přes ospalou náladu zrovna nudným místem, dýchá z ní tajemství, mysticismus a nutno říct, že i kus bizarnosti. Gosick to totiž hned zkraje vezme pěkně od podlahy a naservíruje nádhernou temnou atmosféru, která rozhodně upoutá. Mladého Japonce posléze ještě víc než atmosféra upoutá mladičká tajemná dívka, zavřená v zimní zahradě na špici věže, sloužící jako knihovna. Komu jinému než jí, nazývané obdivně i s opovržením „zlatovlasou vílou“ a zároveň „vlčím mládětem“ a „šedým vlkem“. Jak to jde dohromady, je tajemstvím příběhu.

Gosick je poměrně dlouhý 24 dílný seriál, který však uteče velmi rychle, protože se mu daří držet spád a napětí. Současně s bizarními scénami, kde nechybí mrtvoly a duchařina, ovšem nabídne i poměrně slušný humor a jak jinak, než romantiku. Tváří se sice jako detektivní seriál, zejména zpočátku, a hlavní hrdinka je úmyslně stylizována do charakteru Sherlocka Holmese včetně jeho geniality, ale nenechme se mýlit, je to opět romantická linka, kterou příběh sleduje.

Mám-li Gosicku přes veškerou chválu něco vytknout, je to zacházení s postavami v závěru, kdy bych si dokázal představit i sofistikovanější přístup a méně nepravděpodobný vývoj. Vrchol seriálu tak pro mě nastává krátce po třech čtvrtinách, kdy slušně zvládnutá gradace děje a vývoj charakterů zrodí jednu z nejpůsobivějších romantických scén, jakých jsem byl svědkem.

Za zmínku stojí opět slušná hudba, zejména nádherný první ending. Seriálu v našich podmínkách velmi nahrává, že je opravdu zdařile přeložen tehdy ještě fansubovou skupinou „Pantsubs“.

Preacher