Baal: Co jsi zač? Jak O'Neill: A ty jsi kdo? Baal: Takže ty mě neznáš? Jak O'Neill: No snad se neurazíš fešáku, jsem si jist, že jsi jistě veledůležitý Goa'uld, ale jsem tak trochu mimo, pokud jde o vás hady. Baal: Jsem Baal. Jak O'Neill: To je vše? Jen "Bál"... jako ples? Baal: Netušíš jakou bolestí za tu drzost zaplatíš. Jak O'Neill: Nevím co to slovo znamená... vážně... drzost, co to je?
Bauer: Právě jsem si prohlížel vaše hlášení. O’Neill: Ano? Bauer: Jsou ucházející, i když v budoucnu byste mohl každý oddíl opatřit shrnutím a odrážkami. Lépe se to čte. O’Neill: Opatřit shrnutím a odrážkami? Bauer: Je to nějaký problém? O’Neill: Generále, uvědomuji si, že úprava mých hlášení je zřejmě životně důležitá a jestli chcete, můžeme si jednou promluvit o fontech a okrajích. Ale právě teď bych rád věděl, proč jste se rozhodl rozpustit bez projednání můj tým?! Bauer: Generál Hammond vám možná toleroval určitou volnost projevu, plukovníku, ale u mě - pozor na ten tón! O’Neill: Generál Hammond měl důvod nechat nás pohromadě. Faktem je, že nebýt SG-1, seděl byste tady a měl v hlavě hada... místo těch svých pilin!
Carterová: Měli bychom ji vypnout? O’Neill: Á, to nevím. Ale zeptejte se toho, kdo si nechal rozbít hlavu. Jackson: To nebyl úmysl. Jenom se jí nelíbilo, co říkám. O’Neill: Ani mně se to občas nelíbí. Ale já té touze prohodit tě zdí odolám.
(SGC obdržela Bra'tacův kód pro otevření Iris. Z brány se ale vynořila Sha'nauc.) Sha'nauc: Nechci vám ublížit. Jack O'Neill: Bra'tacu, co sis to udělal s vlasy?
(Daniel se zbláznil.) Jack O'Neill: Fajn, připusťme tedy na chvíli, že to může být bránou. I když tomu zrovna moc nevěřím. Co kdybychom potom dali na bránu nápis říkající: Cestování bránou může být zdraví škodlivé. Mně by to stačilo. Sam Carterová: Mně taky, pane. generál Hammond: Letectvu ne.
Martouf: Doufám, že všichni dobře chápete, do čeho jdete. Jackson: Do pekla, ne? O'Neill: Stejně tam dřív nebo později skončím. Tak se seznámím se sousedy.
generál Hammond: Jenom zapnout tady světla, stojí skoro miliardu dolarů. Jack O'Neill: A co tu zřídit pekárnu, autoopravnu, garáže? generál Hammond: Takhle vypadám, když mi není do smíchu. Jack O'Neill: Automyčku?
Samantha: Pochopte to, můj Jack měl stejný obličej i hlas, stejné ruce... O'Neill: Což ovšem vyvolává zřejmou otázku. Jak jste si mohla vzít takového chlapa?
generál Hammond: Ve své zprávě uvádíte, že Ra byl ve skutečnosti mimozemšťan, který žil v lidském těle. O'Neill: Ano. Jeho oči žhnuly... To byla první stopa.
O'Neill: Carterová, teď by mohl být vhodný okamžik. Carterová: Ještě ne. Jackson: A... teď? Carterová: Když to zapnu moc brzo, tak se vynoříme uprostřed Země. O'Neill:(dívá se z okénka lodi) Carterová, už vidím svůj dům!
Jackson: Ah, to je... moc, moc dlouhý příběh. Carterová: Jo, nejspíš. O'Neill: Budeš nám o tom vyprávět při sushi. Jackson: Jo, budu. Ale nejdřív se musím doma pořádně vyspat. O'Neill: Ah... doma. Víš, tvůj byt je jaksi... Jackson: Snad jste ho... Carterová: Ano. Hned po smutečním obřadu. Jackson: Smuteční obřad?! Carterová: Plukovník měl moc hezkou řeč. Jackson: Opravdu? Vážně?
(Daniel se dotkl křišťálové lebky a nikdo ho nevidí, kromě jeho dědy) Daniel Jackson: Opakuj po mně: Jsem tady. Stojím přímo vedle tebe. Danielův děda: Daniel, je tady. Stojí vedle mě. Jack O'Neill: Jo jasně. To trochu zhubnul. Daniel Jackson: Jacku, nebuď osel! Danielův děda: Jacku, nebuď osel! Jack O'Neill: Danieli?!?
O'Neill: Á, už to chápu, další vědec. Generále, co je to? Carterová: Teoretická astrofyzička. O'Neill: To... znamená...? Hammond: To znamená, že je chytřejší než vy, plukovníku. Zvláště ve věcech brány.