Kobra 11

Během jedné ze svých služebních jízd se Tom a Semir stanou svědky neuvěřitelné nehody. Cestovní autobus se řítí velkou rychlostí po dálnici. Řidič je očividně opilý – po chvíli zběsilé jízdy vyskakuje přímo pod kola projíždějícího džípu. Autobus bez kontroly pak vjíždí do protisměru, kde se srazí s nákladním autem převážejícím květiny. Tom a Semir pomáhají pasažérům z vraku – obětem Koffee-jízdy do Amsterdamu. Pitva řidiče prokáže drogy v jeho těle. Byl doslova předávkován heroinem. Soudní lékaři však soudí, že se nejedná o člověka závislého na drogách – chybí vpichy na rukou. Při zajišťování stop policisté objeví pytlíky s heroinem a rovněž řidičův kávový šálek nesl stopy omamného prášku. Otisky prstů na jednom z pytlíků dovedou policisty až ke Karlovi Schröderovi – dobře situovanému penzistovi. Ten se se svou mladou přítelkyní Johannou Jung rovněž zúčastnil oné jízdy. Ale Schröder jakoby ztratil paměť – na žádné drogy si nevzpomíná, onen sáček nikdy nespatřil. Domovní prohlídka končí rovněž neúspěšně. Tomovi a Semirovi se podaří zjistit, že většina pasažérů se výletu do Amsterdamu nezúčastnila letos poprvé a všichni – až na Schrödera – bydlí v luxusním penzionu pro seniory „Hezká vyhlídka“. Tam naši hrdinové potkávají vozíčkáře Josefa Bärleho – předčasně penzionovaného ředitele Oddělení pro omamné látky a Tomova bývalého profesora na akademii. Tom je nadšen náhodným setkáním s charismatickým učitelem, Semir však zůstává skeptický. A právem, jak se ukáže po výslechu Violy – zaměstnankyně onoho penzionátu. Bärle využívá svých starých kontaktů s drogovou scénou, aby si zajistil spokojený podzim svého života. Přitom mu pomáhají někteří obyvatelé penzionátu jako kurýři, kteří rovněž uvítali možnost přivýdělku k hubené penzi.