Ohnivý kuře

Didi: Chtěla bych se zeptat, jestli je pravda, že jste můj táta.
Dan: Tvůj táta? Ty jsi vo něčem takovým mluvila s mámou?
Didi: Tak jste, nebo ne?
Dan: Neměla bys bejt ve škole náhodou?
Didi: Jo, měla, ale tohle je důležitější. Tak jste?
Dan: Ví máma, že jsi tady?
Didi: Ne, neví.
Dan: Takže si myslí, že jsi ve škole?
Didi: Jo, asi jo. Tak jste?
Dan: Nebude se náhodou bát, až jí z tý školy zavolají, že tam nejsi?
Didi: Vy se vyhýbáte odpovědi.
Dan: No, možná vyhejbám. Ale možná tvoje máma taky teďka někde šílí, protože neví, kde jsi, a bojí se vo tebe a to je důležitější.
Didi: Pro mě ne.
Dan: Ale pro mě jo. Takže milá paní inženýrko, my se teď sebereme a půjdeme za ní. Myslím, že na tuhle rozmluvu bysme měli bejt tři.

(Aleš vysvlékl Jardu z trika.)
Aleš: Cejtíš to? Tu změnu?
Jarda: Nic necejtim.
Aleš: Ty, nepospíchej, dej tomu chvíli, no. Za chvíli se budeš cejtit jako tygr.
Jarda: Já jsem tomu chvilku dal a cítím se spíš jako debil.

(Jarda byl nohama zavěšený na štaflích.)
Rapid: Proč cvičíš, ty vole, když víš, že je to nebezpečný?
Jarda: Prostě mi to došlo. Musím nějak vypadat, ne? Já mám Malvínu rád, ty vole, přece ji nenechám, aby mi zdrhla.
Rapid: Ty jsi vůl, Jardo.
Jarda: Slib mi, že todleto nikomu nevykecáš, jo? Jasný?
Rapid: Jasný, nevykecám.
Jarda: No, ne jasný, jakože vopravdu jasný.
Rapid: Vopravdu jasný. Prostě nevykecám.
Jarda: Já nepotřebuju ještě nějaký další blbý kecy, jo?
Rapid: Jasný.
Jarda: A teď jdi a dělej jakože nic.

(Pro Mikovu matku přijel Mikův bratr a za chvíli přijde do Ohnivýho kuřete.)
Mike: A co mám dělat, sakra?
Burák: No tak, ty se asi schovej ne? Nebo co?
Mike: Já se nebudu schovávat. Nejsem ve školce, ne? Panebože.
Burák: Ale co chceš dělat?
Mike: Jdu se schovat.

Veronika: A nemám tam něco přimalovat? Že by to bylo ještě lákavější.
Klára: Sněhuláky nezaměstnávám. Tajou a dělaj bordel.
Veronika: Seš drzá.

Burák: Vy tu čubičku chcete s nádivkou, že jo?
Macátko: Vás ten humor přejde. Oba!

Mike: No dobře a jak tu čivavu chcete? Medium nebo rare?
Macátko: Zase chcete být za každou cenu vtipný. Že jo, Beneši?

Klára: Že by si Leo vzal chudou nevěstu?
(Veruna se začne chechtat otočená ke Kláře a Renátě zády u kávovaru.)
Renáta: Ha, ha, ha. Vám to přijde vtipný, slečno Veroniko?
Veruna: Pardon, to se nedalo přeslechnout.
Renáta: Uhm. Zvlášť, když máte zapnutý radary, že?

Burák: Já prostě chci, aby tady s náma chvíli bydlela.
Mike: Jo dobrý, tak jo. Jenom doufám, že si ji příští týden nebudeš brát.
Burák: Já se zkusím ovládnout!

Béda: Takže mně vyhlašuješ válku?
Jarda: Ty blbečku, ve válce už dávno jsme. Akorát sis to nevšim!

Klára: Hele a víš, co je na tom nejlepší?
Mike: Až se tohle to Renáta dozví, tak ji klepne pepka.
Klára: No, to taky.

Veruna: No, že si tvůj nevlastní bratříček bere úplně chudou nevěstu.
Klára: Chudou, ošklivou a blbou.
Veruna: Hm. Tak tomu se říká karma.

Mike: Ty zbožňuješ marnej boj, viď?
Klára: No, proto sem s tebou!

Mike: (k Burákovi) Ale, to je škoda, že nechceš jít na pivo. To budu muset jít k Liuovi sám, že jó, teď tam budu muset pít tu jeho pálenku teplou s tím smradlavým hadem. Budu opilej, zejtra mi bude blbě a budem tě muset pomlouvat a říkat, že jsme měli kamaráda, kterýho si jeho holka omotala kolem prstu!

Mike: Liu, je normální, že ty žvýkačky smrděj jako benzín?
Liu: Sou ve slevě!

Liu: (o Burákovi) Žlutá muž viděla, že menší bílá muž přemýšlela jiná orgán než mozek.
Mike: To ano, ale nesmí se o tom mluvit, víš?

Veruna: (o Markovi) Víš, jak je to pěkný, že se o mně stará? To zatím žádnýho chlapa nenapadlo.
Klára: Tvůj poslední chlap byl instalatér. To by bylo divný, kdyby ti bral krev, ne? Ale asi by to zase docela hodně teklo!

Zuzana: (o Mikeovi) Taky se mi líbí. Je to frajer. Asi si ho dám.
Klára: Tak poslouchej, milá, zlatá! Aby bylo hned na začátku jasno, Mike je můj kluk a já na tom nehodlám nic měnit. Chápeme?

Mike: Ale kdyby si náhodou žárlila, což nežárlíš jistě to, tohle to, tak sem ti chtěl říct, že je to naprosto zbytečný, protože ty nemáš naprosto žádnou konkurenci. Víš?
Klára: No, tak to vím, to vím.

Klára: No, to si řekla, Veru, moc hezky. Kláro, tvůj kluk nevypadá jako úplnej debil. Děkuju!
Veruna: Prosím.

Mike: No, Buráku, výborně, děláš pokroky. Už se ti zase začínají líbit holky. Vítej mezi chlapy, ty, vítej mezi chlapy!
Burák: Seš blbej.

Klára: (o novým grilu) No jo, ale když vy jste u toho stáli a koukali jste na to, jako děvčátko se sirkami na vánoční stromeček přes okno!

Jarda: (o Bédovi) No žádný fotografie, žádný dokumenty, žádný stopy. Rozumíš, chová se jako opravdovej zločinec.
Malvína: Jardo, jak to víš, jak se chovají opravdoví zločinci?
Jarda: Hodně čtu, ne?

Veruna: Marek říkal, že pudem bruslit. Ale mně, jak na potvoru, začlo bolet koleno.
Klára: Há, a který?
Veruna: No to se právě ještě nemůžu rozhodnout!

Ferda: (o Bédovi) Ty, Jardo, je to možný? Von si ji vážně kupuje, hajzl jeden.
Jarda: Buď klidnej, na každou svini se vaří prase... voda!