Simpsonovi

(u soudu)
advokát: Šáša Krusty, viděl jste už někdy tohoto údajného animátorského génia? (Rukou ukáže na tuláka.)
Šáša Krusty: Ano, viděl.
advokát: Cože?! Viděl?
Šáša Krusty: Dal jsem mu pár lívanců, aby mi natřel plot. Nikdy to neudělal!
tulák: Ty lívance nebyly k jídlu!
Šáša Krusty: Natři mi plot!
tulák: Tak mě přinuť!
(Šáša Krusty vyskočí z lavice svědků a vrhne se na tuláka.)
Šáša Krusty: Buď vrátíš ty lívance nebo se neznám!
soudce: (Bouchá kladívkem.) Prosím o klid, ty lívance jsou irelevantní!

(Děda Simpson a tulák se na sebe u večeře mračí.)
děda Simpson: Ty mi jseš nějakej povědomej. V roce 47 jsem ti dal talíř kukuřičnejch piškotů, abys mi natřel kurník... a ty ses na to vykašlal!
tulák: Ty piškoty nestály za nic! (Odhodí vidličku.)
děda Simpson: Natři mi kurník! (Bouchne rukama do stolu.)
tulák: Tak mě přinuť!
(Děda Simpson skočí na tuláka a začnou se prát.)

Bart: Dal bys mi 1000 dolarů?
Homer: No dobře... (Vytáhne peněženku.) Tak moment! Na co?
Bart: Na advokáta pro tuláka.
Homer: Tak to ne!

Líza: Mami, ze sklepa to divně páchne a někdo tam nadává a taťka je přitom nahoře.

(Bart s Lízou vycházejí z domu.)
Marge: Barte, Lízo, je 11 hodin v noci. Kam teď chcete jít?
Bart: Do města.
Líza: Musíme si zabrat místa na zítřejší průvod.
Marge: Nedovolím, aby moje děti seděly celou noc na nebezpečné noční ulici! Homere, půjdeš s nimi.
Homer: (smutně) Aaaaa... (Koukne křivým pohledem na Marge.) Můžou si vzít pistoli!

Selma: (na Marge) Vzpomínáš si, když jsme byly malé, jak jsme si představovali ideálního manžela? Kdo mohl tušit, že jedné z nás se ten sen vyplní... no tak, hádej, které z nás!
Homer: Já vím, já vím... Selmě, že jo?

(Homer dostane dárkový koš.)
Bart: Za cos to dostal?
Homer: Za to, že jsem vyhodil pana Burnse z okna.
Bart: To dává smysl.
Líza: Zemřel?
Homer: Copak jsem doktor?

(Homer doma večeří s rodinou po tom, co byl vybrán jako náhrada za pana Smitherse.)
Homer: Myslím, že si mě vybral kvůli mým motivačním schopnostem. Všichni vždycky říkají, že musí pracovat víc, když jsem tam já.

(Pan Smithers za sebe hledá náhradu.)
Smithers: Musím najít náhradu, která mě nezastíní. Možná bych se měl podívat do hodnocení zaměstnanců. (Píše do počítače.) Kdo je neschopný... 714 jmen? H, měl bych být specifičtější. (Znovu píše.) Líný, nemotorný, hloupý, příšerně ošklivý... 714?! Dojdu prostě pro Homera Simpsona.

(Homer se dívá na televizi, zrazu přiběhnou Bart s Lízou a sednou si k němu.)
Bart a Líza: (Křičí.) Ki-Ya Karate monstra!
Homer: Co to sakra je?
Bart: Náš oblíbený pořad.
Líza: Máma říkala, že se můžeme dívat.
Homer: (nevěřícně) Vážně vám to řekla?
Bart: Půjdeš se jí nahoru zeptat?
(Střídaní záberů na schody a Homerovu zoufalou tvář, jak se na ně dívá a hraje přitom dramatická hudba.)
Homer: Ne.

Bart: Dědo, trávíme teď spolu tolik času, že mi přijde, jako bys byl součástí naší rodiny.

(v obchodě s obleky)
Homer: Máte něco pro pořádného chlapa jako já?
prodavač: Rozhodně ne. Prodejna stanů je naproti přes ulici.

ochrankář v obchodě: Váš syn, pane, porušil 11. přikázání... a to zní: "Nepokradeš!"

Marge: Jéé, Houmí, koukni na ty hodinky. Po takových hodinkách jsem vždycky toužila!
Homer: Co ty víš... Možná je letos najdeš pod stromečkem.
Homerův mozek: Ta bude překvapená, až rozbalí ten povlak na žehlící prkno.

(Rodinka čeká u vchodu, až se Bart oblíkne.)
Marge: Barte, kde jsi tak dlouho? Jestli si nemůžeš uvázat kravatu, pošlu nahoru tatínka.
Homer: To teda ne!

Bart: (na Marge) Kup mi Kostilam nebo běž do háje!
Marge: Barte!
Homer: Chlapče, zapomněl jsi na kouzelné slůvko "prosím".
Bart: Je to ten nejsenzačnější krvák!
Marge: Je mi líto, ale tyhle videohry stojí až 70 dolarů, je to drahé. Jsou plné násilí a odvádějí děti od učení.
Bart: To je všechno fakt, jenomže tenhle fakt mi nepomůže, abych tu hru získal.
Homer: (soucitně) Vím, jak ti je, Barte. Když jsem byl malej kluk, tak jsem si za každou cenu přál, abych dostal ping-pongovej stůl. Moji rodiče mi ho tehdy koupili, a to byl nejštastnější den mýho života. Dobrou noc. (Homer odchází.)

(Homer si sedá k počítači.)
nápis na monitoru: Stiskni libovolnou klávesu.
Homer: Která je libovolná? Vidím Esc, Ctrl, PgUp... Žádnou libovolnou tady nevidím!

(Marge přilehne k Homerovi do postele.)
Homer: Ahoj, zlato.
Marge: Ahoj, moc ráda bych se tě na něco zeptala. Připadá mi, že ses tenhle týden trošku spravil.
Homer: Mělo to sice být překvápko, ale k čertu s tím. Zlato, dělám, co můžu, abych dosáhl 150 kilo a dostal invalidní důchod.
Marge: (vylekaně) Óóó, ztratil jsi všechen rozum?! Pomyslel jsi na to, jak budeš vypadat? A na své zdraví?
Homer: (sarkasticky) Óó, tak ono je to takhle, Marge... vzhled... nevěděl jsem, že jsi tak povrchní.
Marge: Ale jdi! Měla bych tě ráda, i kdybys vážil celej metrák, ale...
Homer: Výborně, dobrou!

(Homera odvádí 2 ochrankáři.)
Homer: Ne! Ne, ne, ne, au, néé! Pro smilování Boží, nééé!
Smithers: Nikdy jsem neviděl nikoho tak zoufalého kvůli 5 minutám tělocviku.

inspektor Chalmers: Seymoure, jste naprosto neschopný.
Seymour Skinner: Ale to není spravedlivé.

Burns: Víte, Smithersi, myslím, že daruju místnímu sirotčinci milión dolarů... až budou prasata létat.
(Oba se začnou smát, před oknem přeletí prase.)
Smithers: Dodržíte ten svůj slib, pane?
Burns: Hm, ne. Zatím raději ne.

Marge: Barte, ne!
Bart: Co, já?
Marge: Promiň, síla zvyku. Lízo!

(Homer v prodejně aut zkouší nové Bentley, protože za zkušební jízdu má dostat volňásky do lázní.)
Homer: A jaké výhody má tenhle vůz v porovnání... řekněme... s vlakem? Který bych si mohl také koupit.

(Po tom, co se všichni dozvěděli, že obviněným je pan Smithers.)
Děda Simpson: Jasně, udělal to on, případ je uzavřen, kde mám klobouk, odskočím si do kadibudky.
Líza: Ale my žádnou nemáme.
Homer: Ou, moje kůlna na vercajk.

Kent Brockman: V pátek odpoledne byl na radnici postřelen místní samovládce Montgomery Burns. Byl převezen do blízké nemocnice, kde ho prohlásili za mrtvého. Poté byl převezen do lepší nemocnice, kde lékaři upravili diagnózu na živý.