Ted a spol.

(Veronica se s Tedem srazí na chodbě.)
Veronica: Tede.
Ted: Veronico.
Veronica: Jak se máš?
Ted: Já fajn. Proč?
Veronica: Jen si s tebou chci popovídat.
Ted: No, tak potom...
Veronica: Už mlč! Nechci proflákat celý den.

Veronica: Tede, to byla skvělá prezentace. Všechno, co jsi řekl, bylo naprosto přesné a exaktní. Měli bychom se spolu vyspat! Jestli chceš. Koukni na mě, jsem tak nervózní, že se třesu jako osika.
Ted: Ne, netřeseš se.
Veronica: Ne, nebývám nervózní, i když se snažím, ale prostě to nejde, a proto si připadám zranitelná.
Ted: Ne, ty nejsi zranitelná.
Veronica: Ne. A bude teda něco?

(Veronica s Tedem sledují zmraženého Phila.)
Veronica: Úchylný! Zítra ho odstěhujou.
Ted: Cože? Kam?
Veronica: Asi do sklepa, ale mluvilo se o Indii.

Linda: Pokud jde o Phila, bude to určitě dobrý, když se dostane pod mínus 20 stupňů, aniž by mu vybouchly oči, to by asi znamenalo potíž.

Ted: Máme morální problém.
Veronica: Pořád za mnou chodíš s nějakými problémy. Kéž bys mě jednou uvítal prskavkou a cukrovou vatou a řekl mi, že ses umístil první v hitparádě.
Ted: Rozdávalas své cédéčko na večírku a nikdo ho po tobě nehodil, považuj to za vítězství.

Linda: Našlapuješ neslyšně jako myš.
Veronica: Pak jsem připravena opustit klášter a pomstít se rodičům. To byl vtip, zkrátka kupuju drahé boty vyrobené z měkoučkých zvířátek. Jo, já vím, že jsi Gándhí v sukni a nikdy nejednáš ve zlém, a to teď přesně potřebuju. Napadlo mě, jestli nevíš o někom, kdo není jako...
Linda: Já?
Veronica: Ano, přesně, ne jako ty.
Linda: Ne, totiž chci navrhnout sebe. Nejsem sice žádná pionýrka.
Veronica: No, šíleně a zoufale čekáš, až kývnu, to jsou dvě ze třech vlastností mého budoucího partnera. Potřebuju někoho, kdo se vyzná v testování a je ochoten podvádět, aby Peteovy magnetické kalhoty dopadly špatně.
Linda: Pak ale potřebuješ mě, jako zkušební koordinátorka našeho oddělení vím, jak zmanipulovat výsledky. Ten testovací systém má beztak spoustu chyb. Vážně, celá ta věc patří na smeťák.

Veronica: Kam jdeš?
Linda: Na záchod.
Veronica: Se všemi věcmi?
Linda: No, jdu na můj záchod domů, není mi dobře. Potřebuju jít teď na pár dní domů a sedět na záchodě. Jo, má to logiku.
Veronica: Ne to nemá. Kdybych měla víc času, prohnala bych tě jako kočka myš, ale musím někomu zachránit práci. Takže si dělej co chceš, mně je to fuk. A to logiku má.

(Veronica na poradě postříká Phila vodou.)
Phil: Proč jsem mokrej?
Veronica: Nikdo neví, možná jste se pomočil.
Phil: Do obličeje?