Novinka pod lupou: Modrý kód

Jsem zklamaná. Na papíře to znělo tak dobře! Opravdu upřímně jsem se těšila na to, jak bude zpracován český lékařský seriál, který není nekonečná soap opera. Bohužel ve výsledku vychází Ordinace lépe.

Ani nevím, kde začít. Herci jsou naprosto nepřirození a ztuhlí. A hodně, hodně pomalí. Na to, že to je urgentní příjem, jsou všichni tak v klídku, pohodě, když někoho přivezou, tak si pomalým tempem jedou do určené místnosti, žádný rozruch, žádný řev, prostě lážo plážo. Opravdu, ti lidi se pohybují jako šneci a mají neustále plnou pusu řečí a komentářů o doktorech i pacientech, které by si opravdu měli odpustit, protože to rozhodně není profesionální. A když pak mají říkat lékařské termíny? Pane bože, to zní, jako by je četli z papíru a zamotal se jim jazyk. Opravdu jim to nejde, ani jednomu.

Hudba. Proč nás chtějí tvůrci tak moc mučit? Hrát třikrát za díl Only Time od Enyi je za trest. Hrát to jednou je za trest, ale třikrát? Kdo to má proboha vydržet? K seriálu se to ani trošku nehodí a opravdu to škaredě vyčnívá.

Případy byly průměrné. Nic extra, ale ani nic strašného. Pokud jste se tedy přes ty jejich koktající vyjmenovávání symptomů a léků mohli na jednotlivé pacienty soustředit. To se dvěma operačními sály byl dobrý tah, i když snad všem bylo od začátku jasné, kdo umřel a kdo přežil. Nový doktor machýrek se sice snaží být House, ale je spíš otravný.

• herci
• postavy
• herci nezvládají lékařské pojmy
• pohybují se jako šneci
• mají neusátále čas na blbé pomlouvačské kecy
• hudba

Až mě udivuje, jak často jsem si poslední dobou říkala, že jsem českým seriálům dost křivdila, protože opravdu nejsou tak hrozné, jak jsem si vždycky myslela.

Už jen proto mne udivuje ještě víc, že vznikl Modrý kód. Jak mě upřímně pobavila už upoutávka, co mi běžela před Sběrateli kostí, tak… páni, tohle teda bylo něco!

Začátek ve znamení Only Time od Enyy je značně hrozivý (ještě hrozivější je, že se ta píseň za necelou hodinu stihla opakovat rovnou třikrát), ale k mému překvapení je to dokonce čím dál tím horší. Příběh i zpracování, že by to lépe zvládl i kdejaký žáček základní školy, úroveň, že si najednou nelze nevšimnout, že telenovely jsou na tom vlastně ještě dobře… Celý projekt je pln relativně známých tváří, ovšem čekat, že by toto měly šanci zachránit, se opravdu nedá. Herci nemají co hrát (teda mají, ale je to otřesné), postavy jsou příšerné a podle toho to také vypadá.

Modrý kód je prostě čirý amatérismus, opravdu nechápu, jak se vůbec mohl dostat na televizní obrazovky. Dobře, Ordinace, Ulice a všechna ta Kuřata valné úrovně nejsou, ale jestli tohle bude natolik sledované, že to bude pokračovat ještě dál, začnu si o českém diváctvu myslet smutné věci. A o tvůrcích s nemocnicí na úrovni školky taky.

• reklamy
• rok 2000 volá píseň „Only Time“ domů
• postavy, herecké výkony
• příběh
• zpracování
• všechno, přiznejme si to rovnou

Sledování Modrého kódu bylo vážně bolestivé. Už předtím jsem viděl blbě, ale teď vidím ještě hůř – a asi mi to lékaři ze seriálu nespraví (ačkoliv asi bych se k nim bál jít, jestli si takhle při operaci povídají, nebo je tam léčí Rasputin nebo co to k čertu bylo, to mě pak potěš). Ale teď vážně: Pomoc, půjčte mi někdo oční mixér, já ten svůj nevidím!

Slyšeli jste o takový Ordinaci v růžové zahradě? Takový seriálek, který věrně, až dokumentární formou, zobrazuje práci lékařů. Tedy – když ji porovnáme s Modrým kódem. A v počinu Primy jsme se navíc v prvním díle nedočkali žádných srdceryvných vedlejších příběhů. Nevím, jestli bylo cílem Primy natočit novou ukázku seriálového odpadu. Rozhodně by se ale mohli s klidem zapsat s Modrým kódem do Guinessovky – ten seriál je horší, než Růžovka!

Je vidět, že je to pořádné ER wannabe. Tak rádo by to bylo českou Pohotovostí – a řeknu, že kdyby se prostě ten seriál překopíroval, daly se do něj český ksichty, udělil bych tomu průměr a občas bych se i kouknul. Tvůrci ale asi chtěli být originální, kdoví.

Věnujme následující odstavec počinům tvůrců pilotu seriálu: Režie se ujal Libor Kodad – jeho seriálografie mluví za vše. Stojí za špatným, ale koukatelným Gymplem s ®učením omezeným, a následně odpady jako Doktoři z Počátků a Ohnivý kuře. Scénáře se poté ujala zkušená dvojice Lucie Paulová a René Decastelo – a Prima čerpala ze stejných počinů: René stojí za scénářem k Ohnivýmu kuřeti, Doktorům z Počátků a Ordinací, Paulová napsala scénář ke Gymplu a Počátkům. Pokud jste viděli zmíněné seriály, představte si jejich extrémně nepovedenou kombinaci. A tak vypadá Modrý kód.

Je tam špatně všechno. Úplně všechno. To je prostě učebnicový příklad špatného seriálu. Postavy jsou ploché a neskutečně o ničem (a u Rasputina jsem se fakt začal smát), herecké výkony tomu odpovídají (jak mám rád Josefíkovou, tak ani tu tady nesnesu). Ale pokud máte rádi Růžovku, dočkáte se i mastné Gábinky! Tentokrát teda není sestra, není v Bohnicích a není ani tak umaštěná, je to totiž dokonce doktorka! Takže honem koukat.

A pokud vás ani ta Gábina (nebo jak se v Kódu jmenuje), není tu nic pro vás. Šílené kulisy, kdy se nemocnice zdá, jak z nějaké fabriky. Amatérská kamera, která působí, jako by za kameramana zaskočilo jeho sedmileté dítko. Hudba, v jejímž soundtracku se hned dvakrát vytahuje sedmnáct let stará Enya. Šílený scénář, dialogy, jako ze slohu žáka první třídy. Doktorům chodí do operačních sálů návštěvníci, zaměstnanci se tam prochází jak na procházce, starostka řídí nemocnici a špičkové oddělení je opět v nějaké díře (Rubava?).

• prkenní herci
• tisíckrát viděné postavy z Ordinace
• hudba
• kamera
• všechno, fakt všechno