Dům z karet

(Frank skládá inaugurační slib. Tentokrát jako zvolený prezident.)
Frank: Ano, znovu jsme zde. Státní tajemník. To jsem chtěl. To je vše, co jsem chtěl. To je to, co mi bylo slíbeno. A teď jsem tu jako prezident těchto Spojených států. Takto sis ustlala, Ameriko. Hlasovali jste za mě. Jste zmatení? Bojíte se? Protože to, co jste si mysleli, že chcete, je tu. A tady jste, koukáte s otevřenými ústy, zmateni přemýšlíte, jestli je to to, co jste chtěli. Tato demokracie, vaše demokracie, si mě vybrala. A pokud si myslíte, že je těžké dostat se sem, začínáte chápat, co jsem ochoten udělat, abych tu zůstal. Dívám se na dav, který se zde dnes shromáždil a vím, že to nejsou mí příznivci. Dívám se na lidí, kteří tady stojí, s úsměvem na tváři, dokud se nedostanou na řadu. A nejhorší mezi nimi jsou ti, kteří se usmívají a tleskají nejvíc.