Epizoda 8×02 – Vražda v Mezopotámii (Murder in Mesopotamia)
99 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
Je jen málo míst na světě, kdy by se Hercule Poirot cítil hůř. Neuvěřitelné nepohodlí, domy bez elektřiny, ubíjející horko, obtížný hmyz, a hlavně všudypřítomný písek, který se člověku dostane i pod nátělník - ne, to opravdu není nic pro toho úzkostlivě pečlivého, čistotného a puntičkářského mužíčka. Ještě štěstí, že - když už jej náhoda zavála až do daleké Mezopotámie - tu potkal alespoň svého dávného přítele Hastingse, a že spolu s ním má možnost objevovat pro sebe dosud zcela neznámý svět. Svět vykopávek. Ostatně něco mají archeologové s Poirotem společného: i oni stejně jako on oživují minulost, hledají mezi smetím stopy dávných skutků a lidí. Lidí, kteří jsou už v tuto chvíli mrtvi. Ani Poirot ovšem při své první návštěvě archeologického naleziště netuší, jak brzy a jak tragicky se oba tyto jejich světy propojí.
Způsobí to záhadná vražda archeologovy ženy. Oběť, paní Leidnerová, obdržela před smrtí několik dopisů podepsaných jejím prvním manželem - ten však údajně zahynul při vlakovém neštěstí. Že by se zachránil? Nebo to byl jeho mladší bratr, který chtěl pomstít jeho památku?
(Slečna Johnsonová pracuje s plastelínou a pečetidlem.) Hastings: Máte hodně plastelíny? Šikla by se mi. Poirot: Hastingsi... Na hraní s plastelínou jste trochu starý. Hastings: Ach - ale ne! Mám u sebe v pokoji díru ve dveřích a v noci mi dovnitř létají moskyti.
Hastings: Nechte si poradit od starého ženáče, Poirote. Poirot: Hastingsi, je pravda, že vás žena požádala, aby jste odjel? Hastings: No, to je, ale... Poirot: A je pravda, že vás požádala, abyste opustil nejen dům, ale dokonce i zemi, ve které žijete? Hastings: Ano, ale jen na dovolenou. Potřebovala si odpočinout. Poirot: Pak doufám, že mě laskavě nebudete poučovat jako odborník na ženskou psychologii.