Humans
(Humans)
Oni vědí
Angličani vědí, jak mají točit sci-fi. Sice je tam trochu brzdí USA, ale je tam vidět silná převaha anglického scénáře. Jen ta Katherine Parkinson mi tam nesedí, ona patří prostě k IT Crowds jako komediální herečka. Drama moc nezvládá, ale na druhou stranu mám u ní pocit, že to bude postava, která se bude nejvíce vyvíjet, až budeme překvapeni. Tak snad se vyplní má vize. Jinak asi zatím nejlepší dílo o UI, kam se hrabe Já, robot.
Příjemné překvapení
Trochu i díky současné anketě jsem si na tenhle seriál vzpomněla a konečně jsem si na něj udělala čas. Zatím mám za sebou první sérii a jsem vcelku nadšená (Švédskou předlohu bohužel neznám). Jediné, co mě mrzí je, že jsem si čas neudělala už dříve.
Gemma Chan působí jako robot až tak moc uvěřitelně, že z toho místy mrazí a její synthí příjemné vystupování a klidný hlas je přesně to, co by člověk od robotů čekal. Ostatní ve svých výkonech také nezaostávají (jen ten Colin Morgan je pořád trochu Merlin).
Moc se mi líbí tenhle styl vyprávění, kdy se postupně scházejí vcelku nesourodé příběhy a tvoří jeden celek. U některých seriálů mi přijde, že postavy dělají věci, které mi nedávají smysl a přijde mi, že jsou tam jen proto, aby bylo větší terno. Zde jsem ale tenhle problém po dlouhé době neměla.
Jedinou vadou na kráse je pro mě trochu "wibly wobly" způsob hackování synthů, což je ale nešvar asi všech seriálů a přijde mi, že i tohle je zde mnohem lepší, než ve většině seriálů (a asi lépe udělat nejde, neboť by to pak nebylo zajímavé).
Syntetiční lidé
Britové vážně umí. Ze seriálem jsem začal čistě z nudy, ale jsem za to rád. Seriál skvěl dávkuje napětí a atmosféru, přičemž je každý díl o něco lepší než předchozí. Konec každého dílu je skvělý, jak přidá buď další otázku nebo nějaké odhalení. Herecky také skvělé zvládnuté, hlavně představitelé syntů, své role zvládli na výbornou.
Ludia
Zatial nemam nic vyzarne co vytknut, postavy sa spravaju dost logicky, obcas nejake to zakolisanie tam je , ale to sa da pripisat puberte a v pripade otca rodiny - krize stredneho veku a manzelka mu asi tiez davno nedala ... . K robotom nemam moc co zle povedat .. maju svoje programy a podla tych sa riadia, cely serial vyzera ze bol premysleny nastastie dopredu a nie je to len "spichnute" navazovanie deja kde by chybali suvislosti vsetko sa pred nami pomaly odkryva a informacie sa nam dostavaju postupne , tak aby sme si tvorili uceleny obraz kto je vlastne kto. Ako pozitivum beriem ze tam nie je to klasicke americke love story ... asi preto ze je to britske :) (nastastie), dalsim by mohlo byt ze postavy su dobre obsadene a robia co maju a aj to ze tam nie je klasicky "zaporak", nikto vlasnte tam nie je uplne zly len ma svoje presvedcenie. Hoci z otca sa stal trosku blbec ale za to si moze sam. tesim sa na celu seriu a dufam ze daju tomu aj nejaku pointu hoci uplne to samozrejme neuzavru, este ale je dost dielov tak netreba stresovat.
Asimovští roboti
Málokdy se mi stane, že mě pilotní díl až TAK zaujme. Můj vnitřní milovník sci-fi plesá, protože tenhle seriál nejen že operuje s Asimovými robotickými zákony, ale dokonce na ně přímo odkazuje. Samotný námět se nezdá být ničím novým, ale to vůbec nevadí, pokud je to uděláno kvalitně a chytlavě, což v tomhle případě je. Celé mi to připomíná svým nádechem výborné In The Flesh.
Chytlo mě to za srdce. Chytlo mě to za srdce tak silně, že v duchu spílám za to, že tenhle seriál nevyšel na Netflixu nebo něčem takovém, protože čekat celý týden na další díl, je hotové utrpení.
Humans
Tak prvních pět, šest dílů to pro mě byla lahůdková stoprocentní záležitost. Atmosférické inteligentní scifi, nastiňující problematické otázky ve vztahu mezi lidmi a umělou inteligencí, kvalitní psychologické drama, tajemno na pozadí Anitina příběhu a zároveň výtečný thriller. K tomu zajímavé herecké obsazení (kdo by řekl, že si ta potrhlá ženská z IT Crowd povede tak dobře i v takto vážné roli a Colina Morgana mám ráda už od dob irského Parkování) všech lidí i syntů, v čele s neskutečnou Gemmou Chan a Williamem Hurtem.
Jenže s tím, jak se to stále více blížilo k závěru, začaly se spojovat nitky všech minipříběhů a došlo na různá shledání, přibývalo také emocionálních scén, bohužel mnohdy téměř na hranici patosu. Místo silných pocitových scén, co předtím fungovaly mnohem lépe jen tak mimochodem a beze slov, se najednou všechno rozpatlává a objevují se fráze o tom, že rodina je základ a blablabla... Není to nic přímo iritujícího, ale můj výsledný dojem to trochu snižuje. Navíc mě mírně zklamal závěrečný díl, tam bych čekala méně zbytečného tlachání a více akce.
Přes to všechno se stále jedná o vysoce nadprůměrnou, velice poutavou a napínavou scifi sérii, u které jsem si nedočkavě pouštěla další a další díly, už se moc těším na pokračování a všem mohu jen vřele doporučit.
Rodinka Syntů
Už dlouho jsem se chystal na švédský originál, ale než jsem se k tomu dokopal, tak přišla britská "předělávka" a já se rozhodl pustit raději do ní.
A nelituji, ani trochu. Roboti jsou moje oblíbené téma a koketování s myšlenkou umělé inteligence a její vytvoření patří mezi to nejoblíbenější. V centru příběhu je obyčejná britská rodinka, která si do domácnosti pořídí zdánlivě obyčejného robota - synta - který by měl zastat domácí práce a ulehčit jim život. Jenže jak se příběh rozvíjí, tak zjišťujeme, že tento synt je všechno, jen ne obyčejný a jeho stejně neobyčejní přátelé se ho snaží najít. Svůj zájem na umělé informaci však má mnohem více skupin a tak se postupně stahuje smyčka a blíží se zajímavé rozuzlení.
Humans mě bavil od pilotního dílu až do konce a vždy jsem nedočkavě čekal na pokračování. Líbilo se mi zpracování syntů, hercům v čele s Gemmou Chan jsem ty roboty věřil. Robotí logika mě dostává a baví. Pomohla také absence absolutního zla, nikdo totiž neodkrývá karty úplně a tak až do konce vlastně nevíme, co se ještě může stát. Rozhodně jsem rád, že se seriál dočkal prodloužení a už se těším, až budu sledovat jeho druhou řadu.
Druhá série je možná ještě lepší než ta první. Rozvíjí spoustu zajímavých nápadů a celkově se nebojí odstraňovat vyčerpané postavy a linky. Roboti se chystají na svou revoluci a nejde nefandit postavám jako Niska, Leo nebo Max. Lidi sice hrajou podstatnou roli, ale je o něco těžší jim fandit. Mě si jediného získala Mattie. závěr byla pěkná divočina a jsem opravdu zvědav na to, co přinese další série.
Je škoda, že tvůrci netušili, že třetí řada bude jejich poslední, protože by bylo fajn, kdyby se seriál dočkal lepšího zakončení. Takhle bohužel zůstane pachuť po konci, který nechal všechno otevřené a nabízel mnoho směrů, kterými se dalo vydat. A to je vážně škoda, protože jinak mě Humans bavili.
Made in our image. Out of our control.
Na čo Briti siahnu, tak to sa im väčšinou aj podarí. A inak tomu nebolo ani v tomto prípade. Aj keď je tu prítomná spolupráca s Američanmi, ale britská časť/zložka je jasne prítomná a výrazne prevažuje.
Seriály, v ktorých sú roboti súčasťou každodenného života ľudí tu už boli (a určite ešte aj budú). Je to predsa len jednej z častých námetov sci-fi. Humans sú živým príkladom kedy sa to vydarilo. A to hneď od prvej minúty. Námet a dej seriálu nie je nijak zložitý- skoro každá domácnosť má svojho robota/ Synta. Humans nestoja len na téme robotov a tiež aj na spôsobe akým sa ľudia vyrovnávajú s ich prítomnosťou vo svojich životoch. Niektorí ich v nich chcú a vytvorili si k nim určitý vzťah a iní zase proti ním protestujú, boja sa ich. Od začiatku môžeme sledovať viacero dejových línií, ktoré sa môžu zdať úplne odlišné a akoby nemali nič spoločné (okrem prítomnosti Synta), no postupne ako sa tieto línie rozvíjajú, vzniká medzi nimi spojenie. Spočiatku možno nevýrazné no na konci už jasné a aj dôležité. Máme tú klasickú rodinnú linku (aj s rodinnými problémami), linku rebelujúcich robotov ale aj linku ľudí, ktorí ich chcú ovládnuť. Môže sa to zdať ako chaotická zmes, ktorá spolu fungovať nemôže, ale ona funguje a to vďaka malým detailom, ktoré ich spolu prepájajú.
To vďaka čomu seriál funguje je okrem príbehu aj atmosféra, ktorá je zasadená do alternatívnej reality čo Humans dodáva na realistickosti. Seriál má spočiatku pomalšie tempo, odohráva sa viacero príbehov/liniek. Postupne to však všetko naberá na tempe, príbeh sa rozbieha. Objavujú sa prepojenia, zvraty či odhalenia.
Postavy v Humans sú viac než vydarené. Každá z nich si vás svojím spôsobom získa. Žiadna z nich nie je jednotvárna, možno u nich vidieť postupne aj zmenu charakteru. Katherine Parkinsom som mala možnosť vidieť aj komediálnej postave (IT Crowd) ale aj tej vážnej (Humans). Obidve jej svojím spôsobom sadli, no tá komediálna asi o trošku viacej. Hrať Synta s jeho chladnou, odťažitou tvárou bez emócii nie je ani trochu ľahké. Ale tí všetci čo ich hrali to zvládli na výbornú. Tú neprítomnosť akékoľvek cítenia či emócii ste im mohli veriť.
Záver série bol celkom uspokojivý. Nebolo to nič nečakané alebo šokujúce, proste taký priemer, normálka (teda aspoň na mňa to tak pôsobilo. Možno som len čakala väčšie vyhrotenie niektorých vecí). Mnoho veci sa uzavrelo a vysvetlilo, ale niektoré ostali otvorené a ponúkajú tak možnosti pre ďalšie série. Keby neboli Humans obnovený na druhú sériu tak by sa dal považovať aj za úctihodný záver. Humans sa teda s istotou môžu zaradiť medzi tie vydarené novinky tohto leta.
A vida,
Akta manniskor v mnohem, mnohem, mnohem lepším provedení. Doufám, že to vydrží i nadále.
Pan Hurt jako pan Milican je bezvadný. I ostatní herci jsou přirození.
Humans mají spád, lehce mrazí v zádech při pohledu do očí synthů. To jak si člověk do nich promítá lidské myšlení a chování. A nakonec: nejsou někteří víc lidští než majitelé?
Synth
Seriál má zaujímavú tému a postavy, ktorým kraľuje krásna Gemma Chan ako Anita/Mia a Katherine Parkinson ako Laura, ktorá sa mi vryla do pamäti ako skvelo zábavná Jen z IT Crowd. Ostatné postavy, možno s výnimkou Nisky, sú žiaľ málo charizmatické. Celkovo musím konštatovať, že s postavami som sa nedokázala dostatočne zžiť, ich problémy ma nechávali chladnou a príliš málo mi záležalo na tom, čo sa im stane. To sa mi nestáva, ja prežívam všetko, až to nie je zdravé, ale tentoraz bohužiaľ nie a preto nemôžem dať viac než 70%.
Seriál ma nútil pýtať sa samej seba, nakoľko je dobrý nápad využívať Synthov? Chcela by som na každom kroku zakopávať o roboty? Chcela by som mať Syntha doma? Bolo by super mať neustále vyupratované a navarené, ale... neviem, neviem. Navyše roboti s vedomím? A nie len pár? Čo tak takto rovno všetci? Nisku ešte chápem, ale Mattie? Zbláznila sa? V skutočnom živote by to skončilo jedine katastrofou a to katastrofou pre ľudí.
Zo seriálu cítiť inakosť, čo je fajn osvieženie. Páčilo sa mi vyobrazenie takých typicky ľudských dôsledkov zavedenia synthov do domácností ako puto Georga Millicana s jeho robotom alebo zápletka so spolužiačkou Tobyho. Ale napriek pozitívam, niečo mi tam chýbalo, niečo, čo by ma skutočne vtiahlo do príbehu. Uvidíme čo prinesie tretia séria.
Vcelku reálna budúcnosť.
1. Séria: nečakane kvalitný a napínavý začiatok podporený nám bližším anglickým prostredím. Žiaľ postrádam ucelený a dotiahnutý vývoj deja. Druhé séria bude pre mňa pravdepodobne hop alebo...