plakát seriálu

Lajna

(Lajna)

Hlášky ze seriálu

02×03 Estrogen

(Hrouzek si svolá tým po tréninku.)
Hrouzek: Styďte se! Každej den se styďte, že hrajete Chance Ligu! ... Zejtra hrajeme s Litoměřicema. Víte někdo, kde to je? ... Když se u Lovosic zahne do prdele, tak tam brzy dojedete. Až zítra z těch kluků z Liťáku ucítíte seno-hnůj ...
Hrouzek senior: A na jejich střídačce uvidíte uvidíte slepice a jejich trenéra v holinách ...
Hrouzek: Tak si uvědomíte, jaká je to ostuda, hrát Chance Ligu!

02×02 Asistent

(Hrouzek vysvětluje hráčům Slávie, jak bránit bránu.)
Hrouzek: Bráníte bránu Slávie. Je to to nejcennější, co v životě máte, kurva! Tak se tam natáhnu, vole, jak dokážu, kurva! Jsem nataženej a ztvrdlej, vole! Jak Rumcajsovo péro, vole, když se před ním Manka svlíkne! (Manažerka Karolína vzdychne.)
Hrouzek: Co to bylo, vole? Kdo to byl?
Hráč Slávie: Rumcajs s Mankou přece nepíchaj.
Hrouzek: A Cipísek je jako neposkvrněný početí nebo co, ty mončičáku?! (Manažerka Karolína znova vzdychne.)
Hrouzek: Co to kurva bylo?!
Manažerka Karolína: To jsem asi byla já, pardon. (zakašlání)

02×03 Estrogen

(Hrouzek představuje Robina Guhu Slávistické šatně.)
Hrouzek: Protože Robin je náš pufík, náš buřtík, naše štěňátko.
Hrouzek senior: Nepřeháněj to, vypadá to, jako že si ho dneska ráno porodil.
Hrouzek: Mluvím samozřejmě o štěněti pitbula. Kdo si představoval čivavu nebo nějakýho jezevčíka, je buzna!

03×06 První slova

(Hrouzek zjistí, že Borovčík sází a myslí, že sází na prohry vlastního týmu.)
Borovčík: Ak vsádzám na svoje zápasy a proti nám, tak ma ukrižuj na našom státnom dvojramennom kríži.
Hrouzek: Aby ses mohl ukřižovat na dvojramenným kříži, musel bys mít čtyři ruce, vole!

03×06 První slova

(Hrouzek přijde na pokoj za Borovčíkem po zápase, Borovčík sleduje NHL.)
Hrouzek: Tak co je?
Borovčík: Já na to nemám.
Hrouzek: Ty vole ... za tyhle kecy by tě Dominik Hašek profackoval vyrážečkou. Neser mě!

03×03 Borovčík

(Hrouzek přesvědčuje Borovčíka k nástupu do slovenské reprezentace.)
Borovčík: Já som mal na maske Štefáníka. To bol Slovák. A tu? (ukáže tetování Jánošíka na pravém rameni)
Hrouzek: (blíže se podívá na Borovčíkovo tetování) ... Ty sis nechal vytetovat Vinnetoua, jo?
Borovčík: (zmateně se podívá na své tetování) ... To je Jánošík.
Hrouzek: (přikyvuje) ... To je hustý.

03×07 Duše

(Hrouzek promlouvá k týmu v šatně před zápasem s Čechy po proprcané noci.)
Hrouzek: Já vole! Já ... sem trenér, dobře, ujelo mi to. Ale vy?! Něco sem včera říkal o výdeji testosteronu a vy proprcáte celou noc?! Jackovič! Co to bylo za rány do stěny ty vole! To tam při tom hrajete squash nebo co?!
Jackovič: Priviazal sem Dianku na stoličku kolmo ku stene.
Hrouzek: Cože?!
Čobolský: No (pousměje se) ... na Spider-Mana, to nepoznáte?
Hrouzek: Na Spider-Mana ...
Čobolský: No ...
Hrouzek: Čobolský ... ty drž hubu. Někdo, na koho řve manželka: "Jsi môj mačací gróf," nebude už v týhle šatně nikdy mluvit!
Čobolský: To sa nedalo vydržať. Já som musel na ňu skočit.
Jackovič: Presne! Takú chuť som nemal, ani keď za mnú Dianka přišla do Fínska po troch mesiacoch!
Bocian: Trenér, vážně to bolo nějaké čudné.
Hrouzek: Patriku, tys ... (a vidí v jeho obličeji stejný výraz) Ty taky?! ... Ty máš holku?
Patrik: Ti ji zítra představím, jo?
Hrouzek: Joo ... tak to je opravdu dobrej první dojem, když tě vojede před důležitým zápasem!
Patrik: Tati, ty budeš koučovat v saku?
Hrouzek: Jo! To už je teď stejně jedno, porušili jsme všechny zásady. Ale jako moje sako bych teď fakt neřešil, vole! Všichni vypadáte jak smrtky! Ksichty máte jak starý, gólmanský masky! ... Dobrý, dobrý, hele, všichni si sedněte. Zkusíme trochu upravit taktiku, vzhledem k tomu, jak jste všichni vypuštěný. Mergl, sedni si.
Mergl: (zdráhá se) ... Nemôžem ...
Hrouzek: (dojde mu důvod, stejně jako zbytku týmu) ... Ty vole!

03×08 Finále

(Na střídačce ve finále proti Rusákům.)
Luboš: Mergl, ty vole, vás tam koupou, vole, v tom pásmu jak tuleně ve vířivce!

03×08 Finále

(Na střídačce.)
Luboš: Čobolský, vole! (Hrábne do něj.) Vodí si tě tam jak Mánička Hurvínka, do prdele. Cejtíte to? (Ukazuje na strop.) Venku vám fanděj Češi! Protože věděj jednu věc: Rusák přijde, vezme ti manželku, vychlastá ti všechno pivo, vole, vezme ti svobodu, vezme ti prachy, vezme ti všechno! Ale jednu věc ti, kurva, vzít nemusí! Puk, do prdele!

03×06 První slova

(Luboš se snaží chlapy nabudit po gólu od Švédů.)
Luboš: Chlapi, v 17. století za 30letý války tyhle švédský kluci rozkradli celou Prahu. (nechápavé pohledy) Vím, že jste Slováci, ale mě to kurva sere! A můj nepřítel je i váš nepřítel. Tak do něj!

03×06 První slova

(Luboš vlezl k novému brankáři do pokoje, aby ho zpucoval, že se nebratříčkuje s týmem.)
Luboš: Proč jsi sem přijel, když vůbec nechceš bejt s týmem? (ticho) Aby si tě všimli a vytrejdovali tě, viď? Ale vytrejdujou tě jenom, když budeš chytat za tým, co vyhrává, vole! My bysme za Dominika Haška v Naganu zemřeli! Reichel mu každej večer dělal pedikúru. A žádný kleštičky, vole! Brousil mu to pěkně pilníčkem, aby se v brusli cejtil pohodlně.
Gólman: (slovensky) Ahá, tak si mám zavolat hotelový servis, aby mi udělali pedikúru? (Tlemí se jak vůl.)
Luboš: (Směje se.) Ty to nechápeš, viď? (Slováka přejde úsměv a nahradí ho nechápavý výraz.) Když do Hašana někdo najel, Šlégr měl tolik krve ve vočích, že by z těch vočí moh' dávat transfuze. Ty si myslíš, že ti zejtra někdo pomůže, až do tebe Švéd najede? Budeš se cejtit, jak kdyby na tebe spadlo 30 skříní z Ikey, vole!

03×06 První slova

(Slováci potřebujou vyhrát nad Švýcary, aby postoupili do semifinále. Necelou minutu před koncem je stav 0: 0 a Luboš si bere oddechový čas. Promlouvá k mužstvu.)
Luboš: Zkusíme power play. Tak hele, včera řekli moji kluci první dvě slova.
Čobolský: Máma a táta?
Luboš: Ne, vole. Puk a brusle. Nechci to mít nadosmrti spojený s prohrou s hodinářema, vole, jasný?!

03×05 Vlak

(Ve vagónu se slovenskou repre sedí dva čeští fanoušci. Jeden trpí fobií z vlaků a zvuků, co vydává. Vlak zahoukal a zaskřípal a fanouška popadl záchvat úzkosti.)
Fanoušek: (panicky) Slyšels ten zvuk? Já mám z vlaků úzkosti.
Strojvůdce: (slovensky) Vlak zanedlouho zastaví ve stanici Brno hlavní nádraží.
Luboš: Brno? Ty vole! (Kouká z okna a tam vesnice.) Tak z toho mám úzkost zase já. (Vstane a zakryje si výhled z okýnka tak, že si vedle hlavy a očí přidrží dlaň.) Všichni si dáte ruce takhle! Nikdo se nebude dívat z okna. Bocian! Nespi, vole! A zakrej si oči. Chci, abyste si z pobytu v Čechách odnesli jen hezký vzpomínky. Ne vzpomínky na Brno!

03×05 Vlak

(Slovenská repre sedí ve vlaku směr Praha na mistrovství. Do vozu vtrhnou dva čeští fandové.)
Luboš: Svaz nerezervoval celej vagón?
Borovčík: (slovensky) Asi něco potřebovali ušetřit na tvůj plat.

03×04 Dvojramenný kříž

(Luboš s týmem odjel na soustředění do úplného slovenského prdelákova. Aby v týmu rozdmýchal národní hrdost, rozdal jim ke čtení Ludovíta Štúra.)
Luboš: Pánové, večerka je v devět a všichni přečíst třicet stran.
hráč 1: (slovensky) Tam není jediný obrázek.
hráč 2: (slovensky) Pane trenére, vy jste asi myslel třicet řádků.
Luboš: Když jsem byl v Islanders, přečet' jsem na tripu knížku od Čapka za den, vole.
Borovčík: (slovensky) A kterého Čapka? Krakatit nebo Bílou nemoc?
Luboš: Dášenku.

03×02 Omluva

(Luboš dostal od manažerky týmu ultimátum. Buď se omluví šéfovi svazu Brňákovi Dolínkovi, kterému dal přes hubu, nebo dostane padáka, pakliže nebude pracovat se Slovákama.)
Luboš: Dolínkovi se neomluvim. Se Slovákama dělat nebudu. A budu vyhozenej ze Slavie. (dramatická pauza) Ženskou!
Deniska: Jestli vezmeš ten Třinec nebo Litvínov-
Luboš: V Třinci, ani v Litvínově už nemaj místo. Ale uvolnil se flek v...
Deniska: (nadějně) Kde?
Luboš: (vážně) Ve Vítkovicích.
Deniska: (zhrozeně) Nedělej si ze mě prdel, Luboši!
Luboš: Nedělám.
Deniska: (zoufale) A to nemůže přijít nějaká nabídka z venku? (nadšeně) Ze Španělska třeba?
Luboš: (nevěřícně) Jo?
Deniska: (nadšeně) No.
Luboš: Nebo třeba do Maroka bych moh´ jít trénovat, ne?
Deniska: (jásavě) No!
Luboš: (ironicky) Nebo do Kamerunu.
Deniska: (ohromeně) No tak vidiš! (udiveně) Já jsem blbá! (Luboš si odfrkne.) A čí je to vina?
Luboš: No nevim.
Deniska: Tvoje! (Luboš zamručí.) Nosíš sem negativní energii. Ríša s Míšou řvou, já se nevyspim, takže kromě toho, že jsem po porodu hnusná, jsem teďka i blbá! Inteligence byla mojí jedinou zbraní po tom, co mi spadly prsa!

03×02 Omluva

(Manažerka do týmu přivedla posily ze Slovenska, ale Luboš je zásadně proti nim a nehodlá je pouštět ani na led. Manažerka za ně lobuje.)
manažerka: Si do toho nenechám kecat! Exotický posily to maj dycky horší.

03×02 Omluva

manažerka: Averze vůči Slovákům je trapná, Luboši.
Luboš: Je to jedna ze základních hokejovejch hodnot, hned vedle averze vůči Spa*tě. (Řekne to, jako by to bylo sprosté slovo a tabu.)

02×07 Leningrad

Hrouzek: Promiňte, vlastně... poprvé v životě nevím, co říct.
Kouřil: Můžu něco říct já, trenére?
Hrouzek: Jako jo, Kouřil, ale nezapomeň na to, že máš jenom základku. Nepouštěj se do ničeho složitýho.

02×07 Leningrad

Denisa: Tak to je konec.
Hrouzek: Proč?
Denisa: Lubošku, tenhleten bordel je breberkama vyhlášenej. Prej tam ty filcky zmutovaly do vlastní ústecký mutace.
Hrouzek: Jak to myslíš?
Denisa: No, představ si normální filcku jako normální opici. Tak ta z Rudý ryby, to je King Kong.

02×07 Leningrad

Hrouzek: Nikdo se nebude usmívat, i kdyby mu na pokoj přišel Mirek Donutil vyprávět historky!

02×01 Pacient

Denisa: Já mám úplně zanesený póry z toho Havířova.
Hrouzek: Denisko, to na Havířov neházej. To jde od Třince, od železáren.
Denisa: To je samozřejmě chyba Havířova, že je tak blízko Třince.

02×01 Pacient

Denisa: Ani ty moje vajíčka nejsou tak blbý, aby se vylíhly v Havířově.

02×01 Pacient

Hrouzek: Tak byt je pěknej. Už třetí, který jsme vystřídali. V nejlepší havířovský čtvrti.
Denisa: To je jak kus nejlepšího plesnivýho chleba, Luboši. Ale i když tu plíseň okrájíš, tak to stejně zůstane plesnivý. I tam, kde to není zelený.
Hrouzek: Cože?
Denisa: Ale ty to okrájený radši sežereš, že?

02×01 Pacient

Denisa: Proč by se jako měla zlobit? Když jdeš do baráku zadanýho chlapa, tak snad počítáš s fyzickým útokem, ne? Mě Helena taky zmlátila. Čtyřikrát. Než jsem tě jí konečně přebrala.
1/2
12