Odbor městské zeleně

Leslie: Zajímalo by mě, kdo se ještě narodil v Eagletonu. Nejspíš Voldemort.

Andy: Hey Leslie! Napsal jsem tvoje symptomy do vyhledávače a našlo mi to, že můžeš mít problémy s připojením k internetu.

Leslie: No jo, máš pravdu. Nebudu s nima bojovat, teda až na to, že budu!

(Ron a Chris mluví o postýlkách pro děti.)
Ron Swanson: Moje postýlka bude bezpečná, protože ji stavím vlastníma rukama.
Chris Traeger: Svoji postýlku jsem koupil v Bloomingtonu a jsem přesvědčen, že je to, doslova, ta nejbezpečnější postýlka ve známém vesmíru. Vezmu tě tam a můžeš si promluvit s prodavačem.
Ron Swanson: Protinabídka. Nevezmeš mě nikam a s nikým si nepromluvím.
Chris Traeger: Protinabídka protinabídky. Půjdeš se mnou, nebo tě donutím jít na čtyřhodinovou přednášku o pravidlech faxování. Ať tak či tak, je to výhra pro mě.

(Ron odpovídá na telefonické dotazy v televizi.)
Ron Swanson: Tady Ron. Mluvte.
žena: Můj jorkšírský teriér okousal nohu od stolu. Jde to nějak levně opravit?
Ron Swanson: Skvělá otázka. Vezměte vlašský ořech a třete s ním nohu stolu. To zamaskuje škrábance. Další věcí, co chcete udělat, je zbavit se teriéra a pořídit si pořádného psa. Každý pes pod dvacet pět kilo je kočka a kočky jsou zbytečné.

Ron Swanson: (k Leslie) Vůbec o tobě nepřemýšlím v romantickém směru. Jsi pro vládu, nikdy nepřestáváš mluvit a jsi blondýna. Jsi má nejhorší noční můra.

Andy: Hele, jestli tam pojedeme, můžeme se zastavit u nás? Protože jsem zapomněl na deodorant. A bundu a jednu ponožku. Navíc potřebuju kadit, ale to můžu kdekoliv.

Andy: Bílý dům. Nejbělejší dům Ameriky je nejvíc známý tím, že v něm bydlel Sinbad ve filmu Prezidentův syn.

Andy: Hele, Benjamine, jak moc nóbl je ta dnešní párty? Chci říct... je to na šortky, nebo kalhoty?
Ben Wyatt: Kalhoty.
Andy: Super. Můžeme se stavit někde, kde mají kalhoty zadara?

Ron Swanson: (o praseti) Tom je velmi chytrý a věrný. Je to v podstatě pes. Pes, kterého si uvaříme, rozžvýkáme a sníme.
Ann Perkins: Ty vole, jsou tady kolem děti!
Ron Swanson: Dobrej postřeh. Kdo z vás prcků mi chce pomoct pustit Tomovi žilou? Pokud to dobře dopadne, budete si moct nechat jeho měchýř. Můžete si ho pak nafouknout a hrát si s ním jako s míčem.

(Ron přijde na grilovačku s prasetem na vodítku.)
Ron Swanson: Seznamte se s jídlem!

Ron Swanson: Pokud si někdy budeš potřebovat promluvit o problémech, vyhledej Leslie. Ona pro tyhle nesmysly žije.

Tom Haverford: Já se tak nudím.
Ron Swanson: Něco pro tebe mám, synu.
Tom Haverford: Můj iPhone?
Ron Swanson: Ne. Dávám ti neelektronickou knihu vyrobenou z papíru ze stromu. Jmenuje se Návod k opravě aut: 1982. Tuhle knihu přečteš od začátku do konce a pak mi pomůžeš opravit škody na autě.

Leslie Knope: Proč se tě pořád tak podivně bojím?
Chris Traeger: Jsem velmi sebevědomý a navazuji hodně očního kontaktu.

Ron Swanson: (k Tomovi, který mu donesl iPhone vyrobený z papíru) Potřebuješ detox. Zítra pojedeme na moji chatu v lesích. Je to tak daleko od civilizace, že společnost přes elektřinu ani neví, že je tam nějaká stavba.

Tom Haverford: Bože, Jerry, když se díváš na email, tak jdeš na AltaVistu a napíšeš
"na yahoo.com, prosím"?
Jerry: No, jak jinak bych to měl dělat?
Tom Haverford: Ty nemáš email v záložkách? Máš nějaký záložky?
Jerry: Co jsou to záložky?
Tom Haverford: Bože, Jerry! Ty si internet nezasloužíš!

(Leslie přednáší seniorům o bezpečnosti sexu.)
Leslie Knope: Ví někdo, jaký je risk nechráněného sexu?
senior 1: Infarkt!
senior 2: Zamilování se!
senior 3: Partner na vás umře!

Leslie Knope: Je úžasné, co několik starých lidí dokáže s tím málem šarmu a množstvím filcek.

(Tom má na týden soudně zakázáno používat jakákoli elektronická zařízení s obrazovkou.)
soudce: Odevzdejte váš telefon, prosím.
Tom Haverford: Fajn. Poslední tweet?
soudce: Stráže!
(Strážný Tomovi vezme telefon.)
Tom Haverford: Ztiskněte odeslat, strážný! Ztiskněte odeslat!

Tom Haverford: Vydrželi jsme třicet hodin bez rozchodu. Naše osobní maximum je čtyřicet sedm hodin. Stalo se to, když jela na dva dny mimo město a zapomněla, že spolu chodíme.

Perd Hapley: Pojďme začít show tím, že ji začneme.

Ron Swanson: Buď dokončíme vládní projekt, což se mi hnusí, nebo přivedeme na oddělení nového člověka, což mě odpuzuje až do morku kostí. To mi připomíná, když mi dal otec na výběr, které z mých telat porazím vlastníma rukama na mé šesté narozeniny. Nedokázal jsem si vybrat, tak jsem porazil obě. A byla lahodná.

Chris Traeger: V takto velkém městě má Oddělení parků tradičně deset zaměstnanců. Vy máte jen sedm. Proč to tak je?
Ron Swanson: Tvrdě dřu, aby mé oddělení bylo tak malé a neefektivní, jak jen to jde.

servírka: Dáte si víno?
Leslie Knope: Ano, budu k Vám upřímná. Dám si červené. To nejlevnější, protože stejně nepoznám rozdíl.

Tom Haverford: Jestli se chceš přidat, tady je naše vizitka.
Andy: Nejde to přečíst.
Tom Haverford: Černý písmo, černý pozadí. Nejlepší barevná kombinace.
Andy: Jo.
Tom Haverford: Taky je to magnet. Když si to dáš do peněženky, zruší ti to kreditku.
Andy: Zruší kreditku? Jako i s dluhama?