Plný dům

Kimmy: Kometo, tys přišel taky. Já vždycky myslela, že mě nesnášíš.
Steph: To jsem já.

DJ: Fajn, dort, dort. Nic tady není. Kdo to všechno jí?
Steph: Tvůj přítel kyselina.
DJ: Co je v mrazáku?
Vicky: Mražené brambory a zažívací soda.
DJ: To Kimmy sní.

DJ: Počkat, tohle je důležitý. Kimmy je šestnáct, myslí, že jsem nachystala oslavu jako překvapení. Když jí neuděláme, sebere jí to.
Jesse: Proč my, co tak najednou. Obvolej pár přátel, něco jim dej a přijdou.
DJ: Je sobota večer, každý už má program, musíte mi s tím pomoc, bude tu každou chvíli.
Danny: DJ, je mi to líto, ale máme před sebou z Vicky významný večer. Plánuju být impulzivní už dva týdny.
Vicky: Danny helikoptérou můžeme letět vždycky, ale Kimmy bude šestnáct jen jednou.
Danny: Ale ve druháku bude dvakrát.
Vicky: Kdyby moje kamarádka zapomněla na mé šestnáctiny, mrzelo by mě to. Tuhle rodinu znám - když má někdo problém, tak se všichni zapojíte. (Nikdo nereaguje.) Možná mluvím o někom jiném.

DJ: Úplně jsem zapomněla, že má Kimmy narozeniny. Nemám dárek, blahopřání - co teď budu dělat?
Steph: Jo mám to. Řekni jí, že jsme prošli časovým posunem a je o měsíc dřív.
DJ: Skvělý. Přetočíme kalendáře, najdeme starý programy a... co to říkám! Tomu Kimmy nikdy neuvěří.
Steph: Proč ne? Ta věří i že Batman doopravdy žije.

DJ: Ale ne, zapomněla jsem na nejdůležitější den mé nejlepší kamarádky. To je hrozný. Už nikdy do tohohle domu nevkročí.
Steph: A hrozný by na tom bylo...?

Kimmy: Ahoj.
Steph: Giblerko, ty nikdy neklepeš?
Kimmy: Kdysi jo, ale nepouštěli mě dál.