Případy 1. oddělení

(Víťa Sršeň se vrátí od soudu s nepořízenou.)
Kozák: Tak co?
Sršeň: Ale byl jsem tam úplně zbytečně. Paní soudkyně na mě jaksi neměla čas, tak jsem mluvil jenom s asistentkou. Ta se strašně divila, že chci vědět, jak by ten soud asi dopadl. (Začne parodovat asistentku.) No, prosím vás, tady jste u nezávislého soudu. My přece nesmíme předjímat. Vy jako policista byste měl vědět, že napřed musí proběhnout jednání.

(v privátu)
Pražák: S vámi si promluvím hned.
slečna: Já ale o žádné vraždě nic nevím.
provozní: Má za pět minut zákazníka.
Pražák: Tak bude až druhý. To se tady chlapům stává, ne? Vy už ho nějak zabavíte.

Kozák: Barák a ulice jsou hotový?
Pražák: Jo, až na ten erotický privát. Za dvě hoďky mám spicha s provozní.
Anděl: (rozchechtaně) Ale.
Pražák: Hele, uklidni se.

(Pražák se probírá fotkami podezřelých a narazí na podržtašku pana domovníka.)
Pražák: A co tenhle? Ten má k vrahovi asi nejblíž. To pako mu snad leští i prkýnko od hajzlu.

domovník: O mrtvých jen dobře, ale sám jste poznal, že lhát policii není můj styl. Mám takový pocit, že slečna Šindelářová se děvčatům ze shora (z privátu) tak trochu plete do řemesla.

(Pražák chce vyslechnout dámy z privátu.)
domovník: Tohle je slušný barák.
Pražák: Dobře.
domovník: Chápu, že si chcete děvčata prohlédnout, ale ony chodí až navečer. To víte, privát. Ale dám vám na ně číslo.

(Sršeň vybírá dovolenou.)
Pražák: Copak? Paní Sršňové je v Praze zimička?
Sršeň: Ale ne. Jsou slevy. Tak obíhám malé cestovky, protože tam dávají slevu hned na místě.
Anděl: Tak nám nemusíš lhát, Víťo. My víme, že chceš emigrovat, protože tady s námi nechceš být, když je Vašek v čudu.

Sršeň: A vyšlo to?
Pražák: Sekretářka si myslí, že asi ne. Korejse prý na konci položil sluchátko takovým způsobem, že se rozletělo na tři kusy.

Pražák: Korejs prý včera volal Vaškovi. Přemlouval ho, aby si to s tím důchodem zase rozmyslel.
Anděl: A to ho napadlo samotnýho, jo?
Pražák: No, chviličku před tím se vrátil od ředitele. Musel tam dostat strašnej pojeb.

(Korejs a spol. se spolu s ÚOOZ vrátí s prázdnou na stanici a Korejs šílí.)
Plíšek: (vejde i s taškou s penězi, vyděračem a úsměvem na rtech) Promiňte, hledáme tady s pánem pana vyšetřovatele Kozáka. Až po vás, pane Honzáku. Promiňte.

(Plíšek se Sršněm projíždí finanční výpisy podezřelého).
Plíšek: Víš, kolik dluží?
Sršeň: Ne, kolik?
Plíšek: Tady tuhle sumu.
Sršeň: 3 350 000. Ty vole, to je peněz. (Vrátí papír Plíškovi.)
Plíšek: Kurva, vždyť to je ta samá suma. 3 350 000.
Sršeň: No jo.
Plíšek: No jo.
Sršeň: No jo, ty vole, vždyť to je ta samá suma.
Plíšek: (plácá Sršně po hlavě) Tobě to pálí, kluku.

(Korejs vlétne do kanceláře.)
Korejs: Tak, pánové, za hodinu to začíná. D8. Ústecká. (k Pražákovi) Co tu stojíš jak píchlý kolo? Máš dávno dělat panskýho kočího, dělej. Ty vole, přestaňte kravit, a hoďte sebou.

Kozák: Slyšel jsem ten váš hovor s vyděračem, paní ředitelko. Jste skvělá.
ředitelka: Prosím vás, no děkuju. Ale já jsem strachy mokrá až na pr... na zádech.

(Ředitelka čokoládoven mluví s vyděračem po telefonu a ten chce, aby nasedla do vlaku.)
ředitelka: Sakra, chlape, vy mě neposloucháte. Říkám vám, že nikam nepojedu. Já jsem jela naposledy vlakem na pionýrský tábor. Mě tam nedostanete. Vymyslete si něco jiného. Já nikam sama vlakem nejedu, chápete to?
vyděrač: Dobře.

(Poté, co si vyděrači řeknou o 3 350 000 a Kozák si to pouští pořád dokola.)
Kozák: To mi nejde do hlavy.
Plíšek: No tak, třeba by se jim ty tři miliony blbě dělily?
Kozák: A 3 350 000 by se jim jako dělilo líp? To mi laskavě řekni, podle jakýho klíče bys to rozděloval.

Korejs: Tohleto je váš jediný výstup, jo? Kurva, co s tím nemá nic společnýho a dva nadrženci, co tahají auta do Polska? Pak někde ve třech šoustají na hodinovém hotelu. Prosím tě, to vás nenapadlo, že ti profesionálové jsou asi trochu chytřejší?

prostitutka: Pánové, vždyť vám to říkám pořád dokolečka. Jediná čísla, o která jim šlo, byla ta, co jsme dělali spolu na hotelu. Byli to nějací Poláci. Domluvili jsme se po telefonu, dali si sraz a odjeli na hotel. Bylo to přes inzerát. Chcete další podrobnosti?

(Kozák s Plíškem zastaví jdoucí prostitutku.)
Kozák: Slečno, prosím vás, můžu se zeptat?
prostitutka: Jé, dobrý večer.
Kozák: Řekněte mi, nevíte, kde je tady prádelna?
prostitutka: Prádelna? Tak to netuším teda.
Kozák: A vy neperete asi moc, že jo?
prostitutka: Já moc neperu, no. Já mám pračku.
Kozák: Vy máte pračku? Takže to ani nemůžete vědět.

(Kozák s Plíškem čekají v autě před hotelem, kam vešla sledovaná prostitutka.)
Kozák: Si počkáme na tu holku. Hele ji.
Plíšek: To si tam teda moc dlouho nepobyla.
Kozák: Asi se na ni hodně těšili.

(Plíšek chce po telefonu po Sršňovi, aby mu proklepl jednu prostitutku.)
Sršeň: (k Andělovi) Plíšek má babu.
Anděl: Fakt?
Sršeň: A je to kurva.
Anděl: Hmm.

Plíšek: Klíčem k úspěchu je komunikovat s vyděračem. Tady to taky píšou, ve sborníku kriminalistickém. Ten samý případ. Německo, Berlín. Taky čokoládovny. Pachatel hrozil otravou. Kontaktovali se přes lavičku. Já jsem vydírání nikdy nedělal, takže to dělám podle toho.
Korejs: To je hodně stejný. To není špatný, čoveče... (začte se do toho) Tady píšou, že poslali vyděrači vydíranému malé rádio, přes které mu dávali pokyny? Ty vole, Vašku, vždyť to je dvacet let starý!

technik: Tak tímhle to napsali.
(Podává Plíškovi technickou šablonu na písmo.)
Plíšek: Opravdu tímhle?
technik: No určitě. Používají háčky a čárky, takže je česká. Šablona pro technické kreslení. Výška písma 7 mm. Koh-I-Noor. Koupíš ji v každém papírnictví za tři pětky.
Plíšek: No, to jsou tedy pěkně šetrní profesionálové.
technik: Buďto to psal nějaký amatér, nebo naopak nějaký chytrý vyděrač.
Plíšek: No, to jsi mi to teda pěkně zúžil. To ti teda děkuju.

(Anděl čte noviny, kde dostává Plíšek medaili.)
Anděl: Václave, ty dostaneš metál, jsi slavný a ani se nepochlubíš? Jaký to tam bylo?
Plíšek: Úžasné. Mám úplně napuchlá ramena, jak mě poplácávali.
Anděl: Nekecej, že se ti to nelíbilo.
Plíšek: Prosím tě, je to jenom způsob, jak ti taktně říct, že končíš. Ale co, já s tím počítám. Přijdou a řeknou: "Vašku, můžeš na chvíli?".
(Vejde Korejs.)
Korejs: Vašku, můžeš na chvíli?

(Korejs s Kozákem nakládají vraha do auta, dámy vraha zarytě pozorují.)
Korejs: Lamač dívčích srdcí, co? Jsem zvědav, jak mu to půjde s láskou ve Valdicích.

(Policie z Anglie přiveze pachatele.)
policista: This and this.
Korejs: (na Kozáka) Tak kvákni něco, vždyť víš, že neumím.