Queer as Folk

Brian druhý den potká Justina a otráveně ho osloví: "Hej, Dawsone, jak se vede v tom tvým světě?" (So, Dawson, how are things down in the creek?)

Brian Kinney: No tak, musíš jít.
Justin Taylor: Kam?
Brian Kinney: Domů.
Justin Taylor: Já nemůžu jít domů. Rodiče si myslí, že jsem u kamarádky.
Brian Kinney: Ty bydlíš s rodiči?
Justin Taylor: Jsem ještě ve škole. Chci říct na vysoké.
Brian Kinney: V jakým ročníku?
Justin Taylor: Prvním. V druhým, mezi prvním a druhým ročníkem.
Brian Kinney: Kolik ti je?
Justin Taylor: 21.
Brian Kinney: Kdy ses narodil?
(Justin chvíli váhá, než odpoví.)
Justin Taylor: 1979.
Brian Kinney: Blbost. Musels přemýšlet, než jsi to řekl. Kolik ti je opravdu?
Justin Taylor: 20..., 19..., 18.
Brian Kinney: Budeme tady střílet od boku?
Justin Taylor: 17.

Brian Kinney: Tak co rád děláš?
Justin: Dělám? Nevím. Koukám na televizi, hraju Tomb Raidera.
Brian Kinney: Myslím v posteli.

(Kolem projde hezký muž.)
Ted Schmidt: Problém s dokonalostí je její neschopnost všimnout si něčeho méně dokonalého, než je ona sama.
Emmett Honeycutt: Jinými slovy... už jsi to na něj zkoušel a on tě odpálkoval.
Ted Schmidt: Jo.

Michael Novotny: Měli byste vědět, že všechno je to o sexu. Je to tak. Říká se, že muži přemýšlí o sexu každých 28 vteřin. Ale to platí u heterosexuálů, u gayů je to každých 9. Ať jsi v supermarketu, v prádelně nebo když si kupuješ úžasný tričko, když si najednou uvědomíš, že pozoruješ nějakýho pěknýho kluka. Hezčího než ten, kterýho jsi viděl minulý týden nebo ten, cos ho vzal včera večer domů. Což vysvětluje, proč jsme všichni v jednu v noci v Babylonu, místo abysme byli doma v posteli. Ale kdo by chtěl být doma v posteli a hlavně sám, když může být tady a čekat, že každým okamžikem uvidí jeho. Toho nejkrásnějšího muže, co kdy žil. Teda... zas do zítřejší noci.

Brian Kinney: Tak jdeš, nebo jdeš pryč? Nebo jdeš a pak jdeš pryč? Nebo jdeš a zůstaneš?

Michael Novotny: Jak jsem řek. Všechno je to o sexu. Kromě chvíle, kdy sex máš. To je pak pořád "Zůstane?", "Odejde?", "Jak si vedu?", "Co to dělám?". Pokud ovšem nejste Brian Kinney. Pak je to jenom "Koho zajímá, co si myslíš ty?", "Buď rád, že máš mě".

Michael Novotny: Ted je chytrej kluk a má velký srdce. Bohužel na velikosti tohohle orgánu tady nikomu nezáleží.

Brian Kinney: Pop kvíz. Žádné mluvení. Zde je vaše otázka. Odpovědí může být více. Chceš se mnou jít domů? A) Ano, B) Ano, nebo C) Ano. Tik-tik-tik. Čas vypršel, odložit tužky. Co odpovíš?

(Opilý Brian jede autem s Michaelem a Justinem.)
Brian Kinney: Tik-tik-tik-tik-tik-tik-tik.
Justin Taylor: Co to děláš?
Brian Kinney: Opakuju první slova, co mi můj syn řekl. Nebylo to "táta". Bylo to "tik, tik, tik". Ten chytrej malej hajzl. On už umí hodiny.

(Lindsay a Brianovi se narodilo dítě.)
Lindsay: Tohle asi znamená, že jsme konečně dospělí.
Brian Kinney: To neříkej, Wendy, my nikdy nedospějeme.