plakát seriálu

Řekni, kdo tě zabil

(Pushing Daisies)

Epizoda 1×01 – K nakousnutí (Pie-lette)
99 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.

Pekař Ned má prazvláštní schopnost. Pokud se někoho zemřelého dotkne, tak ten dotčná či ta dotyčná znovu ožije, ale tak jako jakákoliv mocná schopnost i tahle má háček. Pokud se Ted oživlého stvoření nedotkne do minuty znova, tak umře někdo z okolí. On totiž druhý Tedův dotyk je smrtící. A jak si na takovéhle věci založit živost? Jednoduše spojíte se se soukromm detektivem a budete vyšetřovat vraždy, kde je vyhlášená odměna za nalezení vraha. A není nic snažšího než se zeptat přímo oběti, kdo že ji to zabil.

No jo, jenže co když obět je vaše dětská láska a vy se neodhadláte do minuty ji znovu poslat do říše mrtvých. A navíc, když ani neví kdo ji zabil. Tak budete muset všichni společně případ vyřešit, než si vyžádá další oběti...

Promo k epizodě
Zajímavosti k epizoděvložit další zajímavost
- Svého psa (v dětském flashbacku)
- Zabitou mouchu (v dětském flashbacku)
- Maminku
- Zloděje spadnoucího ze střechy (ve flashbacku, který vysvětloval jeho seznámení s detektivem)
- Muže zabitého psem
- svou dětskou lásku Chuck
- Deedee Defield (ředitelka cestovní kanceláře)
- Matthew Miltonburger (37 let 6 hodin a 45 minut) - ubodaný na veřejných toaletách
Hlášky z epizodyvložit další hlášku
Chucky: Věříš v reinkarnaci?
Emerson: Zatraceně ne. Celá planeta se rozpadá. Teď je to problém našich dětí. Při reinkarnaci by to byl náš problém.
Emerson Cod: Miluješ ji, to by tomu totiž odpovídalo.
Ned: Přiznávám, že jsem trošičku zmatený. Problémy z dětství, šťourání v minulosti, vše vyplouvá na povrch.
Emerson Cod: Hele problémy z dětství máme všichni. Věř mi jen já sám mám celou sbírku, hrozný horory.
Ned: Zabil jsem jí tátu, když mi bylo deset.
Emerson Cod: Až tak zle na tom nejsem.
Emerson Cod: Ani se mi nechce věřit, že jsi udělal takovou pitomost.
Ned: Tys ji přibral za partnera.
Emerson Cod: Chci z tvé pitomosti něco vytěžit.
Chucky: Vy jste ten obchodní partner?
Olive: Byla nahoře. Že vypadá podobně jako ta mrtvá holka?
Emmerson: (S úsměvem na Neda) Vypadá stejně jako ta mrtvá holka.
Ned: Chucky, víš, co se teď děje?
Chucky: Měla jsem prazvláštní sen. Někdo mě udusil igelitovým sáčkem.
Ned: Jo, někdo tě udusil igelitovým sáčkem. Možná ti to zní divně, ale nenapadlo mě, jak to nejlíp zaobalit.
Chuck: Takže chceš mou odměnu? Nezlobím se, jen se ptám. Ale jestli budeš lhát, tak se zlobit budu.
Ned: Nechci tvoji odměnu.
Chuck: Šíleně se naštvu, jestli lžeš. Roztrhám ti závěsy.
Ned: Nelžu. Prosím, nech moje závěsy žít.
Emerson: To je skvělý. Takže se ti ulevilo, když jsi zjistil, že to byl hodně, ale hodně zlý člověk?
Ned: Ano, ohromně. Cítil bych se hrozně, kdybys to byl například ty. (Emerson ho praští novinami.) Nejsem na to hrdý!
Emerson: Vlastně jsem rád, žes to udělal. I můj nejhorší čin je proti tomu nic.
Emerson: A kdo zemřel místo ní? (Ned mu podá noviny oznamující úmrtí majitele pohřebního ústavu.)
Ned: To je věc náhodné blízkosti.
Emerson: Parchante, já byl v blízkosti!
(Ned mluví oživí muže, kterého pokousal pes.)
Ned: Váš současný stav... (Ukáže si na tvář.)
Leo: (Taky si ukáže na tvář, kde mu ale podstatný kus chybí.) Mám tady něco?
Ned: Ne, právě že nemáte.
(Ned prohlíží mrtvolu v márnici, Emerson stojí opodál.)
Emerson: Jak vypadá?
Ned: Dobře, ale já mám laťku poměrně vysoko, takže z mého hodnocení trochu uber. (Odkryje mrtvolu.)
Emerson: Kdyby jenom trochu. Musím ubrat víc, než někdo ubral z něj.
Ned: Nemůže za to, jak vypadá.
Emerson: To není žádná útěcha.
Ned: Pro koho?
Emerson: Pro mě. Pro něj asi taky, ale hlavně pro mě.
Chuck: Dotkneš se zavražděných obětí, zeptáš se, kdo je zabil, dotkneš se jich znovu a jsou z nich zase mrtvoly. A vy... vyberete odměnu?
Ned: Ve zkratce ano.
Chuck: (pozoruje spícího Neda) Dala bych ti pusu, ale zabilo by mě to.
Ned: Nechci být špatným hostitelem, ale nahánění tvé rakve mě dost vyčerpalo.
Ned: Co kdybys nemusela být mrtvá?
Chuck: To by bylo fajn!
Emerson Cod: Zní to, jako bys byl narkoleptik.
Ned: Ti trpí náhlými nekontrolovatelnými záchvaty hlubokého spánku.
Emerson Cod: Jak se říká těm druhým?
Ned: Nekrofil.
Emerson Cod: Všechno se mi to plete.
Olive Snook: Mě taky. Kdysi jsem si myslela, že "masturbace" znamená přejídání se. Už si to nemyslím.
Ned: Žádal jsem tě, abys jim neříkal zombie. Je to nezdvořilé. Neklátí se, ani hlasitě nemručí. A nemrtví... Nikdo přece nechce být ne-něco. Proč všechno vidíš tak černě? Jako bys řekl: "nesouhlasím, abys tím vyjádřil svůj souhlas".
Emerson Cod: Vyhovují ti "Živí-mrtví"?
Ned: Buď si živý nebo mrtvý. Když žiješ a potom zemřeš, je to jasné. Ale když jsi mrtvý a potom znovu živý... Nemůžem jim říkat "Oživlí"? Nezní to hezky?
vypravěč: Vraždy se řeší mnohem snadněji, když se můžete zeptat oběti, kdo ji zabil.
vypravěč: Uběhlo 19 let, 34 týdnů, 1 den a 59 minut. Čas známý jako současnost. Z malého Neda se stal pekař. A na tomhle místě peče koláče. Broskve nikdy nezhnědnou. Ovoce v jeho rukou znova dozrává do nekonečné chuti. Stačí jeden dotek.
vypravěč: Ale ještě jednu věc o svém daru malý Ned nevěděl. A zjistil to tím nejnešťastnějším způsobem. (Matka ho políbí a následně zemře.) První dotyk - život. Druhý - smrt. Znovu. A navždy.
Hlavní postavy
Charlotte "Chuck" Charles
Emerson Cod
Vivian Charles
Lily Charles
vypravěč
Vedlejší postavy
Leo Gaswint
Newscaster #3
Minister #1
Young Ned
Newscaster #1
Ned's Mother
Funeral Director
Young Chuck
Newscaster #4
Newscaster #2
Gravedigger #1
Martin Miltinberger
Deedee Duffield
Shiny Shoes Killer
Režie
Scénář
Hudba
Kamera
Informace k epizoděIMDb
Český názevK nakousnutí
Původní názevPie-lette
Rok natočení2007
Premiéra3. října 2007
Česká premiéra3. ledna 2010
Typ epizodyStandardní epizoda
Délka45 minut
Autoři profilu epizody