Královské hrady jako výraz panovníkovy moci, jako mocenské opory jeho vlády, doslova jako štíty Království českého. Stejně jako předchozí díl, také tento ukazuje neustále napjaté vztahy mezi panovníkem a sebevědomou šlechtou. S její neposlušností se potýkal jak Jan Lucemburský, tak jeho syn Karel IV., tak Karlův syn Václav IV., tři představitelé nejslavnější české historie v evropském měřítku. Zvláště hrady postavené Karlem IV. a Václavem IV. vynikaly výstavností a byly vybaveny na svoji dobu veškerým dosažitelným pohodlím a přepychem.