Původní

(Proti Klausovi a Elijahovi stojí upíři z celého města.)
Klaus: Myslel jsem, že se tahle cháska už poučila.
Elijah: No, svou inteligencí známí opravdu nejsou.

(Genevieve je dohodnutá s Klausem, že vytvoří prsteny pro vlkodlaky.)
Klaus: Pokud svou část dohody nedodržíš, tak pro tebe budou důsledky strašlivé.
Genevieve: Říkáš mi samé romantické věci.

(Jackson si dává za vinu, že kvůli němu přišli o kameny.)
Hayley: (na Jacksona) Ne, Jacku. Jsi zraněný. Nikdo tě neviní.
Klaus: Já tě viním.

(Elijah a Klaus zachránili Jacksona.)
Hayley: (na Jacksona) Díky Bohu, že jsi na živu.
(Pohlédne na Elijaha, jestli je taky v pořádku a Elijah kývne.)
Klaus: Mně je taky fajn. Díky, že se ptáš.

(Elijah s Klausem se vydali zachránit Jacksona, kterého unesl Marcel. Kolem něj jsou však umístěny stejné výbušniny, jako tenkrát v zátoce.)
Elijah: Můžeš mi znovu připomenout, proč jsi věřil, že je Marcel nevinný?
Klaus: Připomeň mi, ať se ho zeptám, než ho vykuchám.

(Marcel a Diego chytili dva vlkodlaky. Diego je mučí, ale Marcel ho zastaví a přikáže mu, ať jednoho pustí.)
Diego: (Pohlédne na toho druhého.) Můžu zabít aspoň tohohle blbce?
Marcel: Ne, mám lepší nápad.

(Klaus se baví s Hayley, která píše dopis.)
Klaus: Kdo je příjemce? Jackson nebo Elijah. Neříkej, že jsem to já. Myslel jsem, že už jsem ze soutěže vypadl dávno.
Hayley: A ocenění za největší ego získává...

Elijah: Zeptal se tě někdo za celou tu dobu, jaký z toho máš pocit?
Hayley: Z toho, že díky jednorázovce čekám s narušeným člověkem zázračné dítě?
Elijah: Z toho, že se staneš matkou.

Klaus: Chápu, že někteří z vás se obávají té pomluvy, že mám v úmyslu použít krev našeho dítěte na vytvoření hybridů. Ujišťuji vás, že ne.
Hayley: Otec roku.

(Marcel ukazuje Rebece plány domu, který pro ní a sebe navrhl před sto lety. Teď tam jsou sklepy, ve kterých pohřbívá ty, co ho zradili.)
Rebekah: To(rozhlédne se kolem), tohle mělo být naše šťastně až na věky?

(Rebekah a Marcel plánují uvěznění Klause.)
Rebekah: A kam dáme Klause? Musí být pryč od ostatních. Nechceme podnítit útok. Víš, že to umí se slovy. Dokázal by se vykecat i z pekla.

(Klaus ovlivnil Cami, aby psala jeho historii)
Cami: Jaký to má smysl? Pořád opakuješ to samé dokola. Rebekah tě chce dostat. Elijah tě chce dostat. Existuje někdo, kdo neplánuje tvůj pád? Pochybuji, že věříš vlastnímu obrazu.

Josh: Navíc je docela milé popovídat si zase s někým normálním.
Davina: Myslíš si, že jsem normální? Jsem 16letá čarodějka, která žije v podkroví kostela jako nějaká zrůda.
Josh: Já jsem zase mladej gay, který umřel a vrátil se jako upír.

Hayley: Jak si můžeš být jist, že Klaus ví, co krev toho dítěte dokáže?
Tyler: Co si myslíš? Buď Klaus Mikaelson, vrah mužů, žen a štěňátek, chce být najednou taťka, nebo má vedlejší motiv.

Sophie: Agnes mě bodla jehlou. Prokleté předměty byly vytvořené už dávno. Používáme je, aby nás Marcel nenachytal při kouzlení. To, co použila, je jehla zármutku. Byla prokleta v roce 1860, když...
Klaus: Přeskoč pár desetiletí a řekni nám, co dělá, lásko.

Rebekah: Je načase, aby se ten démonský potěr nasvačil.
Hayley: Vážně si přeju, abys jí tak neříkala.
Rebekah: Promiň. Vybrala jsi jiné jméno?

Klaus: Kde je?
Sophie: Když ti řeknu, kde Agnes je, tak ji prostě zabiješ.
Klaus: Je to tak zjevné?

Marcel: Slyšel jsi někdy rčení: "Nelehká je hlava, která nosí korunu?"
Josh: Pán prstenů?
Marcel: Ne. Shakespeare. Když jsem byl malý, Klaus mě naučil ty hry číst. Vždy byly o králi, který získal celý svět, ale ztratil duši, a teď to chápu. Když je všechno hotovo, ohlédneš se na říši, co jsi postavil. Záleží jen na tom, komu můžeš věřit.
Josh: Někde musí být někdo, komu můžeš důvěřovat, kdo s tebou bude v dobrém i zlém, až do hořkého konce. To řekl Sam Frodovi ve Společenstvu prstenu.

Elijah: Niklausi, potřebuju, abys šel se mnou. Potřebuju s Davinou 5 minut o samotě. Ujistíš se, že nebudu rušen. (na Rebekah) Ty tu zůstaň a dávej pozor na Hayley.
Rebekah: Proč jsi mě zvolil za superchůvu?
Klaus: A hlavně, kdo mu svěřil velení?

Elijah: Doufám, že k tobě byli mí sourozenci během mé nepřítomnosti pohostinní.
Hayley: Ve tvé nepřítomnosti, jak tomu říkáš, což je moc slušný výraz pro to, že ti tvůj bratr zapíchl do srdce dýku, mě napadli upíři z francouzské čtvrti. Musela jsem bydlet v domě s tajným žalářem plným rakví a skoro mě zabily čarodějky, které jsou přesvědčené, že je moje dítě Lucifer.

(Klaus a Elijah si čtou.)
Rebekah: Tak tohle děláte, když jsme poprvé zase spolu jako rodina. Upíří knižní klub.

Klaus: (Telefonuje.) Schválně, jestli to dobře chápu. Proti veškeré logice ses s Hayley vydala do zátoky, kde jste narazily na možného Marcelova informátora, který vám pak utekl.
Rebekah: Teď, když jsi uvedl, že jsem selhala jako sestra, přítel i Původní upír, bys měl asi vědět, že je na cestě za Marcelem, aby mě naprášil.

Rebekah: A tahle sklizeň, řekni mi o ní něco víc.
Sophie: Klaus řekl, že máme počkat.
Rebekah: Ano. Taky říkal, aby ses držela dál od zátoky, a přesto ses ocitla mezi pobíhajícími a lezoucími stvořeními.

Klaus: (O vizi, kterou měla Sabine.) Mohu se zeptat, jak byla tahle konkrétní vize vykládána?
Sophie: Tak, že tvé dítě způsobí smrt všem čarodějnicím.
Klaus: Najednou mám to dítě radši.

Davina: Nevypadáš dobře.
Elijah: Ještě dnes ráno jsem měl v hrudníku zapíchlou mystickou dýku. Tak bych řekl, že se držím docela dobře.