Žena v taláru

Na vlakových kolejích byl nalezen mrtvý bezdomovec Patric. Někdo ho brutálně pořezal něčím, co připomíná srp, a na předloktí i na nohách má vpichy. Pitva ukáže, že Patric bral heroin a kokain – nejraději dohromady. Otázkou však je, kde na to bral? Majitel útulku pro bezdomovce Fabrice Lequintrec se rozčiluje, protože tohle je již čtvrtý zavražděný bezdomovec z dvanácti pohřešovaných. Chce tuto situaci okamžitě řešit, ale komisař Rovére si dává načas. Druhý den ráno má Fabrice schůzku s novinářem Simonem Plissonnierem, ale ještě dřív, než se sejdou, ho někdo bodne – a hlavní svědek Fabrice umírá. Kamarád Fabrice Lequintreca, který s ním bydlel, je bezprostředně po kamarádově vraždě v bytě přepaden. Policie zjistí, že zámek na dveřích není porušen, a je tudíž jasné, že to byl tentýž člověk, který zabil Fabriceho.

Pravděpodobně mu vzal z kapsy klíče od bytu a šel zabít i jeho kamaráda – potenciálního svědka. Ten však naštěstí přežil a policii pomáhá vytvořit portrét vraha...

Zjistí se, že Fabrice dostával výhružné anonymy – prý nejspíš od majitelky domu s květinářstvím Violaine Giordanoové, které se nelíbí, že se v okolí potulují bezdomovci. Ta ale vše popírá. Jen přiznává, že otevřeně protestovala proti otevření útulku, který organizoval Fabrice...

Při vyšetřování se také zjistí, že Fabrice se asi před měsícem přihlásil do sportovního centra, které vede Francois Keller. Je v něm posilovna, učí se asijská bojová cvičení, jóga a podobně. I Kellera se policie na Fabriceho vyptává. Nic zvláštního však nezjistí a ve vzduchu stále visí otázky, kam se poděli pohřešovaní bezdomovci a kdo zabil další čtyři, včetně Patrica. Zbylé tři mrtvoly nechá soudkyně Lintzová exhumovat a pitvat. Všichni zavraždění mají jedno společné – sečné a bodné rány, piliny v plicích. Vyšetřovatelé mají před sebou další nelehký úkol...