Ženatý se závazky

Peggy: Jsem v pekle?
Al: Ne, Peggy, kdybys byla, sedíš na trůnu a ďábel balí.

Peggy: Co takhle sex?
Al: Peggy, kdybychom to dělali teď, co ti dám pak k narozeninám?

Peggy: Ale, vyber číslo.
Al: 23.
Peggy: To je blbý. Vyber jiný číslo.
Al: 23 byl obvod tvýho pasu. Kdysi.
Peggy: Ale, ty vždycky dáváš 23. 23. máš narozeniny a ten den jsme měli svatbu.
Al: Tak 17.
Peggy: 17 už vybrala Kelly. Chtěla bych něco blíž k dvacítce.
Al: Jo, to já taky.

(Al a Peggy se hádájí.)
Peggy: Žijí tu už dva měsíce a jsou bez přátel. My tu žijeme patnáct let a jsme bez přátel. A já nechci žít bez přátel!
Al: Počkej, to chceš říct, že je nemáme kvůli mě?
Peggy: Ó, to né. Já tu sedím na gauči s pivem a drbu se v kalhotech.
Al: Peggy, já nechci!
Peggy: Tak to máš blbý protože jsou fajn.
Al: Fajn budou jedině mrtví a já uvidim basket.
Peggy: Ale, copak toho chci moc? Jen dneska zůstaň doma a bav se se sousedy.
Al: Co třeba jít na basket a se sousedy se bavit jindy?

(Peggy a Al se hádájí. Al chtěl jít na basket, ale Peggy mu to zakázala, protože přijde návštěva. Cinkne zvonek.)
Peggy: Otevři!
Al: Trhni si! (Ale jde otevřít.)
Mercy a Steve: Ahoj!
Mercy: Já jsem Mercy
Steve: Já Steve.
Mercy: Máte to tu moc hezké.
Al: Vy taky pojďte.
(Sousedé vejdou.)
Steve: (na Peggy) Nazdar ženská.
Al: Vem si jí, než ji klepnu.
(Po chvíli.)
Peggy: To je taková ostuda. Zapomněla jsem jít nakoupit a teď vám nemám co podat.
Al: Jestli maj hlad, podej jim tašku. A když u toho budou, ať mi vemou nějakej džus.

Gary: Budu potřebovat chvilku, abych se udělala krásnou.
Al: Tak to bude potřebovat nekonečno.

Marcy: Ty šaty už snad budou!
Al: Na tvou postavu ne!

(Al před soubojem.)
Al: A co mi řekneš ty, Kelly?
Kelly: (s brekem) Tatínek umírá.
Al: Tak to mi helplo.

Peggy: Ach Marcy, co budu dělat? Ta podprsenka byla to jediné, co mi bylo příjemné, když mě drželo.

Al: Steve, dobře, že jsi tady. Potřebuji podprsenku.
Steve: I make-up by ti slušel.

Al: Chtěl bych nějaký kytky pro manželku k narozeninám. Co dostanu za $3,90?

Peggy: Může škubat kuřata. Bral by víc než prodavač bot. Ale ne, chtějí dobrou povahu.

Al: Víš, Steve, příroda s námi krutě zatočila.
Steve: No, to chápu, když tě vidim.

Kelly: Tati, ty jsi tak hodnej. Až umřeš, určitě projdeš reinkartónovací.

All: Peggy, vzpomínáš, vždyť tady jsme u javorovýho jezera, vpomínáš si na něj? A na ten javor u javorovýho jezera?
Peggy: Ano, to byla...
All: Ano, naše první hádka.

Peggy: (zívá) Áááá.
Al: Jé, rakve se otvírají.

(Al chce jít na basketbalový zápas.)
Peggy: Na ten zápas nejdeš!
Al: To proč?
Peggy: Protože máme pozvané hosty...
Al: Hosty? Kterej cvok by chtěl přijít k nám?

(Al přijde do kuchyně s obvázanou rukou, v druhé drží kaktus.)
Al: Puso, to je tvůj kaktus? Mělas zásadní důvod ho dát na místo, co mívám budík?

Al: Díky za pomoc, děti. Jo, mimochodem, jestli vymejšlíte, co dát tátovi k Vánocům, už jste se o dárek postarali, mám parádní kýlu!

(Al chce pěstovat jablka.)
Al: Melounku? Můžeš pro mě něco udělat? Skoč do železářství a přines ohřívací kotlíky.
Kelly: Co to má jako bejt?
Al: Udržej ty jablíčka v teple, takže nezmrznou.
Bud: (ke Kelly) Ty na to máš námořníky.
Al: A synku, pro tebe mám důležitější úkol - přines mi pětadvacet kilo hnojiva.
Peggy: Jo a Bude - já potřebuju velikou krabici tampónů.
Al: Jo, a taky mou mast na hemeroidy!
Bud: Já jsem nadšenej, když se můžu někde ztrapňovat.
Peggy a Al: A čípky, jo!

Tlustá ženská: Chci boty!
Al: Kovář je hned za rohem.

Bud: Tati, Kelly mě přišlápla!
Al: Zvykej si a trénuj na manželství.

Peggy: Ale, bude to trvat dlouho? Víš jak nesnáším, když televize vychladne.
Al: Teď víš, jak se cejtim při sexu.

Peggy: Jé Ale! Oni vypadají tak zamilovaně! Ten doktor Richelieu by udělal šťastnější i naše manželství.
Al: To ne, Peggy. Jedinej doktor, kterej by to dokázal, je patolog.

Bud: Tati, důležitej dotaz...
Al: Když je manželka nadržená, nemá smysl říkat ne.