emJey (Miloš Janů)
Jméno | emJey (Miloš Janů) | |
Věk | 30 let — narozeniny slaví za 79 dní (Blíženci) | |
Bydliště | kousek za Prahou | |
@emJey1993 | ||
— | ||
www.facebook.com/milajanu | ||
Poznámka | — |
Chůva k pohledání: Nejbláznivější chůva na světě
Svérázná chůva, která na sobě v žádném případě nešetří make-upem, a módní návrháři by z jejích neotřelých kreací šli do kolen, je už po léta oblíbenou televizní postavičkou. I skutečná Fran Drescher je prý stejně ujetá.
Ano, je svým způsobem ujetá. Právě smích jí pomohl překonat těžké situace, před které ji život postavil. Na počátku celé show stála jedna nadšená holka, která si chtěla vytvořit seriál po svém. Aby jí do toho ostatní nekecali. S mužem, který jí v cestě za snem pomohl, se potkala už coby středoškolačka. Události nabraly rychlý spád, v jednadvaceti se za Petera Marca Jacobsona už vdávala a pustili se do práce. Seriál o chůvě na vysokých jehlách, která aristokratického upjatého zaměstnavatele dovádí k šílenství, z Fran Fine (Fran Drescher) hned po odvysílání prvních epizod v roce 1993 udělal hvězdu. A svět se začal hrabat i v jejím soukromí.
„Elton John si v 5. sérii zahrál sám sebe.“
Znásilnění tajila dlouhá léta
S děsivým zážitkem z roku 1985 se Fran dokázala svěřit až po letech. Dva ozbrojení zloději vtrhli do jejího bytu v Los Angeles a znásilnili ji a její kamarádku. Manžel tomu všemu musel přihlížet. „Dostanete se z toho, ale zapomenout na to nikdy nedokážete, navždycky vám na duši zůstanou jizvy. Ale jsem šťastná, že díky svojí práci se můžu smát,“ řekla Fran. Osud se však rozhodl zkoušet ji dál. Její manžel jí po letech společného soužití přiznal, že je gay. Pár se rozvedl v roce 1999 a bariéru mlčení porušili až po roce, když Fran diagnostikovali rakovinu dělohy. „Když to zjistil, okamžitě mi zavolal a propukl v pláč. Od té doby jsme začali pracovat na našem přátelství.“ Nyní už zase patří vzájemně do svých životů. Spolu s Peterem od roku 2011 produkuje další show s příznačným názvem Šťastně rozvedení.
„Během natáčení Fran vystřídala přes 900 modelů.“
Rodinný podnik
Úspěšný sitcom Chůva k pohledání se natáčel až do roku 1999, každý rok jedna série a dočkal se celkem 146 epizod. Během té doby tvůrcům hned dvakrát zavařily herečky Lauren Lane (Claire „C.C.“ Babcock) a Rachel Chagall (Val Tollerio). Postavu C.C. dokonce kvůli tomu poslali ve scénáři do „sanatoria“, aby se mohla o miminko doma starat. Celý příběh je vlastně inspirovaný Franiným skutečným životem. Kromě toho, že hlavní hrdinku pojmenovala herečka po sobě, do natáčecího kolotoče pěkně zapojila i celou svoji rodinku. Roli jejího otce si zahrál její skutečný tatínek a pes Vořech byl Franin opravdový domácí mazlíček. Maminka Sylvia a babička Yetta se před kamerou ukazovat nechtěly, ale zato chodily okukovat své představitelky na natáčení a z jejich výkonů prý slzely smíchy. Seriál se vysílal ve více než 80 zemích světa.
„V jednom díle se objevila také slavná herečka Elizabeth Taylor.“
Navždy dětmi z „Chůvy“
K seriálu neodmyslitelně patří i další členové povedené rodinky. Charles Shaughnessy jako anglický gentleman Maxwell Sheffield byl ve své době muž, kterého by si doma přála mít nejedna divačka. Ten se ale v roce 1983 sbalil, aby odešel z rodné Anglie a oženil se s americkou kolegyní. Štíhlá blondýnka Nicholle Tom alias Maggie byla divákům známá z filmů o bernardýnu Beethovenovi, ale po skončení Chůvy se už nijak výrazně neprosadila. Madeline Zima hrála postavu Grace Sheffield. Herečka se objevila v epizodních rolích v seriálu Chirurgové a třeba Gilmorova děvčata. Dále se v seriálu objevovaly postavy jako Niles (Daniel Davis), Brighton Sheffield (Benjamin Salisbury), Sylvia Fine (Renee Taylor) a babička Yetta (Ann Morgan Guilbert).
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
M.A.S.H.: Skutečný příběh, aneb jak to bylo doopravdy?
Kultovní seriál z období korejské války patří mezi to nejúspěšnější, co američtí televizní tvůrci vypustili do světa. Ale jak to bylo doopravdy?
M.A.S.H. je zkratka pro lékařské jednotky americké armády - Mobilní armádní chirurgické nemocnice (z anglického Mobile Army Surgical Hospital), a byť byl tento termín použit poprvé už v srpnu 1945, hromadně se uplatnil až během korejské války a v pozdějších konfliktech. Americká armáda zrušila nemocnice MASH v únoru 2006, jejich název nahradila všeobecnější pojmenování CSH (Combat Support Hospital - Podpůrná polní nemocnice), a u nás by zkratku dnes znali asi pouze vojenští fanoušci, nebýt novely spisovatele Richarda Hookera z roku 1968, o dva roky později stejnojmenného amerického filmu a také televizního sitcomu, taktéž se stejným názvem.
Pod pseudonymem Richard Hooker tvořil Richard Hornberger, který si psaním krátil dlouhou chvíli při čekání na pacienty. Byť šlo o fiktivní příběh, čerpal ze svých vlastních zážitků. Sám byl v šestadvaceti letech odveden a sloužil u MASH jako chirurgický sekundář. Později se ve své praxi specializoval na hrudní chirurgii.
Šest set případů za čtyřiadvacet hodin
V polních nemocnicích sloužili převážně mladší lékaři, většinou do třiceti let, kteří se do válečné vřavy dostali rovnou z univerzit. Filmová a seriálová 4077. jednotka byla o poznání menší, než kolik personálu čítaly skutečné americké válečné poli nemocnice v korejské válce. Pro srovnání: například ve skutečné 8076. jednotce působilo deset lékařů, dvanáct zdravotních sester, devětaosmdesát vojáků s rozmanitými zdravotním i nezdravotním zaměřením, jeden hlavní důstojník, jeden praporčík a řada dalších armádních činitelů. Podle vzpomínek veteránů dokázala polní jednotka, která disponovala dvěma sty lůžky, zvládnout i šest set případů za čtyřiadvacet hodin.
Lékaři trávili s pacienty od osmi do dvanácti hodin denně, sloužilo se ale i osmnáct až zmíněných čtyřiadvacet hodin. Podle některých zdrojů se nemocnice v korejské válce i třicetkrát stěhovaly a výjimkou nebyli lékaři, kteří museli být v průběhu konfliktu vyměněni kvůli vyčerpání.
Seriál versus realita
Kanadský dokumentární snímek zachycuje příběhy a osudy skutečných lidí, kteří inspirovali vznik slavného televizního seriálu M.A.S.H. i komediálního dramatu režiséra Roberta Altmana o válce v Koreji. Seriál i film překračovaly ve své době společenské i kulturní hranice, nicméně mobilní armádní chirurgické nemocnice byly i ve skutečnosti místy plnými rebelů.
V příběhu o skutečných polních nemocnicích MASH i televizním a filmovém fenoménu nechybějí archivní záběry a jedinečné fotografie ze zákulisí, interview s herci, jako jsou Jamie Farr alias Klinger, Loretta Swit neboli major Houlihanová a Gary Burghoff známý jako desátník Radar, vzpomínky spolutvůrce seriálu Gena Raynoldse nebo rozhovory s chirurgy, sestrami, piloty a vojáky, kteří do války v Koreji skutečně narukovali.
Víte, že ...
... poslední polní nemocnice MASH působící v Jižní Koreji byla zrušena až v roce 1997? Jejího zavírání se zúčastnily i tváře známé z televizního seriálu: Larry Linville (Frank Burns) nebo David Ogden Stiers (Charles Winchester).
... úplně poslední MASH na světě fungoval až do 16. října 2006 v Německu? Zdejší 212. jednotka působila například v roce 2003 v Iráku.
Tak snad se dočkáme, nebo spíš jsme se dočkali dalších kultů? Ano, dočkali, nicméně tento kousek má mezi těmi "nej" své právem uplatněné místo.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Falling Skies: Emzáci útočí a nemají soucit
Vesmírní mužíčkové Stevenu Spielbergovi stále nedají spát. Proto jim coby producent věnoval další televizní seriál. Zapomeňte ale na sympaťáka E.T.! Tentokrát stojí lidstvo na pokraji zotročení a vyhubení.
Vztah Stevena Spielberga k mimozemským civilizacím by vydal na krabici plné knih a přinejmenším několik podobných publikací už dozajista vyšlo. Není pro filmaře větší štěstí, než když najde své životní téma hned zkraje tvorby. Nemluvě o tom, že mu pak dané téma vydělá miliardy.
Zatímco ve většině Spielbergových filmů a seriálů, od Blízkých setkání třetího druhu po Unesené, se ovšem lidstvo s návštěvníky z hvězd spíše oťukávalo a seznamovalo, v zámořském seriálovém hitu Falling Skies jsou mantinely hry nastaveny trochu jinak. Žádná pátrání, žádné schovávačky. Spíše jako by nám zde ožila Válka světů, a to včetně výrazné rodinné linky, kterou režisér v roce 2005 propašoval do svého vědecko-fantastického akčňáku. Podobně jako v dalších nedávno zrušených Spielbergových seriálech Extant, Under the Dome anebo Terra Nova totiž jde o seriál komunitní a pevně spjatý s jistou americkou famílií. Říkejme jim Masonovi. Ti, kteří přežili. A brzo se odváží k protiútoku.
Boj o všechno
V nevzdálené budoucnosti, kdy se seriál Falling Skies odehrává, bude všechno jinak a z velké části špatně. Tomu, že se naše planeta rojí nezemskými entitami, už se nikdo nediví. V podstatě ani nemá kdo. Během invaze ohromných ufonských korábů vymřelo na devadesát procent lidské populace a většina sídel lehla popelem. Tajemní Espheni skrze svoje další mimozemské pohůnky a futuristické roboty prokázali, že si do naší galaxie nepřišli povídat. Jsou tu, aby vytěžili Zemi až do posledního zrnka horniny, a každého, kdo jim stojí v cestě, automaticky odstraní. Ušetřit chtějí pouze děti, kterým připevňují na záda otrokářské symbionty. Náš druh zde hraje až druhé housle.
Přesto ovšem zůstaly hrstky lidí na útěku. A třebaže se v křovích krčí před hlídkujícími drony, pořád touží po pomstě. Chtějí s nevítanými návštěvníky bojovat a celou dobu v podstatě čekají na vůdce, který by je sjednotil. Na někoho, jako je Tom Mason, bývalý profesor dějepisu s tváří Noaha Wylea, kterého dobře známe z Pohotovosti i z Flynna Carsena a jeho Knihovníků. Jenže dokáže být právě tento otec tří synů a ještě nedávno pacifistický pedagog oním správným kandidátem na pozvednutí pochodně odporu a partyzánského rebelství? Věřte nebo ne, když vám někdo unese syna, máte najednou energie na rozdávání a žádný samopal vám není cizí. A navíc již brzy přispěchají Masonovi a jeho lidem na pomoc nečekaní spojenci. Jen je nezbytné do jejich příchodu přežít, což nebude v tomto poutavém a ponurém postapokalyptickém světě žádná legrace.
Na boj ovšem budou mít Masonovi zase dost času. Už dnes má tento v zámoří oblíbený akční sci-fi seriál silnou fanouškovskou základnu i přes jeho zrušení po páté sérii.
Za mě rozhodně plus.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Nová holka: Moderní sitkom, který se nestydí za to, že je
Sitkom, který se nestydí za to, že je. Ale co. No právě sitkom! A proklatě zábavný.
Sitkom, zvláště ten americký, bývá zřídkakdy považován za kvalitní kulturní počin. Jde to tak daleko, že nejoceňovanější sitkomy posledních let jsou v USA takové, které jsou minimálně z poloviny výtečné (Taková moderní rodinka, Parks and Recreation). Případně ty, kterým se povedlo klasická sitkomová témata (tedy vztahy, ať už rodinné, či partnerské) oživit méně všeobecnými motivy (např. věda a gekovská fakta v Teorii velkého třesku). Jinými se moderní sitkom především snaží nevypadat jako sitkom. Představíme-li si pod pojmem „sitkom“ kousky jako Dva a půl chlapa nebo novější 2 Socky, kde dosud nechybí dokonce umělý smích těžko to považovat za ztrátu. Kam si ale současný divák dojde pro ne zcela výplachový relax typu kultovních Přátel? Inu, třeba k Nové holce.
Seriál, na který dokonce producentsky dohlíží Brett Baer, jeden z výkonných producentů Joeyho, nepříliš úspěšného pokračovatele Přátel, se sice uměle nesměje ani se neustále nezavírá ve studiových kulisách, jinak jde ovšem o čistokrevný sitkom. Pod vedením scénáristky komedie Hlavně nezávazně (2011), Elizabeth Meriwether se točí kolem partičky různorodých spolubydlících, jejich vztahů, pracovních a milostných úspěchů. A víc se nekomplikuje. Scénář je sice prosycený inteligentně absurdním humorem, vypráví o banalitách obyčejného života, kde událostí bude spíše než let do vesmíru stěhování nebo svatba.
Toto sebelimitování všedností pochopitelně v důsledku znamená, že překvapivé jsou maximálně jednotlivé gagy, nikoliv zápletky, díky kvalitnímu obsazení nicméně nemá divák pocit, že by sledoval jen kolotoč dějových vzorců, jak je lenivý scénárista vyčetl z učebnic. Jak název napovídá, původně chtěl seriál stavět hlavně na Nové holce Jess/Zooey Deschanel (500 dní se Summer, 2009) a její roztomilostí/komediálnímu talentu. Postupně si však i ostatní herci vydobyli prostor, takže dnes je skutečně na místě srovnání s Přáteli. I proto, že bychom našli pár/nepár kopírující milostné patálie Rosse a Rachel – s Deschanel ho tvoří svérázný flákač Nick Jake M. Johnson (Jurský svět, 2015). I další postavy jsou postavené na stereotypech, přesto působí přirozeně, ať jde o přehnaně čistotného metrosexuála Schmidta (Max Greenfield), Cece (Hannah Simone) coby divočejší protiklad k Jess anebo prostě šíleného Wilsona (Lamorne Morris). A pokud to náhodou nestačí, nemá Nová holka problém pomoci si speciálním hostem, jakým byla kolem sté epizody například Megan Fox. Což roličky Brada Pitta a Bruse Willise v Přátelích sice netrumfne, leč rozhodně je to dobrý start.
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Daredevil se představuje jako komiksový ďábel
Kingpin je ve vězení, ale také přichází Punisher. Druhá řada seriálu o komiksovém "ďáblovi z Hell´s Kitchen" se ptá, jestli spravedlnost měla být slepá.
Ani Netflixu se nevyhnul trend současných obrazovek a kin, který velí adaptovat vše komiksové. I u tohoto přesyceného podžánru nicméně internetová streamovací služba objevila mezeru v nabídce – vybírá si hrdiny, na které se zatím nedostalo, nebo takové, jejichž premiéru jinde zpackali. Ty první zastupuje Jessica Jones, jež se časem vrátí s ohlášenou druhou řadou, ty druhé Daredevil.
Projekt vznikající pod záštitou Drewa Goddarda, autora Chaty v lesích, hororové události roku 2012 sice v premiérové sérii zopakoval řadu klišé, co se vývoje situací a postav týče, nicméně i tak dal s přehledem zapomenout adaptaci z roku 2003. „Ďábla z Hell´s Kitchen“, jak superhrdinskému alter-egu slepého a o to vnímavějšího právníka Matta Murdocka přezdívají, doprovodil k restartu patřičně syrovou atmosféru a s takovou civilností, jak jen to podobná látka umocňuje. K tomu první řada nabídla souboje, jež propracovanými choreografickými řetězci připomínají mistrovské akční scény a nadmíru sympatické herecké obsazení. Na nedávno odvysílané druhé sérii je potom chvályhodné, že se výše zmíněné nesnaží jen zkopírovat a znásobit, ale posouvá svého hrdinu dál.
Ačkoliv platí, že první série byla v jednotlivostech silnější a i těch několik málo scén s Wilsonem Fiskem (Vincent D´Onofrio) připomíná Daredevilovi (Charlie Cox), jak se jmenuje jeho opravdová nemesis, nováčci bezchybně plní účel nadhození nesmrtelného superhrdinského dilematu. Totiž otázky, kdo má právo brát spravedlnost do vlastních rukou a kam až by pro ni měl zajít. Druhá řada je dlouhým rozhovorem – tu vedeným slovy, tu pěstmi – mezi nikdy nezabíjejícím Daredevilem a ve své schopnosti účinnějším Punisherem (Jon Bernthal), případně Daredevilovou někdejší láskou, vražedkyní Elektrou (Elodie Young).
Zejména posila ze seriálu Živí mrtví představuje hlavní plus nových epizod. Třebaže z hlediska věrnosti komiksové předloze je na tom Bernthalovo ztvárnění nezastavitelného likvidátora zločinců ještě o stupeň hůře než D´Onofriův Kingpin, nelze jeho buldočímu výrazu upřít efekt. Díky jeho bezohlednosti jdoucí doslova přes mrtvoly se navíc s Punisherem dostává problematika samozvaných strážců zákona před soud. A Murdock se vedle nových hrozeb pro New York musí vypořádat i se zmenšujícím nepochopením svých blízkých pro Daredevila.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
HBO zkouší znovu resuscitovat tuzemskou seriálovou tvorbu
HBO zkouší po Terapii znovu resuscitovat tuzemskou seriálovou tvorbu. Nečeskost je ale téhle pseudoseverské krimi na škodu.
S českým seriálem se to v současnosti má snad ještě hůř než s českým filmem. Ty tam jsou časy, kdy tuzemské seriály skrývaly – pravda, často angažovaně – minisérie televizních filmů na vysoké řemeslné úrovni, plné schopných herců a se smysluplným scénářem.
Jakkoliv se najdou výjimky (Okresní přebor, internetové projekty, částečně První republika). Momentálně český seriál stojí především na levných produkcích nekonečných seriálů, anebo – což může být ve svých důsledcích ještě horší – na ambiciózních adaptacích zahraniční tvorby.
Zachraňovat českou seriálovou scénu penězi a nápady zvenčí se jala zejména kabelová televize HBO. Napoprvé to nedopadlo vůbec špatně a Terapie, formát s izraelskými kořeny, zafungoval díky Karlu Rodenovi a Petru Zelenkovi výborně. Pro druhý takový pokus (Hořící keř mezi seriály nepočítejme) si HBO vyhlédla norskou kriminálku, snad v naději, že tím bude moci konkurovat mysteriózním detektivkám České televize typu Vražd v kruhu. Český Mamon je ovšem,inu, málo český.
Těžko říct, nakolik jsou za to odpovědní tvůrci a nakolik limitace licencí, nicméně zápletka v odkrývání spiknutí jedné ryze kapitalistické sekty převoz do Prahy téměř nepřežila. Scénář motající se v kruhu a vnucující svým postavám nepřirozené dialogy je tragický, většina rádoby dramatických zvratů v něm zase komická. Někteří herci včetně Matěje Hádka v roli ústředního novináře i méně okoukaných tváří se sice s mizerně napsanými postavami zvládají poprat velmi obstojně, ale pro obsazení čítající Vyorálka nebo Malého je vesměs podobného scénáře škoda. Stejně tak režisér Vladimír Michálek (O rodičích a dětech, 2007).
S podporou hudby Karla Havlíčka balí příběh do napínavě stísněné atmosféry spíše navzdory okolnostem. Největší ránu ale Mamonu zasazuje zobrazení Prahy coby neživého města pečlivě designovaných lidí i budov. Podobně jako se Terapie zamkla v ordinaci jednoho psychiatra, uvěznil kdosi Mamon na stránkách katalogu Ikea, v nelidsky chladném bezčasí, do něhož jen občas probleskne opravdová Praha. Což je vzhledem ke snaze rozšířit severské mysteriózno i o trochu té kritiky porevoluční ekonomiky velmi výrazný zápor.
Ano, Mamon působí světověji než ostatní české seriály, ale jde o světovost povrchní a papundeklovou. Prozrazující vysokou investici do něčeho, co při jednom nasvícení může být severská krimi, při dalším moderní český seriál, ale na denním světle zůstává pouze snobským polotovarem seriálového formátu.
Tohle určitě není cesta, jakou by se tuzemská tvorba měla ubírat.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Mysteriózní seriál, ve kterém se James Franco vrací v čase
Chce totiž zachránit Kennedyho. Je jednou z nejzajímavějších adaptací Stephena Kinga za dlouhou dobu.
Kolik událostí bylo pro dějiny lidstva natolik klíčových, že by v okamžiku, kdyby se odehrály jinak, nebo se dokonce neodehrály vůbec, mohly zcela proměnit podobu dnešního světa? Těžko s jistotou říci, zvláště když vezmeme v úvahu efekt motýlích křídel slibující dalekosáhlé důsledky i u těch nejnepatrnějších podnětů. Přesto se spisovatelé sci-fi literatury, do níž podobné myšlenky patří především, na několika stěžejních dějinných momentech shodují.
Respektive většinou souhlasí s tím, že k nim patří druhá světová válka a atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Zatímco vizi Philipa K. Dicka, která ukazuje, co by se stalo, kdyby spojenci prohráli válku, připomněl loňský seriál The Man in the High Castle, ke Kennedyho smrti se vrací aktuální seriálová novinka – adaptace knihy Stephena Kinga, Dallas 63. Pod dohledem Kinga samotného a v produkci režiséra sedmé epizody Star Wars, J.J. Abramse či autorky oblíbeného seriálu Mrtví jako já (2003 až 2004) Bridget Carpenter se 11.22.63 vydává několik let před osudovou střelbu.
Středoškolského učitele literatury Jakea (James Franco) totiž jeho přítel 1L (Chris Cooper) přemluví, aby portálem v čase cestoval do roku 1960 a tři roky na to se pokusil změnit minulost.
Po úvodním tápání utopeném v béčkově přímočarých dialozích, kdy v reakci na zjištění, že se minulost může změnám bránit, padají čistě hloupé věty jako „Minulost, že ti dala rakovinu?“, se postupně rozvíjí dílo plně využívající potenciálu knižní předlohy. Na jedné straně inteligentně pracuje s dobovými fakty, reáliemi i konspiracemi, na té druhé mu nechybí klasické kingovské mysteriózno, jehož vlivem toto převážně detektivní drama zvládá přirozeně přejímat i prvky thrilleru, či dokonce hororu.
Velmi dobře potom funguje obsazení Jamese Franca do hlavní role, protože v kontrastu s neokoukanými tvářemi (až na Chrise Coopera) Franco „v minulosti“ skutečně působí nepatřičně a nikdy tak docela nezapadá. Přičemž v něm 11.22.63 našlo toho silného a výrazného tahouna, který minulému kingovskému seriálu (Pod kupolí, 2013) spíše chyběl.
Což ale neznamená, že by snad ostatní herci a herečky nedosahovali jeho kvalit – zaujme zpovzdálí sledovaná nemesis Lee Haevey Oswald (Daniel Webber) či Jakeova femme fatale, školní knihovnice Sadie (Sarah Cadon). Ostatně jen díky ní i divák pochopí, proč Jake tak málo dbá na efekt motýlích křídel.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Peaky Blinders: Gangy z Birminghamu aneb drzá a syrová odpověď na gangsterky z prohibiční Ameriky
Hodněkrát jste si již mohli připomenout, že na přesunu některých talentů a peněz z kin na televizní obrazovky má lví podíl stanice HBO. A že jeden ze seriálů, který tenhle trend svého času podpořil, nese jméno Impérium – Mafie z Atlantic City. Víte ale, že drama o gangsterech prohibiční Ameriky, u jehož zrodu stál sám Martin Scorsese, se v roce 2013 dočkalo britské odpovědi?
Seriál Stevena Knighta, scénáristy Špíny Londýna nebo Východních příslibů, na pohled skutečně působí jako „anglické Impérium“. Také se odehrává ve dvacátých letech, také je o gangsterských vzestupech a pádech. Peaky Blinders nicméně pracují s podstatně syrovější atmosférou, méně politikaří a na rozdíl od Impéria se nesnaží o až tak rozvětvené vyprávění – zatímco Nucky Thompson se dělí o prostor s jinými postavami. Thomas Shelby je jak hlavou ústřední rodiny/gangu, tak hlavní postavou, která má vždycky první a poslední slovo. Knight nemá ambice realisticky postihnout, jak vypadalo birminghamské (a v dalších sériích třeba londýnské) podsvětí. Naopak ho mnohem víc zajímá postava válečného veterána z kočovnické rodiny, který si tvrdohlavě vydobude všechno, co mu pro jeho původ zpočátku nenáleží. Přičemž ve třetí sérii vrcholí kmotrovské dilema, zda vlastně Shelby a jeho příbuzní dokáží uniknout před tím, kým jsou.
Na papíře je to samozřejmě neobjevený námět, avšak Peaky Binders se s ním zvládají vypořádat natolik osobitě, že přerůstají i onu přezdívku „anglické Impérium“. Můžou za to dvě věci. Jednak forma jdoucí proti jakékoliv dobovosti a například zpomalující bitky v dobových kostýmech do video klipové efektnosti, jednak skvěle napsané a hlavně zahrané postavy. V Peaky Blinders se sešla herecká špička, takže Thomase Shelbyho například ztvárnil Cilian Murphy, Scarecrow Nolanova Batmana a Josef Gabčík chystaného Anthropoidu o atentátu na Hendricha.
Vedlejší role potom obsadila taková jména jako Tom Hardy (Jurský park). O jejich výkonech přitom nelze říci nic menšího, než že svoje postavy utrhli ze řetězů. Dalo by se argumentovat, že snaha podkopat tradiční přístup ke gangsterským eposům je v Peaky Blinders často přehnaná a třeba zvláštní soundtrack takovému názoru spíše dává za pravdu. A stejně tak by žádný historik asi nesouhlasil s teorií, že existoval gang, který si na čepice našíval žiletky, aby je pak mohl používat jako zbraň.
Drzost, s jakou si Peaky Blinders tuto teorii uvádějí do praxe a řežou do obličeje soupeře i kultovní díla žánru, je ale tak působivá, že vás bude zajímat jen datum premiéry čtvrté a páté řady. Už teď je jisté, že obě vzniknou.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 10 lidí
Ospalá díra: Do seriálu se vrací legendární démon
Pokud jste fanoušky filmů geniálního vizionáře Tima Burtona či máte zalíbení v americkém folkloru a tamější lidové slovesnosti, pak už jste nepochybně slyšeli o místě zvaném Ospalá díra.
Dávný příběh o Sleepy Hollow
Jedna z nejslavnějších amerických původních pověstí byla poprvé zaznamenána v roce 1820. Do své sbírky povídek a esejů, pojmenované Kniha skic, ji tehdy zanesl jeden z pionýrů zámořské literatury, spisovatel Washington Irving. Samotný příběh je situován do roku 1790 do vesnice Tarry Town, spravované nizozemskými osadníky, které ovšem nikdo neřekne jinak než Ospalá díra. A třebaže duchů a strašidel se zde mělo pohybovat více, nejznámějším byl právě bezhlavý hesenský žoldák, projíždějící na démonickém oři bojiště z americké války za nezávislost. Hlavu mu prý ustřelila dělová koule a o věčný klid neposedného ducha se postaral až učitel Ichabod Crane, pro nějž bylo jeho přemožení jedinou cestou k získání místní krásky, osmnáctileté Katriny. Třebaže si Američané této své pověsti značně cení, jde o variaci na ještě starší příběh z německé lidové slovesnosti. A navíc je známá pravda, že Irving čerpal inspiraci pro svoje příběhy právě během cest po starém kontinentu.
Burton o něm natočil film v roce 1999 a zámořská drobotina se o bezhlavém jezdci ze Sleepy Hollow učí již na základní škole. Vzhledem k omezenému počtu původních zámořských legend totiž jde o možná nejznámější americkou pověst vůbec. A protože daný příběh v sobě mísí horor, historii, akci a romantiku, není divu, že se o něj nakonec začal zajímat i seriálový svět. Je ale na místě upozornit, že s původní vyprávěnkou o bludném kavaleristovi nakonec předloňský – a velmi úspěšný – seriál Ospalá díra nakládá ne macešsky, ale rozhodně po svém. Za vše hovoří už jen to, že se většina ze tří natočených sezón odehrává v současnosti a o hlavu kratší duch, v sedle zde představuje samotnou Smrt, respektive jednoho z jezdců Apokalypsy. Krom hororového mrazení a štědré dávky humoru ovšem Ospalá díra nabízí i docela zajímavou vycházku do zaoceánské historie.
Krev na bojišti
To vám bylo tak. V dobách, kdy Amerika teprve válčila s Brity o svou nezávislost, se v roce 1781 sympatický a velmi vzdělaný, fotografickou pamětí nadaný špion generála George Washingtona, univerzitní profesor jménem Ichabod Crane, setkal na bojišti s velmi nečekaným protivníkem. Odnikud, ovšem nikoli bezdůvodně se na něj v poli vyřítil bezhlavý démon, který byl až dosud považován jen za přelud a výmysl vzešlý ze strachu vyděšených koloniálních vojínů. Jenže Ichabod Crane ho viděl na vlastní oči. A nejen to. Musel s bezhlavým jezdcem v rudém kabátci zkřížit ostří, a dokonce společně s ním zemřít. Nyní, po dvou stech třiceti letech, se však Crane (Tom Mison) probouzí v kobce v lesích nedaleko městečka Sleepy Hollow ve státě New York. Mimochodem natáčelo se opravdu tam, v reálných lokacích, jen samotné město je o něco menší, než jak si obrazovka vymýšlí. Každopádně Ichabod Crane na jeho dnešní podobu nedokáže přestat valit oči. Z jeho přítomnosti je neméně vyplašená místní policistka Abbie Millsová (Nicole Beharie), poměrně kurážná dívka s plány pracovat pro FBI. Že se ale setkali právě tito dva lidé z jiných časů, ovšem opět není žádná náhoda. Craneovo probuzení totiž blízce souvisí s faktem, že se do Sleepy Hollow vrátili i bezhlavý jezdec, který chce od Ospalé díry rozhodně víc než jen získat zpět to, co mu bylo useknuto.
Sekery, pušky, samopaly
A jen tak na okraj: věděli jste, že i bezhlaví jezdci umějí střílet z brokovnice? Neptejte se mě, jak míří, ale tomuhle to jde rozhodně pěkně od ruky. Pokud tedy zrovna nezabíjí chladnými zbraněmi, jež se v jeho rukou rozpalují do červena. A jeho koně byste také nechtěli potkat v noci. Každopádně čím zřejmější začínají být jezdcovy záměry, tím je jasnější, že bude nezbytné démona odstranit. Zjevně je totiž jedním z velitelů pekelných armád, které se chystají vzít svět šturmem. Věc rejtarovy likvidace má ale jeden podstatný háček – dost nesnadno lze zabít někoho, kdo je nesmrtelný. Z toho důvodu uštěpačného Cranea a srdnatou Abbii čeká nejen studium mnoha starých knih a hledání posvátných artefaktů, ale třeba také setkání se zednáři, s pradávnou magií, dalšími strašidly z amerického bájesloví anebo s temným „pojídačem hříchů“.
Představuje se Tom Mison
Dvaatřicetiletý představitel Ichaboda Cranea, britský rodák Thomas James Mison, patří v seriálovém světě mezi vycházející hvězdičky. Třebaže mu postava archaického génia s ještě zaprášenějším britským akcentem přinesla okamžitě nezměrnou popularitu a přestože nešlo o jeho první televizní roli, lze ji označit za jeho nejdůležitější. Stejně tak se ale objevil i v jednom dílu Herculea Poirota, poblíž Benedicta Cumberbatche v minisérii Konec přehlídky nebo v seriálu Lost in Austen. Měří 185 centimetrů, třebaže to odmítá, bývá novináři považován za nový mužský herecký sexsymbol a pro začínající kolegy herce má důležitou radu: „Každý herec lže, že umí jezdit na koni, a vždycky to pak dopadá špatně. Tak například já umím jezdit a… au.“
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Most: Krutě drsná krimi z chladného severu
V detektivce Most spojí síly dva zcela odlišní hrdinové, jejichž úkolem je dopadnout nebezpečného zabijáka. Čeká je ale pár překvapení.
„Seriál Most se už stačil dočkat dvou remaků. V tom stejnojmenném americkém se pátrá po vrahovi, jenž zabíjí na pomezí USA a Mexika, a hlavní roli si v něm zahrála Diane Kruger z Hanebných panchartů a Tróji. Ten druhý se opět odehrává v Evropě a jmenuje se Tunel. První mrtvola je v něm nalezena pod kanálem La Manche a po vrahovi tu pátrají detektivové z Anglie a Francie.“
Severská krimi je pojem a čtenáři moc dobře vědí, že když sáhnou po díle nějakého autora ze Skandinávie, pravděpodobně knížku neodloží, dokud se nedostanou na poslední stránku. Seriálový fenomén Most ale ukazuje, že stejně kvalitní detektivku zvládnou i filmaři.
Děj začíná na Öresundském mostě spojujícím Dánsko se Švédskem. Přesně v jeho polovině byla nalezena mrtvola ženy, na které se vrah evidentně vyřádil a rozřízl ji na dvě části přesně tak, aby na každou zemi zbyla polovina. Na případu tedy začnou pracovat policisté z Kodaně i z Malmö. Dán Martin Rohde (Kim Bodnia) je čtyřicátník, jenž už se ani nesnaží zakrývat rostoucí bříško a pleš. V práci spoléhá na instinkt a empatii, a i když má v práci pověst zkušeného profesionála, v soukromí mu to povážlivě skřípe. Řeší rozvod a vztah s dospívajícím synem, s nímž si nemá co říct. Oproti kolegyni ze Švédska je to však úplný pohodář. Saga Norén (Sofia Helin) je totiž sice možná geniální kriminalistka, když ovšem dojde na spolupráci nebo komunikaci s jinými lidmi, působí jako slon v porcelánu. Prostě skoro jako Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku, jen s ní není taková legrace.
Ti dva si do oka zrovna nepadnou, ale protože nikoho lepšího jejich šéfové na skladě nemají, musí se naučit spolupracovat. A to zatraceně rychle! Zákeřný vrah totiž nehodlá po jedné mrtvole odejít do důchodu a chystá se udeřit znovu. Tvůrcům se podařilo spojit atraktivní příběh plný nečekaných zvratů s chladným a depresivním severským prostředím, a navíc se jim povedlo zlákat vynikající herce. V Hollywoodu jejich jména sice nejspíš neznají, ale Kim Bodnia v Praze natočil drama Serena s Bradley Cooperem a oscarovou Jennifer Lawrence. Jeho kolegyně Sofia Helin zase patří k nejrespektovanějším švédským herečkám. O kvalitách Mostu hovoří i fakt, že se dočkali loni již třetí řady. Most je zkrátka mezi detektivkami absolutní špička a byla by velká chyba ho minout.
57 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí