Seraphine313
| Jméno | Roman Lelek | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Praha | |
| — | ||
| — | ||
| https://www.facebook.com/roman.lelek.3 | ||
| Poznámka | — |
Sorry, ale ne...
Ani hvězdné obsazení jako je tady nezachraňuje seriál od naprosté příběhové prázdnoty, která se od druhé do osmé epizody nepohne o moc víc než dálnice před Splitem. Nejen, že hlavní náplní seriálu je řešit rodinné pitomosti, které byly tisíckrát omlety jinde, a to, co by měla být nosná linka seriálu, je tak upozaděno, že za chvíli zapomenete, že by se něco takového mělo vlastně řešit.
Animace, u které si ze začátku říkáte "cool, zajímavý, že to zkusili" začne během několika minut vadit, hlavně kvůli nízkému frameratu, který skoro připomíná animáky z šedesátých let. Nikdy více.
Seriál předkládá zajímavé téma, zajímavou formou. Jenže tak možná první epizodu. Pak se pustí do naprosto zbytečného, nezajímavého a unylého rodinného dramatu (které nudí, i když seriál zrychlíte na 150 %, protože prostě neodsýpá dost rychle). Amazon už poněkolikáté dokázal, že u něj vítězí forma nad obsahem, takže tenhle seriál oficiálně házím do seriálového koše a už ho nikdy nechci vidět.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Nedotažená myšlenka
Bohužel, tento pokus o amazoňácké Black Mirror nevyšel. Na jedné straně je poměrně zajímavá myšlenka futuristické one (wo)man show, ale ta opravdu nestačí.
Aby se každá epizoda povedla, musel by za ní stát jak skvělý příběh,
tak skvělý herec nebo herečka, což se prostě ne vždy povede. On už samotný formát zavání problémy, protože všechno, co se týče příběhu, musí odvyprávět hlavní postava, na jednom místě, často bez nějakých vizuálních pomůcek.
Skoro jako by se jednalo o návrat k rozhlasovým hrám.
Jenže díky tomu je 20-30minutová stopáž téměř vždy přepálená. Ze všech epizod vychází nejlépe hned ta první, která v sobě naklonovala hlavní postavu hned dvakrát, takže se dočkáme zajímavého dialogu i zápletky. Obdobně dobrá je i epizoda s Anthony Mackiem, kde v náznacích pochopíte, o co se jedná. Naopak epizody s Helen Mirren a Constance Wu jsou v podstatě jen vyprávění. Morgan Freeman je skvělý, ale jeho epizoda je utopena v deseti minutách patetického brekotu.
Celkově si myslím, že tento seriál zůstal někde na půli cesty - ohromné množství peněz investované do myšlenky, která si zasloužila zůstat na papíře o něco déle.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Room 2806
Poměrně dobře natočený dokument, filmařsky a dramaturgicky zvládnutý, který ale od začátku naráží na nedostatek materiálu. Co také říct o případu, ve kterém se jedna strana odmítla vyjádřit, a druhá se zdiskreditovala sama před policií?
Z celého dokumentu mám pocit, že tvůrci neměli přístup téměř k ničemu a až příliš se spolehli na výpovědi ostatních zainteresovaných osob. Z vyšetřování se nedozvíme vůbec nic. Ze soudního procesu pouze první slyšení a rozsudek. Nedozvíme se důvod nesrovnalostí ve výpovědi oběti, nedozvíme se pohnutky žalobce, který měl důkazy, jež by obhajobu roznesly, nedozvíme se nic o závěrečné dohodě. Druhá polovina posledního dílu pak vyznívá spíš jen jako nahánění stopáže, než jako relevantní materiál.
Bohužel, tady nemůžu hodnotit vysoko, protože z tak high-profile případu se dalo dostat mnohem více.
PS. Až se bude někdo vychloubat, jaký je profesionál, ukažte mu Johna Sheehana z tohoto seriálu...
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Jak nedělat dokument
Toto je přesně případ, jak nedělat dokument. Čtyři díly se vlečou jako asfalt v prosinci. Všechno zajímavé se bohužel řekne v první polovině prvního dílu a ve čtvrtém dílu, zbytek je brečení po tom, že při startu zemřela Christa McAuliffe... je velice zajímavé, že tvůrci upozadili vyšetřování Rogersovy komise, předchozí mise Challengeru, předchozí závady raketoplánu (a když už, tak to zpracovali tak dramaticky nezajímavě, až to bolí), a namísto toho se zaměřili na program Teacher in Space, který ale bohužel ve své době téměř nikoho nezajímal, stejně jako rutinní start Challengeru.
Na celém dokumentu je bohužel nejlepší znělka. Jinak na něj zapomenete pět minut po dosledování. Na Netflixu jsou lepší dokumenty.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Trust
Trust jsem si vybral hlavně kvůli Donaldu Sutherlandovi. Příběh mě až tak nezaujal, i když životopisné a obecně dobové seriály mám rád, jediné, co mi přišlo na příběhu zajímavé, byla tvrdohlavost nejstaršího Gettyho.
A upřímně, u toho taky zůstalo. Seriál je velice dobře zpracovaný. Sutherland září, kamera je skvělá, Danny Boyle odvedl velice poctivý kus práce. Jen ten příběh občas trochu pokulhává. Není až tolik o únosu samotném, jako o členech rodiny. Chápu, že když není dost zdrojového materiálu, musí se sahat všude, kde se dá, ale tady... je očividné, že příběh únosu samotného prostě nestačil.
Vidíte to sami - pilot je skvělý, skvěle seznamuje s prostředím, místem, časem, postavami. Ve všem se orientujete, na konci pilotu... tak nějak proběhne to, co čekáte. A pořád nevíte, kdo za tuhle událost může. Být to polovina filmu, je to skvělé. V druhém dílu se pokračuje v nastoleném tempu i atmosféře, na scénu přichází Brendan Fraser (bože, jak ten chlap od Mumie přibral a zestárl!) a vnáší do seriálu tolik nové energie, že se těšíte na každou jeho scénu.
Jenže pak to začne jít hrozně rychle z kopce a je strašně moc vidět, jak dlouhá stopáž jednotlivých epizod a obecně počet deseti epizod seriálu škodí. Z třetího dílu nepotřebujete vidět jedinou scénu, protože se tam nic nestane. Ze čtvrtého možná jednu. Kdyby se třetí až pátý díl sestříhaly dohromady, vůbec nic by se nestalo. To samé se sedmým a osmým dílem. Osobně si myslím, že kdyby se seriál točil jako třídílná minisérie nebo jako televizní film, materiál i diváci by to ocenili.
Neříkám, že je seriál špatný. Naopak, je výborný. Jen je trochu delší, než by bylo pro tohle téma dobré.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Joey
Joey sám o sobě mi v Přátelích nepřišel jako kdovíjak zajímavá postava, je ale vidět, že jakmile mu jeho tvůrci namíchají trochu víc rozumu, dá se na něj koukat. Je vtipný, v pravých chvílích romantický, a (spíš v druhé řadě) mu sekundují vedlejší postavy, které jsou zajímavější než on sám.
Seriál bohužel sráží pár věcí. Za prvé, příšerně levné prostředí. Chvílemi jsem si říkal, jestli se náhodou nenatáčelo v nějakém reklamním kuchyňském studiu. Dojmu kulis jsem se nezbavil za celé dvě řady. Za druhé, moc nemusím Dreu de Matteo (ale to je spíš tím, že jsem ji prvně viděl v Sons of Anarchy, kde hrála trochu svini...). Třetí věc jsou vedlejší postavy typu Bobbie nebo Howard, které jedou svojí podivností hodně přes čáru. Ale třeba takový Zach nebo Jimmy se povedli.
Celkově Joey je asi o jedno procento lepší než Přátelé. Je vtipnější, ale na druhou stranu je natočený za velice levný peníz a je to na něm vidět. Já se u seriálu bavil víc než u Přátel a docela mě mrzelo, že byl zrušený už po dvou řadách. Na druhou stranu, chybět mi nebude. Je to oddychovka, která se vám ale nepříliš vryje do paměti.
ps.: Simon Helberg se těch rolí vědá-tchořů prostě nezbaví.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Bez Jaggera by to nebylo ono
Vinyl... co k němu říct. Na to, jak rychle byl obnoven si troufám říct, že ne úplně zaslouženě. Neberte mě za slovo, Vinyl je skvělý seriál. Pár věcí mu ale schází.
V první řadě tu jsou herci. Bobby Canavale nevystupuje a netáhne děj tak, jak byste čekali. Navíc má kolem sebe skvadru vousatých bezejmenných nicek (hej, vždyť tamten chlap namluvil Mannyho v Době ledové!), takže se ze začátku zdá, že se utopíte ve stejných kníratých tvářích. Naštěstí nejsou v ději jediní - brzy nastoupí James Jagger a i když herecky zrovna nezáří, jeho dějová linka je to nejzajímavější, co první řada nabízí. Podobně jako ta Lestera Grimese.
Kolem se totiž všichni chovají jako idioti. Nebýt Richieho Finestry, absolutně bych nechápal, jak American Century mohla vzniknout. I když nebýt Richieho Finestry, mohla být ještě výš.
Seriál trpí hlavně na dva neduhy. První je vyhýbání se historickým reáliím a tváření se, že hele, my si jedeme svůj byznys, ostatní zpěváky a hudebníky budeme jen zmiňovat, abyste měli pocit, že existují, ale jinak tu nikdo nebude. Jasně, HBO nemá peníze na licenci a Vinyl sám o sobě se nesnaží ani tvářit jako historický seriál (narozdíl od první řady ACS), ale to by je zabilo, kdyby v portfoliu American Century byli aspoň jeden dva známí zpěváci? Sice se tady objevil aspoň Elvis, AC/DC, Hannibal a David Bowie (a díky za to, i když v Bowieho případě jsme se dočkali jen díky jeho smrti), ale štve mě to. Takových náznakových seriálů se v posledních letech objevila spousta - namátkou Manhattan, Halt and Catch Fire, Empire, The Knick. Ale OK, proč ne. Jen to pro děj znamená, že se label nikdy nedostane na vrchol. Protože to už by spoustě lidí přišlo divný.
Druhá věc, která seriál lehce sráží, je přemíra dějových linek. Nemusíme přece sledovat všechny a všude. Dějová linka Devon je naprosto nejnudnější věc, co jsem za poslední dobu v televizi viděl. Vůbec by tam nemusela být (a ty dva záběry na ni - vy všichni víte jaký - mě opravdu neobměkčí). Stejně tak dějová linka Jamie a její domácí hádky s matkou a tetou jsou něco, co jen zabíralo čas a na skutečné věci související s hudbou a studiem tak došlo až v závěrečném dílu. Nebýt těchto dvou věcí, možná by bylo o epizodu míň. A vůbec by to nechybělo.
Co na závěr? Vinyl splnil očekávání. Ale vystavoval své chyby natolik před divákovy oči, že si jich všimne každý a to zkazí jinak slušný zážitek.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Cestovatel v čase amatér
K této minisérii lze snad říct jen tolik, že je kvalitně natočená, děj graduje a i když finále přichází o trochu dřív, než by člověk čekal, stojí za zhlédnutí.
Problém totiž není ani tak se samotným seriálem, jako spíš se dvěma věcmi, které ho určují - se myšlenkou a závěrem. Myšlenka, ať už vyznívá jakkoli, se totiž zakládá na něčem, co je lidem znalým cestování v čase (a těm neznalým, co jsou aspoň průměrně inteligentní taky) známo, a totiž to, že nikdo nemůže předvídat následky cestování v čase a jen šílenec by mohl doufat, že by svým působením v minulosti něco zlepšil. A jen ultimátní šílenec by doufal, že by tím zároveň nevymazal sebe nebo někoho, koho zná.
Jenže Stephen King na tohle kašle, a tak letíme do minulosti. Peripetie nebudu popisovat, i když chápu utopický sen hlavního hrdiny konat chvilkové dobro bez ohledu na následky (a že při tom dělá chyby), skočím rovnou na konec. Ten je totiž ze dvou čtvrtin předvídatelný (a díky tomu tak trochu zklame), ze dvou čtvrtin nepředvídatelný.
Kdo čekal nějaký twist v tom, že Kennedyho zabije Marina, Bill, Stacie nebo třeba Jake (v nějakém prozření ohledně neměnnosti historie - a že k tomu měl spoustu vodítek), bude zklamán. Kdo nebude čekat happy-end, nu... dočká se. Ale to záleží na každém, jak to uvidí. Pro mě happy-end nebyl. Na konci totiž přišlo jakés takés prozření a... no chudák Stacie. Nechci moc spoilerovat.
Co ale řeknu, je, že mě seriál (knižní předlohu jsem nečetl a po seriálu snad ani nemám chuť) docela zklamal. Koncept cestování v čase je zde nasazen jen jako berlička pro příběh a není vysvětlen, není dokonce ani osvětlen. Proč za tu dobu neprošel nikdo jiný portálem? Proč se minulost nebrání víc a víc změnám událostí (např. ohýbáním reality, změnou času pro toho, kdo ji chce změnit atd.)? Na celém ději je totiž vidět, jak si často autor neví rady, a jednak odbočuje, jednak nasazuje před hrdiny až nereálné náhody - deus ex machina v podobě telefonátu od jisté osoby v posledním díle je tak směšný, až se vám chce plakat.
Teď to vypadá, že seriál jen haním, ale není to tak. Jeho sledování jsem si užíval, bylo to něco nového, krátkého, jednolitého. Až postupem času při sledování člověka napadnou věci, které zbourají celý koncept seriálu nebo které by ten daný problém řešily daleko jednodušeji, ale když je přehlédne, dostane se mu skvělé zábavy. Herci, zvlášť James Franco, jsou perfektní. Lokace, kostýmy, auta (ta auta!) jakbysmet. Úvodní znělka je perfektní, nominaci na SZ Award si určitě zaslouží. Snad jen je trochu zvláštní, že v malém městě se v šedesátých letech po ulici prohání tolik aut jako dnes a v rušném Dallasu se lidé procházejí po tříproudové silnici, protože tudy nic nejede... ale to už je maličkost. 70 % si seriál zaslouží.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Tři epizody a dost
Docela mě mrzelo, že byl seriál zrušen tak rychle, podle traileru to vypadalo na fajn retro krimi s ústředním masovým vrahem. Retro krimi se konala, masový vrah nebyl sice až tak masový, ale charismatický byl dost, ale fajn to... no nebylo.
Jak to jen popsat... Hlavní antihrdina je sympatický. Jen se on a jeho nově nabytá ženuška chová nelogicky. Pořád řeší city a při sebemenší příležitosti se rozcházejí/dávají dohromady. Nemají jasno v tom, co chtějí, to chápu, ale brutálně to přehrávají.
Problém je spíš na druhé straně. Policista je nesympatický a jeho žena vypadá spíš jako jeho dcera. Za celé tři epizody jsem pro něj nenašel ani ždibíček sympatií, stejně tak pro žádnou kladnou postavu. A to je problém.
Suma sumárum, na seriálu nenajdete moc pozitivních věcí. Zároveň ale ani moc negativních. Pro mě osobně kvalita zůstala u pilotu a pak už se jen snižovala. Tři epizody byly dost na to, abych věděl, že Wicked City mi líto nebude.
ps. ta kabelovka by tomu vážně slušela víc. Skoro mi bylo Eriky Christensen líto, že nemůže ukázat víc.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Je to víc komiks, než byste si připustili. Jenže ani ten komiks za moc nestojí.
Po třech epizodách končím, protože průměrná kvalita z pilotu šla dolů a já nemám čas sledovat šestaosmdesátý další seriál. Pětaosmdesát jich stačí.
V případě Supergirl se hodí srovnání s Arrowem a Flashem, neboť jde o produkt stejné producentské dílny. Díky tomu můžeme najít mezi seriály i spoustu podobností. Ony ty podobnosti částečně vycházejí ze základních bodů superhrdinského příběhu (rozvrácená rodina hlavního hrdiny, idiotský sidekick, sidekick génius, sidekick svalovec...). Jenže Supergirl jde v tomhle představování klasických charakterů ještě dál. Seriál totiž jede na dramatickém konceptu šedesátkových a sedmdesátkových komiksů.
Ve zkratce - každý díl jiný záporák, který je často až lidsky znetvořený, nikdo neví, odkud se vzal, o jeho síle se spíš mluví, než ji ukazuje, když pak dojde na akci, je to spíš o siláckém mluvení než o souboji. Výbavu mají technologicky na úrovni tak sto let za současným stavem a nikomu nepřijde divné, kde ji vzali, kdo ji zaplatil a proč při tom objemu investovaných peněz prostě nenasedli na letadlo a neodletěli dožít na Bahamy. Postavy se vrhají do akce ani instiktivně, ani plánovaně, spíš naprosto zbrkle a bez rozmyslu. Motivace postav je minimální, pokud je vůbec nějaká, jde o obligátní "jsi můj nepřítel, musím tě zničit" případně "zabils mi někoho blízkého, musím ti to oplatit". Vážně, je to strašně jednoduchý seriál.
Postavy samotné jsou také děsně ploché, až to bolí. Nejvíc tomu vládne Cat Grant, ve které se tvůrci asi spletli, protože dělá seriálu víc škody než užitku. I když se Calista Flockhart snaží, nepatří tam (IMHO by si zasloužila vlastní seriál). Z Melissy Benoist pak udělali čtrnáctiletou holku, která se oblíká snad nejhůř v komiksové historii, to, co udělali z Jimmyho Olsena... no nechme to být. Seriál obsadil v podstatě stejné typy postav jako ve Flashi/Arrowovi, Winn je kopírka Cisca (i když Cisco si aspoň na nic moc nehraje a je to takový pubertální případ, Winn oproti tomu... nic moc). Hank Henshaw je druhý Diggle (a ne, tohle není rasistický, ti dva jsou si podobní, mají stejný hlas a dokonce i hrají stejně). No a to je pak korunované Alex Danversovou (aka Thea Queen II), jejíž hlavní příběhovou náplní (a že jí je), je oscilovat mezi stavy Miluju ségru/Bojím se o ségru/Nenávidím ségru/Jsem tu pro ségru/Kryju ségru/Vyčítám ségře/cokoliv jinýho ohledně ségry, hlavně když to bude naprosto nedůležitý a moje postava se nebude muset nijak jinak projevovat.
Ach jo. To jsme to dopracovali. Neříkám, že to nikoho nezaujme. Očividně se do seriálu hodně investovalo, jenže kvalitní seriál není jen o značce a tricích. Příběh je tady osekán na minimum a podobně jako ony šedesátkové komiksy se hodí spíš jen do sbírky. Na pravidelné sledování jsou zde mnohem kvalitnější, záživnější a zábavnější kousky.
71 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 21 lidí