AnnieRuby
| Jméno | Anna | |
| Věk | 27 let (Lev) | |
| Bydliště | Praha | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
You have failed this city
Stejně jako zločinci zklamali město, tak i mne zklamala první řada Arrowa. Green Arrowa jsem si zamilovala ve Smallville, kvůli kterému jsem se začala seriál sledovat a proto jsem byla také zklamáná. Čekala jsem na Justina Hartleyho Green Arrowa ale dočkala jsem se Amellova Arrow. Zpočátka jsem to odmítala ale když jsem začala brát každého jako jiného superhrdinu, tak mne seriál chytl. Byl totiž první vlaštovkou před smrští seriálů se superhrdiny. Pak přišel týdenní maraton začínající Supergirl a končící Legendami byl příjemným rozptýlení od hlavní dějové linky byl příjemným rozptýlením. Jen jsem zvědavá, co na nás tvůrci přichystají v šesté sérii, protože pět let, které strávil Oliver na "ostrově", je již za námi. Každopádně seriálu zůstávám stále věrná i přes smrt některých hlavních hrdinů a na další DC superhrdiny se s radostí zadívám také.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Dvanáct let v kostech
Dvanáct let je pro seriál dlouhá doba a je těžké, si po celou dobu udržet své diváky. Kostem se to ale povedlo. Když už jsem si myslela, že už všechno vyšetřili, přišli s novou a ještě lepší záhadou, či sériovým vrahem. Gormegan byl jedním z nejlepší ale Pelant byl také skvělý. Díly, ve kterých se propojovala minulost postav s přítomností, mne zaujali snad nejvíc z celých řad. Pak je tu také díl, kdy je Booth v nemocnici a má sen. Tehdy jsem si přála aby seriál vypadl stejně, jako v Boothově hlavě. Sledování ústřední dvojce, která šla od nenávisti, k toleranci, přes silné přátelství a zklamání k lásce, bylo zajímavé. Viděli jsme jak se oba mění v jiné lidi, učí se spolu žít a navzájem se tolerovat, doplňovat se. Smrt některých postav mě opravdu naštvala. Po smrti Vincenta jsem myslela, že už se na to nedodívám, kdyby nebylo Christine. Pak Wendellova nemoc a nakonec smrt Maxe. Vše to bylo příšerné ale někdo umřít musel. Nejen padouši umírají. Konec mne však zklamal. očekávala jsem od toho něco víc. Možná i trochu smutnějšího ale tohle rozhodně ne. Ale i tak to skvěle zakončilo krásných dvanáct let seriálu.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Bad boy is the best
Na seriál jsem se začala koukat na doporučení sestry. Tehdy jsem na seriály moc nebyla a už vůbec ne v angličtině. Jenže první epizoda mne natolik uchvátila, že jsem se hned musela podívat na druhou. Jenže tu jsem si stáhla omylem v češtině a málem jsem celý seriál zatratila. Nic proti českému dabingu ale tady prostě přestřelil. Chápu, že není jednoduché přiřadit k postavám hlasy ale nemůžou jim dát hlas, který naprosto nesedí k postavě. Naštěstí jsem našla zbytek v angličtině a seriál tedy dokoukala do zdářného konce.
Co se postav, tak mojí nejoblíbenější postavou byl Chuck Bass. V knihách jen jako vedlejší postava v první sérii tak byl zamýšlen také ale my jsme si ho natolik zamilovali, že e stal postavou hlavní. Jeho proměna z nafoukaného, bezcitného floutka v tátu, který řídí svůj vlastní podnik, byla asi ta nejvíc povedená a rozhodně nejmarkantnější. S Blair činili jeden druhého lepším, ať si ostatní říkají, co chtějí. Jeho "I am Chuck Bass" se pro mne stalo ikonickou hláškou a nelze na ni zapomínat. Pro někoho jsou to jen čtyři slova ale i ty čtyři slova toho dokáží říct mnoho. Občas víc než několik vět, u kterých ani nevíme o čem jsou. Když byli náznaky, že Chuck umře nebo odejde tak jsem se odmítala koukat na další díly, dokud mi někdo nepotvrdil že přežil. A jeho ukončení po pěti letech se synem a Blair po boku bylo to nejkrásnější.
Drbna mě opravdu překvapila. Ať jsem se koukala na seriál sebevíc od začátku do konce tak až na pár vyjímek, kdy se dalo předpokládat že GG je Dan, tak mne to opravdu nenapadlo. Měla jsem svoje jiný tipy ale on mě životě nenapadl. Ale aspoň to bylo hezké překvapení.
Kdyby stanice chtěla natočit film o tom, co se stalo o několik let později, s radostí bych ho zhlédla. Přeci jenom mne zajímá, jak je na tom Nate, jak se vůbec Dan a Serena zasnoubili a další maličké drobnůstky, které mi v desátém díle chyběly.
Každopádně všem tento seriál vřele doporučuji. Sama se k němu minimálně jednou ročně vracím a slůvka I am Chuck Bass používám dodnes a přátelé mne chápají.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Návrat do dětství
Tento seriál jsem viděla poprvé v deseti letech v televizi a od té doby jsem pokaždé předem hlásila, že se na něj budu dívat. Jak jsem rostla tak jsem na něj pomalu zapomněla ale poté, co jsem se začala koukat na Once upon a time jsem si na něj opět vzpomněla a musela jsem se na něj podívat. A od té doby ho miluji stejně, jako když jsem byla malá. Pamatuji si, že pokaždé, když hráli v rádiu Wishing on the star tak jsem to vždycky zpívala. Zárověň přeměna New Yorku v králoství je jedním z mých neoblíbenějších začátků. I dnes se k pohádce vracím, aby mě na dobrou noc uspala. Směs pohádek v jeden skvělý seriál je pro mě zaručenou známkou zajímavosti.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk