novoten
OFF-LINE

  • Jméno
  • Lukáš
  • Věk
  • 32 let
  • Bydliště
  • Praha
Facebook Twitter E-mail
Plakát
0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřilo se 0 lidí

The Train Job

Milovaný seriál z dětství a jeden z mých prvních hrdinských vzorů. Western, steampunk, buddy-comedy. Brisco County měl zkrátka všechno.

Plakát
0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřilo se 0 lidí

Chidling

Srdcová záležitost. I přes nezaměnitelnou naivitu napínavý seriál s charizmatickým hlavním hrdinou, krásnou princeznou, sympatickým sluhou, dvěma neschopnými pronásledovateli a dokonalým záporákem, kterého fantasticky nadaboval Václav Postránecký.

Plakát
0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřilo se 0 lidí

Jedna mezi voči

Rána do tváře všem, kteří tvrdili, že Semir je to nejhorší, co potkalo televizní tvorbu. Je snad libo Julii a Hendrika?

Plakát
Kriminálka Las Vegas

12. března 2018

0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřil se 1 člověk

Vražda žánru

Pro miliony amerických diváků po dlouhých patnáct let moderní kult, pro mě nepochopitelná nuda. CSI si hraje na chytrý seriál, přesto stabilně setrvává směšným pokusem o realistickou krimi. Paradoxem zůstává, že proti bratříčkovi z Miami je Las Vegas stále ještě sledovatelné, u mě ale Kriminálka Bruckheimer nikdy pochopení nenašla.

Plakát
Zoufalé manželky

12. března 2018

75 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
75 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 4 lidé

Síla vypravěčky

1. série - 90% - Docela nečekaná bomba v seriálové lavině, neskutečná hlavní čtveřice, do které jsem se na první pohled zamiloval, úžasně napsané vedlejší postavy, ironický komentář Mary Alice či dojemné a překvapivě přirozené závěrečné montáže. Nejde než být nadšen z toho, co všechno se dá do jediného seriálu na malém prostoru nacpat, jen je škoda, že ironie byla v závěrečných dílech už trochu moc silná. S odstupem x let a sérií (a proměnlivé kvality jiných vztahových seriálů) člověk první sezónu docení o to víc, přestože o vrchol seriálu ještě určitě nešlo. Začátek fenoménu je to ale bezpochyby triumfální.

2. série - 70% - Od prvních dílů těžké rozčarování. Vše je ironičtější, propletenější a bohužel i slabší. Scénáristé občas působí, jako by s postavami jen mávali, hlavně Susan se začíná nebezpečně opakovat a Bree se chvílemi stává jen schematickou figurkou. Ještě lépe: S trochou nadsázky se dá říct, že si ve druhé sérii čtyři hrdinky rozdělily čtyři nálady, které má seriál vzbuzovat. Lynette je tu pro rodinnou atmosféru, Bree pro drama, Susan pro romantiku a Gabrielle pro ironický humor. Ale když už jsem si říkal, že seriál půjde pomalu, ale jistě ke dnu, chytil v polovině série druhý dech a novými motivy mě zase dostal. Zvýšilo se napětí i intenzita romantiky a ústřední záhada najednou vypadala mnohem zajímavěji než v úvodu. Sezóna tak nakonec dospěla do finále překvapivého snad ve všech dějových liniích a nečekaně dobře rozehraného pro sérii třetí. Schéma rodinného tajemství pořád funguje, stejně jako šarm hlavních představitelek.

3. série - 90% - Překvapivý šok v nejpozitivnějším slova smyslu. Ač bych tomu po zřetelně slabší předchozí řadě nevěřil, je prvních patnáct dílů tím nejlepším, co kdy Zoufalky nabídly. Každý vztah mě zajímá, každá postava už se za tu dobu dostala pod kůži, nové mají své pevné místo, některé staré se nečekaně vrací a hlavně se tajemná detektivka povyšuje na novou úroveň. A když pak herecké výkony zrají jako víno stejně jako půvaby hlavních představitelek, nelze než být na výsost spokojený. Druhé sérii jsem vyčítal, že každá z hlavní čtveřice až příliš okatě vzbuzuje určitou náladu. V poslední třetině třetí série nejsou manželky v plném počtu a hned najednou ztratí onu vzácnou komplexnost a nadčasovost a kvůli předčasnému rozřešení záhadné zápletky tak lehce ztratí náboj a musí se začít opírat jen o vztahy. I tam si ale vedou dobře a s postupujícím časem i čím dál lépe, takže s aktuálně rozdanými kartami hladově čekám na pokračování.

4. série - 80% - Definitivní potvrzení stabilní kvality a poznání, že tahle partička krásek bude ještě dlouho spolehlivou jistotou. Prošly si už ledasčím, ale pořád mají tolik elánu, až jim nejde nezávidět. Vrací se všichni, kteří mají do příběhu jen trochu co říct a já si znovu říkám, že i když jsem jim možná opět (a opět chybně) tak úplně nevěřil, dostal jsem zpátky všechno i s úroky. A přitom se překvapivě dlouho zdálo, že tentokrát už obyvatelům Wisteria Lane došel dech a z nových příběhů se stává čistý kalkul a sázka na již viděné. Vždyť první polovina sezóny jen těží z toho, co se odehrálo v závěrečných dílech té předchozí. Pak ale stačí jedna nečekaná přírodní pohroma a příběh znovu nabere takové obrátky, že musím začít odpouštět předchozí zaváhání a nechat se unášet perfektními scénáři až po úderný epilog, kterým mě Marc Cherry dostal přesně tam, kam chtěl. I tak si ale uvědomuji, že Zoufalky jsou v tomhle stádiu "jenom" velmi dobře odvedené řemeslo a i přesto, že se k příští sérii s velkou radostí vrátím, nevypadá to, že z nich někdy bude moje čistá srdcovka. Na to, abych je miloval jako nedělitelný celek, by si musely přestat někdy tak bolestivě zahrávat s hranicí mezi dramatem a ironií.

5. série - 90% - Drama až na prvním místě. Přesně tak, Despiritky poprvé převažují misku vah na stranu vážnějších linek. Ne snad, že by jim už neslušel ostrovtip a lehké sebeshazování, protože i toho si pořád užijeme dostatek, ale když jde do tuhého, spoléhá se scénář na upřímnost a emoce. Největší výhrada posledních let tak mizí v dáli. Překvapením je i raketový nákup do série, kdy je v každé epizodě vidět, jak moc si tvůrci věří a nebojí se sáhnout po dílech přímo speciálních. Ona absolutnost ale (velmi podobně jako ve stejně nabité třetí sérii) nevydrží až do konce a několik poklidnějších dílů tak do celku zcela nezapadá. Přesto je ale pátá řada jednou z nejlepších - má nejlepšího záporáka, zdravý náhled na vztahy a nechává nám pocit, že bychom s hlavními hrdinkami klidně strávili pět dalších sezón.

6. série - 90% - Ženská sestava zůstává na vrcholu sil, takže není potřeba měnit hodnocení. Všechno zůstává svižné, skvěle pointované a pořád i úžasné vtipné či naopak dojemné. Díky dokonalým guest stars (Drea de Matteo a John Barrowman) se dost možná jedná i o nejlepší řadu, které nejvyšší hodnocení uniklo jen o vlásek. Po perfektně dávkovaných zvratech a adekvátně nadstřelené záhadě sezóny ale byla situace, kdy téměř každá zoufalka bojovala se svým vlastním záporákem, přece jen trochu přepálená. Ale i kdyby jen za to, že si seriál dokáže držet vlastní tvář a přitom rozvíjet známé postavy skrz nové motivy k novým cílům tak, abych jim bez zaváhání uvěřil, nemám sebemenší chuť vůbec něco vytýkat.

7. série - 85% - Pro někoho asi už zoufalý stereotyp, pro mě zaručená divácká kvalita. Díky hereckému talentu všech zúčastněných mám pocit, že bych ve Fairview vydržel ještě spoustu let, ale i pomyšlení, že se neodvratně blíží konec, má něco do sebe. Na nejlepší sérii to letos nestačilo kvůli jediné věci, ale bohužel té nejzásadnější. Čekat na mysteriózní linku by totiž tentokrát nemělo smysl, protože kolotoč Paul-Beth-Felicia má kořeny v samých začátcích seriálu a i když občas lehce překvapí, není to zkrátka ono. Naopak na maximum se tlačí rodinné problémy, které tentokrát fungují i v té nejdramatičtější rovině a z Evy Longorie nebo Felicity Huffman ždímají životní výkony.

8. série - 85% - Spolehlivá sestava nekráčí jen vstříc konci seriálu, ale také doprostřed sezónní záhady. Otazníky tak protentokrát vyskakují zejména kolem hlavní čtveřice a díky tomu mají vztahové zápletky o to ostřejší nádech. Některým postavám nová situace vysloveně prospívá (Bree nikdy nebyla takhle úžasná), jiným naopak výrazně škodí (Susan se snad za celou sérii nerozhodla správně a její neustálá umíněnost po chvíli silně unavuje). Co se ale podařilo, je jasně patrný dojem, že konec je opravdu tady. Několik posledních epizod balancuje na hranici těžkého napětí a oddaného diváckého fandění a finálová projížďka po milované ulici přináší kromě posledního zamávání známým tvářím také pocit odpuštění za občasný dějový přešlap. Marc Cherry si ale ani jednou za celých osm let neukousl příliš velké sousto a i když si žádná série nevysloužila čistou stovku, zůstává pátá hvězda na místě. I kdyby jen za to, jak kvalitativně vyrovnané naše Desperate Housewives zůstaly a s jakou grácií si vším svinstvem dokázaly projít.

Plakát
Opičí král

12. března 2018

0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřilo se 0 lidí

Písek a spol.

Obrovská šílenost, u které funguje nostalgie jako u málokterého počinu. Dodnes se vidím, jak jsem jako nechápající špunt fascinovaně zíral na obrazovku, nerozuměl jsem, o co jde a stejně - přijít byť jen o jediný díl byla katastrofa.

Plakát
Elfen lied

12. března 2018

0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřilo se 0 lidí

Na tu první se nezapomíná

Od prvního obrazu z komplexu po finální rozuzlení jsem zůstal zírat a nevzpamatoval se až doteď. Lucy nejde nemilovat a stejně tak nejde nemít rád tuhle krutou, násilnou, romantickou a jen na hraně přijatelnými narážkami a erotickými obrazy nabitou směs. Tyhle pocity zkrátka nelze pořádně vyjádřit běžnými slovy. Několikrát jsem se přistihl, jak ve strachu o osud postav cítím před každým dalším dílem až fyzické napětí. Lucy, Kouta, Yuka, Nana, Mayu - nezapomenu. Poslední díl je tím emočně nejnabitějším, co jsem kdy v anime viděl.

Plakát
Velmi křehké vztahy

12. března 2018

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřil se 1 člověk

Nepřekvapivý extrém.

Poslední zbytky koukatelnosti, které držely Rodinná pouta na rozkývané půlhvězdičce, odešly i s původním názvem. Nesledovatelný hnus.

Plakát
Hrdinové

12. března 2018

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřil se 1 člověk

Save the Cheerleader ALREADY!

Genesis - 80% - Budoucnost, nevyhnutelnost, osudovost, konec světa a Hayden Panettiere. Velmi nadprůměrná a osobitá podívaná, kde se tvůrci co se týče schopností velmi okatě inspirují v komiksových předlohách a občas je dokonce přímo citují. Škoda ale je, že se postupem času vytratí odbočky a náznaky, které napovídaly mnoho skrytých triumfů, někteří hrdinové nesplní potenciál do nich vložený a bohužel začnou v závěrečných dílech téměř otravovat. Ten mírně negativní pocit je ale způsoben hlavně nevydařenou gradací závěrečných dílů a úplného konce série. První ústřední linie ohledně Sylara skončila silně neuspokojivě a překvapivě hodně rozpačitě, druhá s katastrofou pak výtečně. Proto mám tendenci kritizovat a nespokojeně komentovat dění, přestože mi Heroes do seriálového programu vstoupili takřka neoddělitelně. Save the cheerleader, save the world.

Generations - 85% - Přesně opačný efekt než minule. Zatímco na začátku jsem trpěl u Putování s Kenseiem a marně hledal komiksově-filozofickou omamnou atmosféru, od čtvrtého dílu chytne scénář neskutečné tempo. Představí mnohé zákruty nitek vedoucích od Společnosti a ukáže nám nového a naprosto perfektního záporáka. Některé postavy stále zůstávají pouze ve druhém sledu, ale na rozdíl od minule svým občasným zapojením do hlavního dění víc prospívají než aby zdržovaly. A ten drajv je opravdu neskutečný. Odpustil jsem tak Kringovi všechna zaváhání a od třetí série očekával seriálovou událost následujícího roku. Klopýtání ale neměl být konec.

Villains - 70% - Udrželi si svou tvář, dokázali zápletku přetočit do odlišné roviny, ale nakonec mi Hrdinové při konfrontaci se Zloduchy připravili neodvratné zklamání. Ale bráním se všelijakým hanlivým označením, protože až do Zatmění všechny dějové linky šlapaly v obdobné kvalitě jako dřív. Gabrielův vzestup, kouzelný nováček Daphne, Claiřina nevyhraněnost nebo mlžení kolem hlavního záporáka mě pořád dokážou udržet v napětí, ale jakmile se začala motivace nejrůznějších postav měnit z dílu na díl a hlavní hrdinové střídaly strany podle momentální nálady, bylo zle. S očekáváním Uprchlíků se tak dostavila trochu rozmrzelá skepse, nějaké zanevření ale jistě ne.

Fugitives - 80% - Vydařená dobrodružná jízda, dostatečný psychologický podtext, návrat ke kořenům a Kringovo menší pokání. Kdyby Hiro neodbočoval do nesmyslných indických odboček a Claire potisící nemluvila o tom, že neví, kdo vlastně je (na což jí Noah potisící odpoví, že všechno dělá jen a jen pro ni), šlo by snad i o vrchol seriálu. Emile Danko je totiž parádní záporák, který umí držet v šachu i obyčejně neomylné hrdiny a na kobylku se mu těžko dostává i Nathan s Angelou dohromady. Takže i když mytologie se znovu a znovu prohlubuje na místech zdánlivě vybrakovaných a ve finále rozhodují hlavně náhody, panuje u mě překvapivá spokojenost. Dramaticky-thrillerovou sérii jsem totiž opravdu nečekal. Příště už ale prosím ukázat nějaký závěrečný souboj. Napodruhé konfrontaci (doslova) za zavřenými dveřmi neodpustím. Redemption - 80% - Ubralo se na tempu a do (neplánovaného) finiše se míří ve velmi poklidném, ale naštěstí i poutavém duchu. Celí Hrdinové se překlopili do velmi skromné roviny, kde se Claire vrací ke studijním povinnostem, Peter chce pomáhat lidem a psychika postav hraje roli větší než několik sezón dozadu. Sice se všechno zamotá obvyklým (chvílemi až moc obvyklým - viz Parkman nebo Hiro) způsobem, ale nové postavy Emmy a Samuela dodávají příběhu potřebnou šťávu, návraty starých známých potěší a závěrečný díl paradoxně právě díky nenápadnému cliffhangeru působí jako pointa celého seriálu. P.S.: Jen mě trochu mrzí, jak moc se na Hrdiny po jejich odchodu plive. Neříkám, že některá období netrpěla nejrůznějšími neduhy, ale i tak zamrzí, že ti samí lidé, kteří při prvních dvou sériích znali jenom Heroes, jsou o rok později nade všechno povznesení a naoko znechuceni. U mě tak seriál odchází stejně tak jako přišel. Bez závratných fanfár, ale jako spolehlivá dobrodružná zábava, která dodržuje komiksové zásady, vrací se vždy k osvědčeným postavám a ty nové někdy dost necitlivě odpravuje. Přesto si svou tvář nakonec udržela až do samotného konce.

Plakát
Hotýlek

12. března 2018

0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřilo se 0 lidí

Que?

Nejvtipnější ochutnávka britské seriálově-komediální scény. John Cleese jako neurotický a zároveň uťápnutý majitel hotelu může převádět svůj herecký veleum bez obav, že by ho někdo přerušil nenadálým "and now for something completely different" a geniálním způsobem natvrdlý Manuel a jízlivá manželka Sybil jsou ti nejlepší nahrávači na jeho slovní i grimasové smeče. Díly The Wedding Party, Germans nebo Psychiatrists jsou daleko za hranicí běžného hodnocení.