avatar uživatele

teraxa

off
JménoMartina
Věk
BydlištěPraha
Twitter
Instagram
Facebook
Poznámka
Názory uživatelky teraxa
plakát
Proč? 13x proto
3. dubna 2017
další názory k seriálu

Jaký život je...

Nepamatuji si, který seriál mě naposledy donutil sjet na jeden zátah celou sérii. Hodně jsem přemýšlela, zda se do recenze pustit ještě s čerstvými pocity a nebo je nechat uležet a možná se na celou tuto sérii podívat s odstupem. Ale i když již nějaký čas uplynul, stále cítím to samé a stejně intenzivně, jako po shlédnutí tohoto seriálu.

Myslím, že tady se diváci rozdělí na dva tábory. Skupina, co si povzdychne nad dalším 'teen trouble' seriálem, a skupina, co si vzpomene, co pro ně ta léta znamenala/znamenají.

Já patřím do té druhé. Možná jsem si ani neuvědomila, jak moc jsem zestárla a jak jsem se změnila. A jak moc se změnil můj náhled na lidi, na vztahy a společnost jako takovou. A tenhle seriál mi to připomněl. Plnou silou mi ukázal, jak surové pocity zmítají mladou duší a jak se ten velký svět v tomhle věku teprve formuje a člověk s ním.

Hannah hledala řešení toho, co jí svět a lidi kolem v jejích očích udělali a jejím vlastním způsobem hledala i důvod pro své konečné rozhodnutí. Tahle cesta je pro každého člověka jedinečná a jiná. Pro někoho končí, pro jiného je to začátek.

Jessica volila cestu, kterou si vybere většina lidí. Nepřijmout realitu, žít v bublině, která dělá život snesitelnější, ale každý jednou dojde do bodu, kdy ta bublina prostě praskne.

Justin byl odrazem toho, jak moc se člověk snaží, aby se nikdy znovu nedostal na dno, odkud ho někdo jiný zvedl a proto je ochotný zavírat oči a tolerovat věci, které by v jiné situaci nedovolil.

Clay prošel za celou tu dobu probuzením. Protože ačkoliv má člověk otevřené oči dokořán, neznamená to, že opravdu vidí.

Všechny příběhy těchto mladých lidí vyprávěli realitu života a situace a pocity, se kterými se mladý člověk potýká čím dál tím víc. A ačkoli seriálů, o problémech teenagerů je více, než jsme z mého pohledu schopni zkonzumovat, 13RW si vytvořil svou vlastní cestu. Odvyprávěl svůj příběh vlastním tempem, vlastním způsobem a stejně syrově, jako ho vypráví život.

Netflix se podle mě vytáhl s něčím, co bych nečekala. Se seriálem, který ukázal hloubku a potopil se do témata dnešní doby. Naprosto parádní zpracování, plynulé přechody mezi flashbacky a přítomností. Hannino vyprávění skrz celou sérii. Víc komplexní kousek už to být nemohl.

Pro mě asi nejsilnějším dílem byl ten poslední. 13 díl byl poslední nadějí na život, poslední volání o pomoc. A přesný obraz dnešní společnosti. Člověk málokdy získá pomoc, o kterou tolik žádá. V jakémkoliv směru a jakémkoliv způsobu.

Myslím, že tady už jen zbývá se zeptat: Dá se to změnit?

100%

97 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
91 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 34 lidí
100 %
plakát
Deep Water
3. prosince 2016
další názory k seriálu

Tak trochu osobní kriminálka

Pro mě jsou Australské seriály většinou čiré potěšení a teď mezi ně mohu zařadit i Deep Water. Tato minisérie potěšila a rozhodně naplnila očekávání.

Téma seriálu se inspiruje skutečnými událostmi, už to napovídá, že při dobrém zpracování zde máme drsný a emocemi nabitý příběh. Zpracovává téma homofobie a strachu těch, kteří se trochu liší od hlavního stáda.

Když vezmu zprvu to, co mě opravdu nadchlo, musím zmínit velmi zdařilý střih a přechod mezi jednotlivými scénami, které se prolínají. Nevyvolává to ve vás pocit, že si režisér skákal z jednoho tématu na druhé, ale dává to celému příběhu skvělé propojení.

Velmi se i také líbí, jakým způsobem je odkrývána dá se říci vedlejší dějová linka osobního života hlavní postavy (Tori), a jakým způsobem je v závěru propojena s celým vyšetřováním, které je hlavním předmětem této série.

Yael Stone zde hraje hlavní postavu detektiva Tori Lustigmanovou, která balancuje svůj osobní život, rodinnou tragédii a svůj pracovní život. Není to vykreslení hrdinky, který si probíjí mezi muži své místo, ale spíše řadové zaměstnankyně, která se věnuje své práci a snaží se nevybočovat z řady a přesto se dopátrat spravedlnosti pro oběti. Noah Taylor tu hraje parťáka Nicka Manninga. U něj je pohled na věc složitější než u Tori. Nemá tak pevně určenou čáru mezi tím, co je správné a co špatné. Až do konce jsem čekala, až ukáže, kde je opravdu jeho místo.

Velmi příjemné překvapení byl i samotný hudební doprovod. Naprosto umocňoval tu ponurou a tísnivou atmosféru.

Za mě tedy velká spokojenost, pár lehce hluchých míst, ale jinak příjemné překvapení. 90%

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
90 %
plakát
X Company
14. července 2016
další názory k seriálu

What it takes to be a spy...

Tenhle seriál svým popisem sliboval celkem zajímavý námět. Příběh špionů na okupovaném území během 2. světové války. To slibovalo spoustu zápletek, hromadu lží a akci.

První řada byla oproti druhé klidnější a méně komplikovaná. Pro někoho to mohlo být kladem, pro jiné ne. Vcelku se jednalo spíše o epizodní podívanou, kde skupina plnila svěřené úkoly, s lehce nastíněnou zápletkou, která se táhla po celou sérii a byla řádně ukončena v posledních dílech. Velmi příjemná a klidná podívaná, která rozhodně neurazila. Takže v závěru si svých 70% zasloužila.

Ale druhá série vytvořila něco, co se dá rozhodně považovat za komplexní a provázaný příběh, táhnoucí se celou sérií s neuvěřitelně brilantním závěrem. Rozhodně dokázala uchopit, nadchnout a překvapit více, než při první sérii. Tady mě celý seriál teprve přesvědčil, že si prodloužení zasloužil, a že při troše štěstí, tu s námi ještě dlouho pobude. Tady zvažuji 90-100%.

To, co mě možná brzdilo ve shlédnutí seriálu již dříve, bylo obsazení. V první sérii jsem měla trochu problém s Evelyne Brochu. Aurora byla ze všech špionů nejhůře uvěřitelná a to mi trošku kazilo dojem. Ale s radostí musím říci, že v druhé sérii odvedla dobrou práci. Zřejmě jen potřebovala trochu delší dobu na rozjezd. Největším rozvojem postavy tu pro mě došlo u Alfreda, jehož hraje Jack Laskey. Dokázal tu vytvořit nádhernou postavu, kterou dovedl za ty dvě série téměř k dokonalosti. Ale nejradši mám Neila, hraného Warrenem Brownem. Jeden z nejlepších vytvořených charakterů. Na něm se nejlépe ukázalo působení války na lidskou duši. Ano, druhá série dala zabrat všem postavám a ani Harry a Tom tomu neunikli, ale Neil tu ukázal, že každý člověk má svou mez, kterou by neměl překročit, a pokud to udělá, má to následky, protože nic není jen černé a bílé. Kdo si tu ale zaslouží rozhodně vyzdvihnout mimo tuto skupinku špionů, je Torben Liebrecht a jeho postava Franze Fabera, nacistického důstojníka. Vytvořil postavu zmítanou principy a pochybující nad tím, co se dá ještě považovat za dobré a co za zlé. A jak moc je samotný člověk zodpovědný za splnění rozkazu.

V první sérii jsme se ještě mohli setkat se zajímavou a chytlavou znělkou, slibně vytvořenou pro lehký náhled do budoucna příběhu, bez vyzrazení zásadních informací. Druhá série se už spokojila pouze s probliknutím názvu seriálu. Rozhodně to ale neublížilo.

Jsem po shlédnutí opravdu spokojená. X company vytvořilo pěkný, promyšlený a chytlavý příběh a dokázalo mu vdechnout i trochu reality. Celkem dlouho jsem přemýšlela jak hodnotit, normálně zprůměruji série a tady bych měla 80-85%. Ale ještě pořád ve mě sídlí ten příjemný pocit po shlédnutí druhé série, to naplnění očekávání, že prostě zaokrouhlím a to směrem nahoru. 90% si zaslouží.

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
90 %
plakát
Istrebiteli
14. července 2016
další názory k seriálu

A rusové umí

Poslední dobou jsem se zaměřila na ruskou válečnou tvorbu a musím s nadšením uznat, že rusové umí. Už celkem odpustili od hrdinů, zažraných do režimu a hrdě a s písní na rtech vrhajících se do cestě kulkám.

Obě série se zaměřují na jednotku ruských pilotů, plnících mise a bojujících s německou LW během 2. světové války. Samozřejmě všechno prolíná politika a ruský koncept velení, kdy jediné neuposlechnutí rozkazu může stát vojáka život.

Celé ztvárnění je jednoduché, až bych řekla klidné, zbytečně netlačí na pilu. Za velké plus považuji i to, že vcelku velkou část osazení tvoří ženy. Za důležité je považována celá jednotka i velení, nezaměřuje se na jednoho jedince, bez něhož by válka vyhrát nešla. Letecké scény jsou zpracovány na výbornou.

Samozřejmě obsazení je pro mě velká neznámá, ale rozhodně si nemohu stěžovat, celkem pěkně a rychlo se daly jednotlivé postavy zapamatovat, nikdo nezaostával, ani nikdo netlačil na pilu. Je tu jedna postava, která pro mě vybočovala - Politický komisař. Bohužel nevím jméno herce, ale ten jakoby se pro tuto roli narodil.

Prostě je to ukázka toho, že i s málem se dá udělat hodně.
Každá série je trošku jiná a vyniká v jiných drobnostech, těžko tedy označit jednu za lepší než druhou.

Tohle je první seriál, který jsem sledovala, rozhodně mě zaujal, a udržel mou pozornost po celou dobu.

Ještě tu musím vyzdvihnout úvodní znělku, nádherná hudba, pěkné zpracování. To se musí ocenit.

Pro obě série tedy stejné hodnocení - 90%

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
90 %
plakát
Obchoďák sedmé nebe
9. července 2016
další názory k seriálu

A tak to tu vedeme

Nejlepší způsob, jak dát seriálu šanci, je od něj nic neočekávat. Anotace mě nenadchla a trailer mi spíš dodával pocit, že se bude jednat o komedii, naprosto mimo mé chuťové buňky.

A hle. Překvapení dne. Superstore se ukázal být jednoduchou, trochu ztřeštěnou, ale příjemnou zábavou. Díly utíkaly a člověk si s chutí pustil další. Není to sice upřímná zpověď pracovníků supermarketu, ale spíš naučná příručka, jak přežít pracovní den a předstírat práci při flákání. A to přesně fungovalo.

Obsazení je tu celkem příjemné, rozmanité charaktery, různé osobnosti. America tu v roli Amy hraje asi nejnormálnější a nejzodpovědnější postavu v prostředí, kde ostatní stojí naprosto mimo řadu. To ji dělá pro mě výjimečnou i z toho důvodu, že celou tuhle komedii drží v lajně. Každopádně pravými perlami jsou tu právě ty šílené a z krabice vyskakující postavy. Pro mě ten žebříček rozhodně vede Lauren v roli Diny. Tohle je pro mě tak výborná až absurdní postava. Ironií je, že v reálném provedení, s trochou méně výstředností, lze takovou Dinu vyhrabat kdekoliv. Perlou mezi perlami je i Garrett v podání Coltona. Jeho přístup 'jsem na vozíčku a proto dostanu co chci' je báječný. Speciálně jeho jedinečný humor mě dostává do kolen. A do třetice Glenn. Vážně mi připomíná mého vlastního šéfa.

Vcelku Superstore působí celkem příjemně, nenudí, prostě nabízí jednoduchou a rychlo zábavu.

Původně jsem si říkala, že hodnocení 70% bude odpovídající, ale po závěru série, kdy mi trochu padala sanice, dávám 80%. Upřímně se nemůžu dočkat druhé řady.

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
80 %
plakát
Childhood's End
6. července 2016
další názory k seriálu

A tak lidstvo dobrovolně vymírá

Nehledě na to, jak moc o celém tom konceptu minisérie přemýšlím, stále mám pocit, že jsem to zřejmě vůbec nepochopila. A pokud ano, pak se mi to vůbec nelíbilo.
Knižní předlohu neznám, proto nemůžu porovnávat odchylky od předlohy a v 99% těchto případů, je to výhoda.

Celý příběh o příchodu jiné rasy sliboval zajímavou podívanou, ale i během pouhých tří dílů rozhodně neuchvátil. Řekla bych, že absolutně nevyužil možnost uchvátit diváky mnoha otázkami, mnoha náhledy budoucna a té takzvané utopie, ale pouze smočil palec na okraji moře.

Obsazení mě nijak neutkvělo v paměti, až na Osy Ikhilea, který z mého pohledu jediný projevoval trochu racionální chování.

A přesně tohle je můj hlavní problém s celým příběhem. Když vám cizinec na ulici nabídne lízátko, tak si ho taky nevezmete. Je to základní věc, kterou vás naučí rodiče, nebrat si nic od cizích lidí. A pohled na lidstvo, které bez pochyb a otázek prostě poděkuje a vesele si žije v utopii, vytvořené cizí rasou, je pro mě svým způsobem výsměch. Tohle prostě jde proti každé jednotlivé buňce v mém těle.

Ale i když dám stranou samotný příběh, který byl vlastně vypůjčen z knižní předlohy, nemám zde nic, co bych chtěla nějak vyzvednou, pomalé, průměrné vykreslení příběhu, zapomenutelný soundtrack...

Ale jak říkám, možná jsem to prostě celé jen nepochopila.

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
50 %
plakát
Feed the Beast
6. července 2016
další názory k seriálu

Lžu, podvádím a fetuju... a jsem šéfkuchař

Tahákem ke shlédnutí tohoto seriálu byl rozhodně David Schwimmer. Po přátelích se konečně objevuje v dramatu, kde by koneckonců mohl zúžitkovat veškerý svůj talent. A tomu je zde tak napůl. Role ovdovělého otce s tatovským komplexem mu sedne a ani nevyžaduje větší množství výrazů. Prakticky stačí kukuč ala 'ukradli mi lízátko'. Zatím to tak funguje, tak proč ne, ale po šesté epizodě bych toho očekávala trochu víc.

Oproti Davidovi tu má Jim Sturgess vcelku pěkný prostor. Jeho postava patologického lháře, podvodníka a feťáka nabízí spoustu prostoru pro rozvoj. Ale také nemám ten pocit, že by ho využil naplno. I když opravdu oceňuji jeho scény 'na hraně šílenství'. Obě postavy tu tvoří vcelku slušné a dějové lince odpovídající výkony, ale chybí mi zde ta trocha navíc, která by je vyzvedla a dělala nezapomenutelnými. Jelikož se jedná o drama, Davida tu už žádný vtip nezachrání.

Lorenza Izzo? Prostě špatný vtip. Nebo špatná postava. I Elijah Jacob tu beze slov dělá větší dojem.

Z čeho jsem opravdu nadšená, je úžasná úvodní znělka, s perfektním hudebním podkladem celého seriálu. Jestliže se tu na něčem vyřádili, pak je to soundtrack, kterému bylo věnováno více pozornosti, než celému příběhu. Tady ovšem asi moje ódy budou končit.

Celý příběh se točí kolem otevření restaurace, která je pro oba hlavní charaktery splněným snem a také památkou, po zesnulé ženě a přítelkyni. Celé mi to chvílemi přijde jako parodie. Absolutně nulové zkušenosti s vedením podniku, manažerka, co si neumí účetnictví.... Kdyby šlo takhle otevřít a vést restauraci, může to dělat každý. Ale druhá stránka věci, a to jsou vztahy kolem restaurace, už je vcelku zajímavá. Znovuobnovené přátelství, zakládající se na lžích a podvodech. Vzpomínky, které zřejmě nejsou takové, jaké by měly být. Prakticky nulové základy, na nichž se staví něco, co může všechny zúčastněné rozdrtit. A pokud to seriál dotáhne do konce, bude to drama jak má být a na to se opravdu těším!

Hodnotím po šestém díle, a i když jsme už za polovinou, tedy by seriál už měl prokázat směr, kterým se bude ubírat, je to pro mě docela složité. Mám spousty výhrad k provedení, spousty nedotažených směrů, kam se seriál vrhá. Prakticky by člověk čekal po hodnocení výše, že nepůjdu nad polovinu. Ale je prostě zvláštní, jak to celkově působí. Někdy je seriál pomalejší, někdy na mě působí, že naprosto ztrácí půdu pod nohama, ale ta celková atmosféra, zpracování, to je to, co dokáže člověk čapnout a u sledování ho udržet. Takže za atmosféru, za neuvěřitelnou dávku lží, podvodů, tajemství a za budoucí vidinu kam by mohl seriál směřovat - 80%.

V případě zklamání se po konci série vracím a jedeme z kopečka.

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
80 %
plakát
Alice
24. dubna 2016
další názory k seriálu

Létající růžový plameňák

Nevzpomenu si, kolikrát už byla Alenka zfilmována. Na tuhle mini-sérii jsem narazila náhodou, když ji vysílali v tv. A rozhodně jsem nečekala, že se mi bude tolik líbit.

Svérázné ztvárnění říše divů spíše pro dospělé publikum, než pro děti se rozhodně povedlo a zaujalo. Představa lidí jako ústřic byla lehce bizardní. Růžoví létající plameňáci mě donutily protočit panenky, ale všechny tyhle šílenosti spolu tak neskutečně fungovaly, že pro příběh vytvořily krásný podklad.

Philip a Caterina jsou herci, na jejichž seriál a filmy se vždycky ráda podívám a ani tady mě v rolích Alice a Jacka nezklamali. Potěšující bylo ztvárnění Kloboučníka Andrewem.

Celkově se jedná o barevný, zábavný a trochu dost šílený příběh se sladkým koncem na závěr. Ale rozhodně se na něj pro pobavení dá koukat i vícekrát. Ty dvě epizody utečou, než bys řekl švec. 80%

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
80 %
plakát
Agent Carter
24. dubna 2016
další názory k seriálu

I žena má pravý hák

Pro fanoušky Marvelovek je Peggy Carter jednou z ikonických postav. Že získá seriál, mě v jednu chvíli vyděsilo i nadchlo zároveň. V současnosti se to tu hemží seriály o superhrdinech a jiných komixových postavách a ani jeden z nich mě nezaujal natolik, abych je ještě sledovala. O to větší radost byla pro mě Agent Carter.

Hayley Atwell je ve své roli výborná. Peggy je silná, chytrá žena a úžasným pravým hákem. Nic mě nepobaví více, než když ženská tříská chlapy. Peggy si vydobyla mé srdce stejně, jako si zasloužila respekt svých kolegů, i když s nimi to trvalo asi mnohem déle.

Zpracování a zasazení příběhu do období po 2 světové válce se povedlo. Nejsem hnidopich, abych v každé scéně hledala chybičku a věřím, že bych našla, ale celkově prostředí působí věrohodně a neobsahuje větší rušivé elementy.

Seriál je kromě Peggy přímo nacpaný testosteronem. Vyčnívají mi především Sousa a Thomson, kteří jsou co se Peggy týče rozdílného názoru. A samozřejmě Jarvis. Roztomilý, milující a oddaný sluha Starka, který je Peggy nepostradatelným přítelem. James jej ztvárnil přímo bravurně. Občas mi dával pocit, že svým výkonem zastínil i Hayley.

Agent Carter se netěší takové sledovanosti, jakou by si zasloužila. Zřejmě vás buď uchvátí, nebo unudí. Každopádně svou úroveň si drží po dvě série. 100% bez výhrad.

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
100 %
plakát
The 100
24. dubna 2016
další názory k seriálu

Jak žít na neobyvatelné planetě

Stovka od začátku lákala svým příběhem. Nápadem, který nejsem schopná přirovnat k jiným seriálům. Ale zároveň odpuzovala svým zaměřením na teen diváky. A to je většinou znamení, že bych se na něj neměla dívat.

Nakonec jsem se přemluvila a na seriál se podívala. První série mě chvilku držela. Zpracování vcelku vydařené, objevení Grounders slibovalo slušnou zápletku a rychlost, jakou ta děcka vymírala mi rozhodně nevadila. Teď považuji první sérii za takový malý rozjezd, dobu na rozjezd pořádných výkonů, hodnocení kolem 70% bylo mírné.

Druhá série přinesla zápletku s Mount Weather, Lexu a spojení Skycrew a Grounders. Tady došlo rozhodně ke zvednutí laťky o celé dva stupně. Rozvoj postav, přípojení se posádky archy ke zbytku stovky, boj o přežití a oběti, které byly nezbytné. Jeden z nejpovedenějších závěrů série, který jsem kdy viděla. Tady úplně nechávám mimo Jahovu dějovou linku, která mě naprosto nezaujala. Ale těch 90% jsem si byla jistá, že si seriál zaslouží.

A teď tu máme sérii třetí. Smrt několika hlavních postav a převzetí hlavního děje Jahou a jeho čipovou přítelkyní. Stále ještě koukám, ale už se zpožděním a když je čas a chuť. Pro mě se seriál rozběhl směrem, který ztrácí zajímavost a postupem času mě zřejmě donutí přestat sledovat. Do konce zbývají 4 díly a prozatím tato série získává pouhých 50%.

Nevím, jestli se mám vůbec probírat postavami, kterých je tu tolik, že pro vyčnívající herecké výkony tu ani nemají prostor. Jediní, kdo mě tu zaujali svojí dějovou linkou jsou Marcus a Octavia, u kterých jsem zaznamenala největší proměnu v rámci jejich postav. Zbytek pak víceméně splývá.

Celkově hodnotím seriál 70% jako průměr jednotlivých řad. Do konce třetí série momentálně zbývají 4 díly a nepředpokládám, že by ještě došlo k nějaké změně. Pokud ano, budu posouvat.

80 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
80 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
70 %