Michalenka
OFF-LINE

  • Jméno
  • Michaela
  • Věk
  • 21 let (Panna)
  • Bydliště
  • Třebíč
  • Poznámka
  • Instagram --> @NecumFurt SnapChat --> @mysacek
Facebook Twitter E-mail
Plakát
Hannibal

30. března 2018

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 2 lidé

Naservírujte mi prosím...Hannibala

V 1. sérii jsem se přestala dívat na "Hannibala", hned poté, co byla mrtvola vytesána do violoncella, když její suprahyoidní a infrahyoidní svaly (ano, studovala jsem medicínu) se roztáhly a vměstnaly do sebe nástroj a dalo se na něj pak skrz mrtvolu ''hrát''. Pozastavila jsem se znovu, když se doktorovi Frederickovi Chiltonovi, kterého hrál zdvořilý Raúl Esparza, ze vnitřku břicha vytáhlo střevo, jako linguini s červenou omáčkou, zatímco byl ještě při vědomí. Přestala jsem sledovat, když akupunkturista vedl jehlu skrz oční kouli a znovu, když mu byla noha pražena a napájena. Pokaždé se rozhodnutí nedívat zdálo jako rozumná a možná i etická volba. Docela nihilismus, dost mučení, pomyslela jsem si. Dost sériových zabijáků se ale v historii podepisovalo a nazývalo, že jsou umělci ba až génii...

Anthony Hopkins může být pyšný na to, že vytvořil jeden z prvních originálních hororových postav povojnového období. Jeho doktor Hannibal "The Cannibal" Lecter právem získal místo v panteonu legendárních příšer. Hopkins byl jen druhým hercem, který získal cenu akademie za hraní darebáka, první je Fredric March pro jeho pozoruhodný výkon v zřídka viděném "Dr. Jekyll a pan Hyde" (1931).

Když jsem poprvé slyšela o televizním seriálu "Hannibal", trochu jsem se bála. Každá tvorba jednoho díla ve filmové franšíze byla vždy exponenciálně horší než ta předchozí. Poté, co Ridley Scott, Brett Ratner, Peter Webber - a dokonce i Thomas Harris sám - umučili Hannibala svým pokračováním "Silence of the Lambs", bohužel televizní seriál zněl jako smutný a ponižující konečný hřebík do rakve. Byl by to "Dexter" redux, nebo jiný znepokojující neoriginální CSI ripoff? Nebo horší, únavný 5-sezónní příběh obloukovitě po osobních zkouškách mladého, idealistického, robustně pohledného Lectera? Naštěstí je "Hannibal" všechno, co jsem neočekávala, že to bude.

Nebyla jsem si jistá, zda dánský herec Mads Mikkelsen - nebo jakýkoli jiný herec - by mohl hrát takovou ikonickou postavu, aniž by byl zastíněn jeho velkým předkem (Hopkinsem), nicméně "Hannibal" je tak krásně psaný, že přesahuje nevyhnutelná srovnání. Hopkins hrál Lectera s pekelnou radostí. Byl to sériový vrah jako Joker - myslící muž bez jizvy na obličeji. Mikkelsenův Lecter je tišší a smrtící. Je to skoro jako cizí dravec v lidské podobě. Když se usmívá, pravděpodobně zemřete. Mikkelsen je chladný, zábavný a ohromně brilantní. Zeptat se, kdo dělá lepšího Lectera, je jako když se ptáte, kdo je nejlepší Dracula, Lugosi nebo Lee. Oba jsou skvělí, přesto jsou úplně jiní.

Na závěr bych nejraději podotkla jednu etickou přednášku, která se jednala věznění zločinců a soudních procesů s nimi. Tak nějak jsem se při ní nemohla soustředit, jelikož jsem neustále přemýšlela nad soudním procesem s Hannibalem. Bylo řečeno, že nemůžeme někoho soudit, pokud toho člověka nechápeme a neporozumíme mu, proč to dělá, poněvadž pro něho to může být i dokonce společensky přijatelné. Podle seriálu se toto aspoň z části podařilo Hughu Dancymu, který musel i jako herec s tímto bojovat a za to mu také patří můj obrovský obdiv.

Plakát
Veronica Mars

30. března 2018

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřil se 1 člověk

Veronica se stala kvalitní značkou

Veronicu jsem měla na seznamu - ''Must watch'', už nějakou dobu a bylo mi nakonec velikým překvapením, když jsem seriál dokázala zhlédnout během 4 dní, včetně filmu.
Veronica Mars je ve své podstatě velmi temná a hlučná postava, která dělá poctu všem dospívajícím úzkostem a naprosté izolaci. Přesto začínala jako typická populární holka jako z 90210 - oblíbená a šťastná. Chodila s nejoblíbenějším klukem ve škole s Duncanem a byla nejlepší kamarádkou divoké Lily Kane, jenž byla zároveň Duncanovou sestrou. Po brutální a velmi propagované vraždě Lily, Veronica ztrácí své přátele, společenské postavení, protože se rozhodne držet svého otce, který obvinil otce Lily, bohatého a všemi milovaného Jake Kanea.

První série následuje po násilné vraždě Lily. Veronika se stala cynickou a zděšenou kvůli tomu, co cítí jako zradu jejími nejbližšími přáteli. Během noci se Veronica stala nejvíce nenáviděnou dívkou ve škole, vytvořila si tvrdou vnější slupku, odřízla se od svých emocí, aby se zabývala všemi událostmi, ke kterým došlo po vraždě, posměch spolužáků a současnou třídní válku, která proběhla skrze celé město.

Veronica Mars vlastně je poctou k žánru noir filmu padesátých let, kde hlavním hrdinou je teenager střední školy. Použití určitých barev ve scénách je klíčem k pochopení příběhu. Každý aspekt seriálu se používá k vyprávění částí příběhu od osvětlení až po umístění jednotlivých (vzdáleně nesouvisejících) případů a to všechno se mixuje dohromady a vypráví krásný příběh o smrti, zradě, lásce, pomstě a vykoupení.

Nejlepší věc na Veronice je, že kromě vývoje charakteru, spiknutí a dalším a dalším spiknutí a vtipným dialogům, jsou zde problémy, kterým Veronica Mars musí čelit každodenně včetně zahrnujících vraždu, znásilnění, těhotenství dospívajících, násilí v gangu, zprávy o zneužívání a obchodování s drogami. Rovněž se zabývá normálními vysokoškolskými problémy, jimž všichni dospívající čelí dennodenně - tlak, pomluvy a klepy. Příběhy jsou vkusné a věrohodné; spisovatelé udělali skvělou práci, aby se vyhnuli běžnému klišé, která se objevila ve spoustě dospívajících seriálů.

Možná, kdybych Veronicu dosledovala jen do konce třetí serie, tak bych byla poněkud kritičtější, jelikož i tento seriál vyprodukoval nějaké ty americké teen ''zbrklosti'', ale film je oproti tomu mnohem dospělejší komedie, která celou tuto serii příjemně zakončila.

Plakát
Semestr

7. října 2017

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřil se 1 člověk

Opravdu ze života...

Asi poprvé udělám při recenzi na seriál výjimku a budu se zaměřovat hlavně na děj a zkusím zde popsat i něco ze svého života. Ne, že by nic jiného nestálo za zmínku, ale jednoduše příběh se mě dotkl tak, jak dlouho se už nestalo a to chci zde hlavně vypíchnout. Akorát, když seriál vyšel, jsem nastoupila na VŠ a jak to zvykem bývá, každý se chce dostat do vysokoškolských ''kolejí'' co nejdříve a nejrychleji. Právě proto se ani mě nevyhnul pořad z internetové nabídky. Chytilo se mě to a nepustilo hlavně z důvodů, že to co hlavní hrdinové řešili v seriálu, jsem samé řešila v soukromí a právě toto dílko mi v mnohém otevřelo oči, za což velmi děkuju. Člověk si maluje vztah na dálku velmi růžově a stále se ho snaží držet, i když už dávno nefunguje.

Seriál (pokud to tedy tak mohu nazývat) má ojedinělý nápad, jenž určitě přilákal publikum mé věkové kategorie. Smršť sociálních sítí a aplikací, které dokreslují děj a vykreslují hlavní postavy v trochu jiném světle, než jej popisují dialogy - hlavně to tedy jde vidět u hlavního protagonisty Damiána Kadlece (Jana Hofmana), který něco říká a něco jiného dělá. Rychleji nám to pomáhá pochopit charakter postavy, který v tomto případě není kladný.

Poslední, co bych zmínila je konec. Nechci zde psát x bodů, proč je a proč není to dobré zakončení příběhu. Myslím si, že právě konec a to jak jsem se potom cítila je odlišné od ostatních ''teen'' seriálů a dává to třešničku na dortu autentičnosti. Teď je jen otázka, zda-li to je opravdu konec?

Plakát
Divoký Zapadákov

31. srpna 2017

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
50 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 2 lidé

Docela humorná parodie

Další ukázková absurdní tvorba, nyní z produkce slovenského bratra. Nicméně jsem byla po prvním díle velice příjemně překvapena. Parodie snad na každou westernovou hlášku, kostým, jméno či postavu je až k popukání (místy i fungovala) a i když vím, že mě tímto hodně lidí ukamenuje, mě se to opravdu hodně líbilo. Zasmála jsem se a pobavila. Horší už jen je to, že toto všichni nepříjemně kritizují, jelikož tvorbu srovnávají se zahraniční. Proč ale srovnávat jabka s hruškami? Je smutné, že tak vydařené a vtipné dílo nepochází z českých končin, kde se snaží sebevíce přizpůsobovat přes oceánské tvorbě. Zkuste se zamyslet a vzpomenout si, kdy něco tak vtipně-absurdního vzniklo u nás? Vybavuje se mi snad jedině Comeback, který je řazen k sitcomům. Právě v Americe takovéto komedie každým rokem vyhrávají Emmy a my si je rádi u nás pouštíme. Z tohoto pohledu je teda asi na místě vytknout stopáž, kdy v amerických komediích nikdy nedosáhne 30 min. Je jen škoda, že u nás toto prostě nefunguje a je mi to opravdu líto. Přesto se nebojím tvrdit, že za poslední dobu je to jedna z nejvydařelejších parodii (ba i možná seriálů, když si vybavím Ordinaci a Ulici), co se u nás (v československých končinách) natáčela.

Poznámka: Vím, že to sem nepatří, ale i tak to sem napíšu. Při shlédnutí, jsem si vzpomněla na legendárního Limonádového Joeho a říkala jsem si, kde je jen konec těm starým, dobrým parodiím na divoký západ.

Plakát
Vojna a mír

22. srpna 2017

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřil se 1 člověk

Změnilo BBC Vojnu a mír? Pro ty, co nečtou asi všechno!

Dnes jsem se dodívala na BBC sérii velmi sexy, srdceryvnou a obecně na půl špatně přizpůsobenou adaptaci L. N. Tolstoje - rozsáhlý román Vojna a mír. Není diskuse, že Natasha byla věrohodná (jelikož Lily je opravdu skvělá herečka, kterou jsem už měla to štěstí vidět ve velkém množství různých rolí), hlavně ve chvíli, kdy se Natasha znovu dokázala zamilovat do odporného Anatola Kuragina.

V mém věku určitě zažiji další pokusy o zfilmování, ale momentálně přemýšlím o přečtení knihy ještě jednou. Vím, že se nehodí zde recenzovat tuto skvělou knihu, ale musím to prostě zmínit, že příběh je prostě neskutečný. Tak neskutečný, že vás příběh vtáhne znovu a znovu i po několikátém přečtení. Bohužel zde u této minisérie si tímto jistá tak nejsem.

Navzdory všem důkazům o tom, že Tolstoj byl ve skutečnosti trochu na cracku, byste přísahali ze stránek knihy Vojny a míru, že je boží stenograf. Jak řekl Isaac Babel: ,,Kdyby svět mohl být někým napsán, byl by to Tolstoj." Tak proč se obtěžovat s úpravami na televizní obrazovky? No, je tu naprostá zábava sledovat tisíce chytrých lidí, kteří nalévají miliony, aby dělali nemožné. A někdy mohou přidávat dimenzi do studií o charakterech, ačkoli vždy odčítají rozměr z podílu bojiště, bez ohledu na to, kolik utrácejí.

V roce 1967, sovětská filmová verze režiséra Sergeje Bondarchuka, financovaná ze strany státu, armádu hrála Červená armáda, plus 900 koní půjčených od Ministerstva zemědělství. Tato bohatost vyčerpala americko-italskou verzi z roku 1956 krále Vidora, čímž splnila politický cíl: byla to sovětská kulturní odpověď ve výměně raket se západem. Ale v dnešní době triky CGI dokáží dokonce ještě lépe vyplnit obrazovku až za obzor. Bohužel Bondarchuk měl kostýmy, které darovaly všechny muzea v Rusku, jimiž splnil vše. Dokonce i v očích nezvěrců, kteří viděli ten film, na vrcholu studené války si pomysleli: ,,Do pekla, vždyť oni mohli vyhrát!''

Rozsah zametání je však jen druhá největší věc, kterou Tolstoj nabídl. Také se zajímal o psychologii svých hlavních postav a scénáristé, režisér i výrobní personál museli s tím něco dělat: Proto bych řekla, že se soustředili na casting. Pokud mohou tento aspekt získat správně, obrazovka může být vyplněna detailními scénami, které budou lepší, než si dokážete představit.

Tolstojův dáreček je určitě lepší tvořit a sledovat ve své domovině a je to jen kříž, že my jako slovanský národ vnímáme velmi špatně to, jehož se britové zhostili. Myslím si ale, že kdyby se tohoto díla zhostil, někdo z původního východního bloku, nikdo ze západu by nejevil o toto zájem a Tolstoj by pro budoucí dítka byl zapomenut. Je to smutné ale je to tak...

Plakát
Partička

9. srpna 2017

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 3 lidé

Sorry jako, ale milujem to

I když mám raději českou partičku (omlouvám se slovenským bratiam, tak jsem přesto poprvé narazila na slovenskou a to ani ne v televizi či na internetu, ale díky alkoholové párty s přáteli. Kamarádi chtěli hrát hry právě z tohoto pořadu a já neměla ani tušení o co jde. Dnes se tomu jen směji.

Když se česká produkce rozhodla partičku u nás také vytvořit, byla jsem nadšená, ale nečekala jsem nic nijak závratného. Ondru jsem znala z nějakého nekonečného (později konečného) seriálu z produkce TV Prima, Geňu a Michala z náhodných dílů TeleTele a Igora - toho myslím jsem ani nikdy nikde neviděla.

Překvapení je, že z toho vzešlo něco úplně jiného než jsem znala ze slovenské stanice a právě asi obsazení je v tomto nejspíše zásadní. Slovenská má v sobě především prvotřídní herce dělající jemný humor, který bych klidně se nebála pustit menším dětem. U naší partičky bych s tímto asi váhala, i když herci jsou taky skvělí. Důvodem je asi naše známá dvojka - Geňa a Míša. Ti dva už od svého počátku v televizi rozšířili svůj názor a pohled na komediální show (včetně Partičky) a tohoto se už nezbaví.

Možná jeden mínus je, že Suchánek (i když je skvělý vážný herec) vypadá jako kdyby ho to občas už vůbec nebavilo. Můj tatík řekl, cituji: ,,Asi mu dávají hodně peněz''.

Partička je pro mě něco, co si pustím vždy, když cítím smutek a potřebuji rozveselit, a i když už televize Prima nepokračuje ve spolupráci s nimi, jsem ráda, že aspoň si mohu zajít občas na partičku na živo, která je stejně asi víc nezapomenutelný zážitek, než v televizi.

Plakát
Powerless

8. srpna 2017

80 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
80 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřilo se 5 lidí

Osvěžující změna ve světě superhrdinů

Seriál byl přesně to, co jsem očekávala od náhledu: superhrdinská show, která není braná příliš vážně. Zdaleka mou oblíbenou částí je to, že seriál vzal svět plný superhrdinů, kde záchrana životů je každodenní (nudný) chleba a ukáže hlavním postavám, že to oni jsou ti výjimeční. Vtipné je, že kdyby se ukazovali antihrdinové tak často, jak se objevovali v seriálu - Arrow by měl nejspíš ještě 20 řad. Připomíná mi to trochu Steelheart od Brandona Sandersna, ačkoli tyto knihy jsou brány mnohem vážněji.

Také kostýmy a casting, atd., slouží perfektně celkovému k provedení show, tak jam má vypadat - jako komiks. Obvykle takovou věc nezaznamenávám, ale myslím si, že práce v zákulisí byla hodně na místě. Seriál velmi rostl a myslím si, že měl určitý potenciál. Samozřejmě ale, jak to bývá, tak zrušení mě bohužel nepřekvapuje.

Plakát
The Catch

11. července 2017

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 2 lidé

Dva důvody, proč mě The Catch "zachytil"

Důvod proč jsem začala sledovat další kousek ze "ShondaLandu", nezávisel na předchozí její tvorbě. Vlastně si nepamatuji, jestli jsem sledovala jednu z epizod TGIT pravidelně jako teď. Přesto jsem neměla žádné předsudky o tom, co čekat od The Catch. Z předešlých recenzí ze SerialZonu ale vidím, že v mé původní představě o seriálu se shledávám v menšině. Již jsem byla fanouškem některých herců, milovala celkový vzhled a pocit z produkce. Předchozí recenze však mě nepřesvědčily, abych změnila jedinou představu, kterou jsem měla z očekávání. Ve skutečnosti považuji ostatní recenze za epistemologicky chybné v jejich nejasnosti a nespecifikovaných tvrzeních.

Takže jsem si seriál pořádně užívala jeden a půl série a plánuji ho ještě dosledovat. Níže jsou mé dva důvody, proč se dívat a proč jsem já dívala.

1. Mireille Enos: Mireille Enos je přesvědčivá herečka. Možná je poněkud více seriózní detektiv v "The Killing", ale v "The Catch" je angažovaná a krásná. Navíc má vnitřní sílu, která přitahuje všechny "Bad Boys" a v rámci vyšetřování toho může využít.

2. Otevřený prostor a sluneční světlo! Kdykoli chytím několik sekund nějakého kousku chirurgů nebo nějaké show TGIT / ShondaLand, scéna je obvykle v uzavřeném prostoru, jako je nemocniční pokoj nebo tmavá kancelář nebo někde mimořádně na vzdušném místě nebo na (přirozeném) světle. "Catch" je naopak doplněn o venkovní nastavení, sluneční paprsky Kalifornie a okna od podlahy ke stropu s luxusními denními a nočními výhledy. To jen přidalo mému potěšení a touhu vidět víc.

Plakát
Scream Queens

1. července 2017

100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 2 lidé

Hlavní aspekt díla je parodie a tak se to musí brát

Scream Queens kombinuje klasické Johna Hughesovy filmy, které jsou spojeny s hněvivou hrůzou filmů 80.let. Následuje série nádherně povrchních postav, inspirovaná Heathers, oblečená do nejkrásnějších barbie oblečků.

Co způsobuje, že Scream Queens je tak jedinečné, je to, že vychází z převážně ženského obsazení tisíciletých postav, které se potýkají s problémy, které mnoho mladých žen pociťuje a které se mísí s kaspickou zábavou sériového zabíjejícího antagonisty, který je přímo jako ze Scooby Doo. Jsem skutečně docela zklamaná, protože jsem slyšela, že hodnocení pro tento seriál bylo hrozné a zdá se, že třetí sezóna nebude. Mnoho mladých žen nemá kabelovku a mnozí z diváků mají tento demografický charakter, a tak mi připadá poněkud špatné, že založí budoucnost seriálu na hodnocení.

Z mého pohledu jsem byla od první minuty první epizody nadšená. Od doby Glee se na obrazovkách neobjevovala žádná "roztomilá" komedie. Je pravda, že každý, kdo na tohle není zvyklý, se může cítit zmatený, ale jakmile si zvykne na ironii a podivné chování, může zjistit, že je to i docela návyková oddechovka.

Miluji Emmu Roberts a její psychopatické role (vrchol tohoto beru asi AHS a tleskám za roli v Covenu). Role Chanel Oberlin (Emma Roberts) je chladnokrevná, ale po celé sérii vidíme, že je i ochotna přinášet oběti kvůli svým přátelům.

Kdyby Glee, Scary Movie a Scream měl potomky, tak tohle by patřilo mezi ně.

Plakát
Doktorka z Dixie

27. června 2017

75 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 4 lidé

Vychutnejte si romantickou komedii, i když...

Konečně jsem měla čas se dostat až ke konci seriálu. Je to skvělý útěk od reality, ale dvě věci mě otravují.

Za prvé, celý seriál se zdá být postaven na úsilí zdánlivě dobrovolných lidí, kteří dělají hloupé věci. Vyskytuje se zde lhaní, skrývání, manipulace a obecný nedostatek pozornosti, kterou by normální lidé nedělali. Celé město je takové. Mnoho rozhodnutí nebo akcí vycházejí z nějakého zvláštního smyslu pro kulturní mravy jižanské kultury, ale častěji se zakládají na méně složitých motivech, jako je prostě sobectví nebo chamtivost. To je dobrý vzorec pro práci v komedii, ale nějak mě to prostě unavilo. Mě jako pravidelnou divačku toužící po zábavě...

V téměř v každé epizodě se některé postavy, obvykle Zoe, nakonec omlouvají - znovu a znovu a znovu. Je to zdlouhavé a je těžké uvěřit, že člověk, který je dost silný být kardiochirurg, by postrádal tolik jednoduchých dovedností pro dospělé. (Přesto musím přiznat, že lékaři, kteří vyrostli v domácnosti zdravotnických osob, jsou často nejvíce egoistickými a sebevzdělávanými typy lékařů.)

Mým druhým problémem je něco, co považuji za "slona v místnosti". Jedná se o malé město v Alabamě, a přesto každá postava ve městě vypadá, že si zcela neuvědomuje, že kultura v Alabamě je spojena s některými z nejhorších příkladů otroctví, zákonů Jim Crow a dalších forem institucionalizovaného rasismu. Jedna věc je vylíčit takové město, jako by to přešlo a našlo smíření; další je, že má celé město zdánlivě amnézii, že vůbec existovalo. Dokonce i epizody dne zakladatele tento problém neřeší. Například, když se začnou angažovat evropsko-americké a afroamerické postavy romanticky, jejich problémy nemají etnické problémy.

Mohla by to být mnohem lepší série, kdyby se příležitostně zabývala s problémy, které nejsou na hlavu, řešila realitu léčby a změny a pak ji spojila s některými jinými pozitivními aspekty jižanského života.