Kaelee
| Jméno | Tereza | |
| Věk | 35 let (Beran) | |
| Bydliště | Světlá nad Sázavou | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
First thing we'd climb a tree and maybe then we'd talk or sit silently and listen to our thoughts
Po dlouhé době dávám nějakému seriálu s klidným srdcem (a bez přimhouření očí) 100 %. Tenhle seriál si mě získal už od prvního dílu - ano, zpočátku jsem byla vyděšená, jak Anne pořád mluví (jakože vážně pořád), ale postupem času jsem si na to zvykla. A upřímně - bez toho by to nebylo ono.
Jedna z věcí, která mě na tomto seriálu uchvátila, je vývoj postav. Všechny mají hloubku, jsou každá jiná, mají svá přání a tužby, své cíle i pohnutky. A především se vyvíjejí. Pochopitelně je největší vývoj vidět na Anne - zpočátku nechtěný a nemilovaný sirotek, bez sebevědomí, se proměňuje na mladou dámu, která ví, že má svou hodnotu, že je milovaná a chtěná. A ze svého dětského pohledu na svět, ve kterém zpravidla utíká do fantazie, se mění v někoho, kdo vidí svět takový jaký je, krásný i špatný, krutý i milující.
Postupně se v seriálu dotkli témat, v té době ožehavých a zapovězených, jako například práva žen, homosexualitu, indiány a další. Vzhledem k tomu, že má seriál pouze 27 dílů, tak to může vypadat, že bylo všechno nazdařbůh splácáno dohromady, aby stihli všechno, ale přišlo mi to tak nenucené a přirozené, že tomu nemůžu nic vytknout. Naopak, ve většině těchto případů, kdy například bojovali za práva žen - moci se smět vzdělávat, svobodně vyjadřovat a nebýt majetkem mužů, mi vyhrkly slzy do očí.
Abych pravdu řekla, dojatá k slzám jsem byla prakticky každý díl. Možná jsem stará plačka, ale tak krásný seriál jsem dlouho neviděla - dojemný příběh o...o všem. O životě.
A v neposlední řadě musím zmínit krásnou přírodu a hudbu, to se povedlo. Hodně. Anne s E na konci mi zkrátka bude chybět, její bezprostřednost mi přirostla k srdci. A myslím, že se do Avonlea určitě podívám ještě jednou, protože už teď mi chybí. A to, že jsem fňukala na konci asi ani nemusím zmiňovat...
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Jsou seriály, které by neměly mít pokračování
Po shlédnutí obou sérií mám dost rozporuplné pocity. Jsem milovník postapokalyptického žánru, takže když jsem narazila na The Rain, mé srdce zaplesalo. Sice jsem se obávala dánštiny, ale nakonec jsem na angličtinu přepnula jen v momentě, kdy jsem u sledování potřebovala něco dělat.
Jak jsem psala výše, miluji postapo, takže jsem 1. sérii shlédla jedním vrzem. Přivřela jsem oči nad nelogikou a "inspirací z jiných děl" a první sérii jsem si celkem užila. Mladší vydání sourozenců mě iritovalo, ale naštěstí zestárli o šest let už během prvního dílu (no, Rasmus mě vlastně iritoval až do konce). Co bych chtěla vypíchnout je herecké složení - pro jednou hlavní skvadra nebyla složená z lidí co právě slezli z přehlídkového mola. Na druhou stranu bych minimálně půlku osazenstva nenazývala úplně herci...
Nu, pak začala druhá série a já si říkala "co to sakra dělám se svým životem"? Pokud jsem první sérii vyčítala nelogičnost, tak druhá série vytáhla těžší kalibr. Tam už o logiku člověk zakopl jen stěží. Například - jak přesně se středoškolačka, která je na šest let zavřena v bunkru v podzemí stane expertem na mikrobiologii a trumfne tak vystudované lékaře a během chvilky pochopí jak vir funguje a jak vyrobit lék? Mimochodem, v druhé sérii už se dělo všechno během "chvilky". Co dříve trvalo několik dní, v druhé sérii trvalo chvilku - chvilku trvalo, než se dostali pěšky z bodu A do bodu B. Chvilku trvalo, než změnili názor tak a zase tak - "budeme chránit Rasmuse - vydáme Rasmuse - ne, budeme vlastně chránit Rasmuse - zbavíme se Rasmuse - zachraňte Rasmuse!" - a to všechno během jednoho dílu, no, téměř během jedné scény. Všechno bylo strašně uspěchané. Nevím, jestli se snažili vyhnout hluchým místům, ale vyloženě tam chyběly chvíle, kdy má divák čas pochopit pohnutky a jednání hlavních hrdinů.
Takže, první série se dala ještě s přimhouřenýma očima přežít, ale druhá, ta neměla nikdy vzniknout. Nikdy.
86 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Consider yourself warned
Nedívejte se na to. Myslím to vážně, opravdu. Nedívejte. Se. Na. To.
Miluju lékařské seriály, je to takové moje prokletí - jak někde vidím bílý plášť, už si dělám popkorn a beru si dovolenou, ale Medical Police se vymyká všemu co jsem doposud viděla. Ano, jedná se o komedii, či spíše parodii, ale úroveň vtipu je tak ubohá, že mi bylo trapně i za ně. Za tvůrce, za herce, za údržbáře i za uklízeče, kteří po natáčení vysávali zbytky sebeúcty účinkujících. Snaha o zparodování všech aspektů vedla k tomu, že to na mě působilo jako řada zdánlivě navazujících scén, které ovšem byly zdramatizované až do takové míry absurdity, že jsem jen nevěřícně kroutila hlavou a říkala si proč? Proč tento projekt proboha někdo schválil? Není to ani vtipné, ani úsměvné, ani zajímavé.
Pravda, hodnotím po prvním dílu, více jsem nezvládla. Možná za zbytek série získali řadu významných cen, ale nemám odvahu to zjišťovat, opravdu ne. Nevermore.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Milý deníčku...
musím se ti k něčemu přiznat. Tento seriál jsem odsoudila v momentě, kdy jsem se dočetla o čem to je. Holka v obležení dvou upírských bratrů, a jéje, Stmívání je nakažlivé...
Nicméně, o zkouškovém člověk dělá cokoliv kromě učení a jelikož mi kamarádka řekla, že je to bezva seriál, začala jsem na TVD koukat.
Narovinu řikám, že scény s Elenou a Stefanem mám tendence přetáčet. Když jsou spolu, protáčim oči jak animovaná postavička. Stefanův mučednický trpitelský výraz nebohého upírka mi neuvěřitelně leze na nervy (ano, nemám Stefana ráda).
V první sérii mě u seriálu udržel Damon, jeho hlášky a ksichty byla dobrá motivace proč pokračovat, Alaric byl též dobrá postava, narozdíl od Matta a Bonnie...Matt mi příjde jako naprosto zbytečný ve všech sériích, nejen v první. Bonnie na druhou stranu zbytečná možná není, ale je mi krajně nesympatická a lecky bych jí radši jednu pleskla. Děj byl řekněme zajímavý, člověk se nenudí, občas jen nevěřícně zakroutí hlavou ve stylu "tak jsou ty postavy normální?".
Druhá série, ačkoliv slabší děj, mě chytla více. Začalo se mluvit o Původních, přišel na scénu Elijah, posléze i Klaus a já konečně začala hltat díl za dílem. Nebudu tvrdit, že to nebylo proto, že Elijah je setsakramenstky hezkej chlap. Bohužel přibylo více kroucení hlavou nad pohnutkama postav, občas mě jejich naprosto nelogické chování dostalo do kolen. A Elenina touha zemřít taktéž.
Třetí série, nu, pořád čekám na nějaký ten...děj. Všechny díly mi příjdou trochu jako pilot, že se to teprve rozjíždí. Ale jelikož se tam teď rojí Původní, koukám na to spokojeně s tím, že se alespoň sleduji své oblíbence...bohužel jen o tom seriál být nemá.
Dávám 90%, hodnocení samozřejmě zvedli Původní, hudba je též vhodně zvolená a strhávám body za Stefana, jak ve Stmívání tak tady, oni prostě nedokážou vybrat normální hlavní postavu.
Po třetí sérii snižuji na 70%, minimálně, jelikož Elena je opravdu nesnesitelná. A ten rádoby trojúhelník taky.
73 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 37 lidí
WTF?!
Po shlédnutých 6 dílech jsem se zmohla jen na WTF. Prostě...nechápu, fakt ne. Po zkouknutí pilotu jsem si řikala, dobře, rozjíždí se to, nic se nemá uspěchat. Nicméně po 6 dílech jsem si z celého seriálu odnesla následující:
1. Všechny holky vypadají jako věčně připravené naběhnout na molo a odprezentovat poslední kolekci francouzských návrhářů.
2. Všichni kluci vypadají jako mladší bráchové Kena.
3. Celkově všichni, včetně přašivých psů a bezdomovců, vypadají dokonale, kde to jsme? Barbie town?
4. Na to, že to je seriál o čarodějkách, čarodějích a čarodějčátkách, tak o magii se zpravidla jen mluví.
5. V té jediné akční scéně, které jsem si všimla, postavy zakopávali po půl metru, vydávali divné skřeky...a celkově se chovali nepochopitelně. Inteligence se nevešla do rozpočtu?
6. Celkově postavy se chovají nelogicky, pud sebezáchovy strčili do šuplíku a...tak, nechci spoilerovat.
7. Jak píše níže Netty, hlavní hrdinka mě vyloženě irituje ze zcela stejného důvodu..."jsem křehká malá holšiška, udělám kukuč a všichni půjdou do kolen".
Zakončím to tím, že 30% dávám za Gale Harolda, ten potěšil. Zbytek obsazení mi příjde jako fail.
60 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 25 lidí
Milé překvapení
Musím konstatovat, že jako příslušník něžného pohlaví nemám k motorkám nijak zvlášť kladný vztah, ale SoA mě chytnul a nepustil. Každý díl má spád a charaktery jsou dobře vykreslené. Hned jsem si řekla: "Jo, chlapče, tak ty se mi líbíš a ty mi naopak lezeš na nervy sotva jsi promluvil". (Chibs na hrad! Sotva se tam mihnul, už mi přilnul k srdci)
Nutno podotknout, že je lepší SoA sledovat v originálním znění, jelikož vlivem dabingu se z drsného motorkářského klubu stal klub pro čtyřprocentní...ale tak už to bývá u většiny dabingů, je to zlo.
90 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 10 lidí