emJey (Miloš Janů)
| Jméno | emJey (Miloš Janů) | |
| Věk | 30 let — narozeniny slaví za 58 dní (Blíženci) | |
| Bydliště | kousek za Prahou | |
| @emJey1993 | ||
| — | ||
| www.facebook.com/milajanu | ||
| Poznámka | — |
Drákula: Legenda jak ji neznáte
Jindřích VIII. Tudor je mrtev, jeho seriálový představitel nikoli. A přesto bude nyní hrát tvora, který má k smrti zatraceně blízko. V seriálové variaci na klasické hororové téma jej čeká pití cizí krve.
Drákula. Zubatý Nikola Tesla
Seriálový rok 2014 se vinul dopředu avizovaným ukončením True Blood: Pravé krve. Stal se tak trochu i koncem jedné televizní éry. Upíří mánie, kterou rozpoutaly filmová série Underworld a další snímky, postupně vyprchává a blíží se ke svému konci i na obrazovkách. Děti noci už se zkrátka tak trochu okoukaly, a pokud nepřijde nějaký nový spásný fenomén, zase se na pár let vrátí do svých televizních a filmových rakví. A kdo ví, možná bude onou krví do žil vampýrských seriálů a snímků nová série The Strain, kterou momentálně vyrábí již třetím rokem populární hellboyovský režisér Guillermo del Toro. Anebo taky nebude.
Jedno je ale už dnes jisté. Seriál stanice NBC, Drákula, který nabídla českým divákům Prima Cool, se spasitelem televizních upířích tesáků nakonec nestal. A to i přes fakt, že jeho ambice byly značné. Tak velké, že do role knížete temnot a nejznámějších upírů zde byl dokonce povolán uhrančivý Jonathan Rhys Meyers, superhvězda seriálu Tudorovci. Přesto to však nestačilo na víc než deset epizod, ve kterých se budou milovníci původní knižní předlohy Brama Stokera patrně hlavně ztrácet. Vlad Napichovač, děsivý rumunský kníže a ničitel saracénů, zde totiž doznal několika poměrně radikálních změn v životopise.
Vynálezce ze záhrobí
Přitom ne že by sám hrabě v tomto seriálu nebyl fešák. Meyersovu chlapáckému charismatu lze asi jen těžko něco vyčítat. Šestatřicetiletému irskému herci pořád stačí mrknout okem, aby omdlévaly první řady, a to i v případě, že se zrovna někomu zakusuje do krční tepny. Navíc se celý seriál odehrává ve viktoriánském Londýně, což je samo o sobě vždycky tahák. Jenže na ději už je tak trochu poznat, že tento seriál z větší části produkovalo zámoří, a chvílemi se ze všech těch novinek až točí hlava.
Tak například hlavní hrdina je zde vlastně z poloviny Američan. Anebo se za něj alespoň vydává, a proto si nechává říkat Alexander Grayson. Na druhé straně je to ale pořád upír – a to se počítá. Zároveň je ovšem taky trochu geniální vynálezce, nemálo podobný Nikolovi Teslovi, který by rád dal elektrickou energii všem a pokud možno zadarmo. Mimochodem jeho pravá ruka, pan Renfield, není rezident ústavu pro choromyslné, nýbrž normální inteligentní člověk a k tomu černoch.
A co na to Abraham Van Helsing, nejslavnější lovec nebezpečných krev sajících predátorů, kterému zde propůjčil svůj šarm německý herec Thomas Kretschmann? Zatímco kdekoli jinde by hlavně ostřil kůly a sklízel česnek, v tomto seriálu je to právě on, kdo nakonec dostává Drákulu z jeho hrobního vězení. Ovšem má to dobrý důvod. Tito dva nesourodí soupeři mají totiž společného nepřítele – starobylý Řád draka, který se již po staletí snaží uchvátit moc nad světem. Třeba i za pomoci jasnovidců a germánských elitních lovců. Pochopitelně musí dojít i na lásku, protože ulicemi Londýna prochází také ambiciózní mladá lékařka Mina Murrayová, nastávající kurážného novináře Jonathana Harkera.
Prostě na každý ždibec originálu v tomto seriálu připadá věrtel nových a značně neotřelých pohledů, mísících v sobě akci, romantiku, dobrodružství, historii a občas i něco málo z hororu. A protože se na podobě Drákuly poradensky podílel také Daniel Knauf, tvůrce legendárního mysteriózního seriálu Carnivále, nechybějí mu ani hutná atmosféra a spousty ponurých zákoutí. Ostatně Drákula se také odehrává v podstatě celý v noci, jak se na podobnou podívanou sluší a patří. Jak to ale nakonec dopadne s vyceněnými tesáky pána noci, to už se bohužel nedozvíme. Zakousnout se ale rozhodně umějí.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Lovci zločinců: Vidí všechno a všechny
Pád Světového obchodního centra změnil svět. A rozhodně změnil práci tajných služeb. Co kdyby ale kdosi dokázal využívat nejnovější špionské postupy ve jménu vlastní agendy? Třeba i ve jménu dobra, ať už to znamená cokoli?
Christophera Nolana, britského režiséra Temného rytíře či Počátku, zná celý kinematografický svět. Aby ne, jedná se o jednoho z nejúspěšnějších filmařů nového tisíciletí. Ovšem o existenci jeho bratra, Jonathana Nolana, ví jen málokdo, třebaže ten se na úspěchu svého staršího sourozence značně podílel coby spolu scénárista hned několika jeho hitů. Kromě nového Batmana pomáhal stvořit příběh například kouzelnického Dokonalého triku a v rodinné kuchyni Nolanových vznikl i Interstellar, dobrodružné sci-fi, kterým za rok známější z dvojice naváže na svoji úspěšnou filmovou jízdu.
I Jonathan Nolan prostě již ukázal, že umí. A stalo se tak také skrze seriál Lovci zločinců, v původním znění Person of Interest, který od roku 2011 velmi umným způsobem kloubil žánry detektivky a špionážního thrilleru. A k tomu ještě přihazuje velmi reálnou obavu o současný stav společnosti. Anebo by se dalo říct, že svým způsobem předpověděl jeden velký skandál, který zmítal celým světem. Jak se díky únikům informací od Edwarda Snowdena ukázalo, americké tajné služby nezákonně monitorují v podstatě celou zeměkouli - a dělají to i Nolanovi Lovci zločinců. Jen je všechno trochu složitější.
Neholený zabiják
Začněme ale odjinud. Například od toho, že v New Yorku není vůbec dobrý nápad navážet se do bezdomovců. To takhle v tamější podzemce parta výrostků napadla jednoho nevábného chlapíka páchnoucího alkoholem a špínou a ten je všechny na místě málem pozabíjel. Měl na to totiž výcvik. Říkejme mu třeba John Reese, třebaže se dost pravděpodobně jedná o falešné jméno. Je to bývalý "zelený baret", tedy člen speciálních parašutistických jednotek. K tomu bývalý agent CIA, který se kdysi ztratil po akci v Číně a všichni ho pokládají za mrtvého. A přestože chce mít od všech hlavně pokoj a nejvíc od minulosti, zároveň je smrtící zbraní bez pojistky.
Zatímco sedí po incidentu na policejní stanici a strážci zákona si s jeho identitou zjevně nevědí rady, stane se něco podivného. Pro zarostlého trhana přijedou nikým nevolaný právník a limuzína. Velká limuzína. A tím Reesův příběh teprve začíná. Mimochodem, pokud vám jeho tvář přijde povědomá, ano, hraje ho James Caviezel, tedy představitel Ježíše z Gibsonova Umučení Krista.
Zločiny, co se ještě nestaly
Jak se ukáže, kdosi má zájem o Reesovy speciální služby. Kdosi velmi bohatý. Anonymní digitální magnát, kterému se říká Harold Finch a jenž vyvinul cosi podobně nebezpečného, jako je jeho budoucí zaměstnanec. Vytvořil počítačový systém, který měl zabránit dalším teroristickým útokům. Ovšem jak se ukázalo, dokáže mnohem víc. Tenhle program je schopen "předpovídat" zločiny ještě dřív, než se stanou. Na bázi vypočítávání pravděpodobností je s to odhadnout, s kým budou do budoucna problémy. Ale protože k tomu potřebuje vstupní data, jejichž získávání je nelegální, musí jet Finch tak trochu na vlastní triko. A hlavně se o jeho práci nikdo nikdy nesmí dozvědět. Proto také ten zájem o bývalého špióna.
Hlavně ale potřebuje člověka, který dokáže zareagovat na nečekané situace, protože v hledáčku přece jen budou lidé, u nichž není dopředu jasné, čeho se dopustí. A jakmile Reese kývne, začíná zběsilá honička, ve které jde o každou vteřinu. Ovšem nejen honička s podsvětím. Na samozvané ochránce, jako vystřižené ze Spielbergova Minority Report, totiž není zvědavá žádná vláda a už vůbec ne ta americká.
Rozhodně se nenechte zaplašit trochu vlažným rozjezdem seriálu, s přibývajícími díly jeho tempo pekelně kulminovalo!
67 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Kiefer Sutherland a čísla
Scénárista a producent Tom Kring je v zámoří znám hlavně coby stvořitel Hrdinů alias Heroes. Kiefer Sutherland se zase do televizní historie nesmazatelně zapsal coby Jack Bauer ze 24 hodin. A když se tito dva pánové rozhodli spojit síly, vzešel z toho v roce 2012 pozoruhodný seriálový pokus s názvem Doteky osudu (Touch), který sice přežil pouhé dvě sezóny, ovšem velmi zajímavým způsobem zčeřil vlnky americké televizní tvorby. Vrátil totiž do oběhu mysterium, v tomto případě blízce spojené s matematikou, jež dokáže rozluštit i mnohé věci mezi nebem a zemí, jinak nepřístupné lidskému pochopení. V jejich centru pak stojí jedenáctiletý chlapec Jake, snad autista, který nikdy nepromluvil, nereaguje na okolí, ale má jednu zásadní vášeň. Čísla. Čísla, jejichž význam nechápe ani jeho otec (Sutherland), ani nikdo jiný. Pouze on.
A jak se posléze ukáže zásluhou podivínského emeritního profesora (Danny Glover), s pomocí těchto čísel a z nich se skládajících řad lze dokázat velké věci. Věci tak trochu připomínající magii. Lze s nimi vidět minulost, přítomnost i budoucnost celého světa a vesmíru. A možná se i přiblížit tzv. boží posloupnosti, vedoucí k veškerému poznání. Na cestě k ní je ovšem zároveň nutné zodpovědět celou řadu otázek týkajících se značného počtu lidí, kteří jsou méně či více viditelně spojeni právě s osudem mlčícího Jakea i jeho nešťastného otce, který je na chlapce sám a neví si rady. Dosud ho totiž nenapadlo, že jeho syn nemluví hlavně proto, že toho ví příliš mnoho.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
24 hodin: Dnes neumírej
Londýnská mise Jacka Bauera
Už už to vypadalo, že tvůrci kdysi tolik úspěšného seriálu 24 hodin v hlavní roli s Kieferem Sutherlandem zavřou krám. Čtyři roky po dokončení osmé série je tady restart Jacka Bauera a dobrodružství se odehrává v Londýně.
Londýnská mise přišla opravdu za pět minut dvanáct. Seriál se potýkal několik sezón s poklesem sledovanosti a tvůrcům se navíc nepodařilo dát dohromady celovečerní film, který by měl šanci uspět v kinech. Tak alespoň vypravili Jacka Bauera likvidovat neřády do Evropy. Britskou metropoli přitom nevybrali náhodou - v ostrovním království se seriál dlouhodobě těší velké divácké oblibě.
Děj série s podtitulem Dnes neumírej (rozhodně není náhoda, že odkazuje k jedné z nejslavnějších bondovek odehrávající se také v Londýně) začíná čtyři roky po událostech osmé řady, v níž jsme se s Jackem Bauerem loučili jako s uprchlíkem. Nyní žije v exilu, a byť ho to může stát všechno, neváhá riskovat, aby zabránil celosvětové katastrofě. Jdou po něm skoro všichni - šéf CIA Steve Navarro (Benjamin Bratt), agentka Kate Morganová (Yvonne Strahovski), která je stejně neústupná a schopná jako půvabná, chytrý a všemi mastmi mazaný počítačový specialista Jordan Reed (Giles Matthey) a drsný, silný, ale poněkud arogantní Erik Ritter (Gbenga Akinnagbe). Velí jim bývalý ministr obrany James Heller (William Devane), který je dnes prezidentem Spojených států amerických. A do Londýna míří na setkání s britským premiérem (ministerského předsedu ztvárnil Stephen Fry). Bauer ovšem není na svoji misi nad Temží sám. Záda mu kryje jeho dřívější chráněnka, počítačová expertka Chloe O´Brianová (Mary Lynn Rajskub).
Příběh od tvůrce Ve jménu vlasti
Původní seriál 24 hodin byl na obrazovkách poprvé uveden v roce 2001 a během osmi let se jeho tvůrci dočkali třiasedmdesáti nominací na cenu Emmy. V roce 2006 získali Emmy v kategorii Nejlepší dramatický seriál, představitel hlavní role Kiefer Sutherland byl na Emmy nominován dokonce sedmkrát. Cenu v kategorii Nejlepší herec v hlavní roli dramatického seriálu ale dostal jen jednou. Jak seriál, tak Sutherland získali zároveň Zlatý glóbus.
"Ohlas 24 hodin se nevyrovná ničemu, co jsem jako herec zažil. Mít příležitost setkat se znovu s postavou Jacka Bauera bylo jako sejít se se starým přítelem. Příběh, který napadl Howarda Gordona, je neotřelý, nový a určitě nikoho nezklame," nešetří Sutherland, dnes osmačtyřicetiletý rodák z londýnského Paddingtonu, chválou na televizní tvůrce, který je také autorem úspěšné, obdobně laděné série Ve jménu vlasti. Právě Gordona napadlo přesunout děj 24 hodin do Londýna a oprášit tak jejich slávu. Příběh se i tentokrát odehrává během celého dne, je ale stlačený do polovičního počtu, tedy dvanácti epizod.
Jak Howard Gordon zmiňuje v rozhovorech, návrat Jacka Bauera umožnila nová doba, ve které některé seriály neumírají, třebaže zmizí z televizní obrazovky, protože noví fanoušci jsou i tak schopní si je najít. Svá slova potvrzuje vedle 24 hodin i obnovením Hrdinů a Akt X. "Jack Bauer byl vždy zajímavý a poutavý hrdina. Přiznávám, že mi chyběl. Myslím, že divákům taky. Jeho postava se během let stále vyvíjela a nová, vzrušující série je další skvělou kapitolou jeho příběhu, který zachycuje, jak se svět změnil. Fanoušci si mohou být jistí, že Jack jakého znají a mají rádi, je zpátky," nechal se slyšet Gordon ještě před začátkem natáčení, které proběhlo v Londýně.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Temný případ - Louisiana plná vražd
Temný případ 1
Když HBO uvádí nějaký seriál po celém světě současně, znamená to, že mu věří. Že se blíží velký hit. A nová krimisérie Temný případ, v angličtině True Detective, opravdu vykazuje známky potencionálního úspěchu široko daleko, třebaže o ní před premiérou koloval jen velmi nicotný zlomek informací.
Jejím tvůrcem je sice možná neznámý Nic Pizzolatto, ovšem v režisérském křesle najdeme velmi známé jméno. Direktorským průvodcem přinejmenším první série projektu se stal Cary Fukunaga, na festivalech zbožňovaný tvůrce Jany Eyrové, ale hlavně drsného dramatu Sin Nombre z prostředí mexického zločineckého gangu Mara Salvatrucha. Navíc má k ruce velmi hvězdnou dvojici v hlavních rolích - Matthewa McConaugheyho a Woodyho Harrelsona.
A seriál nejenže opět vytěží ponuré prostředí louisianských blat, které tolik pomohlo při budování atmosféry v True Blood: Pravé krvi, ale zároveň v sobě spojí současnou oblibu kriminálních retrodramat s moderním psychologickým thrillerem. Jeho vyprávění by se totiž mělo odehrávat v několika časových rovinách, od roku 1995 až do současnosti, přesně v souladu s neúspěchy centrálního detektivního dua při vyšetřování tajemné rituální vraždy. A když je případ téměř po dvaceti letech znovu otevřen, objevují se zároveň hluboké šrámy, které tato kauza na obou vyšetřovatelích zanechala. Ovšem to je jen počátek. V depresivní krajině, kde se to nebezpečím jen hemží, se totiž stále skrývá vrah a detektivové Rust Cohle a Martin Hart mají za povinnost jej dopadnout.
I kdyby je to mělo stát vlastní rozum nebo život. A pokud si při sledování Temného případu vzpomenete na seriálového Hannibala s Madsem Mikkelsenem, jenom dobře. Vše totiž nasvědčuje tomu, že právě tyto dva seriály otevřely novou kapitolu zahraniční televizní tvorby. Éru, kdy už seriály dokonale splynuly s filmovou produkcí a začaly natvrdo útočit skrze strach a nátlak na dušičku, podobně jako kdysi David Fincher ve snímku Sedm.
Temný případ 2
Žádná mysteria, žádná ponurá blata. V druhé řadě jednoho z nejzajímavějších seriálů loňské sezóny začínáme znovu. Nový zločin si žádá nové policisty i nové viníky. A přesto vše nasvědčuje tomu, že nám z Temného případu opět nebude dobře po těle.
Vaughn, Farell a kalifornská špína
Úspěch první osmidílné sezóny Temného případu byl fenomenální a Niku Pizzolattovi, tvůrci tohoto seriálu, nelze než vyseknout poklonu. Tolik dobrot naráz k nám přes obrazovky už dlouho nikdo nenahrnul. Skvělé obsazení pod patronací Matthewa McConaugheyho a Woodyho Harrelsona, drtivě napínavý příběh, časové skoky, perfektní výprava, podmanivé exteriéry, absence obvyklých žánrových klišé, z toho všeho namíchal americký scénárista a producent dokonalý koktejl. Třebaže měl do roku 2014 se scénáristkou vlastně jen minimální zkušenosti a do té doby primárně pracoval jako spisovatel.
Temný případ byl zkrátka zásah. A to staví Pizzolatta tváří v tvář druhé sezóně, jež bude opět jeho dílem, do obtížné situace. Očekávání jsou maximální, všichni jsou připraveni srovnávat. Takže svým způsobem tvůrci vlastně nezbylo než začít znovu, úplně z jiné startovní čáry. S novými tvářemi, s novým bizarním zločinem a v novém prostředí. Jedno se ale určitě nezměnilo. Z hereckého hlediska náš čeká opět koncert. Stačí zmínit dvě jména. Colin Farrell a Vince Vaughn.
Z bláta do písku
Detektivové Rusty Cohle a Marty zůstali v Louisianě a už o nich nepadne ani zmínka. Následující příběh s nimi nebude mít vůbec nic společného. Ostatně kamery se nám přesunuly úplně jinam. Královstvím druhého Temného případu už nebudou žádné pekelné mokřady, nýbrž vyprahlé pláně a rozpálená města státu Kalifornie. Co ovšem zůstalo zachováno, je truchlivá pravda, že i zde dostala spravedlnost v minulosti pořádně zabrat a že i tady je až příliš mnoho mužů a žen v uniformách, kteří si stačili ušpinit ruce. A také zdejší vrahové dokážou při své práci vykazovat až nepříjemnou míru kreativity. Ostatně i z toho důvodu se v městečku Vinci poblíž Los Angeles, prolezlém korupcí, nyní musí na jednom místě činu sejít hned několik zvláštních "vyšetřovatelů", policistů i zločinců, kteří budou jen těžko nalézat společnou řeč.
Tři policajti a kmotr
Zabitým mužem je tu Ben Casper, manažer, který se zjevně zapletl se špatnými lidmi. Nakročeno ke špatnému konci měl ostatně už delší dobu. Liboval si v poměrně nebezpečných sexuálních praktikách, možná byl ve spojení s jakýmsi kultem, spousta důvodů, proč ho nepojistit. Nyní se ale připletl do příliš vysoké hry. Měl být jedním z vyjednavačů v monstrózním projektu, jenž měl změnit dopravní situaci v celém státě, a to ho nakonec stálo život.
A že byl na místo činu povolán zrovna detektiv dálniční policie Ray Velcoro v podání kníratého Colina Farrella, není náhoda. Ne snad že by na tohohle chlapa bylo spolehnutí. Má problémy s kokainem, neovládá svůj vztek a navíc se neumí moc chovat k ženám. Dosvědčit to může jak jeho bývalá manželka, s níž se nyní soudí o syna, tak dívka, kterou obtěžoval v práci, což ho následně stálo frčky. Nikterak příkladný typ. A může být i hůř.
Velcoro je totiž permanentně na výplatnici dříve gangstera a nyní byznysmena Franka Semyona, kterého hraje Vaughn. A Semyon je jedním z těch, kterým leží v dopravním byznysu v Kalifornii hodně peněz. Právě on a náhoda se postarali o to, aby případ dostal na starost Velcoro. Stejně tak je zde ovšem ještě detektiv z šerifova oddělení z okresu Ventura Ani Bezzeridesová, žena s nepěkným dětstvím a se závislostí na alkoholu a gamblerka. Tu hraje Rachel McAdams a skupinku uzavírá válečný veterán Paul Woodrugh, motoristický hlídkař, který za život viděl už spoustu zla a bohužel musel tentokrát najít tělo zavražděného. Tihle všichni budou muset spojit síly. Alespoň zdánlivě. Respektive tito všichni budou mít stejný cíl. A všem půjde stejně o život, ať venku v písku anebo ve zšeřelých klubech a barech pro vybranou klientelu. Protože jakmile dojde na korupci v nejvyšších sférách, na miliardové zakázky, na únosy lidí a na zabíjení, není z temného případu cesty ven. I tentokrát se o to postará silná režisérská sestava, v níž nesmějí chybět mistři stříbrného plátna, "rychlý a zběsilý" Justin Lin a "vymítač ďábla" William Friedkin.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
David Duchovny jako Vodnář - konkurence Temnému případu?
Jedničkou mezi detektivními novinkami bude bezesporu právě pokračování Temného případu. Nebo si alespoň všichni přejeme, aby to tak bylo. Stejně tak ovšem v zámoří, na stanici NBC, roste Farrellovi s Vaughnem nenápadná konkurence s hodně hvězdným trumfem v čele.
Dva roky po skončení úspěšného seriálu Californication se totiž vrací zpět do hry David Duchovny a v nové krimisérii Aquarius ho čeká pouť do hodně divokých časů. Coby válečný veterán a policejní seržant Sam Hodiak se musí v Los Angeles roku 1967 vmísit mezi květinové děti, aby se zde pokusil najít ztracenou dceru své bývalé přítelkyně. Všudypřítomné haldy drog, destrukce řádu, obecný odpor vůči policii anebo Černí panteři však nebudou jeho jediným problémem.
Hlavní potíž je spíš to, že se uprchlá dívka chytla tak trochu divné party. Party, kterou vede chlapík jménem Charles Manson. Jestli se vodnářského seriálu někdy dočkáme u nás, je zatím ve hvězdách, ale první epizody nevypadají vůbec zle. Věděli jste například, že do konce šedesátých let nemuseli policisté zatčené poučit o jejich právech?
40 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Městečko South Park: Zosobnění vulgarity
Někdejší zosobnění vulgarity předvádí v každé sérii vrcholně pohotovou a inteligentní satiru.
Osmnáct let, devatenáct sérií, 267 epizod, jeden celovečerní film, několik videoher. Snad jen Simpsonovi jsou zářivější stálicí animovaného světa. Jenže zatímco rodinka ze Springfieldu pod vedením pozdějších showrunnerů pomalu sestupuje z výšin televizní zábavy a o kvalitě starších sérií si dnes může nechat pouze zdát, dílo Treye Parkera a Matta Stonea s léty zraje.
Městečko South Park už dávno není jen zábavná přehlídka sprosťáren a nechutností, jak si seriál možná někdo pamatuje z přelomu tisíciletí, kdy ho v nočních hodinách vysílala televize Nova. Zatímco animaci jednoduchost zůstala, osudy čtveřice coloradských školáků byly čím dál komplikovanější a z mnohdy samoúčelně vulgárního pořadu se kolem sedmé řady (u nás paradoxně vysílané až s velkým zpožděním a na kabelovce) začala stávat inteligentní satira.
Čtvrťáci Eric, Stan, Kyle a Kenny se samozřejmě nepřestali sprostě špičkovat, popravdě ani nijak výrazně neubylo nechutností a fekálních fórů, ovšem tvůrci dali výrazně najevo, že vedle svérázného smyslu pro humor mají také úctyhodný přehled o společenském dění. A dokázali, že prostřednictvím legračních ukřičených paneláků zvládnou okomentovat i ten nejpalčivější politický problém trefněji, než kdejaký seriózní list.
Svého vrcholu coby chytrá satira potom Městečko South Park dosáhlo právě v novější devatenácté sérii. Ta na prostoru pouhých deseti epizod obsáhla taková témata, jako je rasismus americké policie, prezidentská kandidatura Donalda Trumpa nebo Islámský stát. Tedy témata závažná a tak aktuální, jak to jen jde. Přitom se však nevytrácí vtip a vzhledem k vysoké politické nekorektnosti nehrozí ani přehnané moralizování. Městečko South Park přesně balancuje na hranici toho, co lze a nelze brát vážně, jakož i toho, co je a co už není vtipné.
S devatenáctou sérií potom Parker a Stone dosáhli do konce i experimentování s návazností epizod, které mohli diváci pozorovat už v sérii minulé a předminulé. Zatímco pro většinu epizod platí zacyklení a la Simpsonovi, tedy skutečně jen vzácně narušené změnou typu přechodu ze třetí do čtvrté třídy nebo smrtí některé z postav, ty novější jsou již regulérně provázané.
Pořád nejde o takovou kontinuitu, aby série vyžadovala striktně lineární sledování jako některé několikadílné epizody, nicméně do budoucna to může podobu seriálu zase o něco změnit. Minimálně v tom, že rozprostření jednoho silného satirického námětu napříč sérií umožní nastavit (nejen) americké společnosti podstatně větší zrcadlo. Kdo ví – třeba se do jednoho takového podíváme už v září, kdy se Městečko South Park vrací s jubilejní dvacátou řadou.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Případy detektiva Murdocha: Dobrodružství po kanadsku
Člena torontské policie snad není třeba fanouškům detektivních seriálů představovat. Zatímco v kanadské domovině dospěl detektiv Murdoch do deváté série, Česká televize uvádí v premiéře sedmou řadu.
Williamu Murdochovi (Yannick Bisson) vdechla život autorka detektivních románů Maureen Jennings, která začátek jeho příběhů zasadila do kanadského Toronta roku 1895. Rodačka z anglického Birminghamu, jež žije od sedmnácti let v Kanadě, je hlavním povoláním psychoterapeutka. Za své romány, které píše ve volných chvílích a při jejichž psaní nechává vyplouvat na povrch svoji slabost pro viktoriánskou dobu, která byla plná nových objevů, získala už řadu prestižních mezinárodních cen. Filmaři si jejího díla poprvé všimli už před deseti lety, kdy vznikla třídílná filmová minisérie s Peterem Outerbridgem v hlavní roli.
Pořádně se do románové předlohy ale opřeli kanadští a britští filmaři až před sedmi lety, kdy se na obrazovkách objevily první díly seriálu Případy detektiva Murdocha. Murdochovo detektivní pátrání v mnohém připomíná oblíbený československý seriál Dobrodružství kriminalistiky, kde ovšem s každým výdobytkem moderní vědy pracoval jiný vyšetřovatel, zatímco tady je Murdoch, který způsoby vyšetřování trestných činů na hony předběhl svoji dobu, na všechno sám, tedy se svými parťáky.
Edison a další
Obliba detektiva Murdocha neutuchá ani po letech. Důkazem je například u nás právě vysílaná sedmá série, kterou tvůrci natáhli – namísto tradičních třinácti dílů je jich osmnáct – aby tak uspokojili divácký zájem. S Murdochem a jeho kolegy oslavíme v sedmé řadě Den královny Viktorie, který je kanadským státním svátkem, a podíváme se, jak se závodilo na kole či jak se hrál curling na sklonku předminulého století. Setkáme se i s americkým vynálezcem Thomasem Alvou Edisonem, uvidíme, k čemu může vést arachnofobie, tedy panický strach z pavouků, a zjistíme, co se dělo v Torontu v září 1901, kdy byl v newyorském Buffalu zavražděn pětadvacátý americký prezident William McKinley. Sedmá série britsko-kanadského kriminálního seriálu o muži, který ví, že pokrok nezastavíš, začíná epizodou, v níž se Murdoch a inspektor Brackenreid (Thomas Craig) ocitnou služebně na palubě lodi Keewatin, protože její majitel cítí jakési ohrožení. Jde o první plavbu lodi, která směřuje z Toronta do Rochesteru. Poté, co Murdoch mezi pozvanými hosty nalezne jméno své přítelkyně, je přesvědčen, že by policie měla zůstat na palubě. A bude se opravdu hodit. Dcera majitele lodi, která je zasnoubená s otcovým finančním ředitelem, spadne přes palubu a není nikde k nalezení.
Yannick Bisson a čtyři ženské na krku
Detektivovi William Murdochovi propůjčuje tvář dnes pětačtyřicetiletý kanadský sympaťák. Yannick Bisson okouzlil divačky svým milým kukučem ve filmech Bláznivá svatba a Nepohodlný svědek. V televizním snímku režiséra Paula Shapira, který později natočil seriály Roswell, 24 hodin nebo Smallville, z roku 1984 si zahrál po boku Megan Follows, která se pak proslavila minisérií Anna ze Zelených vršků. Hercovu tvář si ale můžete vybavit také v seriálu Sue Thomas: Agentka FBI. Yannick je ovšem nejen herec, ale také režisér, blázen do horských kol a především otec dvou dospělých a jedné dospívající dcery, které má s herečkou a scénáristkou Chantal Craig. „Mám pocit, že při výchově dcer je někdy lépe méně než více. A tím jsem se vždycky řídil. Možná to zní šíleně, ale kdykoli jsme s manželkou vymysleli nějaká přísná pravidla, tak je holky jako by naschvál porušovaly, proto jsme se na všechno rozumování vykašlali, necháváme jim v naprosté většině věcí volnost a funguje to,“ přiblížil v rozhovoru svůj styl výchovy. „Máme ovšem tři pravidla, která musejí dcery dodržovat – mít respekt, dodržet sliby a nelhat,“ pokračuje Yannick s tím, že mnohem autoritativnější je v rodině Chantal. „Při výchově dcer byla daleko ostražitější než já. Největší trápení jsme měli asi s nejstarší dcerou, což je přirozené, naopak ta nejmladší se dokáže poučit z chyb těch starších a sama vidí, čím si nemusí komplikovat život.“
Yannick a Chantal se nedělí spravedlivě pouze o péči o dcery, ale také prakticky o všechny domácí práce. Oba svorně přiznávají, že nejvíce jim dává zabrat praní a vůbec starost o oblečení. „U toho si i zanadávám. Jak mám zatraceně poznat, které z dcer co patří, jak mám vědět, jak se skládají punčochy?“ říká s úsměvem seriálová hvězda. Na chodu domácnosti se sice hrdě podílí, jak ale sám herec říká, daleko lépe je mu na vzduchu než v domě. Kdykoli mu to rodinné a pracovní povinnosti dovolí, bere horské kolo a vyráží na výšlap. Jezdí většinou sám nebo s kamarády. „Dcery se mnou tuhle vášeň rozhodně nesdílejí. Většinu času trčí na internetu na sociálních sítích. A když nejsou na internetu, sedí u televize a sledují reality show,“ rozpovídal se Bisson.
29 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Kreslená budoucnost, na kterou vsadila Futurama
Zajímá vás, jaké vtipy byly na Simpsonovy moc drsné? Sledujte Futuramu.
Dokážete si představit, jaké by to bylo – nedopatřením se nechat na tisíc let zmrazit a probudit se v budoucnosti v roce 3000? Přesně taková je výchozí zápletka kultovní televizní série Futurama.
„Hned v jedné z úvodních epizod první sezóny narazíme na pěkný český odkaz. Bender se v ní dostane na planetu obývanou výhradně roboty, která se jmenuje Čapek 9. Pojmenována je samozřejmě po spisovateli Karlu Čapkovi.“
Když se rozhodnete zkřížit vizuální poetiku a smysl pro humor rodinky Simpsonových s břitkými hláškami hrdinů městečka South Park a to vše zasadíte do slušivého sci-fi kabátku, můžete pravděpodobně očekávat jedině výsledek v podobě Futuramy. Tento americký animovaný seriál z autorské dílny Matta Groeninga a Davida X. Cohena, kteří už dříve pomohli na svět slavné žluté rodince, se sice nemůže pochlubit takovou popularitou jako Simpsonovi, mezi zasvěcenými si ale rychle vydobyl vpravdě kultovní statut. Nyní se seriál díky televizní stanici Prima Cool probil i na české obrazovky. A věřte, že je opravdu o co stát.
„Futurama se mi líbí, protože dokáže v prostředí budoucnosti narážet na aktuální problémy světa,“ pochvaluje si dobrodružství poslíčka Frye a jeho podivných kolegů z malé intergalaktické dopravní filmy Planet Express jeden z autorů fanouškovského webu futuramania.cz Marek Navrátil. Pokud patříte mezi diváky, kterým už se začíná po dvaceti sezonách obtloustlý dobrák Homer pomalu zajídat, je Futurama přesně pro vás. Staví na stejném druhu humoru, ve svých skečích se ale nebojí zajít mnohem dál. Futurama sází na osvědčené triky Simpsonových, ale přesouvá je do jiné doby a může k nim tak přidat něco, co jsme si mohli představit tak možná v čarodějnických speciálech," dodává Marek Navrátil.
Ústřední trojice
Smolař a nicka Philip J. Fry pracoval koncem 20. století jako poslíček v pizzerii. Když se probudí v roce 3000, zaměstná jej nakonec jeho jediný žijící příbuzný, profesor Farnsworth… jako poslíčka.
Jednooká skoro-mimozemšťanka Leela je symbolem zodpovědnosti a spolehlivosti. Kapitánka vesmírné lodi ostatní zpravidla vytahuje z problémů. Jen velmi nerada se ovšem baví o svém oku.
Co by to bylo za sci-fi bez robota? Mexický ohýbač železa Bender si ve svém cynismu nijak nezadá s Marvinem ze Stopařova průvodce po galaxii, navrch ale ještě holduje alkoholu, kouření, pro tvrdší slovo nikdy nejde daleko a má rád porno.
O čem Futurama je
Futurama vypráví příběh poslíčka Frye, který se nešťastnou náhodou objeví v Novem New Yorku roku 3000. Spolu se svými potrhlými přáteli zažívá v pro něj neznámé budoucnosti jedno bláznivé dobrodružství za druhým. Celý seriál je přitom prošpikovaným narážkami a odkazy na různé popkulturní a hlavně televizní fenomény. Ušetřen nezůstal Star Trek, Star Wars ani samotní Simpsonovi, kteří čas od času dokonce „hostují“ některého z hrdinů Futuramy a naopak.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Bez hranic: Evropská FBI k vašim službám
Spojená Evropa sice přinesla volnější pohyb po kontinentu, ovšem ten je dopřán všem – i padouchům. Seriál natočený ve francouzsko-německo-americké koprodukci představuje mezinárodní tým policistů a jejich pátrání.
Vyšetřovatelský tým pase po těchto zločincích prchajících před spravedlností napříč Evropou.
Seriál Bez hranic se skutečně nechal inspirovat americkou FBI a především důvodem jejího vzniku. V dobách před její existencí mohl totiž každý zločinec jednoduše utéct do jiného státu, kam už na něj úřady nemohly. Pak přišla FBI a zločin ve Spojených státech přestal mít hranice. V Evropě je situace trochu jiná, ovšem pravdou zůstává, že neexistuje nadnárodně organizovaná policejní složka, jež by měla na starosti tyto kriminální „transfery“. Interpol i Europol sice mají určité pravomoci, ale to v podstatě nestačí – internacionální kriminalistická spolupráce s jasnými pravidly chybí. Speciální jednotka, která operuje napříč světadílem, tak vznikla jen na papíře – stvořili ji producentka Rola Bauer a scénárista Esward Allen Bernero, svou fiktivní složku moci svěřili do jurisdikce skutečně existujícího Mezinárodního trestního soudu. Do hlavních rolí pak obsadili méně známé evropské tváře a k nim přidaly dvě velmi zvučná americká jména.
Parta hic
V čele týmu stojí detektiv major Louis Daniel (francouzský herec Marc Lavoine), k ruce má seržantku Europolu Evu Vittoriu (Italka Gabriella Pession), komisaře Sebastiana Bergera (Tom Wlaschiha) z berlínské policie, francouzskou seržantku Anne-Marii San (Moon Daily) a poldu ze Severního Irska, detektiva Tommyho McConnela (Richard Flood). Skupině přesto chybí kýžená efektivita a Daniel potřebuje tak trochu píchnout. Tu správnou osobu najde v Holandsku v jednom karavanu, jeho kamarád a bývalý newyorský polda Carl Hickman (William Fichtner) býval elitním detektivem, ovšem během jednoho pronásledování zločince si ošklivě zchromil ruku, což znamenalo jediné – na službu se zbraní v ruce mohl zapomenout. K tomu všemu zranění stále způsobuje bolesti. Daniel ale ví, že dobrého poldu neudělá pouhá schopnost udržet pistoli, a tak angažuje Hickmana do svého týmu.
V seriálu si zahrál také slavný Donald Sutherland, jenž ztvárnil postavu pověřeného představitele Mezinárodního trestního soudu Michela Dorna. Nosí zásadně černou kravatu, a to kvůli Luisi Morenu Ocampovi, skutečnému prokurátorovi, který pro Mezinárodní trestní soud pracoval dlouhých patnáct let. Během nich soudil všechny válečné zločince z bývalé Jugoslávie a většinu zločinců ze Rwandy. Sutherland se s tímto výjimečným mužem setkal naprostou náhodou. „Když jsem čekal na letišti při cestě z Los Angeles do Miami, přišel ke mně chlapík a říká: Promiňte, nejste vy Donald Sutherland? Neměl jsem náladu se s nikým bavit, ale nakonec jsem se přiznal. On se mě hned zeptal: Točíte film o Mezinárodním trestním soudu? Překvapeně jsem odpověděl, že je tomu tak. Řekl mi, že se jmenuje Luis Moreno Ocampo a že byl jeho hlavním prokurátorem. Duchapřítomně jsem ho odtáhl na kávu a vyzpovídal ho. On je jako rocková hvězda, naprosto mimořádný, pozoruhodný muž,“ uvedl Sutherland k rozhovoru pro web interrobang.com.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí