plakát seriálu

Etiketa

(Etiketa)

Epizoda 1×40 – Vernisáž
100 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.

Slovo vernisáž je francouzského původu a znamená původně natírání, lakování, ale také slavnostní otevření výstavy.

Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů

L. Špaček: Dobrý den. Víte, ve volných chvílích se věnuji sochařině, je to takové moje skromné hobby. Dovolte proto, abych vás pozval na vernisáž svých plastik.
L. Špaček: Á Tomáši, buď zdráv, to je dobře, že jsi přišel…
Tomáš: Láďo, mě se ty plastiky vůbec nelíbí. Tvoje dílo je nechutný kýč. Marii se v první chvíli udělalo špatně, zůstaneme tady jen kvůli občerstvení…
L. Špaček: To mě mrzí… Petr: Láďo, prosim tě, mě se to strašně líbí ty tvoje sochy, to je nádhera, to je úchvatné, já jsem ani nevěděl, že jsi takový talent…Já jsem strašně rád, že jsi mě pozval na tudletu ver…, ver…
L. Špaček: Vernisáž.
Petr: Vernisáž. Mimochodem, co to znamená?
L. Špaček: To je slovo francouzského původu a znamená původně natírání, lakování, ale také slavnostní otevření výstavy. Dneska se slovo vernisáž hodně rozšířilo, stejně jako české slovo „křest“ pro představení nové knihy nebo „cédéčka“, tedy kompaktního disku.
Petr: …to by mě ani ve snu nenapadlo…
L. Špaček: Vernisáží dokonce dneska znamená už i otevření nové budovy nebo nového obchodu, čehokoliv.



Oblečení na vernisáž
L. Špaček: Dovolíte? Podle toho, jak je formulovaná pozvánka, přicházíme na vernisáž s partnerkou nebo s kolegyní. Oblečení při vernisáži bývá méně formální, protože vernisáže se konají v jakoukoli denní dobu, jen zřídkakdy večer.


Tři části vernisáže
Petr: Vážení přátelé, dovolte mi, abych řekl pár slov. Já nejsem žádný odborník, ale jsem umělcův nadšený a upřímný obdivovatel…
L. Špaček: Každá vernisáž skládá ze tří částí: proslovu nebo několika proslovů, prohlídky výstavy nebo nové budovy a číše vína, rautu případně ještě doprovázeného kulturním vystoupením.



Chování
Tomáš: Vám se to líbí?
Muž: Je krásný.
Tomáš: Jo? Ten kýč?
Muž: Krásně se dívá.
Tomáš: Michelangelo by se obrátil v hrobě. Vám se to líbí? Vám to přijde vtipný? To není ani vtipný ani originální. Děs děs.
L. Špaček: Při prohlídce expozice jsme stejně zdrženliví jako v divadle. Nedáváme najevo rozladění, nic nahlas nekritizujeme, zůstáváme taktní i když se nám vystavené exponáty nelíbí.
Tomáš: Láďo, přeci každej vidí, že je to kýč!
Marie: Skvělé občerstvení, Láďo, tak červený kaviár jsem v životě nejedla a humrový koktejl – naprostá delikatesa.
Tomáš: Banánový koktejl – super!
L. Špaček: To mě těší, že vám chutná…Tím jste mi připomněli, že jsem vás chtěl pozvat na křest své nové knihy o společenském chování…
Tomáš: Hm, díky, rádi přijdem…



Křest knihy
L. Špaček: Dnes je můj velký den, křtím totiž svou nejnovější knihu „Z Brunche na Brunch a zase zpět“.
Tomáš: Ahoj Láďo. My jsme mysleli, že to bude v kostele…?
Marie: Když je to křest.
L. Špaček: V kostele? To snad nemyslíte vážně? Ačkoliv pravda, v tradičním slova smyslu křest znamenalo udělení jména a přijetí do křesťanské církve, ale dnes ho používáme v přeneseném slova smyslu. Křtí se lodě i letadla. Výstižnější pojmenování pro představení nové knihy se stále ještě nevžilo.
Tomáš: Aha.
L. Špaček: Křest knihy je velmi podobný vernisáži, obvykle pohovoří nakladatel, potom literární vědec a nakonec skromně i autor.
L. Špaček: Dámy a pánové, dovolte, abych vás přivítal na slavnostním křtu mé autobiografické knihy Z Brunche na Brunch a zase zpět.
Moderátor: A nyní mi vážení přátelé dovolte, abych mezi námi přivítal našeho oblíbeného senátora a milovníka kvalitní literatury pana Otakara Harlase, který byl tak laskav a uvolil se přijít a pokřtít tuto vzácnou a užitečnou publikaci. Prosím, pane senátore.
L. Špaček: Často bývají na takový křest přizvány celebrity, aby v roli kmotrů polili knihu nebo cédečko sektem, a tím je vlastně pokřtili. U vernisáže následuje po proslovech prohlídka, u křtu knihy autogramiáda, ale vždy bývá tato akce zakončena číší vína.



Brunch a bufet
Petr: Láďo, prosim tě nezlob se, já vím, že se to teď vůbec nehodí, ale co to znamená to Brunch? Co je to za slovo?
L. Špaček: Znamená pozdní snídani. Slovo brunch vzniklo spojením výrazů breakfast a lunch. Tomu odpovídá i skladba jídel, které se podávají, obvykle odpovídají bohatší snídani a nebo lehčímu obědu. A stejně tak i čas. Brunch začíná kolem jedenácté hodiny dopolední. Pro brunch je typické uspořádání formou buffet. Někdo začíná den brunchem, proto brunch by měl být vydatnější než obyčejná snídaně. Například hemenex nebo smažená vajíčka či opečená šunka. A nebo… párečky. Buffet je univerzální způsob méně formálního stolování. Můžeme takto uspořádat oběd i večeři : buffet – lunch i buffet-dinner.
Petr: Láďo, jestli dovolíš, já jsem si tu pasáž vyhledal v knize, kterou jsi sám napsal: Při různých konferencích s rozmanitým složením účastníků je buffet dinner nejvhodnější formu společného stravování. Hosté si jídlo...
L. Špaček: …to znamená předkrmy, teplá jídla i dezerty…
Petr: …sami nabírají u nabídkových, nebo rautových, nebo také švédských stolů, a někdy jim mohou pomoci kuchaři. V místnosti je stolové uspořádání.
L. Špaček: Stoly jsou perfektně prostřeny.
Petr: Příbory jsou založeny pro několik chodů, sklenice pro obě barvy vína i vodu a právě nápoje nabízí obsluha přímo u stolu. Tak to stojí v knize, kterou jsi sám napsal.



Tea at five
Petr: Láďo, promiň, prosim tě, já…, já vím, že zase není vhodná chvíle, ale já bych měl ještě jeden dotaz, jestli bys mi mohl vysvětlit takovou maličkost, ty tady na straně 64 píšeš, cituji: „Už ani nevím proč, ale ohlédl jsem se. Jaké bylo mé překvapení, když jsem skrz okno viděl Tomáše s Marií jak někam spěchali. Marie: Ještě 6 vteřin a bude 5. Petr: Posléze vešli do sálu a Tomáš říká : Promiňte, že jdeme na Tea at five o pět minut pozdě…. Marie a Tomáš : Promiňte, promiňte, omlouváme se.“ Co je to „tea at five“?
L. Špaček: Tea at five - čaj o páté je odpolední nebo podvečerní přátelské posezení, při kterém se nesedí u stolu a obvykle se neřeší pracovní nebo konfliktní témata. Neměl by se protáhnout do večerních hodin, aby se nenarušil večerní program účastníků. A samozřejmě nemusí začínat přesně v pět…



Mejdan
Petr: Láďo, promiň, já vím, že se to asi zase nehodí, ale v té knize, co jsi napsal, je slovo mejdan – co to znamená?
L. Špaček: Zní to česky, že?
Petr: Ano.
L. Špaček: Ne, to slovo pochází z turečtiny a označuje jezdecký stadion, na kterém v roce 1583 sultán Murad III. uspořádal oslavu na počest narození svého prvorozeného syna.
Petr: Narozeniny na stadionu…, to si neumím představit. Ano, teď je to jasné, když narozeniny, tak jedině na stadionu.
L. Špaček: Důležité je jediné: být pozván na mejdan (většinou ústně) a vědět, co přinést s sebou. V Anglii mě jednou pozvali na „BYOB party“, bring your own bottle - přines svou láhev s sebou. Důvodů k uspořádání mejdanu je nekonečně mnoho, to víme každý. Narozeniny, povýšení v práci, nový byt, přírůstek do rodiny… Oblečení v tomto případě bývá zcela neformální!

L. Špaček: Nashledanou! A abych nezapomněl: Z brunche na brunch a zase zpět.

Hlavní postavy
průvodce / sám sebe
sám sebe
Režie
Scénář
Kamera
Informace k epizodě
Český názevVernisáž
Původní názevVernisáž
Rok natočení2004
Typ epizodyStandardní epizoda
Délka8 minut
Autoři profilu epizody