Do Do Sol Sol La La Sol

OHLÉDNUTÍ ZA MÝM ASIJSKÝM ČERVENCEM 2025

Konečně bude shrnutí krátké, protože se mi podařilo si průběžně vylívat srdíčko po zhlédnutí seriálu, yes! Jsem na sebe pyšná :)
Byla jsem opět navštívit mamku, takže se to podepsalo na počtu epizod. Tentokrát jsme byli i na chalupě, kde jsem mohla koukat jen v noci na mobilu, což po celodenní práci, třech dětech a vaření…no, řekněme, že jsem byla ráda, když jsem dala jeden díl. Ježíš, už se zas rozepisuju, tak jdeme na to:

Co je nového?
V červenci jsem dokončila pouhých 6 seriálů a Kolo štěstí tentokrát nadržovalo Thajsku (a já následně Koreji, abych mohla koukat na mobilu), takže jsem viděla po dvou seriálech z Thajska a Koreje a po jednom z Číny a Japonska. Celkem jsem viděla 112 epizod, což je nejméně za celý rok. Průměrné hodnocení se vyšplhalo na 80 %. Bylo by vyšší, nebýt jistého čtyřicetidílného čínského kousku, který na konci ztratil dech. A smysl.

Vytvořila jsem si mustr pro měsíční shrnutí, takže mi to snad ulehčí práci a bude to rychlejší. Psát to s dítětem za zadkem je totiž strašně...zdlouhavé.

Pro přehlednost jsem do shrnutí přenesla svoje barevné kódování jednotlivých zemí:
🔵 Korea 🔴 Čína 🟢 Thajsko🟣 Japonsko

Edit: Po dopsání a přidání dalších kategorií beru zpět, že to bude krátké. Oopsie?


A jak to tenhle měsíc dopadlo?
100 %
Nic. Je to smutné, ale život dokáže být někdy krutý :) Od listopadu 2024, kdy koukám na asijské kousky, je to třetí měsíc, co jsem neudělila žádné stopro hodnocení. Nicméně, nejblíže mělo asi Squid Game, které jsem si fakt užila.

90 %
🔵Squid Game, odkaz na shrnutí
I teď, s odstupem pár dní, mi to chybí. Na rozdíl od ostatních počinů tohle bylo zkrátka napínavé, drželo mě to přibitou na židli/posteli/gauči/sedadle/ve stoje u vaření, prostě kdekoliv. Jisté nedokonalosti by se našly, viz shrnutí, ale celek mě zkrátka bavil.

🟢Last Twilight, odkaz na shrnutí
Jop, pořád si myslím, že to je zatím nejlepší BLko, co jsem viděla. Mě se zkrátka se cesta Sea skrz jeho postižení líbila, kluci měli chemii na jedničku a nebýt toho rozvláčného prostředku, dám tomu stovku. Škoda, škoda.

🟣Life: Love on the Line, odkaz na shrnutí
Tady se hodnocení spíše blíží 80 %, ale nakonec jsem dala devadesátku, protože mě ta jejich životní cesta zaujala. Příběh o tom, jak tlak společnosti, rodiny a očekávání dokáže změnit lidi. ragelly měla nejvíc problém s tím, jak Akira zničehonic poslal Yukiho do kytek a oženil se. Jako jo, mě to taky naštvalo, ale zkrátka to k tomu patřilo. A při stopáži 4x 30 minut neměli čas na nějaké rozvláčnější vysvětlování. Co mě ovšem nasejřilo bylo finále – fakt nemám ráda shledání po letech ve stylu: „Hej, neviděli jsme se x let, odkopnul jsi mě jak kus hadru, ale pojďme spolu odejít do západu slunce. Hned!“

80 %
🟢Cherry Magic, odkaz na shrnutí
Dle mého takhle vypadá klasické BLko, nenáročné, příjemné na sledování, taková milá oddechovka. Každopádně Jinta celý dojem srážel, to je prostě otravná uksichtěná postava, kterou jsem měla chuť přidusit. Bleh.

70 %
🔵Do Do Sol Sol La La Sol, odkaz na shrnutí
Tohle bylo takové jedno velké zklamání. Začátek super, pokračovalo to parádně…pak se to přehouplo do finálových dílů a nastalo jedno velké „WTF?!“. Takový potenciál a takhle to vymňoukli, škoda. Každopádně těch 70 % si to zaslouží. Bylo to fajn, ale vidět to znovu nepotřebuji.

60 %
🔴My Dear Guardian, odkaz na shrnutí
Zklamání měsíce. I kdybych překousla okudlaného Velrybáka na krátko, který prostě není hezký, ať dělám, co dělám, tak ta vymatlaná závěrečná třetina/čtvrtina seriálu byla prostě šílenost. Každý se začal chovat nelogicky, out of character, hluchá místa, konec se pak už vlekl a já se modlila, aby byl konec. Takže…nope.

Moje hudební crushe
Co se týče hudby, tak stále vévodí písnička Special z Chocolate. Dále tu často zní tóny ze soundtracků The White Olive Tree a Hospital Playlistu, což už jsou srdcovky. Na to, jak mě Oliva zklamal, tak OST má parádní.
Mezi další často hrané patří Say My Name z When the Phone Rings a Pain or Death z Doctora Johna.
A aktuálně mě zaujala písnička z Dream Garden, která hraje při závěrečných titulcích. Nedokážu říct, jestli se mi líbí (jakože, asi jo, že jo), ale když skončí díl, tak zpomaluji přehrávání a vypínám automatické přeskočení na další epizodu. Cítím začínající posedlost.

A co bude dál?
Aktuálně mám rozkoukané dva čínské kousky: S.C.I, které dojíždí na to, že je na YT a tam mě to nebaví přehrávat (ano, jsem zpohodlnělá). Kdyby mě děj chytl krapet víc, tak to asi zkousnu, ale spíš mě u toho drží Tom a Jerry. Nicméně S.C.I je ještě pozůstatek před novou verzí „Kola štěstí“, takže oficiálně koukám na Dream GardenI, což mě baví fakt hodně a bylo mi líto, že to sleduji na místě s horším signálem, takže občas obraz sklouzl do kvality zamlženého zrcadla v koupelně.
A kromě Číny mám ještě rozkoukanou Koreu, konkrétně Romance is a Bonus Book. Musela jsem krapet přeskočil Kolo, takže tahle Korea už patří do další série a v této aktuální mi chybí ještě Japonsko, aby se kruh uzavřel.

Moje aktuální slabosti…než přijdou další
Věkový průměr: 33,8 let (v červnu 36,2 let, zjevně omlazuju kádr 😁)

Tenhle měsíc to bylo velké špatné, nikdo mi vyloženě neučaroval, že bych si z něj sedla na zadek a konec topky už bylo téměř utrpení. Proto jsem i musela změnit název „ňufáci“ na „slabosti“, protože mě nějakým způsobem zaujali, ale není to jen o vzhledu.

1. 💙Alcháček, Do Do Sol Sol La La Sol
Alcháček se umístil na začátku měsíce na vrcholu a už z něj neslezl. Ačkoliv jeho postava je z aktuálně nejhoršího měsíce, jemu to pověst nepoškodilo (až na ten konec!)

2. 💜Akira, Life: Love on the Line
Strašně mi připomínal herce Ji Sunga, kdyby měl Johnny mladšího bráchu, byl by to Japonec :D

3. 💚Sea, Last Twillight
Sea je fešák, navíc inteligentní, co víc si přát?

4. 💙Detektiv, Squid Game
Takhle…on to není vyloženě hezoun, ale s Frontmanem a hráčem 456 to je moje oblíbená postava. Navíc jsem mu fandila…no, prostě jsem si k němu tu cestičku našla, nebudu to okecávat :)

5. 💚Karan, Cherry Magic
Takhle…v seriálu se mi líbil a když jsem pak hledala nějakou civilní fotku, tak vlastně moc ne, takže jsem ho dala na prostřední místo. Win win? :D

6. 💚Jimmy, Last Twillight
On by se asi umístil i výš, ale prostě ten knírek…ten knírek… Já jsem dost tolerantní, ale tohle je moc :D

7. 💚Achi, Cherry Magic
Tady je to úplně naopak než u Karana. V seriálu se mi nelíbil, ale ty civilní fotky? Damn! Kdo jsi a co jsi udělal s Achim? Nebo teda s Newem, tady mi ty jména nejdou.

8. ❤️Velrybák, My Dear Guardian
Od osmého místa dál už to byl složák. I jsem přemýšlela, že TOPku zkrouhnu, ale pak jsem si řekla, že to nějak doklepu. Tady Velrybák vzhledem hrůza, ty krátké vlasy mu fakt nesluší, ale jako postava byl fajn. Opět…až na ten konec!

9. 💙Atleťák, Squid Game
Tady zase naopak, vzhledově super, postava na zabití.
 
10. 💙Frontman, Squid Game
A tady můj oblíbenec s Olihně, jeho postava mě fakt bavila…a ani vzhledově mě nijak zvlášť nepohoršuje, ačkoliv je už staršího data vydání. Navíc hraje v seriálu Mr. Sunshine, který jsem zahlédla na Netflixu a celkem mě zaujal, tak jsem zvědavá.

Life Senjou no Bokura, 90%
“As long as we are together there’s nothing to fear… that’s what I thought back then.”

Měla jsem obavy z toho, že 4 epizody po 30 minutách budou strašně málo na to, aby stihli rozvinout nějaký smysluplný příběh, ale ono to kupodivu funguje.

Příběh Akiry a Yukiho sledujeme od jejich 17 let. Z jejich nevinného přátelství se postupně rodí hluboký vztah, který však naráží na tvrdou realitu – školní prostředí, pracovní život, tlak rodiny i společenská očekávání. Seriál úplně neuvěřitelně vystihl ten neviditelný tlak společnosti "žít normálně" - mít partnerku, svatbu, děti a práci, která “dává smysl”. Jak snadné je zapomenout kým jsme, jen abychom byli akceptováni okolím.

Herecké výkony byly přesvědčivé, většinou mám u Japonských dramat problém s přehráváním (zdravím Sakuru z An Incurable Case of Love), ale tady jsem jim věřila. Yukimu jsem věřila toho nevinného snílka, který je bezprostřední a srdečnější. Je to ten, který se snaží zůstat sám sebou navzdory všemu. Na Akirovi bylo zase krásně vidět, jak se z otevřeného chlapce stává uzavřený muž, který víc a víc váhá, bojí se důsledků a snaží se žít "normálně", i když tím zraňuje sebe i Yukiho.

Jediné, k čemu mám výtku, je finále. Chápu, že muselo být uspěchané, stejně jako zbytek, ale věřím tomu, že mohli investovat tu minutu navíc, aby to působilo o trochu více uvěřitelněji. Možná jsem teď ovlivněná zakončením Do Do Sol Sol La La Sol, ale tyhle hektické konce moc nemusím. Má to být grandiózní vyvrcholení příběhu a né "šup, šup, ať už jsou zas spolu a můžeme jít domů".

Do Do Sol Sol La La Sol, 70%
"Twinkle, twinkle, little star, how I wonder what you are..."

Já...tak nějak nevím kde začít. Po prvním dílu jsem byla nadšená. Nadšení mi vydrželo téměř po celou dobu, takže jsem si pohrávala s myšlenkou na nejvyšší hodnocení nebo minimálně na 90 %, ale pak se seriál přehoupl do svého závěru a od 14. epizody dál to bylo jedno velké "cože?"

Do čtrnácté epizody nemám výtky. Sympatické obsazení, včetně vedlejších postav a klubu žen chtějící rozvod. Bylo to vtipné, svěží, odsýpalo to a já se příjemně bavila. Hlavní hrdinka, bohatá slečinka, přijde o všechno a učí se, jak se vlastně žije. Není nijak zvlášť arogantní, spíš naivní se srdcem na dlani. Hlavní hrdinka je...Alcháček. Come on, tam je úplně fuk, jaký je :D
Děj není tak jednoduchý, je tam plno záhad a tajemství, které se postupně rozplétají, takže mě to i drželo v napětí kdo je kdo a "vo co, sakra, gou".
Trochu zarážející byl ten mnohoúhelník, kdy každý chtěl někoho, kdo chtěl někoho jiného, ale víte co? Ono to celkem fungovalo...

No a pak začal ten zlom, kdy si tvůrci asi řekli: "Jejda, posledních pár dílů do konce, pojďme z toho udělat frašku." Místo nějakého přirozeného vývoje ke zdárnému konci přichází zvraty a rozhodnutí, která působí tak strašně uměle, že je zřejmé, že jim šlo jen o to udělat nějaký "wow efekt". Jo, to se mi jim povedlo - "Wow, takhle to zkazit, super práce..."; "Wow, takhle dementní rozhodnutí je schopný někdo udělat?"; "Wow, to jako vážně?"... ovšem největší wow efekt mělo finále. Jakože, wow...opravdu, wow, nemám slov. Nechci spoilerovat, ale prostě...wow. Já fakt nemám slov. Nekecám. Já skutečně nevím co na to napsat. To byla taková dementovina, že to nemůže myslet vážně nikdo, kdo má alespoň pár mozkových buněk pohromadě. Prostě...wow.