Simonova kočka

Pokud máte kočku, zamkněte si křehké věci radši do trezoru!

Samozřejmě, že to Simonovu kočku láká - je to přece krb a na ní spousta křehkých věcí, které se dají shodit! Simonova kočka neváhá a vyskočí na římsu. Není ovšem natolik obratná, aby všechno zůstalo na svém místě, a tak letí dolů svícen. Jakmile se kočka začne po římse krbu procházet, letí dolů úplně všechno - skleněná koule (nedopatřením) i porcelánový zajíc (s lítostí v očích ho packou posunovala k okraji skříně tak dlouho, až jeho celistvý stav ukončila jednou provždy). O druhý svícen a vázu se s radostí otře a vše by bylo teoreticky v pořádku, kdyby váza neskončila na zemi taky. To už ale nevydrží Simon, který začne nadávat. Kočka se ho lekne a snaží se před ním utéct, ale co naplat, po cestě poshazuje všechno ostatní. Simon na poslední chvíli zachytí hodiny a vrátí je zpátky na římsu, na jejímž rohu sedí ublíženě kočka. Simon se na ni zle zadívá a naznačí jí, že tohle byla opravdu poslední kapka. Co by to bylo ale za kočku, která by v takové chvíli pánovi neukázala, že má hlad? Ta Simonova potom seskočí a Simon, pořád ještě naštvaný, se dál opírá o římsu, která pomalu ale jistě praská... a Simon končí na zemi taky.