Status, který nám ničemu nepomůže, ale jen tak pro zajímavost, co je dostupné na Netflixu v Thajsku (eliminuju nezajímavé věci a nechávám jen BL/GL):
23.5 (lol, to tady ještě nemá profil? 🤣)
Century of Love
Cutie Pie + Cutie Pie 2 You
Dare You to Death
Dating Game
Enigma 2: Black Stage
Girl From Nowhere
Girl from Nowhere: The Reset
I Love 'A Lot of' You
Kidnap
Love Design
Love Like a Bike
Memoir of Rati
My Safe Zone
Only You
Play Park
Reverse 4 You
Thame - Po Heart That Skips a Beat
The Next Prince
The Secret of Us
To Be Continued
Whale Store xoxo
Zomvivor
MOJE STATISTIKY - SRPEN 2025
- zhlédnuto 399+ epizod (včetně NPL pilotů)
- ohodnoceno 33 BL seriálů (z toho 9 thajských, 12 japonských, 12 tchajwanských)
Shrnutí mého seriálového srpna vydá na román, takže se připravte. Jak můžete vidět z výše uvedeného celkového shrnutí, tento měsíc jsem měla více epizod než předchozího půl roku. Důvodem není ani tolik to, že bych se nemohla od seriálů odtrhnout (i když... vlastně jo, ale tak to platí po celý rok obecně), ale spíš to, že jsem se rozhodla poprvé za posledních několik měsíců zavítat do vod mimo Thajsko, kde ty díly se stopáží kolem 25 minut prostě jedou jeden za druhým jako na běžícím páse.
Upřímně ani netuším, co mě k tomu vedlo. Asi potřeba dát si pauzu při sledování "pravěkého" Cause You're My Boy, kde matka byla tak nesnesitelná, že jsem to jen těžko rozdýchávala a jak mě seriál ze začátku bavil, tak v druhé polovině přestával dávat smysl, střih byl tragický, přišlo mi, že půlka scén tu chybí a celkově jsem tak nějak cítila touhu trošku změnit prostředí.
Začnu ale od začátku. Jak jste viděli z nespočtu mých (našich) statusů, začátek měsíce jsem si užila mini SZCon s Queenkou, který se nesl ve znamení solidního množství BL maratonů. Už v květnu, v den premiéry The Next Prince (80 %) jsme se domluvily, že jakmile bude venku finále, dáme srazík a mrkneme na to spolu, protože tohle bude fajn prožívat ve dvou. Ve výsledku mě seriál bavil až na ty dva díly uprostřed s tím prachem, ale hlavně jsem byla ráda, že zase vidím Zeeho a NuNewa. Pokračovaly jsme s dalším letošním hitem Reset (90 %), který mě pohltil, naprosto jsem si zamilovala příběh i postavy a užila jsem si ho naplno. Do třetice přišel na řadu My Sweetheart Jom (70 %), který mě doslova šokoval tím, jak šílený byl, to se ani slovy nedá popsat a pořád vlastně nevím, jestli to hodnocení odpovídá :D Řada přišla i na mé první BL opáčko, přesvědčila jsem totiž Queenku, že konečně musí prubnout We Are (100 %) a napodruhé to bylo stejně boží, ne-li lepší než napoprvé. Absolutně ten seriál zbožňuju, zbožňuju všechny jeho postavy, hudbu, příběhy.. už teď se těším, až si ho zase pustím někdy znovu.
No a jelikož v rámci toho týdne bylo oznámeno, že se uspíší vydávání dílů Revenged Love (90 %), tak jsme se rozhodly začít i tento maraton. Netušily jsme, že prakticky celý seriál (22 dostupných dílů z 24) stihneme za jeden den, ale znáte to - když to miluješ, není co řešit. A tady to nešlo nemilovat (a trpět u toho jako zvíře).
Po odjezdu Queenky jsem samotu v duši a stesk nad We Are a Revenged Love vyplnila návratem k mému milovanému GMMTV a konečně jsem si dala opěvované drama Not Me (70 %), které mi ale k srdci ve výsledku až tak nepřirostlo, i když tady byla celá řada mých oblíbených herců. Naopak dušičku jsem si víc než vyléčila překvapivým kouskem Moonlight Chicken (100 %), od kterého jsem tolik nečekala, protože duo EarthMix nepatří k těm, které bych řadila někam k vrcholku GMMTV dvojiček, ale ten příběh se mnou prostě extrémně resonoval, bylo to nádherně emočně natočené a já jsem si to užila od začátku do konce. Hned po skončení jsem potřebovala opět zaplnit díru v duši (očividně to bude problém u sledování spousty BLek), takže jsem vsadila na klasiku v podobě mého milovaného Pertha a pustila si Dangerous Romance (80 %), což bylo přesně to, co jsem potřebovala - nenáročné romantické drama, enemies to lovers, sympatické obsazení a příběh, který plyne jako voda. Potom následoval Cause You Are My Boy (60 %), čímž se dostávám na začátek mého dnešního shrnutí a na konec toho, co jste v rámci mé Timeline aktivity prozatím měli možnost vidět.
Každopádně i když jsem se na Timeline odmlčela, moje seriálová závislost zůstala stále stejně intenzivní. Už při sledování Boye jsem si od něj musela chvilku odpočinout a shodou okolností jsme nějak s Queenkou řešily, že jednomu japonskému herci soud vyměřil trest za sexuální napadení a že je s jeho kariérou konec. Už jsme o něm za poslední měsíce mluvily několikrát, tak jsem se rozhodla, že se teda mrknu, o koho jde, a bez jakéhokoliv předchozího plánování jsem si pustila Our Youth (80 %), moje první japonské BLko. No a jak jsem z Japonců měla tak dlouho strach a nechuť si cokoliv od nich pouštět (Color of Romance mi vypálilo díru do mozku na dlouhou dobu), tak jsem s překvapením musela uznat, že to vlastně vůbec nebylo špatné!
Když už jsem se odhodlala do Japonska, tak jsem si říkala, že rovnou můžu v prozkoumávání neprobádaných oblastí pokračovat dál a vydala jsem se do Tchaj-Wanu. MDL jsem si seřadila podle nejlepšího hodnocení, abych zkoušela automaticky sázet na jistotu a netrpěla, protože v nabídce japonských/tchajwanských BLek se absolutně nevyznám, a volba nakonec padla na See Your Love (8.5/10 - 80 %). Seriál byl extrémně fajn! Sympatičtí herci, zábavný příběh, vtip i emoce, myslím, že první setkání s TWN jsem nemohla zvolit lépe, no a úplně mě to naladilo zkoušet další BLka z této země. Pokračovala jsem dramatem Unknown (7.5/10 - 70 %), které za mě bylo krásně natočené a mělo silný příběh, ale nemohla jsem se přenést přes to morální dilema, kdy je tady romance vytvořená ze sourozeneckého dua. I když nejde o pokrevní bráchy, týpek se o něj prostě od dětství do dospělosti staral a bral ho jako bráchu, takže i když jim to spolu ve výsledku slušelo, nemohla jsem se přes to přenést a přišlo mi to prostě divné, proto i to nižší hodnocení.
I přesto jsem ale chtěla dál zůstat u TWN, takže jsem přešla na další dobře hodnocený kousek - The On1y One (70 %). Seriál se mi moc líbil, ale bohužel pro mě jsem si někde u sedmého dílu začala pročítat názory na MDL, kde jsem se dočetla, že se ta jejich romantická linka v podstatě vůbec nerozjede a že asi měla vzniknout druhá řada, která ale nakonec natočená nebyla. To mě tak otrávilo, že jsem seriál zase musela přerušit a dát si na uklidnění něco jiného :D Volba padla na Kiseki: Dear to Me (9.5/10 - 90 %) a nemohla jsem zvolit lépe. Aktuálně stále je to pro mě nejlepší TWN BLko, co jsem zatím viděla, sedlo mi tam úplně všechno - příběh o studentovi a členovi gangu, kterého zachrání, skvělá sympatická vedlejší dvojička, chemie off the roof, celková atmosféra, hoši byli fakt hot af… Prostě jsem si to užila od začátku do konce a ani mi nevadil ten telenovelový vývoj událostí (ztráta paměti, vězení) :D
Po tomhle akčnějším kousku jsem si dala zase středoškoláky, extrémní disneyovku About Youth (8.5/10 - 80 %), kde teda na rozdíl od Kiseki žádná akce nebyla, ale kluci byli extrémně kjůt, takže mi to vlastně vůbec nevadilo (a na konci kissík padl, takže cajk!). Asi chápete, že touhle dobou už jsem byla extrémně zaháknutá, takže jsem plynule přešla k My Tooth Your Love (80 %) a už mě ani nepřekvapilo, jak moc se mi seriál líbil. I když TWN herci nejsou zpravidla tak krásní jako Thajci, tak mi to ty seriály vynahrazují zábavnými příběhy, které jsou fakt dobře natočené, že u nich sedím jako přikovaná a mají mou pozornost od začátku do konce a je úplně jedno, jestli jsou laděné na odlehčenější notu jako tento Zubař, nebo jedou spíš vážnější drama. Prostě další parádní maraton, užila jsem si ho na maximum.
Zajímavé je, že i když jsem výlet mimo Thajsko začala Japonskem, neměla jsem nějak tak potřebu se k němu vracet a pořád jsem zůstávala u toho Tchaj-Wanu. Pokračovala jsem s Be Loved in House (7.5/10 - 70 %). Opět mě to bavilo, ale extrémně si dávali na čas, měli doslova miliardu příležitostí - týpci spolu v podstatě celý seriál spali v jedné ložnici, a vůbec nic z toho nebylo až tak do za pět minut dvanáct 😂 Plus mě trošku otrávil speciál, místo abychom je konečně viděli spolu, tak nám ukážou vztah s ex... koho to zajímá?! No a protože mě tam pořád strašily ty nedokoukané resty, tak jsem to vzala na jeden zátah a dokoukala The On1y One, kde jsem teda opravdu dle očekávání byla extrémně, ale extrémně frustrovaná z toho vývoje a konce, a to nejen u hlavní dvojičky, ale i u vedlejšáků učitelů. Celý ten seriál a všechny postavy by potřebovaly pokračování, ještě aspoň dalších pět dílů, aby se to celé uzavřelo, takhle to na mě působilo ve výsledku jako hrozná ztráta času, i když ten příběh byl super a bylo to krásně natočené, takže proto to hodnocení "jen" 70 %. No a dokoukala jsem i toho thajského Boye a tam bych hodnocení taky začínala na 80, ale s tím, jak to v druhé půlce šlo do kytek a jak otravná ta matka byla, tak nakonec jsem se teda ustálila na 60 % a je to jeden z mála GMMTV serošů, u kterých rewatch nepotřebuju.
S čistým štítem a bez restů jsem pak začala DNA says love you (80 %), kde teda Amber byl neskutečně krásnej, ale neskutečně! Musím vypíchnout scénu, jak si tam týpek představoval hlavní dvojičku ve známých romantických scénách a natočili tam BL verzi CLOY - když Ri doprovázel Seri na hranici a "jeden krok snad nebude problém", tlemila jsem se smíchy z téhle BL verze :D No a potom mě seriál totálně emočně dorazil, když jsme se dozvěděli celý příběh toho, co si Amber za posledních deset let musel prožít, to byla ždímačka jak blázen a jak víte, co mě totálně emočně semele, to moje sebedestruktivní dušička vnímá vždycky jako nejlepší! Bohužel pro tento seriál ale až na tento silný moment (nebo obecně tak dva, tři poslední díly) zbytek seriálu nebyl tak zábavný a poutavý, takže jsem hodnocení nechala na 80. Nebo spíš jsem plánovala hodnotit níž, ale příběh od Amber(a) mi to nakonec zvednul, páč to bylo fakt neskutečně smutné a dojemné a I could feel all the feels.
No a světe div se, potom jsem si řekla, že bych mohla zase zkusit nějaké to Japonsko, protože jsem začala přemýšlet o tomhle shrnutí a říkala jsem si, že tam nemůžu mít jen jednoho japonského zástupce, že na základě toho si o celém JBL průmyslu nemůžu udělat ještě nějaký ani obecný obrázek :D Tak jsem s trochou napětí a trochou přemáhání pustila When It Rains, It Pours (90 %) a OU MAJ GOD! To bylo tak dobrý!!! Jen jsem po třech dílech už začala stresovat, že to má jen sedm epizod a že obecně tady ty JPN/TWN seriály hrozně rychle utíkají tím, že jsou fakt extrémně krátké :D Ale tenhle příběh mě fakt pohltil, hrozně moc se mi to líbilo a zjistila jsem, že i Japonci můžou být hezcí (Kaelee mi prostě doteď posílala nevhodné exempláře!!!).
Každopádně tím, jak jsem si ty Dešťáky užila, tak jsem prostě musela u Japonska ještě zůstat, a náhodně jsem na Viki vybrala My Personal Weatherman (8.5/10 - 90 %) a šmarja panno, to taky bylo boží! Úplně jiný vibe, týpci jsou spolu od začátku celou dobu, ale i tak tam bylo tolik emočních vrstev a krásných, smutných i dojemných scén... a opět jsem se zamilovala i do herců, ach jo. Trošku nižší hodnocení dávám jen proto, že to místy byla až moc depka a probíhala až moc nekomunikace.
Nope, stále zdaleka nekončím, protože ty seriály se stopáží 8× 25 minut prostě utíkají ještě při zrychleném sledování fakt mega rychle, omlouvám se! 😂 Jako další maraton jsem vybrala TWN Fight for You (7.5/10 - 70 %), kde jsem byla spíš zklamaná, protože téma zní parádně, ale zpracování mi přišlo hrozně plytké a nedotažené. Myslela jsem, že budu hodnotit níž, ale poslední dva díly se mi líbily hodně, takže jsem to nakonec zvedla. Hoši měli skvělé kissy, jen bych ten příběh ráda viděla zpracovaný víc do hloubky. No a když už jsem se předtím tak hezky rozjela u toho Japonska, rozhodla jsem se pro jeden risk, do kterého se mi až tolik nechtělo, s tím, že přinejhorším budu hejtit a pár lidí (ehm, AdaW, ehm) mě vydědí 😂 No a pustila jsem si Our Dining Table (9.5/10 - 90 %). Už při sledování prvního dílu mi bylo jasné, že se na černou listinu nedostanu, protože jsem se culila jako sluníčko na hnoji. To bylo tak strašně krásný! Ten malý klučina byl neskutečně roztomilý (doslova jsem psala kaelee: nechci vidět tvoje vaječníky, až budeš na tohle koukat :D ), Blondie extrémní sympoš a Brejlounek takový hodný suchar, hrozně se mi líbilo, jak v nich našel své zázemí a novou rodinu a jak se jen tak náhodně v práci usmál, když si na ně vzpomněl - prostě takové detaily, které fakt pohladí na duši. Plný počet nedávám jen proto, že Brejlounek byl fakt extrémní asociál a hrozně mě iritovaly ty jeho myšlenkové pochody na konci, to přemýšlení ve stylu jsem tak šťastný, ale co když se rozejdeme a přijdu o tuhle rodinu? Nebude lepší, když se s ním rozejdu hned, aby to tolik nebolelo? UGHHHH! Plus ve speciálu to stejné, totální nekomunikace a nedorozumění z obou stran, místo aby k sobě byli ťuťuňuňu, když mají jen 20min stopáž! :D Ale jak se tam učil chystat lunchbox, bože moje srdce se roztavilo kjůtností.
Jako další jsem si dala Eternal Yesterday (80 %), což, jak jsem posléze zjistila, se stalo mým prvním BL traumatem. Nebudu lhát, ten poslední díl jsem doteď nerozdýchala, to bylo na mě trošku silné kafe. Nevím, co jsem čekala, jak tohle skončí, ale tohle jsem si rozhodně nepředstavovala a taky jsem o tom napsala kaelee pomalu esej se svými frustracemi :D O to horší to bylo o den později, kdy se rozhodla sebetrýznit Queenka a pustila si to taky... a pak mi jen posílala gify, jak se chce zabalit do klubíčka a umřít.
Po tomhle jsem se radši vrátila zase do TWN a dala si obě série We Best Love (obě za 80 %), opět velmi příjemná podívaná se sympatickým obsazením. První série z univerzity, druhá z pracovního prostředí, za to odloučení bych se naštvala úplně stejně jako hlavní hrdina, ale celkově se na to dívalo fakt dobře, kluci opět měli perfektní chemii, takže můžu doporučit.
No a pak jsem si pustila My Beautiful Man (70 % pro obě série) a "konečně" jsem se dočkala přesně toho, co jsem původně od japonských BLek čekala. To bylo tak extrémně divné, ale extrémně! 😂 Oba dva hrdinové absolutně neumí komunikovat. Ten krasavec... jakože ještě v rámci normy, chápu ho. Ale ten asociál, nevím co má za nemoc, ale jeho myšlenkové pochody absolutně postrádaly jakýkoliv náznak logiky. Kdykoliv otevřel pusu, vypouštěl z ní takové bláboly, a ještě to doprovázel chováním / řečí těla, že jsem na to koukala stylem WTF, na co to koukám a proč na to koukám, ale zároveň jsem nemohla odtrhnout oči, co se to tam odehrává. A aby toho nebylo málo, možná si to jen vsugerovávám, ale přišlo mi, že seriál mi asi ve třech různých případech naznačoval, že Hira je top?! Jak? V jakém vesmíru? Jak by toho vůbec byl schopný? 😂 Ale jinak chci poděkovat tomu, kdo přidal speciál na SZ do epizod, protože podle MDL bych nepoznala, že to nějaký speciál má, a na Viki jsem ten film viděla a říkala jsem si, že to asi bude jen kompilace - nope, není, je to regulérní skoro dvouhodinový speciál a určitě stojí za vidění.
Jelikož stále ještě nebyl konec měsíce, další na řadu přišel japonský kousek I Hear the Sunspot (7.5/10 - 70 %). Ze začátku jsem byla nadšená, obecně miluju tady ty příběhy, kdy má jeden nějakou formu nemoci/postižení a druhý ho svou osobností a láskou ujistí v tom, že je v pořádku a zaslouží si lásku, přátelství i místo ve společnosti. Ze začátku jsem byla nadšená, ale od momentu, kdy seriál někde uprostřed neukázal jejich kiss (prý to tak bylo nakreslené v manze, ale no tak, nečteme mangu, sledujeme seriál z roku 2024) a na konci, když si konečně vyznali city, ale ani se nekissli, jen se tak divně objali, tak jsem z toho byla bohužel otrávená. Škoda, protože příběh byl fakt silný, herci sympoši, ale ve výsledku to nezafungovalo, jak mělo.
Dalším pánem (pány) na holení bylo Candy Color Paradox (70 %) a ani k tomu nemám moc co říct. Takový pohodový seriál, který sjedete na jeden zátah, ale nezanechá žádný extra velký dojem ani příběhově, ani obsazením, ani BL složkou. Dobře se na to koukalo, ale za pár dnů nebudu tušit, o čem to bylo. Tady v tuhle chvíli už jsem začínala mít pocit, že jsem všechno nejlepší z těchto zemí už viděla a další seriály už nebudou tak skvělé... ale přestala jsem sledovat? Nope, never. Takže přišla řada na The Sparkle in Your Eye (70 %), které za mě bylo moc uspěchané, ten citový vývoj hlavního hrdiny mi přišel takový náhlý, bez varování, nepřišlo mi to přirozené. A jako další jsem dala You Are Mine (80 %), což teda působilo trošku jako morální trauma, šéf tam lehce asistenta sexuálně obtěžoval, když se mu vetřel domů a začal mu ocucávat ucho 😂 Ale zvráceným způsobem mě to bavilo a chemie byla prvotřídní, takže dobrý.
Potom jsem zkusila Jack O'Frost (7.5/10 - 70 %) a opravdu začínám mít pocit, že už jsem to nejlepší viděla. Doufám, že mě ještě čeká nějaké příjemné překvapení, ale pomalu se chystám na návrat do Thajska, kde mám zábavu zaručenou v podstatě téměř vždy. Tady opět dobrý, kluci jsou sympoši, ale nebylo tady nic, kvůli čemu bych si seriál měla zapamatovat. Každopádně jsem tedy ve snaze najít ještě nějaké skryté poklady v tuto chvíli dala dotaz na Timeline a jako další jsem si na základě doporučení AdaW dala Old Fashioned Cupcake (7.5/10 - 80 %). Na seriál jsem natrefila už dřív, ale upřímně mě odrazoval věk hlavního hrdiny, kterému táhne na čtyřicítku, v podstatě od počátku mé BL éry jsem zvyklá na cucáky a do dospěláků se mi moc nechtělo :D Ale seriál příjemně překvapil, byl fajn, jen teda zamrzelo, že si na konci ani nedali kissík. Už se těším na návrat k otevřenějšímu Thajsku :D
Nebojte, už se blížíme pomalu konci, přichází 30. srpna a já si dávám souběžně dva seriály. Rozhodla jsem se pro japonskou verzi Cherry Magic! Thirty Years of Virginity Can Make You a Wizard?! (70 %), ale tak nějak jsem kolem pátého dílu cítila potřebu si to proložit něčím jiným, tak jsem si do toho pustila ještě Love Is a Poison (7.5/10 - 70 %), což jsem nakonec dokoukala dřív. Nebylo to špatné, ale necítila jsem tam mezi nimi chemii, i když podvodníček byl moc pěkný. U Cherry jsem byla víc rozladěná, protože vím, že je to sice pravěk (2020), ale že nám neukážou ani jeden kiss… to bylo velké zklamání. Navíc Achi (teda Adachi) mě neskutečně vytáčel. Jediné pozitivum vidím v tom, že díky kratší stopáži tady neměla vedlejší dvojka, která mě sejřila i v thajské verzi, skoro žádný prostor. Ale velké zklamání kromě absence kissů bylo i to, že jsme byli ochuzeni o nadšenou reakci místního Karana na Achiho schopnost a jejich teleskopické dorozumívání, plus v thajské verzi bylo krásné, jak jsme viděli, jak Karan o Achiho tajně pečoval v kanclu celé ty roky, to tady taky vůbec nebylo. Upřímně bych nejradši hodnotila i níž, ale objektivně ten seriál nebyl tak špatný, aby si aspoň tu sedmdesátku nevysloužil. Pokud ale můžu, tak rozhodně vždy zvolím radši thajskou verzi.
Dnešek aneb poslední srpnový den už trávím u NPLek, takže mi ještě pár epizod do celkového srpnového počtu naskáče, ale to už jsou malé a nedůležité věci :D Jo a kluky si tentokrát nechám do samostatného příspěvku, protože už je to dlouhé až hanba.
No a celková top 5 (ok, top 6 tentokrát) je za můj srpen následující:
6. When It Rains, It Pours
5. Revenged Love
4. Reset
3. Kiseki: Dear to Me
2. Our Dining Table
1. Moonlight Chicken (plus We Are rewatch, ale nepočítám)
Další bingo vzniká za trochu netradičních okolností. Je to totiž první bingo, co píšu o asi dvě stě kilometrů dál než ty ostatní (fajn, možná jsem tu dopisovala už i SOTUS S, ale pšt). Totiž… potom, co jsme já a ragelly viděly první díl tohohle seriálu, nějak padlo rozhodnutí, že zbytek bychom měly dokoukat společně. A tak jsme se po přesně sedmi letech znovu sešly… abychom si pustily The Next Prince.
Krátký shrnutí na začátek: V dalekém království Emmaly žijí v harmonii čtyři klany. Každý má svého vůdce, který je podřízen králi. Když současný král onemocní, mají děti vůdců jednotlivých klanů za úkol utkat se v šermířském souboji, aby se rozhodlo, který z jejich otců nastoupí na trůn jako nový král.
Vysokoškolákovi Khaninovi, který právě z Emmaly pochází, se celý jeho život převrátí vzhůru nohama, když se dozví, že ten, koho odmalička pokládal za svého otce, jím ve skutečnosti není, a on sám je ztraceným princem, o kterém si všichni dosud mysleli, že jako malý zemřel. Tuto novinu mu oznámí lehký stalker a královský bodyguard Charan, který má za úkol ho dopravit zpět domů, ač Khanin o tomto místě dosud slyšel pouze z vyprávění.
Bod jedna. Někdo má/vytáhne/hraje na kytaru. Důležitá součást světového kulturního dědictví. Co je to za život, když nemáte kytaru? Bohužel mám pocit, že jejich podíl klesá :( (spravedlnost pro kytary!) Bonus, když ještě zpívají.
✅ Sice to nebyla kytara, ale proč se tu najednou random hraje na klavír a zpívá?
Bod dvě. Product placement na choco pie, polívky, pití, tiskárny, kosmetiku od Nivey, auta, atd. Zdravím do GMMTV :D. Maj kliku, že je to tak vtipný.
✅ Řasy snack. Peppermint dýchátko, občas v různých příchutích dokonce i na stříbrném podnose. Nebýt pokaždé ve znělce nebo kde obří logo, možná bych i to, že měli toyotu, ignorovala. Nějaký želé na trhu. “Smooth skin starts at Gangnam clinic.” A Lolane Intense Care Bond Repair Water Treatment měl delší screentime než všechny vedlejší dvojičky dohromady. “It helps detangle messy hair, making it soft and easy to comb in just seven seconds.” Bezva.
Bod tři. Je to merch? Každou věc, která je až moc specifická, určitě najdete na GMMTV shopu.
✅ Trička jsme s ragelly podezřívaly hned, ale že budou prodávat i ty ošklivý kalhoty jsme nečekaly…
Bod čtyři. Co se škádlívá...
✅ Ta urážka, když s váma ten cizí chlap ve skutečnosti neflirtuje a ještě vám zkritizuje techniku šermování…
Bod pět. Odehrává se to na univerzitě/v posledním ročníku střední. Lehce vymírající druh, ale stále jsou mezi námi.
✅ Khanin je na univerzitě.
Bod šest. Výlet. Obvykle někde u konce. Krásy Thajska je nutno ukázat.
✅ Na pláži jsme byli hned několikrát a pokaždé jsme tam jeli toyotou.
Bod sedm. Odloučení na několik let. Vraždila bych za to. Chvála všem seriálům, které to nemají.
❌
Bod osm. Rozchod někde ke konci. Proč? Protože prostě proto.
❌
Bod devět. Jsou dramatičtí. Simpové. Sice už je to přes 4 roky, ale nikdy se nepřestanu smát tomu, jaké drama to bylo, když Sarawat a Tine museli strávit celé DVA TÝDNY celých 30 KM od sebe. Damn.
✅ Khanin neustále využíval veškeré své zbraně, aby Charanovi zabránil vzdálit se od něj o více než pět milimetrů. A Charan by to sice nepřiznal, ale líbilo se mu to. ¯\_(ツ)_/¯
Bod deset. Sestěhují se k sobě. Třeba po dvou týdnech.
❌
Bod jedenáct. Jedna z postav je takový idiot, že je zázrak, že se dožila dospělosti. Zdravím Raina.
❌
Bod dvanáct. Někdo má fakt divný jméno. Lednička, Čárový kód, Nový Rok, Velikonoce, Kopec, atp. Miluju thajský systém přezdívek.
❌
Bod třináct. Cool rodič/e.
❌
Bod čtrnáct. Otravný rodič/e. Bonus, pokud jim to nevydrží až do konce.
✅ Otravný a nudný tátové. Vítězem se stává ten Ramilův. Koko*.
Bod patnáct. První část seriálu chceš nějakou postavu shodit ze srázu. Pak otočíš o 180 ° a začneš pochybovat o svých zásadách. Zdravím Minga.
❌
Bod šestnáct. Mrtvý rodič/e, možno doplnit cool babičkou.
✅ Nin i Ran přišli o matku, při stejné nehodě.
Bod sedmnáct. V podstatě nikdo není hetero.
✅ Jak byl ten edit… jedinej, kdo je tam na holky, je ta holka. Tady už žádní dědicové trůnu nebudou.
Bod osmnáct. Pokud některá z hlavních postav ano, je to proto, že se mýlí.
❌
Bod devatenáct. Šó pušáj.
❌
Bod dvacet. To tak člověk zakopne/s někým se popostrkuje/pere a ocitne se s tím druhým v ošemetné situaci. Například spadnou. Na sebe. Stává se.
✅ Nin je v podstatě profesionální zneužívač gravitace, kterého bytostně uráží, když ho místo Rana chytí chudák Chakri.
Bod dvacet jedna. Je to uncut, ale strašně si přeješ, aby to bylo cut (I refuse to elaborate).
✅ NSFW scény na dvacet minut >>>>>>>> Děj.
Bod dvacet dva. Alespoň jeden z nich vlastní skútr/motorku. Protože při jízdě se samozřejmě můžete objímat. Teda držet, aby někdo nespadl. Jsem se přeřekla. A před jízdou zase můžete tomu druhému pomoct s nasazením helmy.
✅ Napoprvé pomáhání s helmou nevyšlo (byl tu týpek s nožem), napodruhé už ano.
Bod dvacet tři. Pinky promise.
❌ Nin se velice snažil, ale Ran se nechytá.
Bod dvacet čtyři. Možná nejsou mrtví rodiče, ale někdo ano. Nebo jiný trauma.
✅ Ran se bojí deště, protože ho při něm opustila matka. Která teda následně zemřela, ale to je vedlejší.
Bod dvacet pět. Školní experience není kompletní, když nejsi součástí nějakého klubu. Sportovního, hudebního nebo jiného.
✅ Šermování.
Bod dvacet šest. Jeden z nich je bohatej. Druhej je normální/chudej.
❌
Bod dvacet sedm. Jeden z nich je značně populární/oblíbenej. Každej ho chce.
❌
Bod dvacet osm. Ale on je nechce.
❌
Bod dvacet devět. Někdo říká "Let me go!" Už tu frázi umím thajsky. "Paigo!" Takhle se to nepíše.
✅
Bod třicet. Nadávky. Ani u jednoho nevim, jak se to píše, ale takový to "Šia!" aka "do hajzlu!" a "isad" aka "vo*e!" nebo tak něco. Neumím thajsky.
✅ Všimla jsem si toho přesně jednou. Když se Jay dozvěděl Calvinovu identitu.
Bod třicet jedna. Paní nebo pán na začátku říká "Raikantopeni" nebo "Tulakorn". Mohla bych tu vypsat ty hlášky celé, ale pro své vlastní dobro to neudělám.
❌
Bod třicet dva. Thajsko má pět a půl herce. Tohle je tím vtipnější, čím míň seriálů člověk viděl.
✅ To je těžký, když už znám celý Domundi.
Bod třicet tři. Znají se už od dětství.
❌
Bod třicet čtyři. Něco nadpřirozeného. Tohle už musím doplnit.
❌
Bod třicet pět. Slzičky aneb Někdo z hlavních postav brečí.
✅ Ze začátku bylo opravdu těžké najít epizodu, kde by Nin nebrečel.
Bod třicet šest. Některá z hlavních postav je křehká květinka.
❌
Bod třicet sedm. Neumí jíst. Já vím, že to je ideální příležitost, aby jim tu pusu/nos/jinou část obličeje/jinou část těla ten druhý otřel, ale come on.
❌ Ale krmí se.
Bod třicet osm. Milostný trojúhelník. Nenávidím milostné trojúhelníky.
❌
Bod třicet devět. Fake relationship, protože nevím, čeho si myslí, že tím docílí.
❌ Sice trošičku předstírali před veřejností, ale nic moc.
Bod čtyřicet. Umělecky založený můžeš být, i když zrovna ztratíš kytaru. Aneb postavy, co umí kreslit/malovat.
✅ Tady je kratší říct, kdo umělecky založení není. Nin.
Bod čtyřicet jedna. Všeobecné ohrožení v silničním provozu. Jako že někdo nekouká na cestu a (málem) ho srazí auto, páč kterej amatér by se na přechodu rozhlížel. A nebo nějakou nehodu (málem) způsobí sami, protože kdo by se při řízení koukal na cestu.
❌
Bod čtyřicet dva. Vždycky je někdo vyruší, kdy jsou 0,0000001 mm od sebe. Přesně v tomhle znění mi to poslala ragelly, takže se inspiruji. Nebo kradu ¯\_(ツ)_/¯.
✅ Chudák Chakri. Nin ho probodával pohledem.
Bod čtyřicet tři. Někdo má nějaký domácí zvířátko.
✅ Jelikož můžu, počítám koníka. Dyrane.
Bod čtyřicet čtyři. Někdo je opilý/nemocný a napůl v bezvědomí chytne toho druhého a: Prosím neodcházej 🥺.
✅ Khanin TOLIKRÁT.
Bingo skóre: 23/44
Dokážete si představit můj údiv tehdy kdysi dávno na začátku května, když jsem si pustila první díl seriálu s týpkama z Cutie Pie a nějak jsem nedokázala vyloučit, že to ten seriál nakonec dotáhne na desítku? Ač jsem ze souboje “počkám, až budou venku všechny díly” vs. “odteď budu každý týden ready u televize” nakonec vyšla vítězně, bylo to s velkým sebezapřením.
První díl byl totiž fakt skvělej. A je dodnes. Nunewova postava je konečně zajímavá, není tak upjatá a půlku času se nechová jako bezcharakterní panenka. A ty jeho znechucené výrazy? Děkuju. Zeeho postava konečně umí občas otevřít pusu a tři čtvrtiny děje konečně nestojí na tom, že ti dva spolu absolutně nekomunikují. Paráda. Miluju to jejich handrkování.
Jenže přesně jak jsem se bála, ve chvíli, kdy Zeeho Charan sundá koženou bundu a Nunewův Khanin mikinu, nadšení opadne. Jak to jen říct. Nemůžu si pomoct, ale myslím, že Domundi si ukouslo až příliš velké sousto. Takhle, nemám nejmenší pochybnosti o tom, že Princátko mělo rozpočet jako hovado, sice not my cup of tea, ale na seriálu je vidět, že tvůrci měli peníze a poctivě využili každičký baht. A není nejmenších pochyb, které značky ty peníze do rozpočtu přinesly 🤣. Ale neřeším. A je vidět, že s tímhle seriálem opravdu mířili i na mezinárodní publikum.
Jenže peníze nejsou všechno a v tomhle případě možná naopak hrají trochu v neprospěch Princátka, protože člověk při pohledu na vizuál tak trochu čeká, že s pozlátkem budou držet krok i další aspekty seriálu. No… tak ne. Možná je to tím, že všeho moc škodí, ale mám z tohohle seriálu pocit, že sem chtěli nacpat úplně všechno možné, ale pak trochu pozapomněli na skutečnost, že by bylo fajn, kdyby to ještě dávalo smysl.
Máme tu milion postav, ale naprostá většina z nich působí, že scenárista měl na vymyšlení všech, ale úplně všech, přibližně půl hodiny, a tak něco prostě splácal dohromady a doufal, že si nikdo ničeho nevšimne. A tak vznikly brutálně nezajímavé vedlejší postavy, kde hlavní záporák je všechno jen ne překvapení a týpek, kterýmu přes 20 let tvrdili, že jeho jediné dítě zemřelo, je po oznámení, že dítě ve skutečnosti žije, absolutně unbothered. A můžu ještě zmínit, jaká škoda je Khanina? Ten kluk byl ze začátku tak zábavná postava, ale netrvalo to déle než snad tři díly, než byl ve své “nové roli” jako ryba ve vodě a veškeré problémy s přechodem z běžného života do života šlechty byly zapomenuty. Škoda. Rozčarovaná jsem trochu byla i z jeho konce, protože týpek tu tráví x epizod nějakým character developmentem a snahou o to přivést do Emmaly změnu, pro lidi se stává dokonce jejím symbolem… a nakonec frnk, jde zase studovat do Londýna. Sice Management znečištění, ale stejně. A až dostuduje, tak se MOŽNÁ vrátí. Aha.
A mimo téma, ale souvisí to s tím, že scenárista měl na všechno očividně přibližně deset minut, ale prosím, proč mají všichni ale úplně všichni jen jedno dítě? (Ok, pominu Calvina, který má prý někde v dáli bratra.) A proč mají všichni ale úplně všichni jen jednoho rodiče? (Dobře, Calvin je opět výjimka.) To v Emmaly praktikují politiku jednoho dítě a jednoho rodiče?
*Doslova pouze jen krvácí z nosu*
“Do you want me to call an ambulance?”
Pak tu máme vedlejší dvojičky. Úvod obou dvojiček je super, člověka navnadí… Jenže.. Nechtělo se mi věřit, že někde to zvládnou ještě hůř než v Your Sky, ale Domundi nemoc tady řádí v plné síle, takže tu ty vedlejší dvojičky jsou vlastně skoro zbytečně. Net a JJ mají tak málo screen timu, že není divu, že jejich vztah kromě nekonečného oddalování přiznání identity prvního z nich nemá žádný čas na vývoj; o Jimmym a Ohmovi bych se toho taky ráda ideálně dozvěděla víc, než že jsou na bičíky, pouta a obojky. A proč se docela důležité informace o jejich postavách dozvídáme přesně v jejich poslední scénu seriálu? Jen takový návrh, ale možná kdyby NSFW scény nebyly každá na dvacet minut, možná by byl čas i na nějaký kontext… Pozor, nemám nic proti NSFW scénám, ale vypadá to blbě, když postelové scény jsou vlastně jediné, co u dané dvojice vidíte…
”So being strict is part of your duties, but falling for me is beyond them, right?”
Další věc, která stopro mohla být skvělá, zábavná a záživná, kdyby se snažili víc, mohla být ta politika a další královské/rodinné záležitosti, nebo třeba i to s demonstracemi/znečištěním. Ale nesnažili, páč by na to nebyl čas, takže je to buď strašná nuda, a nebo to nedává smysl. Ostatně tohle fiasko přesně vystihuje situace, kdy se na demonstraci protestující jali zpívat píseň, já, když už teda musí zpívat, očekávala nějakou působivou hymnu, která všem dodá sílu bojovat… a týpek spustil baladu. Co prosím? Obecně v tomhle seriálu, proč občas náhodně začnou zpívat???
“Welcome back, my royal guard. You actually know how to smile.”
A pak když ke konci seriálu konečně přišel čas na ten dlouho očekávaný souboj, taky jsem čekala víc, než že každý v krátkosti odpoví na přesně jednu otázku, a že když pak přijde konečně velice zábavná část v podobě lukostřelby na pohyblivé cíle, její konec přijde velice předčasně, aby následně zbylo víc času na to, jak budou poslední dva soupeři přivázaní na provázku pochodovat proti sobě a dotýkat se navzájem svými kordy. Nuda. Pardon.
”Among Emmalians, to kiss someone is to seal a bond of love, lasting until death do them part.”
A jsou to sice maličkosti, ale i u těch zamrzí, že nejsou dotažené, jako například když se v prvním díle řešilo, že pro obyvatele Emmaly znamená polibek stvrzení pouta do konce života, tak nějak i vzhledem k tomu, že tahle informace přišla právě v té první epizodě, která by měla udávat tempo celému seriálu, čekala jsem, že se o tom nezmíní právě jen v té první epizodě. Chyba lávky.
- ”This is not the palace. We can talk casually here, okay? Come sit with me… mate.”
- ”Mate?”
- ”Mate.”
- ”So… I’ll be… you butler… Your buddy? Your bestie?”
- ”Yep.”
- ”I miss the palace. My palace, I miss you.”
Ale ať jen nehejtím, něco se povedlo na jedničku s hvězdičkou. Šestnáctkrát podtrženou. Naprosto nejdokonalejší a nejgeniálnější (a s velkým náskokem!) postavou je pro mě bez nejmenších pochyb sluha Chakri. Netuším jestli má “jen” tak skvělého představitele nebo jestli si scenárista veškerý čas určený na vymýšlení postav (kromě té smutné poslední půlhodinky) vyplýtval právě na něj, ale tenhle kluk si mě omotal kolem prstu snad hned v první scéně, kde se objevil, a už mě nepustil. Ať už pro to, jak milej, zábavnej a bezprostřední byl, nebo proto, jak fangirlil (relatable), nebo prostě obecně proto, jak byl roztomiloučkej, milovala jsem s ním každou scénu a ve chvíli, kdy se ozvala střelba a schytal to právě sluha, normálně jsem vykřikla, proč to radši nebyl Zee (protože to původně vypadalo, že kulku schytá právě on). Každopádně pokud jsem ho někde zahlédla, bylo to pro mě zárukou toho, že u této scény se budu dokonale bavit.
- ”We have less than two weeks.”
- ”But my brain can't handle any more of this.”
- ”Fine. Then… Shall I go find Mr. Charan for you?”
- ”Well, then there might be some space left in my brain.”
Druhá věc, která se mi moc líbila, byli Ran a Nin. Po Cutie Pie jsem samozřejmě ke sledování přistupovala s jistou obezřetností, ale jak už jsem zmiňovala, Nunew tady KONEČNĚ mohl obrátit list a zahrál si můj oblíbený živočišný druh - drzou “držku”, která se ničeho nebojí, a Zee měl zase ve svém župánku a brýlích velmi silné argumenty, které díky bohu tentokrát nemusel pohřbít svým charakterem. Slušelo jim to spolu, Nin byl zábavná žárlivka, která si nepamatuje, který kotník si poranila, ale využije každičké dostupné zbraně, aby Rana dostal přímo vedle sebe. A Charan zase neustále vypadal, že setkání s Ninem mu život zkrátilo o dvacet let a že hluboce lituje svých životních rozhodnutí, která ho dovedla do tohoto bodu. Chápu ho, u unc-unc jsem šílela taky 🤣.
”How can you trust that I'll always keep you safe when I can't even promise that
to myself?”
Kolem a kolem… ale jo, líbilo se mi to a sledovalo se to moc dobře. ALE. Škoda toho, že se seriál sám střelil do nohy tím, že v prvních pár epizodách ukázal, že to umí líp, a následně už tu vysokou laťku neudržel. Já jen doufám, že tohle ještě v příštích seriálech v Domundi vychytají, protože trailery na příští sezónu vypadají moc dobře a bylo by smutné, kdyby všechny dopadly stejně.
PS: Nečekala jsem, že k tomu dojde, ale slovo Assavadevathin tu opakovali tak často, že nejenže jsme si ho s ragelly obě zapamatovaly, ale ještě k tomu jsme ho instinktivně začaly říkat… no furt. Takže co bych byla za člověka, kdybych tohle bingo nezakončila počítadlem, kolikrát přesně v Princi tohle slovo zaznělo?
Fanfáry prosím! Vezmu to z druhé strany. Assavadevathinovalo se naprosto v každé epizodě. Nejméněkrát v epizodě 7, kde slovo zaznělo pouze jednou, v ostatních epizodách už to bylo vždy minimálně čtyřikrát. A teď teda k vítězům. Stříbrnou medaili získává epizoda 9 s 19 výskyty a rekordmanem je epizoda 3… s 21 výskyty. Celkem potom za seriál slovo zaznělo… 121×. Wow.
PPS: Sledování ve více lidech má své nevýhody, a to přeřeky. Když chtěl Khanin umýt vlasy, místo “Víš, kdo by mu je mohl umýt?” ze mě vypadlo “Víš, kdo by mu ho mohl umýt?” 😭. Ragellyina šikana mě vůbec nepřekvapuje a podobnost se seriálem, co jsem viděla minulý týden, je naprosto náhodná.
Hodnocení: 7.5/10
Bingo Nummer #18, sledováno 3. 8. - 4. 8. 2025
_____________________________________________
Velmi tematicky po doslova přesně sedmi letech (připomněly nám to vzpomínky na FB, wow) jsme si s Drunk_Queen udělaly náš maličký osobní SZCon. Minule jsme při něm trpěly u SLDH, možná i NPL, a zbytek času jsme zabily nějakými americkými romcomy. Zní to jako z jiného vesmíru 🤣
Tentokrát máme to sledování podstatně příjemnější. Teda... vlastně jak se to vezme. Začaly jsme totiž třemi BL piloty, u kterých se hodnocení vyvíjelo přesně 90 -> 30 -> 40 %, takže si můžete počkat na moje NPL názory a v mezičase klidně tipovat, co nás zaujalo a co ne.
Každopádně po přesunu na druhý konec republiky k nám do Jesu už jsme se mohly naplno ponořit do toho, u čeho byl těšing o poznání větší, a jako první maraton jsme si tam samozřejmě hodily The Next Prince. Jako celek mě seroš bavil. Každopádně ale souhlasím s tím, že některé epizody byly výrazně slabší než jiné.
Zbytek textu bude mít menší či větší spoilery. Větší se pokusím zakrýt, ale nezaručuju, že občas něco neprolítne i jen tak mezi řádky.
Co se mi líbilo:
1. HLAVNÍ DUO
Samozřejmě ZeeNu bylo pro mě hlavní lákadlo, kvůli kterému jsem byla na seriál natěšená. Musím říct, že kluci nezklamali. To, co mi dali v Cutie Pie, mi opět dali i tady. Jejich společné scény byly skvělé, ty pohledy, které Nu vrhal - geniální. Zee byl takový morous, ale Nu to naplno vynahrazoval. Doslova týpka donutil příkazem, aby se do něj zamiloval 😂 Jak si ho držel u těla využíváním svého princátkovského statusu a domlouval si to oficiálně u krále, to bylo prostě skvělý a brečela jsem smíchy. A ne jednou.
2. CHAKRI
Upřímně? Zcela objektivně by tenhle týpek měl být zmíněný jako první. U traileru jsem si říkala, že toho křena nebudu asi snášet moc dobře, protože... well... je to křen jak poleno. Ale ve výsledku to je bezkonkurenčně nejlepší postava celého seriálu. Když jsem u bodu 1 psala, že jsem brečela smíchy z NuNewa, tak u tohohle medvídka jsem slzela doslova kdykoliv se objevil před kamerou. Ty jeho fangirl shipovací blažené výrazy, úsměvy, interakce s princem, gesta, hlášky... prostě jedna z nejlepších BL postav ever, ne-li úplně nejlepší. Když mu pak hrozilo nebezpečí a jeho osud byl nejasný, Queenka doslova vykřikla, že radši měli postřelit Zeeho, ten by se z toho nějak dostal, ale u tohohle božana to nebylo jisté, tak jsem musela souhlasit, protože prostě nešahejte nám na Chakriho!!!!
3. ABSENCE GL
Nevěřila jsem. Vlastně jsem ani nepočítala, že by tady GLko nebylo zastoupené, protože ve všech promech se objevovaly obě týpky spolu. Takže bylo velmi příjemným překvapením, že tady nebylo absolutně vůbec nic. Pak jsem teda koukala, že jedné z nich je teprve 17, což mnohé vysvětluje, takže v tomto případě ještě navíc chválím toho, kdo dělal casting 🤣 Obecně musím říct, že ta princezna vůbec nebyla špatná. Celou dobu jsem čekala, jestli se vybarví, ale zůstala sympoška až do konce, takže los perfektos.
4. UNCUT SCÉNY
I mean... víte, že já tohle můžu. Bylo to tady krásný. Pokud nepočítám obojky a bičíky. Možná občas trošku dlouhé, ale tak aspoň když jste viděli, že další epka má 90 minut, tak už jste mohli tušit důvod - 20 minut z toho je prostě sex 😂 I když jsem teda občas měla trošku stresíky, když se tam na sebe vrhli a kolem měli asi tak 350 zapálených svíček hned vedle knihovny, obrazů a barev. Plus teda - kdo to sakra zapaloval? Chudák!
5. SPOLEČNÉ SLEDOVÁNÍ
Přiznejme si na rovinu, že když máte parťačku, která s váma kouká a se kterou to průběžně komentujete, je to prostě zábavnější. Možná to brečení smíchy neprávem přisuzuju postavám a hercům, možná je to zásluha Queenky. Ale pravdu se nikdy nedozvíme 🤷♀️
Co mělo potenciál, ale ve výsledku jsem byla zklamaná:
1. NETJJ
Původně jsem měla na prvním místě první vedlejší dvojičku, ale musela jsem to přehodnotit a úplně nahoru poslat Neta a JJe. Ti dva totiž byli naprosto skvělí. Ale, je tu ale. Na Domundi se nám totiž očividně šíří takový nešvar - tragický a trestuhodný nedostatek screen timu pro vedlejší dvojičky. Už jsem na to nadávala u Your Sky, kde to taky bylo hodně k pláči, a tady to taky dost bolelo. Hoši vůbec neměli čas svůj příběh a vztah jakkoliv rozvinout. Ten konec působil uspěchaně a ani si nedali pořádný kissík. Doufám, že v té historické novince, kterou natáčí a kde budou hlavňáci, už se výrazně polepší, protože jim to spolu neskutečně sekne.
2. JIMMYOHM
V podstatě tady můžu zkopírovat text bodu č. 1. I tady platí, že měli hrozně málo času před kamerou, a když už tam byli, tak jen proto, aby nám ukázali svoje masochistické postelové praktiky. Kdyby trošičku ubrali a místo toho nám dali víc z jejich vztahu mimo postel, rozhodně byl byla nadšenější. Ale musím říct, že jejich závěr se mi líbil moc, bylo to hodně dojemné. Moc se těším, až je spolu zase uvidím v Magic Lover, ten seriál má zabijácké obsazení!!! Hlavně Ohm mě fakt zaujal (stejně jako JJ u první dvojičky) a fakt se těším, až se pořádně seriálově rozjedou.
3. HUNGER GAMES
Ten potenciál tu byl parádní, ale seriál z toho za mě až tolik nevytěžil. Je to i tím, že prakticky všichni mlaďoši byli hodní a milí, takže se vzájemně respektovali a prostě ta krvežíznivost tam chyběla. Ale to by mi vlastně až tak nevadilo. Spíš mi vadilo, že tu soutěž utnuli dřív, než se stihla rozjet. Přiznejme si, že porovnání akčního střílení digitálních terčů a statického šermířského souboje prakticky není možné, protože jedno vypadá jako skvělá akční zábava, zatímco druhé... tak nevypadá, no.
4. GOOD MORNING KRUB!!!
I mean... kdyby to Zee ve finále v té posteli řekl, dala bych tomu seriálu regulérně 100 %. To byl tak nevyužitý potenciál, až to zabolelo 😂😂
Co mě sralo:
1. OTCOVÉ
Všechny scény dospěláků byly těžká zívačka. Stejně tak žádná z těch postav nebyla zajímavá ani sympatická. Akorát zabírali čas, místo aby se kamera nachomýtla k vedlejším dvojičkám.
2. KRÁL
Hele, jakoby během sledování jsem přemýšlela, která postava je nejvíc na pěst. Král se střídal na špici ještě s Jimmyho tátou. Nakonec vyhrál ten kokot, co mlátil synova boyfrienda, ale král byl taky na zabití. Takže když konečně natáhl bačkory, bouchalo u nás šampáňo.
3. PRACH
Co si budeme povídat. Na BLka prostě nekoukám kvůli sociálně-politickému příběhu, ale kvůli motýlkům v bříšku, hot scénám, chemii mezi hrdiny a míře kjůtnosti, ze které mám vždycky cukrovku. Takže ty epizody, kde nic z toho nebylo a kde se řešil nějaký prach ve vzduchu a protesty... zíííííív, neskutečná nuda.
Celkově se mi Princ ale sledoval moc příjemně, bavila jsem se dobře. Postavy mladé generace jsem si zamilovala asi všechny a Chakri byl jen třešničkou na dortu. Když odjel s princem do Londýna a Nu ho škádlil, že se musí bavit neformálně a ať mu říká bestie a Chakri z toho byl totálně v depresích, tak jsem umírala smíchy, to bylo prostě skvělý! Takže dávám solidní osmdesátku a nebude mi dělat problém seriál někdy vidět znovu.
Nechci se chvástat svou statečností, ale už je to přes týden, co jsem naposled viděla The Next Prince!
Jdu si pustit první epizodu The Next Prince. Doufám, že až se tu tak za hodinu zase zjevím, nebudu se právě samu sebe ze všech sil snažit přesvědčit, abych si další díl už nepouštěla.
Takže myslete na mě, díky.
Překvapí někoho (z mojí bubliny), že už se nemůžu dočkat The Next Prince? 😂 Nepojedu teda po týdnech, to bych chcípla, ale pilot do NPL si rozhodně pustím 😁
