13. komnata

Zpěvačka, jejíž hity dodnes občas znějí v rádiu, se stala obětí domácího násilí. Jak se dostala ze situace týrané ženy?

Bývala zpěvačkou s velmi dobře rozjetou kariérou. Jezdívala s vlastní skupinou Pudr a také s Bacily bratrů Neckářových, k jejím velkým hitům patřila například písnička se slibným názvem Já přijdu...

Ale pak se zamilovala a dokázala všechno, co si léta budovala, hodit za hlavu. Srdce ji z toho nebolelo, protože to udělala ve jménu velké lásky, té největší v životě, jak se domnívala. Řekla „ano“ technikovi své kapely, muži o devět let mladšímu, a byla přesvědčena, že s ním zůstane navždy. Přinesla do manželství všechno, co měla: svou práci, energii, dům, auto, úspory... Když se jim narodily dvě krásné a
zdravé holčičky, byla šťastná, i když v té době už věděla, že si nevzala prince ani anděla, ale člověka, kterého ze všeho nejvíc baví víc a víc jí přistřihovat křídla. Ale nevzpouzela se, byla spokojená, že má děti, a tak se postupně nechala připravit o všechno, o hmotné statky a málem i o rozum.

Muž bez jejího vědomí prodal auto, donutil ji prodat dům, chtěl, aby se věnovala pouze dětem. Pak ji začal týrat, ponižoval ji, zesměšňoval, peskoval, okřikoval, vyhazoval z auta. Prostor, ve kterém mohla volně dýchat, se víc a víc zužoval. Pak už se nesměla dívat na televizi, neměla právo na vlastní peníze, na vlastní názory, na vlastní život, došlo i na fyzické násilí. Kdoví, jak by všechno dopadlo, kdyby ji nezradilo zdraví.

Až v nemocnici se lékařům přiznala, co prožívá, a naštěstí se okamžitě našli lidé, kteří kolem
ní roztáhli záchrannou síť. Dnes už volně dýchá, i když stále ještě bojuje. O svou důstojnost, o spravedlivé vypořádání záležitostí s manželem.