Doktor Martin

(Martin vysvětluje paní Milerové, že musí se synem zůstat doma, aby se infekce nešířila.)
paní Milerová: Já s ním nemůžu zůstat doma, musím do práce.
Martin: Tak ať s ním zůstane manžel.
paní Milerová: (ironicky) No jistě, ten se určitě kvůli pár puchýřkům vykašle na svoji novou přítelkyni a vrátí se z Brna sem k nám. Možná se ještě nakonec dáme dohromady.
Martin: (nadšeně) No, výborně.

policista Tomáš: Doktore, máte chvilku?
Martin: Jsem na cestě za pacientem, takže ne.
policista Tomáš: Položím vám pár otázek choulostivého charakteru.
Martin: Děkuji, nemám zájem.
policista Tomáš: Vaše DN?
Martin: Co prosím?
policista Tomáš: Datum narození.
Martin: K čemu to potřebujete?
policista Tomáš: Abych mohl ověřit, jestli nemáte záznam v trestním rejstříku.
Martin: Nemám, stačilo se zeptat.
policista Tomáš: A já vám věřím, ale jako opatrovníka nezletilého chlapce vás stejně musím proklepnout. Takže to datum?
Martin: Já nejsem ničí opatrovník.
policista Tomáš: Byl jste někdy zatčen za sexuální zneužívání?
Martin: Absolutně ne.
procházející dívka: No jen se nedělejte, doktore. Vy zvíře.
Martin: Já nejsem opatrovník Petra Krásy.
policista Tomáš: Který ovšem tvrdí něco jiného. Našel jsem ho opuštěného na křižovatce za Protějovem, jak se snaží dostopovat do nemocnice za maminkou, kam vy ho nechcete vzít. Doufám, že se nad sebou zamyslíte.
Martin: Proč ho tam nevezmete sám, když vám na tom tolik záleží?
policista Tomáš: Protože jsem ve službě.
Martin: To já ovšem taky.
policista Tomáš: A co s ním asi tak udělám, když mě zavolají k ozbrojenému přepadení nebo bombovému útoku?
Martin: Vážně si myslíte, že tady v příštích dvou hodinách dojde k bombovému útoku?
policista Tomáš: Naznačoval snad někdo něco? (Martin odejde s pacientem a Tomáš pustí Péťu z auta.) Tak doktor říkal, že tě rád za maminkou do nemocnice vezme.
Péťa: Jé, díky.