The Untamed
(Chen Qing Ling)
Untamed
Na ukázku z Mo Dao Zu Shi jsem asi před rokem narazil na youtubu. V té době mi ale nezbylo nic jiného než si povzdechnout, protože do překladu čínského anime se nikdo dvakrát nehrnul. Jaké bylo proto mé překvapení, když jsem zjistil, že je anime nejen přeložené (a že druhá řada je na spadnutí), ale že na motivy novely vznikla i dorama.
Vím, že se mnou nebudou mnozí souhlasit, ale za sebe musím říct, že se mi velice líbí směr, jakým se čínská produkce poslední dobou snaží kráčet. Jak se v rámci restrikcí snaží vybalancovat jednotlivé příběhy a vytěžit z nich maximum. Jistě by bylo více než zajímavé sledovat vztah dvou hlavních protagonistů se vším, s čím přišla předloha, ale právě ona neexplicitnost tomu v mých očích dodává něco více. Stejně tak jako Guardian, či s jistými výhradami i C.S.I., tak i The Untamed přichází se vztahy, které překračují vymezené škatulky a tvoří své vlastní universum. Divákovi tak nezbývá nic jiného než Wei Yingovi a Lan Zhanovi fandit, protože to co jim nedopřál jeden život, zvládnout v životě jiném. Jiné postavy to štěstí sice neměly, ale i jejich osudy měly v příběhu své místo.
Výlet do minulosti byl na můj vkus až příliš dlouhý a zabíral v příběhu až moc místa, ale dokázal barvitě vykreslit charaktery postav a vztahy mezi nimi. Věřím, že jsem nebyl sám, kdo si přál urychlit celý flashback, a pokračovat v příběhu po oněch 16 letech, ale asijská mentalita je prostě taková a bez tragiky to zkrátka nešlo.
Velkým plusem vedle dobře napsaného scénáře, oku lahodící vizuální stránce a působivého hudebního doprovodu, byly dobře zahrané nejen hlavní postavy. Musím zde tak jen a jen souhlasit s tím, že Wei Wuxian a Lan Wangji zde vypadali, jako by přímo vykročily z knižní předlohy.
Jak se příběh blížil ke konci, tak jsem jen v očekávání trnul, jak to se všemi dopadne. A po doznění závěrečných titulků musím jen uznale pokývat hlavou. The Untamed o celou jednu délku předčil i mnou v loňském roce vychvalovaného Guardina, a tak mu zaslouženě přísluší plných 100%.
Velmistr démonické kultivace
Před šestnácti lety bylo spravedlnosti učiněno zadost. Wei WuXian - zločinec, vzbouřenec proti správnému společenskému řádu a zrádce vyhnaný z vlastního klanu Jiang - byl konečně poražen poté, co se proti němu spojily všechny nejmocnější klany, tedy Jin, Nie, Lan a Jiang. Během svého nechvalného života stačil svou namyšleností a bezohledností způsobit smrt i utrpení bezpočtu nevinných, dokonce včetně jeho nejbližší rodiny z klanu Jiang, která ho adoptovala a přijala za vlastního. Ve svém mládí sice býval velmi nadějný a talentovaný, ale pak kvůli své aroganci odpadl od správné stezky kultivace, takže svými zvrácenými praktikami dokázal šířit jen hrůzu a smrt. Ale teď už je konečně mrtvý.
O šestnáct let později se tentýž Wei WuXian probouzí v těle darovaném mladíkem Mo Xuanyu a postupně tak máme možnost začít poznávat... úplně jiného člověka než je obecné mínění o něm.
Původní plán Wei WuXiana o nic se nestarat vezme velmi rychle za své, když při nočním lovu narazí na své bývalé přátele, ze kterých se nakonec stali nepřátelé. Wei WuXian záhy začíná zjišťovat, že ne všechny události i lidé minulosti byli takoví, jak si myslel, a nové události pomalu dávají tušit, že i jiní měli a stále mají svoje vlastní plány, jichž se stal Wei WuXian nevědomky součástí.
Většina příběhu se vypráví ve flashbacku a události v přítomnosti pak už celý děj spíš jen završují. Byť je flashback ve výsledku delší než jakoby "hlavní" dějová linie, kromě drobnějšího přídavku ze strany tvůrců seriálu v něm není prakticky nic oproti původní knize, hlavně v něm ale nic důležitého nechybí.
Za prvé je to nádherné, výpravné fantasy z jihovýchodní Asie. Jsou zde překrásné paláce, města, kostýmy i příroda, což je ještě podtrhováno opravdu pěkným soundtrackem. Už jen esteticky je to pastva pro smysly.
Ještě pozoruhodnější je ale děj, který se točí kolem vztahu jednotlivce a společenského řádu, který je garantem stability a tím i obecného blaha. Když udržování společenského řádu a jeho zákonů znamená dobro, je člověk zlý, pokud mu svědomí říká, aby jednal v rozporu s těmito zákony? Kdy slouží společenský řád k udržování dobra a kdy už jen k legitimizaci zla? Pokud zlý člověk zneužije dobrý společenský řád ve svůj prospěch, může být vůbec takovýto společenský řád dobrý? Wei Wuxian je ze své povahy přátelský a dobrosrdečný vtipálek, ale i buřič, anarchista a rebel (a v knize i homosexuál), který se svojí povahou naráží už od samého počátku. Vždy se snaží jednat v souladu se svým svědomím, ale ne vždy to skončí dobře.
Je to ovšem právě jeho chování vůči vůdcům klanů, které působí, že celkem podobné jednání může jednou vést k velkomyslnému pokrčení ramen a jindy k drasticky odlišným, tragickým reakcím. Vlastně ještě silněji se kritizuje nestálost a pomíjivost veřejného mínění, kdy v jednu chvíli se nad nedostatky postavy velkomyslně mávne rukou, ale pokud z nějakého důvodu přestane být na výsluní a přestane ji chránit přízeň mocných, tak se na postavě začnou hledat jedině chyby. Vůči takovémuto zacházení není imunní nikdo a ke ztrátě přízně může dojít doslova ze dne na den.
Celkově je to ale hlavně dobrodružný příběh s několika záhadami, který příjemně a rychle plyne, bez hluchých míst. Jen výjimečně se najdou drobnůstky, kdy tvůrci seriálu pozměnili děj a ne vždy se jim to povedlo zcela hladce. Takových míst je ale minimum a nečíst anglický (fanouškovský a volně dostupný) překlad knihy, tak bych si jich nevšimla. Děj knihy je vlastně ztvárněný překvapivě přesně, což seriálu velmi prospělo. Nejvýraznější změnou je odstranění homosexuality ze vztahu mezi hlavními postavami a přidání dějové linie týkající se amuletu hledaného vůdcem klanu Wen (v knize jsou prostě "jen" arogantní a opilí mocí). Wei WuXian je v seriálu ztvárněn mnohem laskavěji. V knize je to plnohodnotný nekromant vykopávající mrtvoly na hřbitovech a jeho vtípky jsou od počátku mnohem drsnější. Stejně tak jsou drsnější i některé jeho činy. I přesto to mělo na celé vyznění příběhu včetně drtivé většiny scén a dialogů jen minimální vliv, což je podle mě vždycky dobře. Předloha je dostatečně dobrá na to, aby si zasloužila přesně zpracování.
Co je na seriálu bohužel opravdu zoufale špatné jsou oficiální anglické titulky od Netflixu. Bez legrace. Kvůli špatnému časování se některé titulky zobrazují třeba jen desetinu sekundy a pokud člověk nechce minout (potenciálně i reálně) důležitou část děje, je nutné některé titulky doslova lovit. Pokud to člověk neudělá, tak důležité části děje jednoduše nebudou dávat smysl. Upřímně netuším, jak se něco takového mohlo stát. Ještě horší je kvalita (a nesystematičnost) překladu. Už jen názvy hlavních lokací nejsou vždy přeložené stejně. Lotosové molo, sídlo klanu Jiang je jednou "Lutus Pier", jindy "Lotus Dock". Ještě vtipnější je Kapří věž, sídlo klanu Jin, což je jednou "Lanling Tower" (podle názvu města), jindy "Koi Tower" a ještě jindy "Carp Tower". Podobně u některých dalších termínů je zřetelné, že překladatel měl problém najít přiměřený anglický ekvivalent a místo ho jenom tak tipoval. Jako by měl nějakou znalost angličtiny, ale bohužel bez jakékoli znalosti západních reálií. Protože je ale znalost reálií pro překlad do dalšího jazyka nezbytná, tak snaha o překlad občas vyzněla prazvláštně. Pardon, ale takovýto typ překladů už umí i google translate, a to ve srovnatelné kvalitě. Překlad nepůsobí příliš profesionálně a v kombinaci se špatným časováním to občas vede k celkové nesrozumitelnosti. Na to, že má jít o profesionální komerční překlad, je pro mě jeho opravdu nízká kvalita nepochopitelná.
Přeložené titulky jsou to hlavní, co mi zprostředkovává děj, jenže mi ho nijak dobře nezprostředkovávají, proto jen 90 %.
Untamed
Tento seriál si vážne zaslúžil časť môjho voľného času, občas na úkor spánku. Mám rada knižné príbehy a moja fantázia vždy urobí zvyšok. Preto sú pre mňa prešľapy v kvalitných seriáloch a filmoch málo podstatné. Nepopieram, že sa nájdu v každom diele. Kladné stránky ma bavia viac. Počínajúc predlohou, scenárom, reáliami vytvorenými pre príbeh, bojovými scénami poprepletanými často zložitými vzťahmi, dôverou a zradou, to všetko okorenené čiernou mágiou. V konečnom dôsledku ide o silu priateľstva, rodinné putá, tenkú hranicu medzi dobrom a zlom, o to, ako sa občas nedá veriť vlastným zmyslom a úsudku, aj o to, že ekvivalentom pre "iný" nie je "zlý". Casting sa podaril a oceňujem, že nebol založený na jednoznačnom výbere: pekní herci na kladné úlohy a „menej pekní“ na záporné. Zážitok je kvalitnejší, ak takéto detaily nenaznačujú líniu deja. Čerešničkou na torte je soundtrack s leit skladbou, ktorú si divák nemôže nezamilovať. Čínske legendy a história sú nevyčerpateľnou studnicou a predlohou pre fantasy filmy a seriály, kvalitnú konkurenciu pre akýchkoľvek Hobbitov, Pánov prsteňov či Harryho Pottera.