Černá zmije I.

Rok 1487. O statky a půdu po umírajících vlastnících se přetahuje král s církví. Když se už zdá, že umírající odkáže půdu králi, postraší vždy umírajícího arcibiskup z Canterburry mukami pekelnými a ten svou poslední vůli změní ve prospěch církve. Král je nad takovým jednáním rozzloben a arcibiskupa stihne "nehoda". Edmund se těší, že novým arcibiskupem bude princ Harry, a že ho stihne stejná "nehoda", jaké se arcibiskupům poslední dobou stávají. To by znamenalo, že se on stane korunním princem. Volba ale padne nečekaně na Edmunda. Ten se, po nepovedeném útěku do Francie, v nové funkci k velké králově spokojenosti velmi "osvědčí". Ale život mu visí na vlásku poté, co dva navrátivší se rytíři z křižáckého tažení bezděky vyslechnou část rozhovoru krále s královnou. Ten mluví o tom jak si Edmund v nové funkci vede a co by se stalo, kdyby se neosvědčil. Bohužel, rytíři vyslechnou tu část, kdy král říká "kdo mě zbaví toho turbulentního kněze". V domění, že královou vůlí je zabít arcibiskupa, a že se tak králi zavděčí, jedou do Canterburry s cílem ho zabít. Když Edmund zjistí, že za ním přijeli dva rytíři a chtějí ho zabít, uprchne do ženského kláštera a převlékne se i se svými společníky Percym a Baldrickem do šatů jeptišek. V klášteře dojde k boji, při kterém jsou, včetně rytířů také převlečených za jeptišky, přistiženi abatyší. Ta, pohoršena tím, že je arcibiskup převlečen za jeptišku, píše dopis všem třem papežům o jeho odvolání a tím je Edmund zachráněn před možností "nehody" ve funkci arcibiskupa...