Biohackeři
(Biohackers)
Hra kočky se svítící myší
1. série - 85% - Pustit se do seriálu od západních sousedů jsem se sice zdráhal, protože při námětu z německé lékařské fakulty má divák chtě nechtě strach, jestli se na něj nechystá zpoza rohu mrknout sestra Stefanie nebo rovnou Doktor z hor. Jenže Mia a spol. jsou o tolik pater jinde, že ode mě takové přirovnání je rána pod pás. Dějová linka se sice inspirovala všude možně, ale inspirovala se zároveň velmi přesně. Ve výsledku tak jde o kombinaci Revenge s Veronicou Mars částečně zalitou odlehčenějším odstínem How to Get Away with Murder. Díky střídmému (chvílemi snad až nedostačujícímu) počtu epizod a jejich krátké délce jde tak téměř o jednohubku, ale co naplat - svítící myši jsou tu a snad i zůstanou.
2. série - 60% - Časový skok mezi sériemi je sice parádní vyprávěcí finta, ale v kombinaci s amnézií hlavní hrdinky už jde o pořádně natahovanou snahu. Za ony měsíce, které si Mia nepamatuje, se totiž staly věci, které dokážou v podobě zvratu na konci epizody pořádně zamotat hlavu, ale jejich vysvětlení je často banální nebo dokonce neexistující. Stejně tak mi nejde do hlavy, proč se bez většího důvodu proměnily úlohy (a do jisté míry i motivace) obou důležitých chlapců Miina života. Vážně mě mrzí, že takhle ambiciózní dílo vyklidilo pozice téměř hned vzápětí potom, co se mělo nakročeno k pozici malého kultu. Napětí pro napětí, příjemné vedlejší postavy - a napodruhé už nic navíc.
Němci opět nezklamali
To, že Němci už netočí jen béčkovité romanťárny typu Pilcher, víme už nějakou dobu, o čemž nás přesvědčil netflixovský Dark. Biohackers mě v této teorii jen utvrdil.
Seriál zaujme už svou anotací a Pilotem, který je od začátku do konce napínavý a bez zdržovaček. V tom duchu se drží i zbylích 5 dílů, které shltnete na jeden zátah. Skvělý děj, neokoukaní sympatičtí herci a rychlý spád. Po zkouknutí celé série jsem nadšená a nemohu seriál vytěsnit z hlavy. Doufám, že se Biohackers dočkají druhé řady a to co nejdříve.
Rozhodně doporučuji.