Náhradníci

Absurdní řešení situace, které vše jen zkomplikuje

Když už jsem viděla Děcko, „musela“ jsem si pustit i Náhradníky, od kterých jsem konečně čekala nějakou tu komedii. A Náhradníci skutečně jako komedie míněni jsou, byť tam samozřejmě je i nějaký ten vážnější podtext, jenže já osobně nemám tenhle styl zoufalých komedií, resp. komedií založených na bezmoci postav, moc ráda (dost mi to připomínalo třeba film Baba na zabití s Drew Barrymore a Benem Stillerem). Zápletka jako taková je hodně praštěná, byť se to tvůrci snažili podat přirozeně, a ústřední manželská dvojice ve své snaze nenaštvat tchýni splétá čím dál složitější pavučinu lží, aby mohli využít pro početí svého dítěte náhradní matku z Gruzie, a komplikují si tak život (rozhodnou se, že manželka bude předstírat těhotenství), čímž se vytváří až absurdní situace, které měly být pro diváka vtipné (a věřím, že někdo se i smál), ale na mě tohle působí spíš strašně depresivně a beznadějně. Nicméně musím uznat, že Iva Janžurová svoji roli tchýně a důchodkyně, která je zvyklá všem do všeho a za každou cenu kafrat (rodinou počínaje a řemeslníky konče), byla neuvěřitelně věrohodná (a možná o to depresivněji na mě seriál působil :-). Místy sice ve zrychleném posunu, ale dokoukala jsem seriál do konce. Jako ano, Alice Nellis je tam z toho znát (má na svědomí scénář i režii), ale prostě mi úplně nesedlo to pojetí.