Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Primář Blažej přijíždí ráno ke svému parkovišti před nemocnicí a tam leží žulový kámen. Balvan. Primářovi tak říká celá nemocnice. Blažej cítí napětí ze všech koutů a je z toho oprávněně velice nervózní a deprimovaný. Volá hodně anonymů, většinou takoví, kteří se těší z lidského neštěstí. Jeden z telefonujících se představí a oznámí, že chtěl dát nemocnici sponzorský dar, televizor, ale že za této situace se tak nestane. Volají i pacienti, které Blažej vyléčil, a staví se na jeho stranu. Karel a Kateřina Sovovi začnou pochybovat o tom, zda je Blažej vhodným kandidátem pro uskutečnění jejich privatizačního projektu. Nešťastný Blažej výjimečně podlehne alkoholu a neporozumí si ani se synem Janem, který mu žertem řekne, jestli má tu láhev od pacienta. Ale je to Jan, který nakonec navrhne, aby Blažej za pomluvu novináře Chalupu zažaloval. A na otázku, kde vezme Blažej advokáta, navrhne Jan nevlastní sestru. „Řekni Veronice,“ poradí otci. Blažej těžce nese intriku zejména proto, že, jak řekne řediteli Pekařovi, nemůže bez své práce žít.

Naopak šťastný obrat nastává v tomto dílu v rodině Pěnkavových. Matěj jednoho dne zapomene najezdit po okolí kilometry, které mají naznačit, že jezdí za svou dívkou do Bystřice, zatímco tráví poloviny noci u ní na ubytovně přímo ve městě. Všímavý tatík Pěnkava na to přijde a Matěj se tedy rozhodne Kamilu mu ukázat. Pěnkava z jejího romského původu úplně oněmí a trne, co tomu jednou řekne Marta: nikdy se přeci neví, co udělá.

Marta zatím udělá to, že na svém oddělení velice nekompromisně vynadá pacientkám, kterým se nelíbí Kamilina kůže. Kamila je jí svým upjatým způsobem vděčná a řekne jí, že chodí s jejím synem. Marta ji vezme k nim domů a své mužské pěkně setře: to si o ní mysleli pěkné věci, když jí neřekli, koho má Matěj rád.

Potíže působí starý pan Vojíř. Byl propuštěn domů, ale dostavila se podivná recidiva. Má teploty a dokonce omdlí na chodbě nemocnice, kam ho přivezl jeho syn advokát. To je rázný člověk. Je velmi dotčen tím, že Vojíře neoperoval Blažej. A zdá se navíc, že ví, že existoval ještě názor, že se nemá jeho otec operovat vůbec. Machovec upozorňuje, že syn advokát vyhrál mnoho sporů, v nichž proti nemocnici zastupoval pacienty. Čeňková si marně láme hlavu, odkud se vzal v ráně infekt, když při operaci v ní nebyl.

Alžběta dostane zase bez varování na hlídání Míšu Adámka. Jeho matka je evidentně nevyrovnaná bytost a své manželské a mateřské problémy nezvládá.

Hynek Klobouk asistuje Čeňkové při operaci a vyslechne na operačním sále, jak matka Králová sděluje své kamarádce Bety, že Eliška dostala z přemíry začínající lásky horečku. Primářka anesteziologie ovšem říká, že zatím neví, kdo je ten šťastný, a Hynek nestačí za svými lenonkami mžourat údivem. Nicméně si to musí vykládat tak, že se Eliška zamilovala do něj, přinese jí do školky květiny a pozve ji do kina.

Doktorka Šulcová, která neustále Blažeje ironizuje, mu řekne o sázce, kterou uzavřela Monika. Blažej Monice udělí výsměšnou lekci.

A co dělají v tomto díle Machovcovi? Nemocného ředitele Pekaře zastoupí ve funkci mladý náměstek, ambiciózní Verner. Doktorka Machovcová vymyslí, že ho jako správného snoba budou učit s manželem bridž, vetřou se do jeho přízně a dosáhnou toho, aby nabídl časem Machovcovi primariát. Machovcovi se ta intrika nezdá, zvlášť když přišla pozvánka na konkurz do cizí nemocnice, ale nakonec si dá od své ženy říct. Machovcová, která si vyčítá, že nedala svému muži dítě, se rozhodla, že místo toho dosáhne, aby se stal primářem na ortopedii v jejich nemocnici - za každou cenu a místo Blažeje.