Electric Dreams

Sní androidi o Bryanu Cranstonovi?

Většina krátkých příběhů z pera Philipa K. Dicka v sobě skrývá zábavu, tajemství, nápad, poselství. V padesátiminutových verzích jim ale zůstává možná ten nápad, v některých případech protivně natažený na neúnosnou délku, jindy nosný jen v první třetině a pak trestuhodně opuštěný. I přes pár vydařených Arnaldsových melodií tak z Elektrických snů zůstal nedotažený pokus, ve kterém mi jako jediná učarovala epizoda Human Is, ve které Bryan Cranston opět hraje Bryana Cranstona. Takový mile výmluvný paradox.