Profesionálové

(Bodie s Doylem rozběhávají na hřbitově ranní kocovinu.)
Bodie: Už jsem toho hodně o běhání četl. Lidé se dokonce zhroutili uprostřed štreky.
Doyle: Ano, tak to jsme na správném místě.
Bodie: (zadýchaný) Tak už dost. To by už stačilo. Končím, než se rozpadnu.
Doyle: Jen se hezky seber hochu! Potíž je v tom, že se přecpáváš!
Bodie: Ale vždycky něco nechám na talíři.
Doyle: Ano, ale pak se pro to vrátíš. Jako včera večer.

Doyle: Máme dvě možnosti. Buď je setřesem, nebo né.
Bodie: Ty jsi génius.

Cowley: To je ona. Annie Lovsnová, pomáhá v knihovně.
Doyle: Vypadá neškodně.
Bodie: Půjčoval bych si od ní každý den.
Doyle: Kdybys uměl číst.
(Bodie se směje.)

(Cowley volá svoje agenty přes vysílačku.)
Cowley: Bodie, Doyle.
Doyle: Ano?
Cowley: Jsme od vás asi 1,5 míle východním směrem. Neprojede tu nic, co bychom neviděli. Vysílačky nechte zapnuté, chci slyšet úplně všechno.
Doyle: Dobře.
Cowley: Mimochodem, Tommy jistí řeku.
Bodie: Co má zase sakra starej za lubem?! Tommy! On se snad úplně zbláznil?!
Doyle: Bodie.
Bodie: Sedí si pěkně v bezpečné vzdálenosti a sem pošle psychopata, aby nám dělal společnost! Cowley je...
Cowley: Já vás tu slyším Bodie. Ale pokračuj ve svém hodnocení. Cowley je? Cowley by rád věděl, co vlastně je Cowley?
(Doyle se směje.)
Bodie: Věřil byste, že je uznalý?

Bodie: Doyle.
Doyle: Ano?
Bodie: Nepřinesl jsi pivo.
Doyle: Pamatoval jsem na to.
Bodie: Fakt?
Doyle: Ano, vážně. Schválně jsem ho nebral.
(Za chvíli.)
Bodie: Jsem jako dobrý motor a potřebuji mazání!
Doyle: Ano, ale kdybys to mazání přehnal, mohl by ten skvělý motor úplně klidně skončit s kulkou v převodovce.

(S Cowleyem v kanceláři, při šmírování ženy na vzdálenost cca 3 míle.)
Cowley: Měl bych vám oběna udělit kázeňskou důtku! 98, 58, 96, co je tohle za popis? Vždyť má metr sedmdesát, 70 kilo, je hezky pihovatá a je přírodní blondýnka.

Cowley: Tak řekne mi někdo co se děje?
Doyl: Dva mrtví, my jsme živí, všechno je dobrý.
Bodie: Dobrý?! Tak tomu říkáš dobrý?! Takhle se sem doplazit! Ty jsi měl střílet přímo od dveří! Ale příště ty budeš opice na provaze a já tě budu krejt!
Doyl: A kdybych střílel od dveří a minul, kdo by tu stál u okna, hmm?!
Bodie: Od kdy se netrefíš?

muž: Jak jste se sem dostali?!
Bodie: Oknem.
muž: Vy jste se sem vloupali?!
Doyle: Ne, bylo otevřeno.
muž: Vy dva jste blázni!
Bodie: Při téhle práci musíte být blázen, abyste nezešílel.

Doyle: On mu vylil skotskou do obličeje.
Cowley: Skotskou?!
Bodie: Čistou, sladovou. Výjimečně dobrou.
Cowley: Pak jste nejen hluší, ale i praštění. Čistá sladová skotská do takového ksichtu?!

Muž: CI5? To je policie.
Bodie: Ale kdepak, policie se dá zkorumpovat.

Doyle: Cowley má uši jako jestřáb.
Bodie: Oči.
Doyle: Co?
Bodie: Ti maj oči.
Doyle: To... je pravda. Ale mají taky moc dobrý uši. Už jsi někdy viděl jestřába s naslouchadlem?
Bodie: Blbost.
Doyle: Jistě, je to směšný, ale je to pravda.
Bodie: Tak uši? To bys musel...
Doyle: Slon.
Bodie: Proč slon?
Doyle: Protože sloni mají přece velký uši, že jo?
Bodie: Jo, a taky maj dobrý oči, co?

(Bodie a Doyle střílejí na plechovky.)
Cowley: Bodie! Doyle! Přestaňte chvíli! V místní chemičce vypadl někdo ze sedmého patra.
Doyle: To je věc policie.
Cowley: Vyskočil.
Bodie: To je jeho věc.
Cowley: Někdo mu podstrčil drogu! Jemu a půlce podniku.
Bodie a Doyle: To je věc...
Bodie: ... drogovýho!
Doyle: Jo! Drogovýho!
Cowley: Na co si to vy dva zase hrajete?
Bodie: Ať je to cokoliv, je to naše!
Doyle: Tradááá!!!