Seriál som mala dlho vo watchliste a až teraz prišiel na neho rad. Hlavne kvôli výzve.

Čo musím povedať nie som typ na medicínske seriály, ale tento ma od prvej často chytil za srdce. Nový riaditeľ so svojským prístupom ide meniť nemocnicu a nemení len ju, ale aj ľudí okolo seba. Čas mi pri seriály utekal veľmi rýchlo a tešila som sa z každej novej časti. Bolo to niečo nové (ok medicínskych seriálov máme kopec) ale tu mi prišli naozaj lekári ako jeden tým, ktorí chce pomôcť vybudovať tú najlepšiu nemocnicu a pomôcť za každú cenu svojmu pacientovi. Nikto si vyslovene nešiel po krku, aj tie "vzťahy" na pracovisku neboli typu každý s každým, čo vyslovene nemám rada. Boli naozaj takou rodinou a kamarátmi. Ku všetkým postavám som si našla cestu, na každej sa mi niečo iné páčilo, výber hercov bol super, nikto mi extrémne nevadil. Niektoré veci si človek, ktorí už má čo to odpozerané si vedel v niektorých scénach domyslieť ako to asi dopadne.
Záver seriálu mi vohnal slzy do očí a bolo to krásne ukončenie. smelo odporúčam.

Právě jsem dokoukal závěr seriáu a nemůžu uvěřit tomu, že jsem ho většinu dost nesnášel.

První série je skvělá, feel good komedie, která, abych citoval seriál, není o výhře nebo prohře, ale o tom, aby se hráči stali lepšími lidmi, vypořádali se se světem i se sebou navzájem a zároveň i nám divákům dali něco navíc. První série byla hodna svého názvu, protože je skutečně o Tedu Lassovi, o jeho moudru a vedení týmu.

Druhá série začíná stejně, ale po chvíli se začne, spolu se svou stopáží, zvrhávat ve vztahovou dramedy (jak zdejší občané rádi říkají VKVéčka), proti čemuž bych nic neměl, pokud by tak seriál byl nastavený už od začátku, ale on nebyl. A tak dostáváme čím dál tím víc něčeho, co nechceme. Neměřil jsem to, ale přijde mi, že Ted dostává čím dál míň prostoru a je to opravdu o vztazích, které ale dost často vedou od nikud nikam. Odpusťte, ale celý příběhový oblouk Keely je absolutně o ničem, jako postava druhého řádu byla super, ale dostat tolik prostoru si rozhodně nezasloužila, protože prostě nemá co říct a opravdu ruku na srdce, jak to s ní a s jejím milostným trojlístkem skončilo? Posunula se někam? Na rozdíl od ní tu máme Nate, kterému ten přerod ze začátku můžeme věřit, když se z člověka, kterého šikanují a nikdo jiný o něm neví stane z ničeho nic postava v záři reflektorů, samozřejmě to ego nemusí unést a byl to skvělý zvrat, ale v celých dalších dvou předlouhých sériích nemáme čas na to, abychom jeho návrat ke kořenům víc prozkoumali a byl tak věrohodný? Ne, protože musíme zdlouhavě ukazovat, jak chudinka Keely najme svoji buranskou kamarádku, začne si se svojí šéfovou a když jako šéfka PR týmu neudělá to, co po ní jiní PR lidé chtějí (ne, že bych s tím souhlasil), tak jí "vyhodí", aby ji mohla zachránit její bohatá kamarádka... BRAVO!! Ale celý Natův přerod vtěstnáme do pár scén...

Ve třetí řadě pokračujeme v nastálém trendu, ještě nafouklejší stopáž pořád prakticky o ničem, i když uznávám, že tu už občas znovu vykukuje nádech první řady a poslední díl je snad komplet zpět ve starých kolejích, bohužel ani tak nezachraňuje celkovou pachuť, kterou ve mně Ted Lasso zanechal. Po hodnoceních jsem se na něj hrozně těšil a první řada nezklamala, pak to ale šlo jen a jen dolů. A tak je to seriál o fotbalu bez fotbalu a o Tedu Lassovi bez Teda. Nechápu odklon od původní myšlenky a původní stopáže.

Lyra Belacqua žije ve světě, kde člověka provází jeho duše ve formě zvířete. Jednoho dne unesou záhadní Vrahouni jejího kamaráda, a ona se vydá na sever jej najít. V našem světě žije Will, mladý chlapec, který musí opustit svou matku, aby se pokusil najít svého roky ztraceného otce. V obou světech se dějí nekalosti, kterým se musí postavit. Časem je osud spojí dohromady, aby se vydali na společnou cestu zachránit celý svět. Seriál vychází z knih od Phillipa Pullmana. Osobně jsem četla pouze první knihu, takže netuším, jak moc vychází druhé dvě série ze svého zdroje, ale první série se mi líbila moc. Skvělé herecké obsazení, postavy jsou zajímavé, nápadité a nebyl tam nikdo vyloženě neužitečný a navíc. Druhá série už byla trochu pomalejší, ale pro příběh jasně nejdůležitější. No a třetí série byla hodně akční, dost temná a hlavně finální. Za to, že to neprotáhli do delšího seriálu, jsem dost vděčná... Zápletka s anděli se mi moc nelíbila, téma asi zajímavé, ale připadalo mi to takové umělé, tlačené na sílu, hrubé. Oproti tomu miluji rozličné světy, ty scenérie byly skvěle vytvořené a provázela je krásná hudba. Rozhodně jsem se seriálem spokojená, znovu se na něj asi nepodívám, ale rozhodně to nebyl promrhaný čas.

Animovaný seriál seznamuje se světem, kde někteří lidé umí ovládat živly. Avatar je výjimečnou bytostí, která dokáže ovládnout všechny čtyři živly a udržovat na světě mír. Před sto lety však avatar zmizel a vypukla válka, kterou rozpoutal národ ohně, aby ovládl zbytek světa. Jednoho dne Katara, vládkyně vody, a její bratr Sokka naleznou Aanga, vzdušného nomáda a shodou okolností hledaného avatara, a vydají se spolu s ním na cestu, aby se naučil ovládat zbylé živly a válku ukončil. Seriál je pro mě velká láska. Když jsem ho viděla poprvé, myslela jsem si, že je to klasické japonské anime, ale tenhle kousek vytvořili Američani a já jim za to skládám poklonu. Seriál má krásnou animaci, exkluzivní hudbu a pěkně postavené postavy, které se v příběhu velmi kvalitně rozvíjejí. Hlavní hrdina je malý sympaťák, je tu humorná vložka, životní láska, i ublížené drama. Seriál má hromadu vedlejších, ne až tak důležitých příběhů, které ale seriálu přidávají na hodnotě. A co je mi nejsympatičtější, seriál má krátké díly, takže příběh rychle ubíhá, a když nemáte moc času, stejně jeden díl stihnete ;) No a hraná verze? Těším se, jak dopadne!

Dle mého názoru ČT umí natočit lepší seriály.

Tento seriál, už sledují v další repríze ,a stále mě neomrzel. Jedna se o klasický americký seriál. Velmi dobře pojatý a natočený. Vůbec není nouze o velmi dramatické situace a akční scény. Na druhou stranu nám tvůrci nabízejí romantický příběh agentu Antony Di Noza a Zivy Davidové. Celý jejích přiběh se proplétá mezi jednotlivými případy ,které NSIS postupně vyšetřuje.Nakonec tento jejích příběh po různých peripetijích dopadne dobře.Tak jak do většinou v lásce bývá.

které jsem měla možnost vidět, mě vždycky výborně pobavily. Tenhle seriál mé dobré mínění o polské produkci jen potvrzuje. Budu muset sice zabrousit do knih o polských dějinách, abych byla schopná vychutnat více "špeků", ale to je bezva bonus.

Včera jsem natěšeně začal sledovat tento seriál potom co mi ho reklama na Facebooku doslova strčila až pod nos. Mám rád Ewana McGregora, tak jsem to zkusil. Nakonec jsem vydržel s velkým sebezapřením jen do konce druhého dílu a dál rozhodně sledovat nehodlám.
Děj značíná v roce 1921 v Moskvě v bolševiky ovládaném Rusku. Hned v jedné z prvních scén nelze přehlédnout černého herce s copánky (nebo snad dokonce dredy) jako účesem. V zápětí se dozvíte jeho jméno - Michail Fjodorovič Mindič a že je to věrný a oddaný komunista. WTF!
Samotná předloha, tedy román Amora Towlese je snůška historických nesmyslů (je k nahlédnutí v češtině na Google books), ale tam barva kůže tohoto věrného soudruha není blíže specifikována(zbytky zdravého rozumu předpokládají, že je to bílý Rus). Takže se jedná o prostý výmysl producentů v nějaké snaze se zavděčit komusi?
Nemohu se nezastavit na tím. co vede černého herce k tomu, že přijme takovou roli? Snad každému i průměrně vzdělanému člověku musí být jasné, že se svou barvou kůže do takové doby a místa prostě nemůže zapadnout.
V dalším ději to ještě korunuje velmi početný černý personál v hotelu Metropol kde je hlavní hrdina nucen bydlet. Kdo jsou ti lidé? Snad nějací afro-Rusové? První co mi prošlo hlavou byla stejná myšlenka jako když uvidíte krávu na střeše paneláku - Kde se tam vzala?
Je mi líto, že právě můj jinak oblíbený "mistr džedáj" vystupuje v tomhle podivném panoptiku.
Deset procent dávám pouze kvůli Ewanovi a pěkným kostýmům a výpravě.

Hezký doplněk k seriálu, který pomalu nastiňuje, že po skvělém story arcu s prasklinami ve vesmíru a jeho restartem si Moffat začne pohrávat s paradoxy. Tento paradox je ten z méně zamotaných, takže se ještě v celku dá snadno pochopit. Od vyššího hodnocení mě ale odrazuje humor, který je v obou epizodách založen na sexismu.

Henriettu (opravdu nechápu ten překlad) znám jako Lízinku ze tří půvabných knížek pro mrňousky. Když jsem tedy zjistila, že existuje i jako seriál, neváhala jsem.

Bohužel jsem neviděla ani jeden z knižních příběhů, ale i tak mě Henrietta moc baví. Líbí se mi celkové vlídné vyznění - chápavá farmářka, optimisticky založená, zvídavá, i když někdy trošičku troubelatá Henrietta, ostatní zvířata (zvlášť slepice a kuřata jsou skvělé). Příběhy vlastně nemají žádného zloducha nebo záškodníka, přesto jsou zápletky celkem zajímavé.

Moc mě baví, jakou škálu emocí dokáže kravička vyjádřit jen pomocí kukuče, postoje, bučení a dalších zvuků. Její eskapády jsou jemně humorné a nezřídka obsahují i solidní pointu.

Je to jiný styl humoru, než známe z českých večerníčků, ale mně tenhle dětštější a svým způsobem čistý pohled na svět prostě sedl. A protože se mi líbily ilustrace v knížkách, líbí se mi i výtvarná stránka seriálu.

Je mi jasné, že tohle uspořádání, kde všechna zvířátka žijí na farmě svorně a bezstarostně – zjevně je to jen rostlinná farma :) – je těžká utopie, ale je to koneckonců pohádka. I proto se bavím nad Henriettiným ocasem, ta ho má šikovnější než já ruku (levou určitě a mnohdy i pravou). Je to zkrátka jediná kravička na světě s chápavým ocasem a věřím, že malým dětem bude podobně sympatická jako mně.