Zlaté časy, kdy Syfy tvořilo povedené seriály.

Seriály s nadpřirozenem nebo vědou (Eureka) v uzavřených komunitách mě vždy zajímají. Navíc, když se inspirace bere od spisovatelské mistra Kinga, byl jsem natěšený. Sice jsem se trochu bál jak chtějí knihu Colorado Kid interpretovat více "odlehčenějším" styl provést. Ale díky chemii ústřední dvojice a jejich hláškám se to nakonec povedlo. První série byla sice taková slabší, ale byl to skvělý rozjezd pro to, co přijde v dalších řadách. Občas to bylo místy chaotické, ale nakonec jsem se v seriálu vyznal (jsem vyškolen Ztracenými :D). Seriál byl po páté sérii zrušen, ale tvůrci byli informováni dlouho dopředu, takže naštěstí stihli napsat uspokojivý konec.

Čekal, že to bude jen další tuctová evropská kriminálka, ale byl jsem mile překvapen a dokonce i podiven, že se Bulharům něco takového povedlo. Nikdy dřív jsem bulharský seriál neviděl. Myslel jsem, že se seriály jsou na tom hůře než u nás, ale tohle se opravdu povedlo.

Sice se zde řeší ne přímo inovativní zápletky - korupce, komunisti, problémy v rodině, vztahy... ale tady to až kupodivu funguje a závěrečné vyvrcholení příběhu bylo nečekané. Sice to skončilo hořkosladkým happyendem, ale u tohoto typu seriálu to zas až tak nevadí.

Nový Doctor mě vlastně před lety přiměl stát se seriálovým fandou a přivedl mě sem na Serialzone, po jehož prvním dosledováním sem si řekl //Proč ne// a začal sledovat úplně od prvního Doctora a byl svědky toho, jak se z výplně mezery v programy a naučného pořadu pro mládež stal britský kult, který se rozšířil do všech anglicky mluvících zemí a posléze s odstup i k těm ostatním, včetně nás. V Česku se usadil méně možná kvůli vysílání na kabelovce, kterou v té době ne každý měl a po přebrání ČT byla seriálu věnována velmi malá propagace a vysílání v nevhodný čas...

Počátky seriálu byly jak na horské dráze. Některé příběhy byly skvělé, jiné tragické a jiné až moc zdlouhavé. To seriál postupem času vypiloval a byl skvělou podívanou. Nejlepší časy seriály zažíval s druhým až čtvrtým Doctorem. Podobně to bylo i mě, kdy nejlepší série jsou za mě 3.-6. a 8.-18., kde se také objevují mé nejoblíbenější postavy.

Plno scénářů bylo v těchto sériích inovativních a originálních a některé dokonce nadčasové (The War Games musím vyzdvihnout), ale dle mého měl seriál skončit po 18. sérii nebo alespoň změnit svůj styl (o to se tvůrci u šestého Doctora pokoušeli, ale vůbec to nedopadlo dobře). Od pátého Doctora mi byli všichni Doctoři strašně nesympatičtí a nenašel jsem si k nim cestu. U pětky to alespoň zlepšovali skvělí společníci. Od 19. série byl také znatelný postupný úpadek scénářů a sám se divím, že byl seriál zrušen až po 26. sérii.

Byla to ale dlouhá jízda, která stála za to a rád na Doctory vzpomínám. Seriál se stal kultem a bez něj bych tu neměl obnoveného Doctora.

Zajímavé informace z natáčení každé epizody mé největší srdcovky z úst herců, režiséru, scénáristů a celého natáčecího štábu.

Seriál měl potenciál vyprávět osudy vzniku potíží. Seriál však nevyužívá svého potenciálu naplno. Mohli jsem vidět vznik Strážců, první příchod Audrey, jak se stavěla první stodola, místo toho ale vidíme pár lidí s nesnázemi, které zachraňují Strážci. To by se dalo sledovat, kdyby měl seriál lepší a propracovanější scénář.

Herecké výkony jsou skvělé, představitelé byli vybráni velmi dobře. Zpracování příběhu není taky udělané úplně špatně, ale přijde mi, že má až moc zbytečných scén, přeskakování v čase mi často přišlo neúčelné, nepřinášelo nic nového, někdy až seriál zpomalovalo. Osm epizod bylo moc, kdyby se zkrátilo klidně na půlku, tak by to mohlo mít větší spád, takhle jsem se občas dost nudila a měla jsem problém seriál dokoukat - nakonec mi to zabralo několik měsíců. A poslední epizoda byla asi nejnudnější z celé minisérie, což mi nepřijde úplně šťastné, přece jenom jsem očekávala, že to bude spíš gradovat.
65 % bych tak dala primárně za herecké výkony, zaokrouhluji na 60 %, protože to šlo zpracovat lépe.

Nic moc jsem od tohoto kousku nečekal, takže jsem ani nebyl příliš zklamaný. Prapodivný příběh typu, kdy záporák bez problému vylíčí ostatním, co má zrovna v plánu.
Animace má divný styl a kvůli ní jsem se do příběh vtáhl ještě méně.
Samotný scénář je podivný a postavy jakoby ztratily svou osobnost a staly se z nich podprůměrně inteligentní.

Provokativní dílo Michaely Coel, která si napsala scénář, podílela se na režii a zároveň hraje hlavní roli. Příběh je částečně založený na její osobní zkušenosti a přináší zajímavý pohled do světa mladých dospělých žijících v současném Londýně - řeší vztahy, sociální sítě, prokrastinaci, pracovní (ne)úspěchy, duševní zdraví, rasismus...vše podané s pravým britským humorem.

Líbilo se mi, jak jsou postavy nejednoznačné - v některých situacích se stávají "oběťmi" a v jiných se sami chovají jako "predátoři", což diváka vede k zamyšlení, jaké chování je vlastně v pořádku, co znamená konsenzuální sex a vůbec jaké podoby můžou mít romantické vztahy.

Nemůžu se ubránit tomu srovnávat s Britským originálem, ze kterého si seriál přiznaně bere inspiraci. Uznávám, že se nápadem zacházelo s citem pro naši kulturu/historii (což je dobře) a vzniklý seriál je tedy nutně o poznání temnějším vzdáleným příbuzným Life on Mars. Tím pádem padá ale i spousta pěkných konceptů - zatímco Sam si celou dobu připadá jak na jiné planetě, Filip moc snahy na to se přizpůsobit nepotřebuje. Vlastně místy působí tak nudně/ploše, že nebýt zajímavých charakterů okolo, člověk by mu to i přál. Prostředí je jen trochu drsnější, trochu špinavější. Ale tam, kde Sam naráží do zdi se jen Filip zatváří nijak a prostě to přejde.

Dialogy , zejména ze začátku, působí fakt podivně. Nedokaži úplně říct, jestli je to výrazivem, plynulostí konverzace nebo něčím úplně jiným, ale občas mi přijde, že některé věci, zejména z úst hlavního hrdiny, padají hlavně protože prostě musí padnout. Časem se to buď zlepšuje, nebo si na to člověk přivykne.

Také mi přijde, že Life on Mars umí mnohem lépe pracovat s hudbou. Ne, že by tady nebyla a že by si to i nevytvářelo pěkné příležitosti, ale zejména ty konce/různé situace by klidně mohly být dobarvené nějakými písničkami a ne jen univerzálním soundtrackem "napětí v kriminálkách".
Např. Devadesátky mají tohle mnohem lépe zmáknuté.

Ale abych nebyla jen negativní, ostatní členové sboru působí jako pěkně pestrá skvadra a zejména Klement a Martin jsou skvělí. A doktorka je tak správně od rány, jak to umí snad jen Slovenky. ;)

Přes všechny nelogičnosti (to nikdo ani nemrkne, že SNBák běžně nosí džísku/džíny), dějové díry (aby se děj zkomplikoval, budeme náhodně mlčet, i když by to pomohlo všemu a my to nemůžeme nevědět) a hlavního hrdinu, mi to přijde na českou tvorbu vlastně docela dobrá práce a nevadilo, kdyby se podobně zajímavé projekty děly častěji.

Hodnotiť tento seriál nie je jednoduché. Má slušne nakročené, ale postupne dostáva rany cez nezmyselné správanie postáv. Téma je to zaujímavá, sama som svedkom podobnej situácie vo svojom blízkom okolí dokonca dvakrát. Ale konanie protagonistov v seriáli je romantizované a (pre mňa) väčšinou absolútne neuveriteľné. 59-ročná Kim Mi Kyung hrá matku 53-ročnej Uhm Jung Hwa, ktorá vyzerá po plastických operáciách ako jej staršia sestra. Kim Mi Kyung je charizmatická a nebojí starnuť, v tomto seriáli odviedla najlepší výkon zo všetkých hercov, čo sa od nej dalo čakať.