Mám dojem, že nadprůměrné hodnocení pramení z velké obliby Davida Tennanta. Mně se od první minuty chtělo smát, a to se mělo jednat spíše o drama. Tak uměle zahraný smutek jsem ještě nikde neviděla. A to, jak z Tennanta během úmrtí své ženy - přestože byl na druhém konci města - vypadlo "Miluji tě" byla asi nejabsurdnější a nejdebilnější scéna, jakou jsem kdy viděla. Kromě toho, zpracování je tak okatě televizní, že připomíná Ulici nebo Ordinaci v růžové zahradě. Pokaždé, když začala hrát hudba, měla jsem chuť to ihned vypnout. Při dalším sledování bych si zřejmě musela vytrhat všechny vlasy a dát 0. Na britský seriál obrovské zklamání.
Vítejte ve švédském Ystadu, v němž kriminalistické oddělení zahrnuje čtyři policisty. A většina jen sedí v kanceláři. Tam, kde by běžně figurovala zásahovka, stačí tři lidé, protože více policistů Švédsko asi nemá. A nezapomeňme na to, že se zde mluví anglicky, ale samozřejmě v převlečení za švédštinu. Aneb mé první dojmy z tak opětovaného Wallandera. Britských krimi seriálů a charismatických detektivů jsem viděla tolik, že tento podivný citlivý ňouma mě příliš nezaujal. Charisma ani sympatie mu sice upřít nelze, ale všechno ostatní je zkrátka špatně - nezajímavé zvraty, nevýrazné případy, debilní policejní postupy... Myslím, že nadšení hodnotící by se měli podívat třeba na The Fall, Luthera nebo Good Cop, aby poznali skutečnou kvalitu. Nicméně sto lidí, sto chutí. Mě zatím Wallander neskutečně nudí a jestli dokoukám celou první řadu, tak to snad zapiju.
Co po sobě zanecháme, když zemřeme? Bude pro nás někdo truchlit ? What remains se zabývá vraždou Melissy, po jejíž smrti si nikdo ani nevšiml, že zmizela. Ponuré atmosféře ještě nahrává vyšetřování, při kterém se odhalují kostlivci ve skříni jejich letargických sousedů. Taková prvotřídní sebranka se jen tak nevidí. Psycho lesby, rozvedený alkoholik, nevrlý dědek a jeho zvrácená chráněnka, děsivý teenager. Sympatický je v celé sérii jen čerstvě přistěhovaný pár, respektive hlavně Vidya. Co se týče detektiva v důchodu, myslím, že Threlfall nebyl úplně šťastná volba. Škoda, že závěr je trochu přitažený za vlasy - motiv vraha nebyl zkrátka dostatečně přesvědčivý a některé postavy dostaly až příliš málo prostoru, tudíž jejich chování nedávalo dokonalý smysl. Stručně a jasně, na britskou tvorbu docela průměr.
Zatímco v Evropě oslavovali konec války, v tehdejší Palestině vznikal konflikt, který se táhne až do dneška - a The Promise se zabývá právě vypuknutím bojů ve čtyřicátých letech a jejich vývojem v dnešní době. Obvykle nejsem fanoušek dvou dějových linií, většinou mě dokáže zaujmout jen jedna z nich. Tady mě vyloženě nadchnul seržant Len a jeho slib, ale i příběh jeho vnučky. Respektive dění kolem ní, protože samotná postava Erin je dosti problematická a dá se říct, že je to jediná vada na jinak dokonalém příběhu. Její charakter byl vykreslen dosti nešťastně - nemyslící bytost, která se vrhá do všeho po hlavě, bez ohledu na ostatní (kteří musí skákat, jak ona píská) a na následky. Kromě toho, její představitelka mi svým jediným výrazem po celé čtyři díly až nebezpečně připomínala Bellu ze Stmívání. Na Christiana Cookea si naproti tomu dám odteď rozhodně pozor. Seriál také vyplnil i nějaké ty mezery v mém vzdělání, o Izraelsko-palestinském konfliktu se rozhodně chystám informovat více. Stručně a jasně, už to bude nějakou dobu, co jsem byla z nějakého počinu tak nadšená od první vteřiny, aniž by během sledování euforie vyprchala. Prostě znamenité, úžasné, intenzivní. "A co Židé a jejich zakrvácená zem, za kterou tak tvrdě bojovali? Před třemi lety jsem si říkal, ať jim dají po čem touží. Zaslouží si to, po tom všem čím si prošli. Teď už si nejsem tak jistý. Tahle jejich vzácná zem byla zrozená z násilí a krutosti vůči jejich sousedům."
Jestliže máte po krk ušlechtilých hrdinů v nemocničních seriálech, pak sáhněte po Sirens. Těmhle hochům - gay, cizinec a chlap, kterej si svůj ošklivej ksicht vynahrazuje humorem - není nic svatý. Mrtvole by nejraději strkali prst do zadku, aby ji vyfoukli, tlustá ženská je přítěž a prioritou číslo jedna je dorazit k případu dříve, než hasiči. Zkrátka tak trochu realističtí a méně heroičtější záchranáři, co si neberou servítky. K humoru Misfits to má ale daleko především proto, že ve druhé polovině dílu většinou řeší bolístky a trápení jednoho z nich. A je to skutečně takové klišé, jak si jen umíte představit. Problémy typu "tatínek mě opustil" nebo "nechci umřít sám" strašně nudí a ničí veškerou pohodovou atmosféru. Kromě toho, seriál vlastně ani nemá nějakou zápletku a vtipné hlášky také nepadají příliš často. Po pár dílech tedy dávám ruce pryč.
Kdyby si v Downton Abbey rozhodli otevřít Zoo nebo vnést do děje nějakou strukturu, vypadalo by to takhle. Strašně mě potěšilo, že na toto téma vznikl seriál, jelikož od oné "první Zoo bez mříží" nebydlím daleko. O to víc mě fascinuje příběh válečného veterána, který si domů z čisté dobroty srdce přivede opici, papouška a velblouda a rozhodne se převrátit život celé rodině naruby, aby mohl pomoct zvířatům a zároveň sobě překonat smutek z války. Zatím je to dokonalé a nemám jedinou výtku - tedy snad až na to, jak málo dílů je.
Nezáleží na tom, jestli je klient vinen nebo ne, záleží pouze na tom, co lze dokázat... Ďábelská právnička a její stážisté si mě omotali kolem prstu ihned v prvních vteřinách - a to se mi už dlouho nestalo. Nadšení vydrželo až do posledního dílu, jen škoda, že na dech beroucí finále musela doplatit má nejmilejší postava.
Vítejte ve světě, v němž se dá hacknout cokoliv, všechny postavy jsou krásné, nažehlené, stylové, make-up vydrží všechno a strážníci vypadají spíše jako kdyby vyšli přehlídkové molo, než policejní akademii. Paradoxně je název výstižný a trefný - na Eye Candy se dobře kouká, ale jakmile člověk začne trochu přemýšlet, dost to zaskřípe. Proto je seriál vhodný čistě jako oddychovka, ke které třeba usednout s vypnutým mozkem. Je to v podstatě jako kniha s primitivním příběhem, od kterého se pro jeho čtivost nemůžete odtrhnout. A skutečně to ve mně evokuje pocit, že je to natočené podle nějakého dívčího románku (aha). Na postavy se ale hezky kouká (Tommy!) a celá zápletka je přinejmenším originální. Uvidíme, co přinese další řada.
Lidé podvádějí z různých důvodů, ale většinou nevěra plyne z faktu, že jsou oba nebo jeden, nešťastní. Skrze sebedestruktivní chování tedy riskují všechno, jen aby naplnili své potřeby... The Affair má hodně pomalý příběh a vzhledem k tomu, že každý den je v jedné epizodě převyprávěn dvakrát, vyvíjí se děj opravdu šnečím tempem. Mimochodem, je zajímavé, jak změna přízvuku může pošramotit charisma, které Ruth Wilson rozhodně má - i bez svých hlavních předností však držela The Affair nad vodou právě ona. Tak trochu se totiž jedná o červenou knihovnu převlečenou za psychologické drama, ale ono to překvapivě funguje až do nastavovaného konce. Celou dobu jsem doufala, že půjde opravdu o AFÉRKU a tvůrcům se z toho podařilo vykouzlit skoro romantické klišé, v němž se do sebe hrdinové zamilovali. To je podle mě strašná škoda. Ztotožnit jsem se s nimi také nedokázala, protože nevěra je mi nade všechno odporná (a taky jsem celou dobu nemohla uvěřit, že by někdo dal přednost stárnoucímu Westovi před Jacksonem). Největší výhodu má The Affair v originálním stylu vyprávění a v tom, že dost často odsouvá jejich poměr do pozadí - a buďme upřímní, Noahova dramata v rodině a Alisonin srdceryvný příběh baví daleko víc, než jejich (s prominutím) šous*ání kde se dá, proložené vynucenými dialogy. Konec nepotěšil, vzhledem k tomu, že ze seriálu pravděpodobně chtějí dělat detektivku. I přes své nedostatky The Affair zůstává opravdu vítaným svěžím vánkem v řadě tuctových seriálů.
Mírně osvěžující "Secret Circle" nepředefinoval svoji představu o tom, co může být nadpřirozené drama, co může být seriál CW nebo to, co může být pořad o čarodějnicích a čarodějích. Všechny části nakonec skončily v přesných místech, které tvůrci seriálu plánovali obsadit.
Mladá dívka objevující své dosud nevyužité schopnosti? Zasněný kluk, kterému ona změnila pohled na lásku? ,,Bad girl'' vyvolávající potíže? Hromada spiknutí a tajemství v malém městečku s nebezpečnou historií? (Nezapomeňte na super-cool-emo soundtrack určující věkovou skupinu.)
V úvodních scénách, "Secret Circle" demonstruje obdivuhodnou sebedůvěru dějová linie a místo děje. To také vytváří vynikající Britt Robertson ("Pod Kopulí byl stejně její nejlepší herecký výkon"), který udává cestu Cassie Blake (její emocionální základ určuje cílovou skupinu fanoušků v žánru "Vampire Diaries").
Samozřejmě, že i když "Secret Circle" dělalo, co mohlo,CW mu zelenou nedalo. Možná, kdyby se nasadil o pár let později, i když si plně uvědomuji, že tato show není pro každého. Pokud máte rádi opravdu osobní problémy lidí s nadpřirozenými schopnostmi (a těch, kteří je milují), tento seriál je určitě váš šálek čaje. Je však pravda, že i já jako fanoušek tohoto žánru, jsem cítila, že do "The Secret Circle" mohli ubrat s injekcí lehkomyslnosti.









