Tohle je natolik výtečná záležitost, že to musí ohodnotit sám král bramborových lidí. Nebo pan Filuta. Tohle není seriál, ale, jak tady už zaznělo, je to kult. A právem. Protože vždycky, když nevim, co říct, tak je po ruce nějaká hláška z trpaslíka. Vždycky, když mám depresi, tenhle seriál mi zvedne náladu. vždycky, když se koukám na manžela, jak si pokydal nový triko, vzpomenu si na Listera a řeknu si, že chodím s hvězdou. Je to prostě něco, co má srdce. A nedávno si mi jeden kamarád stěžoval, že je ten humor furt na jedno brdo. No, je! To právě to skvělý!
Takže, slavme den polévky Gaspacho a nekoukejte na tu hroznou osmou sérii.
Tohle je hrozně těžký, vážně. Mě ten seriál doslova pohltil a stal se z něj takovej kult. Je to u všech mých známých něco, na co se nejde křivě podívat a máte-li na jazyku nějakou chybu, kterou ten seriál má, tak na to přiletí zcela objektivní argument "Vládcové, kofolu! Tak platíme!"
Ne, teď vážně. Je tam hodně fillerů, zvlášť ke konci. Někdo se objeví, na konci dílu zas zmizí a už o něm nikdy neuslyšíme, ale díl je celej o něm. No, jenže, pak je tady ta druhá stránka. Je to sci-fi, takže chlapi to milujou. A jsou to rodinný pouta na vesmírný lodi, takže na to můžou koukat i s manželkou. Není tam zas tak moc násilí, takže klíďo i s dětma. Vlastně tam nevidim nic, co by se mohlo někomu vyloženě nelíbit. Krom toho cyloni a celý jejich story je vymyšlený famózně. Postavy maj charakter, ne přehnanej, jako dělá třeba Viewegh, prostě normálně uvěřitelnej a tříbí se. Zvraty a napětí, to všechno tam je, ale i něha a určitá pokora. Děj se neustále vyvíjí, i když někdy trochu dýl, než je zdrávo. Jo, konec je docela natáhlej a trochu dokáže i nudit.
Jenže přes všechny chyby (a je jich tam určitě víc), je to srdcovka. Takže, tohle je pro tebe, Starbuck.
Agatha Christie je dost ožehavá autorka k natáčení filmu. Ona je dost náročná i pro seriály, protože prostor tady jaksi zabrala slečna Murplová a především Hercule Poirot, jehož tvůrcem zde již nebyla jen Agatha, ale hlavně pan herec David Suchet. Takže tady je asi vymalováno. Nebo ne?
Když jsem slyšela, že vzniklo něco, jako je film "Deset malých černoušků", byla jsem skeptická a už předem jsem tvrdila, že to podělaj. No, tak nepodělali. Bylo to úžasný a nevytkla bych tomu ani ťuk. Není to přesně podle knihy, ale nějakým záhadným způsobem to je dobře. Atmosféra by se dala krájet a i přesto, že to má tři díly, sakra, tyhle tři díly vydaj za několik sérií ostatních seriálů. Výtečný dílo, doporučuju.
Já byla fakt nadšená. Dokonce jsem první dvě série viděla třikrát, protože jsem to vždycky chtěla někomu ukázat. Seriál jsem dohnala na konci třetí série, která měla fakt epesní konec a já se těšila jako děcko, co bude dál. Počítala jsem dny a kdybych hodnotila v tu dobu, dala bych 100 % bez váhání (jo, holky se chovaj jak blbky, ale to prostředí, nápad, všechno, fakt supr!)
A pak přišla ťafka v podobě čtvrté série. Pořád jsem doufala, že to je jenom zkrat. Nope. Dokoukala jsem to celý. Pak jsem si spočítala, kolik jsem mohla za tu dobu udělat jinejch věcí, zábavnějších, který by třeba i dávaly smysl. Třeba takový mytí nádobí...
No, těch 50 % dávám i přesto, že otřesnejch sérií bylo víc jak těch skvělejch. Pro ty, co to neviděli...po třetí sérii radím vypnout a radovat se.
Knížky a komiksy Neila Gaimana mám celkem rád, ale o to větší výhrady mám k jeho audiovizuálním projektům, které hlavně po vizuální stránce těží z devadesátých let. Osobně proti tomuhle stylu nic nemám, ale přál bych si, abyse konečně Gaiman posunul dál. Proto sem byl před puštěním "Amerických bohů" hodně ostražitý, ale nakonec se ukázalo, že se Gaiman obklopil slušnými tvůrci, kteří dokázali jeho knížku posunout dobrým směrem jak v rozvinutí příběhu, tak i právě ve vizuální stránce, která je nádherná a skvělě vykresluje podmanivé a různorodé světy jednotlivých Bohů.
A o tom to vlastně celé je. Na jedné straně stojí staří Bohové, kteří se nechtějí vzdát své moci a na druhé Bohové moderní, kteří sice získávají moc nad světem, ale nedokáží s ní ještě pracovat a svým způsobem jsou naprosto samoúčelní.
Velkým plusem je pak herecké obsazení v čele s Ianem McShanem a pro mě osobně snad nejlépe zpracovaným leprikonem Pablem Schreiberem...
Rozhodně na druhou sezónu se hodně těším.
Po 5. díle to vzdávám. S hlavní hrdinkou, na které je seriál postavený, jsem si zkrátka nesednul. Byl jsem zvědavý, jak se seriál popere s tématikou plastické operace jako cesty k lepšímu životu, ale Kang Mi Rae mě svým kuňkáním a neschopností cokoliv udělat prostě udolala. Její představa, že se jí život po plastice změní bez toho, aby byla ona sama se o cokoliv přičinila, mě dostával. Chtěla žít život normálních lidí, ale neuvědomovala si, že i ostatní mají nejrůznější problémy, se kterými se musí poprat. Líbila se mi myšlenka její mamky, že změna vzhledu jí pomůže dostat se k lidem blíže, aby mohli poznat, že Kang Mi Rae je příjemná holčina, ale to by ona sama musela alespoň nějak reagovat. Zakřiknutá hrdinka mě neoslovila a její budoucí vývoj mě nezajímá – 30%.
Ani se nedivím, že má tenhle seriál úspěch - mě z letošních novinek, které jsem viděla, zaujal nejvíce.
Základem jsou zajímavé a sympatické postavy s více či méně nečekanými osudy, o kterých se postupně dozvídáme víc. Nejzajímavější postavy? U mě je to Bobby a Abby, ale palce držím i ostatním.
Herecké obsazení se povedlo. Těší mě, že se v seriálu objevila Connie Britton, i ostatním hercům jejich postavy bez problémů věřím. Snad jen představitel Bucka mi vizuálně moc nesedí, ale i on svou postavu ztvárnil dobře.
Tvůrcům se daří přicházet s originálními a pestrými případy, které zajišťují akční složku (aby se pořád jen neřečnilo a neřešilo, i když právě stálé postavy, jejich osudy a vývoj jsou tady to hlavní). Naštěstí se tady nevyskytuje moc vlastenectví a patosu.
Líbí se mi zapojení různých záchranných složek a spolupráce mezi nimi, které poskytuje komplexnější pohled. Zatímco policie a v poslední době i hasičů je všude plno, operátorka tísňové linky je osvěžující nový prvek. Nikdy jsem nepřemýšlela na tím, co tahle práce obnáší, a jsem ráda, že jsem mohla alespoň nakouknout.
Plus mají u mě tvůrci za to, že finále první řady neobsahuje laciné cliffhangery a mohlo by být i uspokojivým koncem, kdyby nedošlo k prodloužení. Naštěstí k němu ale došlo a já už se těším na další sérii.
Netflix opět nezklamal a přinesl další novou neokoukanou animovanou komedii. Úžasně se to sleduje, protože ta animace je výborná a fantasticky propracovaná do posledního detailu, to samé dabing postav, který je skvělý a vtipný.
Příběhy jsou hlavně epizodní, ale zároveň to na sebe malinko navazuje, stejně jako třeba Futurama. Nejslabší je pilot, který se rozjede až ke konci a od té doby zůstává na stejném tempu už celou dobu.
Humor je zase takový ten klasicky Groeningovský a budete se u něj skvěle bavit, pokud se naladíte na jeho notu. K humorné stránce pomáhají hlavně skvěle napsané charaktery, které si prostě zamilujete úplně všechny od Alkoholičky Bean až po podivného krále, který chce být nesmrtelný.
Tohle se povedlo a po dnu, který jsem celý prosledoval tímhle maratonem můžu jen doporučit.
Konečně zase kriminálka, která je napínavá do posledních několika minut, uzavřená, nenatahovaná a hlavně plně využitá, co se týče stopáže.
Opravdu mám rád australské minisérie, protože Australané tyhle minikriminálky vážně umí a to, že nikdy nevznikne pokračování vždy znamená zakončený příběh, což je v dnešní době velké plus.
Hlavní duo velmi sympatické, uvěřitelné, herecké výkony jsou dobré, nemám co vytknout.
Příběh je reálný a opravdu rychle plyne, takže kdybych to nesledoval po týdnu, ty 4 hodiny sledování by utekly velmi rychle.
Nemám moc co hodnotit, povedlo se a doporučil bych to úplně všem a jsem rád, že jsem konečně zase našel nějakou čistou kriminálku, která je dobrá, což je v dnešní době težší než se zdá.
A proč jen 80%? Protože to bylo dobré, ale ne vynikající, drželo si to sice celou dobu stejnou kvalitu, ale i tak si myslím, že je to moc obyčejné na to, aby to mohlo mít víc než 80. A tak nějak ještě zdůrazňuju, že obyčejné rozhodně v tomhle případě neznamená špatné nebo horší.
"Cracker" byl v době svého prvního uvedení v České televizi naprostým zjevením, a troufám si říct, že ani v zahraničí se na počátku devadesátých let nesetkali s takhle odlišným seriálem a hlavním hrdinou. Eddie Fitz Fitzgerald totiž není žádným klasickým detektivem a hrdinou, kterých v té době bylo všude plno. Fitz je totiž svým způsobem arogantní hajzl, který kouří, pije, na dostizích dokáže utratit vše, co vydělá a servítky si nebere opravdu před nikým. Takže zatímco má sám se sebou hromadu problémů, do nichž se ještě rozvádí, jeho hlavním úkolem je "zlomit" podezřelého a donutit ho k přiznání. Což je mu ale málo, takže se většinou stává hlavním účastníkem samotných vyšetřování, který svou inteligencí a tvrdohlavostí vše dotáhne až do konce.
Vedle netypického hlavního hrdiny je velkým kladem seriálu na dobu vzniku neuvěřitelná syrovost a drsnost, která mi i po letech dokázala nahnat husí kůži.
Robbie Coltraine rozhodně díky tomuhle seriálu dostal svoji životní roli, která dodnes udržuje při životě obor "crackerů" v britské kriminalistice. Jen je škoda, že žádná televizní stanice už léta seriál nereprízovala...









